El lori bru (Chalcopsitta duivenbodei) és un ocell de la família dels psitàcids (Psittacidae) que habita la selva humida del nord de Nova Guinea.
El lori bru (Chalcopsitta duivenbodei) és un ocell de la família dels psitàcids (Psittacidae) que habita la selva humida del nord de Nova Guinea.
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Lori Duyvenbode (sy'n enw benywaidd; enw lluosog: lorïaid Duyvenbode) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Chalcopsitta duivenbodei; yr enw Saesneg arno yw Duyvenbode’s lory. Mae'n perthyn i deulu'r Lorïaid (Lladin: Loridae) sydd yn urdd y Psittaciformes.[1]
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn C. duivenbodei, sef enw'r rhywogaeth.[2]
Mae'r lori Duyvenbode yn perthyn i'r genws Vini, yn nheulu'r Lorïaid (Lladin: Loridae). Dyma aelodau eraill y genws:
Rhestr Wicidata:
rhywogaeth enw tacson delwedd Lori Duyvenbode Chalcopsitta duivenbodei Lori ddu Chalcopsitta atra
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Lori Duyvenbode (sy'n enw benywaidd; enw lluosog: lorïaid Duyvenbode) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Chalcopsitta duivenbodei; yr enw Saesneg arno yw Duyvenbode’s lory. Mae'n perthyn i deulu'r Lorïaid (Lladin: Loridae) sydd yn urdd y Psittaciformes.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn C. duivenbodei, sef enw'r rhywogaeth.
Lori olivový (Chalcopsitta duivenbodei) je druh papouška, který patří mezi největší zástupce loriů.[3]
Je jedním z tmavě zbarvených loriů, převažuje olivově hnědá barva. Čelo, hrdlo a částečně líce jsou však výrazně žluté.[3]
Dosahuje délky až 31 cm a váží 200 až 250 g.[4]
Živí se nektarem, květy a ovocem[4], částečně též hmyzem.[5] Nejčastěji klade dvě vejce.[5][4] Inkubace trvá 25 dní.[4][5]
Vyskytuje se v oblasti Indonésie[4], zejména v oblasti severní Nové Guinei.[5] A to ve vlhkých nížinných tropických až subtropických lesích.[5]
Rozlišují se dva poddruhy[3][2]:
Chov v zoo patří k raritním záležitostem. V rámci Evropy je chován v pouhých sedmi zoo, z toho se čtyři nachází ve Spojeném království.[6] V Česku se jedná o Zoo Praha. Tento druh však chovají také soukromí chovatelé (v Česku prvně 1988).[3]
Prvně se tento druh dostal do Zoo Praha v roce 1997. Jednalo se o pár pocházející z volné přírody. Již během několika měsíců začalo docházet ke snášení vajec, ale na úspěšný odchov se muselo čekat pět let, do roku 2002. Tehdy se samička dočkala nového partnera. Od té doby se podařilo několik dalších odchovů.[5] Zatím poslední se vylíhl 3. ledna 2019.[7] Ke konci roku 2017 byl chován samec a dvě samice.[8]
Loir olivový je k vidění v jedné z expozic na tzv. Papouščí stezce, která se nachází v horní části areálu zoo.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lori olivový ve Wikimedia Commons
Lori olivový (Chalcopsitta duivenbodei) je druh papouška, který patří mezi největší zástupce loriů.
Je jedním z tmavě zbarvených loriů, převažuje olivově hnědá barva. Čelo, hrdlo a částečně líce jsou však výrazně žluté.
Dosahuje délky až 31 cm a váží 200 až 250 g.
Živí se nektarem, květy a ovocem, částečně též hmyzem. Nejčastěji klade dvě vejce. Inkubace trvá 25 dní.
Vyskytuje se v oblasti Indonésie, zejména v oblasti severní Nové Guinei. A to ve vlhkých nížinných tropických až subtropických lesích.
Der Braunlori (Chalcopsitta duivenbodei) ist eine Nektar trinkende Vogelart aus der Gattung der Glanzloris (Chalcopsitta).
