Hustořadec (Athrotaxis) je malý rod jednodomých, stálezelených stromů náležející do čeledi cypřišovitých. Je to endemický rod z Tasmánie tvořený pouze třemi druhy. Rostou v deštných lesích ve vyšších nadmořských výškách, v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, mírnou zimou a chladným létem.
Jsou to vzhledově atraktivní dřeviny, mimo Tasmánii jsou však vzhledem na specifické klimatické podmínky pěstovány jen řídce v botanických zahradách nebo arboretech. Kontinentální evropské klíma je pro ně zcela nevhodné.
Středně vysoké neopadavé dřeviny dorůstající do výše 10 až 30 m. Jejich kmeny, s kůrou odlupující se v tenkých dlouhých pruzích, mívají výčetní tloušťku 1 až 1,5 m. Mladší jedinci mají pravidelnou korunu, starším rostou větve již nepravidelně.
Větévky jsou rozkladité, koncové jsou opadavé. Poměrně tlusté listy jsou šupinovité a přitisklé nebo kopinaté a volně uspořádané. Vyrůstají spirálovitě, mají světlé průduchy a zůstávají po skácení stromu zelené nejméně rok.
Jehnědovité samčí šištice rostou jednotlivě na koncích krátkých větviček, tyčinky s prašníky mají uspořádané ve šroubovici. Na stejném stromě vyrůstající dřevnaté samičí šištice jsou kulovité nebo vejčité, s 12 až 25 vejčitými, plochými, střechovitě uspořádanými plodními šupinami nesoucí po dvou až šesti vajíčkách. V době zralosti spodní část šupiny odstává od osy šišky. Podlouhlá, tenká, malá semena se dvěma úzkými křídly dozrávají prvým rokem, obvykle tři až šest semen na šupinu.
Hustořadec se může množit semeny, řízkováním nebo roubováním na kryptomerie. Dřevo čerstvě pokáceného stromu je načervenalé barvy a postupně bledne, v současnosti se však pro jeho vzácnost ekonomicky nevyužívá.
Rod se vyskytuje ve třech druzích, Athrotaxis selaginoides, Athrotaxis cupressoides a Athrotaxis laxifolia. Prvé dva druhy A selaginoides a A. cupressoides se od sebe výrazněji odlišují a vyrůstají na rozdílných lokalitách. Třetí druh A. laxifolia je z nich nejvzácnější a má listy i šišky rozměrově mezi nimi, také se obvykle vyskytuje v malých populacích v blízkosti u jednoho nebo obou druhů. To vede k dosud nepotvrzenému názoru, že A. laxifolia je jejích hybrid.
Dva druhy, A selaginoides a A. cupressoides jsou podle Červeného seznamu IUCN považované za zranitelné druhy a A. laxifolia dokonce za ohrožený druh. Většina populací vyrůstá v chráněných oblastech a bezprostřední nebezpečí jejich vyhynutí nehrozí.[1][2][3][4][5][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hustořadec ve Wikimedia Commons
Hustořadec (Athrotaxis) je malý rod jednodomých, stálezelených stromů náležející do čeledi cypřišovitých. Je to endemický rod z Tasmánie tvořený pouze třemi druhy. Rostou v deštných lesích ve vyšších nadmořských výškách, v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, mírnou zimou a chladným létem.
Jsou to vzhledově atraktivní dřeviny, mimo Tasmánii jsou však vzhledem na specifické klimatické podmínky pěstovány jen řídce v botanických zahradách nebo arboretech. Kontinentální evropské klíma je pro ně zcela nevhodné.
Athrotaxis er en planteslægt, der hører hjemme på Tasmanien, hvor alle tre arter vokser. Slægten har en del træk fælles med Kryptomerie-slægten.
Alan Mitchell: "Træer i Nordeuropa" ISBN 87-12-23331-5
Athrotaxis er en planteslægt, der hører hjemme på Tasmanien, hvor alle tre arter vokser. Slægten har en del træk fælles med Kryptomerie-slægten.
Die Schuppenfichten (Athrotaxis), auch Tasmanische Zedern genannt, sind die einzige Pflanzengattung in der Unterfamilie Athrotaxidoideae innerhalb der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Der botanische Name leitet sich ab von zwei griechischen Wörtern: athros = gedrängt stehend, und taxis = Stellung, es nimmt Bezug auf die Zapfenschuppen[1] oder auf die Blätter[2].
Schuppenfichten sind nur in den temperierten Regenwäldern von Tasmanien beheimatet.