Diese seltene Art erreicht eine Körpergröße von etwa 31 cm und ein Gewicht von 200 bis 230 g. Die Färbung variiert je nach Unterart etwas. Die Grundfärbung ist dunkelolivbraun. Körperteile, wie Kinn, Stirn, Wangen, Flügelbug, Schenkel und Unterflügeldecken sind goldgelb gefärbt, welches ins schwarz übergeht. Die Augenringe und der Schnabel, sowie die Füße sind schwarz mattiert. Zügel, Wachshaut und der Bereich um den Schnabel sind ungefiedert. Die Iris ist orangerot gefärbt. Jungtiere haben noch dunklere Farben und eine dunklere Iris.[1]
Die 1915 von Oscar Neumann beschriebene Unterart C. d. syringanuchalis, welche ihm zu Ehren Neumanns Braunlori genannt wird, weist auf dem Kopf und dem Rücken ein dunkleres Braun auf, das bei vielen Exemplaren einen dunkelvioletten Einschlag zeigt.[2]
Der Braunlori ist in einem küstennahen Streifen im Norden Neuguineas zu finden. Während die Nominatform C. d. duivenbodei westlich von der Geelvinkbucht in Westneuguinea bis zum Gebiet um Aitape in der Provinz Sandaun (ehem. Westsepik) in Papua-Neuguinea vorkommt,[3] schließt sich östlich ab Ataipe bis zur Astrolabebucht das Verbreitungsgebiet von C. d. syringanuchalis an.[2]
Sein Lebensraum ist der dichte tropische Regenwald bis in eine Höhe von 200 m.[1]
Die tagaktiven Vögel leben in Paaren oder kleineren Gruppen von etwa 10 bis 15 Tieren zusammen.
Wie bei allen Loris erfolgt die Nahrungsaufnahme durch eine lange, schmale Zunge, deren Spitze dicht mit Papillen besetzt ist. Die Hauptnahrung in der Natur sind Nektar, Früchte und Pollen.[3] Durch ihren langen und eher zierlichen Schnabel sind sie an diese besondere Nahrung angepasst.
Die genaue Brutsaison der Braunloris ist unbekannt, aber meist ist der Brutbeginn ab März. Das Normalgelege besteht aus zwei bis vier Eiern und die Brutzeit beträgt 24 bis 26 Tage. Die Jungen verlassen nach 10 bis 11 Wochen das Nest. Es sind zwei Bruten im Jahr möglich.[4]
Es sind sehr laute Papageien, die durch ihre Lebhaftigkeit auffallen. Wie allen Papageien muss ihnen anfangs etwas Zeit gegeben werden, da sie noch etwas misstrauisch sind. Später sind es sehr zutrauliche und wenig scheue Vögel, die nach der Eingewöhnungszeit unempfindlich und problemlos in der Pflege sind. Braunloris lassen sich gern von Wasser berieseln und baden gern ausgiebig. Es ist zu empfehlen, die Vögel in einer Außenvoliere mit einem beheizten Unterschlupf zu halten, da sie sehr flüssigen Kot abgeben und viel Platz brauchen.[4] Als Futter wird ein Brei aus Früchten, Blütenpollen, Bierhefe, Reisflocken, 7-Korn-Flocken, Traubenzucker und Magermilchjoghurt gereicht. Außerdem sind frische Zweige mit Knospen und Blättern anzubieten.[1]
Der Braunlori wird seit dem 6. Juni 1981 im Anhang II des Washingtoner Artenschutz-Übereinkommens als zu schützende Art geführt.[2] Diese und andere Maßnahmen führten zu stabilen Beständen, so dass die Art auf der Roten Liste der IUCN als nicht gefährdet (Least Concern) eingestuft ist.[5]
Der Braunlori (Chalcopsitta duivenbodei) ist eine Nektar trinkende Vogelart aus der Gattung der Glanzloris (Chalcopsitta).
ఊదా లోరీ లేదా డుయ్వెంబోడె లోరీ అనేది సిట్టాసిడే తెగలోని ఒక చిలుక ప్రజాతి. ఈ చిలుక ఇండోనేషియా,పపువా న్యూ గినియా లలో కనబడుతుంది. ప్రకృతి సిద్ధమైన నివాసం సమశీతొష్ణ, ఉష్ణ మండల చిత్తడి, లోతట్టు ప్రాంత అడవులు.