Die Schuppenfichten sind immergrüne Bäume; sie erreichen eine Wuchshöhe von 10 bis 30 (selten 40) m und Stammdurchmesser von 1,0 bis 1,5 (bis 2) m. Die Borke löst sich in dünnen, langen Streifen ab. Sie haben dicke ausladende Zweige. Die dicken schuppenförmigen Blätter sind alle gleichgeformt und sind 3 bis 14 mm lang.
Die Schuppenfichten sind einhäusig (monözisch). Die kätzchenförmigen männlichen Zapfen stehen einzeln. Die kugel- bis eiförmigen weiblichen Zapfen werden aus spiralig stehenden Zapfenschuppen aufgebaut, die bei der Reife verholzen. Die Zapfenschuppen sind dreieckig geformt und haben einen kurzen Stiel. An der Basis jeder Zapfenschuppe entwickeln sich meist 3 bis 5 Samenanlagen, die auf einem Querwulst stehen[3]. Die länglichen Samen weisen zwei gleichgeformte, schmale Flügel auf. Die Samenreife erfolgt innerhalb eines Jahres. Die Samen werden über den Wind ausgebreitet. Die Keimlinge bilden zwei Keimblätter (Kotyledonen).
Das Holz ist lange haltbar und wurde früher in Tasmanien viel genutzt, die Arten sind aber heute zu selten, um abgeholzt zu werden. Beispielsweise wurden daraus Schindeln zum Dachdecken hergestellt.
In Gebieten mit viel Niederschlägen, mit milden Wintern und kühlen Sommern, wie auf den Britischen Inseln, an der Pazifikküste von Nordamerika und in Neuseeland werden die Arten auch als Zierbäume gepflanzt. In Deutschland sind die Arten nach bisheriger Kenntnis nicht winterhart.
Es gibt drei Athrotaxis-Arten (oder zwei Arten und einen Bastard):
Die Schuppenfichten (Athrotaxis), auch Tasmanische Zedern genannt, sind die einzige Pflanzengattung in der Unterfamilie Athrotaxidoideae innerhalb der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Der botanische Name leitet sich ab von zwei griechischen Wörtern: athros = gedrängt stehend, und taxis = Stellung, es nimmt Bezug auf die Zapfenschuppen oder auf die Blätter.
Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — кипарис котырись лыса пу увтыр. Атротаксис увтырӧ пырöны 3 вид. Атротаксис пантасьӧ Тасманияын.
Атротаксис ( латин Athrotaxis ) — кипарис котырса лыса пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Тасманияын.
Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — Cupressaceae семьяысь Тасманилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 3 пӧртэм.
Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — Cupressaceae семьяысь Тасманилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 3 пӧртэм.
Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — кипарис котырись лыса пу увтыр. Атротаксис увтырӧ пырöны 3 вид. Атротаксис пантасьӧ Тасманияын.
Athrotaxis is a genus of two to three species (depending on taxonomic opinion) of conifers in the cypress family, Cupressaceae. The genus is endemic to western Tasmania, where they grow in high altitude temperate rainforests.[2]
They are medium-sized evergreen trees, reaching 10–30 m (rarely 40 m) tall and 1-1.5 m trunk diameter. The leaves are scale-like, 3–14 mm long, are borne spirally on the shoots. The cones are globose to oval, 1–3 cm diameter, with 15-35 scales, each scale with 3-6 seeds; they are mature in 7–9 months after pollination, when they open to release the seeds. The male (pollen) cones are small, and shed their pollen in early spring.[2]
They are very susceptible to bush fires, and have declined markedly in abundance due to accidental and deliberate fires since the European colonisation of Tasmania.[2]
A 2021 molecular study found the Athrotaxidoideae to be the sister group to the Sequoioideae, which contains famously massive species such as the coast redwood (Sequoia sempervirens) and giant sequoia (Sequoiadendron giganteum). This is despite both subfamilies' current distributions being on entirely different hemispheres. The study indicates that both taxa diverged during the mid to late Jurassic.[3]
A. cupressoides Don ex Don
A. ×laxifolia Hooker
A. selaginoides Don
The three taxa of Athrotaxis are variously treated as three distinct species, or as two species, with the third taxon being a hybrid between the other two. To date, the evidence has been inconclusive, with some data suggesting hybrid origin, but other evidence suggesting the third is distinct and not a hybrid.[2]
The wood is scented and durable, and was extensively used in the past in Tasmania, but is now too rare for any cutting. All three make very attractive ornamental trees with luxuriant foliage, though they are generally only planted in arboretums or botanical gardens. Cultivation away from their native range is successful only in areas with high rainfall, mild winters, and cool summers, such as the British Isles, the Pacific Northwest of North America, and New Zealand.