ఈ ఊదా లోరీ లలో రెండు ఉప ప్రజాతులు ఉన్నాయి.:[2]
ఛాక్లోప్సిట్టా డ్యువెంబోడి Dubois 1884
_-3.jpg)
|website= (help)
The brown lory (Chalcopsitta duivenbodei), also called Duyvenbode's lory, is a species of parrot in the family Psittaculidae native to New Guinea.
The brown lory is one of three species in the genus Chalcopsitta. Within the genus, it is basal to the two other species.[2]
The generic name comes from the Greek khalkos, meaning bronze, and the Modern Latin psitta, meaning parrot. The specific epithet commemorates the Dutch merchant Maarten Dirk van Renesse van Duivenbode.[3]
The species is monotypic. Populations from northeastern New Guinea are sometimes treated as a distinct subspecies, C. d. syringanuchalis, on the basis of differences in plumage. Birds from the Sepik River area have also been proposed as a separate subspecies C. d. intermedia, but are almost universally subsumed into the nominate or (where two subspecies are recognised) into syringanuchalis.[4]
The brown lory has a black beak, yellow-streaked face, white tail and mostly dark brown plumage.
Breeding occurs in April. In captivity, clutches were of two eggs, with an incubation period of 24 days and a nestling period of nearly 11 weeks.[5]
The brown lory is found in northern New Guinea. Its natural habitat is subtropical or tropical moist lowland forests, with elevations up to 150 m (492 ft). It is considered generally uncommon in its range, though it is locally common in certain areas (such as the Puwani River area south of Vanimo).
The species is listed as least-concern by the IUCN. However, its population is thought to be declining. The overall population is estimated at 50,000 individuals.[6]
The brown lory (Chalcopsitta duivenbodei), also called Duyvenbode's lory, is a species of parrot in the family Psittaculidae native to New Guinea.
Wikimedia Commons has media related to Chalcopsitta duivenbodei.
El lori pardo (Chalcopsitta duivenbodei)[2] una especie de ave psitaciforme de la familia Psittaculidae que habita en las selvas de la isla de Nueva Guinea; es endémica de la península de Huon.[3]
C. d. syringanuchalis
De longitud mide 31 cm y pesa entre 200 y 230 gr.
La parte inferior de sus alas son de color amarillo narciso al igual que su barbilla y frente, las puntas del plumaje del pecho también tienen amarillo, dando a la zona un aspecto escamado. En la parte inferior de la espalda, en los muslos y en las plumas de la cola tienen un contraste violeta o azul profundo
Datos: Q790627
Multimedia:
Especies: Chalcopsitta duivenbodei
El lori pardo (Chalcopsitta duivenbodei) una especie de ave psitaciforme de la familia Psittaculidae que habita en las selvas de la isla de Nueva Guinea; es endémica de la península de Huon.
Chalcopsitta duivenbodei Chalcopsitta generoko animalia da. Hegaztien barruko Psittacidae familian sailkatua dago.
Chalcopsitta duivenbodei Chalcopsitta generoko animalia da. Hegaztien barruko Psittacidae familian sailkatua dago.
Ruskoluri (Chalcopsitta duivenbodei) on säihkylurien sukuun kuuluva kaija.
Linnun pituus on noin 31 cm ja paino noin 130 g. Aikuisen linnun höyhenpuku on yleisväriltään tumman oliivinruskea. Otsa, kurkku ja poskien etuosa ovat keltaiset. Rinnan ja niskan höyhenissä on keltaisia kärkiä. Siiventaive on keltainen. Yläperä on violetinsininen, reidet ja siipien alapeitinhöyhenet ovat oranssinkeltaiset ja uloimmissa pyrstösulissa on keltaiset kuviot (jotka usein puuttuvat naarailta). Nokka on musta, iiris punertava ja koivet tummanharmaat. Koiras on keskimäärin hieman naarasta kookkaampi.[2]
Ruskoluri esiintyy Uusi-Guinean pohjoisosan rannikkokaistaleella, lännessä Irian Jaya Baratin itäreunasta Astrolabe Baylle idässä. Kaksi tunnettua alalajia ovat varsin samannäköisiä.[2]
Ruskolurin esiintymisalueen laajuus on 20 000–50 000 neliökilometriä ja sen kanta on elinvoimainen.[1]
Ruskolurit elävät alavilla mailla alle 200 metrin korkeudella. Ne liikkuvat pienissä muutaman yksilön parvissa puiden latvustoissa.[2]
Ilmeisesti yksiavioinen. Naaras munii 2 munaa, haudonta kestää noin 24 päivää.
Ruskolurit liikkuvat parvissa ja ruokailevat enimmäkseen puiden latvuksissa. Ilmeisesti ne syövät pääasiassa siitepölyä, mettä ja hedelmiä. Niiden nokka ja kieli ovat erilaistuneet siten, että nokka on kapea ja kielen päässä on eräänlainen harja.[2]
Ruskoluri (Chalcopsitta duivenbodei) on säihkylurien sukuun kuuluva kaija.
Chalcopsitta duivenbodei
Le lori de Duyvenbode (Chalcopsitta duivenbodei) est une espèce d'oiseaux de la famille des psittacidés.
Il mesure 31 cm de long pour un poids moyen de 130 g. Il est de couleur marron foncé avec des plumes orange autour du bec et sur le bord des ailes. Le bec est noir.
Il vit dans le Nord de la Nouvelle-Guinée. Il vit en dessous de 200m d'altitude à la limite des forêts.
Il se nourrit de fruits, de graines, de bourgeons, de pollen et de nectar.
Il vit en couples ou en petits groupes. Il se rassemble en grands groupes y compris avec d'autres loris lors des repas. Il est toujours en activité.
La couvée est de deux œufs ; la durée d'incubation de 24 jours.
Chalcopsitta duivenbodei
Le lori de Duyvenbode (Chalcopsitta duivenbodei) est une espèce d'oiseaux de la famille des psittacidés.
Smeđi lori (lat. Chalcopsitta duivenbodei) je vrsta papige iz roda Chalcopsitta, potporodice lorija. Živi u zapadnom dijelu Nove Gvineje, Indoneziji i Papui Novoj Gvineji. Prirodna staništa su mu suptropske ili tropske vlažne nizinske šume (nadmorska visina staništa niža od 150 metara).
Ova ptica je najčešće veličine 31 centimetar, a teška je 200-230 grama. Perje na tijelu mu je tamnosmeđe boje, iako postoje i žuta područja. Kljun je crne boje. Mužjaci su obično malo veći od ženki, te imaju veći kljun. Ipak, većih razlika među spolovima nema. Šarenica oka je tamne, crvenkastosmeđe boje. Noge su sivkastocrne. Glasa se grubim siktanjem. Obično se nalazi u skupinama zajedno sa 6-8 jedinki.
Smeđi lori ima dvije podvrste.
Smeđi lori (lat. Chalcopsitta duivenbodei) je vrsta papige iz roda Chalcopsitta, potporodice lorija. Živi u zapadnom dijelu Nove Gvineje, Indoneziji i Papui Novoj Gvineji. Prirodna staništa su mu suptropske ili tropske vlažne nizinske šume (nadmorska visina staništa niža od 150 metara).
Il lori bruno (Chalcopsitta duivenbodei Dubois, 1884) è un uccello della famiglia degli Psittaculidi.[2]
Colore generale bruno olivaceo, taglia attorno ai 31 cm, maschera facciale gialla sfumata in verdognolo più o meno accentuata a seconda dei soggetti; spalline e cosce gialle, groppone violetto, soffusioni giallastre sul petto e nella parte ventrale, più o meno visibili a seconda dei soggetti. Becco e zampe neri, iride rossa e anello perioftalmico scuro. I soggetti giovani hanno colorazione più pallida e coda più corta degli adulti, oltre all'anello perioftalmico chiaro. Si presenta in due sottospecie[3], il C. d. duivenbodei (sottospecie nominale, diffusa in un areale maggiore) e il C. d. syringanuchalis (dall'aspetto generale più scuro e localizzato in popolazioni separate dalla sottospecie nominale).