Examples of the species and many of its leaf forms may be seen in the living collections at The Tasmanian Arboretum.
{{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help) 
A. selaginoides seed cones. Athrotaxis is a genus of two to three species (depending on taxonomic opinion) of conifers in the cypress family, Cupressaceae. The genus is endemic to western Tasmania, where they grow in high altitude temperate rainforests.
They are medium-sized evergreen trees, reaching 10–30 m (rarely 40 m) tall and 1-1.5 m trunk diameter. The leaves are scale-like, 3–14 mm long, are borne spirally on the shoots. The cones are globose to oval, 1–3 cm diameter, with 15-35 scales, each scale with 3-6 seeds; they are mature in 7–9 months after pollination, when they open to release the seeds. The male (pollen) cones are small, and shed their pollen in early spring.
They are very susceptible to bush fires, and have declined markedly in abundance due to accidental and deliberate fires since the European colonisation of Tasmania.
Athrotaxis es un género con tres especies de coníferas pertenecientes a la familia Cupressaceae. El género es endémico del oeste de Tasmania, donde crece a gran altitud en los bosques templados lluviosos.[1][2]
Son árboles de tamaño mediano con hojas perennes, alcanzando los 10-30 m (raramente 40 m ) de altura y 1-1,5 m de diámetro el tronco. Las hojas son escamosas, de 3-14 mm de largo , son espiraladas en los brotes . Los conos son globosos a ovales , de 1-3 cm de diámetro, con 15-35 escamas , cada escama con 3-6 semillas, que maduran en 7-9 meses después de la polinización , cuando se abren para liberar las semillas. Los conos macho ( polen) son pequeños, y liberan el polen a principios de la primavera.[1]
Son muy susceptibles a los incendios de matorrales, y han disminuido notablemente en abundancia debido a los incendios accidentales o intencionados desde la colonización europea de Tasmania.[1]
La madera es perfumada y duradera, y fue ampliamente utilizada en el pasado en Tasmania , pero ahora es demasiado rara para cualquier corte. Los tres hacen unos árboles ornamentales muy atractivos con un follaje exuberante , aunque generalmente solo son plantados en arboretos o jardines botánicos. El cultivo fuera de su área de origen solo puede tener éxito en zonas con altas precipitaciones , inviernos suaves y veranos frescos , como las Islas Británicas, el Noroeste del Pacífico de América del Norte, y Nueva Zelanda.
Athrotaxis es un género con tres especies de coníferas pertenecientes a la familia Cupressaceae. El género es endémico del oeste de Tasmania, donde crece a gran altitud en los bosques templados lluviosos.
Tasmaniansypressit[1] eli tasmanianpunapuut (Athrotaxis) on havupuusuku sypressikasvien (Cupressaceae) heimossa. Sukuun kuuluu kolme lajia, joita kasvaa luontaisena Länsi-Tasmanian vuoristossa.[2]
Tasmaniansypressit ovat ainavihantia puita, joista suurimmat kasvavat luonnossa 35 metriä korkeiksi. Puiden oksanhaarat ovat lyhyitä, lehdet pieniä ja kävyt samannäköisiä kuin sugilla (Cryptomeria japonica). Kaikki kolme lajia on tuotu viljelypuina Eurooppaan.[2]
Tasmaniansypressit eli tasmanianpunapuut (Athrotaxis) on havupuusuku sypressikasvien (Cupressaceae) heimossa. Sukuun kuuluu kolme lajia, joita kasvaa luontaisena Länsi-Tasmanian vuoristossa.
Tasmaniansypressit ovat ainavihantia puita, joista suurimmat kasvavat luonnossa 35 metriä korkeiksi. Puiden oksanhaarat ovat lyhyitä, lehdet pieniä ja kävyt samannäköisiä kuin sugilla (Cryptomeria japonica). Kaikki kolme lajia on tuotu viljelypuina Eurooppaan.
Athrotaxis est un genre de deux ou trois -suivant les classifications- espèces de gymnospermes de la famille des Cupressaceae. Le genre est endémique dans l'ouest de la Tasmanie où on le trouve en altitude dans les forêts tempérées humides.