Nella parte nord-occidentale della Nuova Guinea, in un areale più vasto troviamo la sottospecie nominale; la sottospecie invece è localizzata in un areale più ridotto, nella zona a nord-est. Poco studiato in natura, poco diffuso in cattività, dove però le poche coppie presenti si riproducono con una certa regolarità.
Vive in coppie isolate o in piccoli gruppi di 8 individui al massimo, nella foresta costiera nel nord della Nuova Guinea, fino ai 200 metri di quota (Rand e Gilliard 1967). Il periodo riproduttivo inizia a fine marzo-inizio aprile; la coppia sceglie un albero cavo e, nella parte più lontana e protetta rispetto al foro d'entrata, allestisce una camera di cova abbastanza rustica ma adatta allo scopo.
Il lori bruno (Chalcopsitta duivenbodei Dubois, 1884) è un uccello della famiglia degli Psittaculidi.
Duyvenbodes lori (Chalcopsitta duivenbodei) is een vogel uit de familie van de Psittaculidae (papegaaien van de Oude Wereld). De vogel is genoemd naar de verzamelaar en handelaar in vogels Maarten Dirk van Renesse van Duivenbode op Ternate.
Deze soort is endemisch in Nieuw-Guinea en telt 2 ondersoorten:
Duyvenbodes lori (Chalcopsitta duivenbodei) is een vogel uit de familie van de Psittaculidae (papegaaien van de Oude Wereld). De vogel is genoemd naar de verzamelaar en handelaar in vogels Maarten Dirk van Renesse van Duivenbode op Ternate.
Multimedia w Wikimedia Commons Lora oliwkowa (Chalcopsitta duivenbodei) – gatunek średniego ptaka z rodziny papug wschodnich (Psittaculidae). Zasiedla północną część Nowej Gwinei. Wyróżnia się 2 podgatunki.
Wilgotne lasy tropikalne, zadrzewienia wtórne, brzegi lasów oraz różnorakie tereny otwarte. Przebywa także w rejonach ścinki drzew.
Lora oliwkowa (Chalcopsitta duivenbodei) – gatunek średniego ptaka z rodziny papug wschodnich (Psittaculidae). Zasiedla północną część Nowej Gwinei. Wyróżnia się 2 podgatunki.
Charakterystyka Nie występuje dymorfizm płciowy. Czarny dziób i szare nogi. Czoło oraz gardło żółte. Z wierzchu i na skrzydłach oliwkowo-brązowa, na głowie nieco zielonkawa. Czarne lotki, szaro-oliwkowo-brązowy ogon. Spód ciała ciemnooliwkowo-brązowy. Młode nie tak kontrastowe i ogólnie jaśniejsze. Mają białą obrączkę oczną – u dorosłych jest ona czarna. Wymiary długość ciała: 31 cm skrzydło: 17,1-18 cm ogon: 11,7-13,8 cm dziób: 2-2,3cm skok: 2,2-2,5 cm masa ciała: 200-230 g BiotopWilgotne lasy tropikalne, zadrzewienia wtórne, brzegi lasów oraz różnorakie tereny otwarte. Przebywa także w rejonach ścinki drzew.
Zachowanie Spotykana w małych grupach albo parami, zwykle po 6 lub 8 osobników. Często przebywa w koronach drzew, szukając tam pożywienia. Ma swoje "ulubione" drzewa, na których nocuje. Przyłącza się do innych ptaków i razem z nimi pożywia się nektarem. Lęgi Bardzo mało wiadomo o jej zwyczajach lęgowych. Większość obserwacji przeprowadzano na okazach w niewoli. W czasie toków samiec huśta się rytmicznie, pokazując żółte pokrywy skrzydłowe. Natomiast w naturze, w kwietniu obserwowano 6 lor oliwkowych zainteresowanych dziuplą i przeganiające z niej 2 nietoperze. W ogrodach zoologicznych Po raz pierwszy pojawiła się w Europie w 1929 roku w Anglii. Poza tym – aż do roku 1973, kiedy znów pojawiały się w hodowlach – w ogóle nie była trzymana i hodowana w Europie. Obecnie bardzo rzadka w ogrodach zoologicznych. W Vogelpark Walsrode w wolierze dla lor regularnie się rozmnażają. W latach 1976-1983 wykluło się 19 młodych, z czego 17 przeżyło. W hodowli Ma podobne wymagania jak lora czarna. Bardzo żywa i hałaśliwa, lubi się kąpać. Zanim się zaaklimatyzuje jest nieufna i płochliwa. W Europie zazwyczaj przystępuje do lęgów. Składa 2 jaja inkubowane przez 25 dni. Przez większość roku śpi w skrzynce lęgowej. Jest agresywna wobec innych ptaków i najlepiej trzymać tylko lory oliwkowe. Podgatunki Wyróżnia się 2 podgatunki: nominatywny, duivenbodei, i syringanuchalis, opisany w 1915 roku.O Lóris-castanho (Chalcopsitta duivenbodei) é uma espécie de ave da família Psittacidae.
Pode ser encontrada nos seguintes países: Indonésia (Nova Guiné Ocidental ) e Papua-Nova Guiné.
Os seus habitats naturais são: florestas subtropicais ou tropicais húmidas de baixa altitude.[1]
O Lóris-castanho (Chalcopsitta duivenbodei) é uma espécie de ave da família Psittacidae.
Pode ser encontrada nos seguintes países: Indonésia (Nova Guiné Ocidental ) e Papua-Nova Guiné.
Os seus habitats naturais são: florestas subtropicais ou tropicais húmidas de baixa altitude.
Brunlori[2] (Chalcopsitta duivenbodei) är en fågel i familjen östpapegojor inom ordningen papegojfåglar.[3]
Brunlori delas in i två underarter:[3]
IUCN kategoriserar arten som livskraftig.[1]
Fågelns vetenskapliga artnamn hedrar Constantijn Willem Rudolf van Renesse van Duivenbode (född 1858), holländsk affärsman i Ternate, Moluckerna tillika direktör vid Nederländska Ostindiska Kompaniet[4]
_-2.jpg)
Wikimedia Commons har media som rör brunlori.
Wikispecies har information om Chalcopsitta duivenbodei.
Brunlori (Chalcopsitta duivenbodei) är en fågel i familjen östpapegojor inom ordningen papegojfåglar.
Kahverengi lori (Chalcopsitta duivenbodei), papağangiller familyasından bir papağan türüdür.
Kahverengi lori, Endonezya'da ve Papua Yeni Gine'de bulunur.
Kahverengi lori'nin iki alt türü vardır:
Chalcopsitta duivenbodei Dubois 1884
_-2.jpg)
_-3.jpg)
Papağan ile ilgili bu madde bir taslaktır. Madde içeriğini geliştirerek Vikipedi'ye katkıda bulunabilirsiniz. Kahverengi lori (Chalcopsitta duivenbodei), papağangiller familyasından bir papağan türüdür.
Kahverengi lori, Endonezya'da ve Papua Yeni Gine'de bulunur.
Chalcopsitta duivenbodei là một loài chim trong họ Psittacidae.[2]
_-2.jpg)
Chalcopsitta duivenbodei là một loài chim trong họ Psittacidae.
Chalcopsitta duivenbodei (C. F. Dubois, 1884)
Охранный статус
Бурый блестящий лори[1] (лат. Chalcopsitta duivenbodei) — птица семейства попугаевых.
Длина тела 31 см; вес 130 г. Окраска оперения коричневато-оливковая с золотисто-жёлтым оттенком. На затылке и с боков шеи имеются контурные перья жёлтого цвета. Верхняя часть головы, лоб, горло и плечи жёлтые. Окраска нижней части спины, хвостовых перьев с внутренней стороны и гузки в фиолетовых или тёмно-синих тонах. Радужка желтовато-красная. Клюв и ноги чёрные. Самки имеют такую же окраску. У самцов голова крупнее чем у самок и они больших размеров.
Обитают в низменных районах северной части Новой Гвинеи.
Населяют субтропические и влажные тропические леса. Живут в парах или маленьких группах. Попугаи собираются в большие группы, в том числе с другими видами лори, во время приёма пищи. Питаются плодами, семенами, почками, пыльцой и нектаром.
В кладке 2 яйца; насиживание длится 24 дня.
Вид включает в себя 2 подвида:
Бурый блестящий лори (лат. Chalcopsitta duivenbodei) — птица семейства попугаевых.