Ce sont des arbres à végétation persistante atteignant 10 à 30 mètres de haut (rarement 40 mètres) et 1 à 1,5 mètre de diamètre. Les feuilles sont des écailles de 3 à 14 millimètres de long disposées en spirales. Les cones, en boules ou ovoïdes, mesurent 1 à 3 cm de diamètre et portent 15 à 35 écailles qui ont chacune 3 à 6 graines. Ils sont matures 7 à 9 mois après la fécondation. Les fleurs mâles sont plus petites et libèrent leur pollen au début du printemps.
On distingue, a priori, trois espèces d'Athrotaxis mais pour certains la troisième : Athrotaxis laxifolia est un hybride des deux premières. Ce sont :
Le bois, odorant et de bonne conservation a été largement exploité en Tasmanie mais il est devenu trop rare pour être encore utilisé.
Ils forment de beaux arbres ornementaux que l'on trouve dans les arboretums et les jardins botaniques. Ils sont cultivés avec succès loin de leur pays d'origine pourvu que le climat s'y prête: Îles Britanniques, cote Pacifique du Nord de l'Amérique, Nouvelle-Zélande.
Athrotaxis est un genre de deux ou trois -suivant les classifications- espèces de gymnospermes de la famille des Cupressaceae. Le genre est endémique dans l'ouest de la Tasmanie où on le trouve en altitude dans les forêts tempérées humides.
Athrotaxis er ættkvísl með tvemur eða þremur tegundum barrtrjáa. Ættkvíslin er einlend í vestur Tasmaníu, þar sem þær vaxa í tempruðum regnskógum í mikilli hæð yfir sjávarmáli.[1][2]
Þetta eru meðalstór tré, um 10 til 30 m (sjaldan 40) há og með 1 til 1,5 m í stofnþvermál. Blöðin eru hreisturlík, 3 til 14mm löng, í spíral á sprotanum. Könglarnir eru hnattlaga til egglaga, 1 til 3 sm í þvermál, með 15-35 köngulskeljar, hver skel með 3 til 6 fræjum; þau þroskast á 7-9 mánuðum eftir frjóvgun, en þá opnast þau til að sleppa fræjunum. Frjókönglarnir eru litlir, og sleppa frjóinu snemma vors.[1]
Þær eru mjög viðkvæmar fyrir eldi og fækkað mjög vegna aukningar villieldi eftir að Evrópubúar settust að á eynni.[1]
Tegundirnar þrjár af Athrotaxis eru ýmist taldar þrjár sjálfstæðar tegundir, eða sem tvær tegundir með þá þriðju sem blending hinna tveggja. Ennþá er ekki komin endanleg niðurstaða, þar sem sumar greiningar staðfesta blendingsuppruna, en aðrar sýna hana sem velaðgreinda og ekki blending.[1]
Viðurinn er ilmandi og endingargóður, og var áður mikið notaður í Tasmaníu, en er nú of sjaldgæfur til skógarhöggs. Allar þrjár eru lagleg skrauttré með miklu laufi, en ar aðallega plantað í trjásöfnum og grasagörðum. Ræktun fjarri heimkynnum þeirra hefur aðeins gengið þar sem úrkoma er mikil, vetur mildir, og svöl sumur, svo sem í Bretlandseyjum, Kyrrahafsströnd Bandaríkjanna og Nýja Sjálandi.
Athrotaxis er ættkvísl með tvemur eða þremur tegundum barrtrjáa. Ættkvíslin er einlend í vestur Tasmaníu, þar sem þær vaxa í tempruðum regnskógum í mikilli hæð yfir sjávarmáli.
Þetta eru meðalstór tré, um 10 til 30 m (sjaldan 40) há og með 1 til 1,5 m í stofnþvermál. Blöðin eru hreisturlík, 3 til 14mm löng, í spíral á sprotanum. Könglarnir eru hnattlaga til egglaga, 1 til 3 sm í þvermál, með 15-35 köngulskeljar, hver skel með 3 til 6 fræjum; þau þroskast á 7-9 mánuðum eftir frjóvgun, en þá opnast þau til að sleppa fræjunum. Frjókönglarnir eru litlir, og sleppa frjóinu snemma vors.
Þær eru mjög viðkvæmar fyrir eldi og fækkað mjög vegna aukningar villieldi eftir að Evrópubúar settust að á eynni.
Athrotaxis è un genere di due o tre specie (a seconda dell'opinione tassonomica) di conifere facente parte della famiglia dei cipressi, Cupressaceae. Il genere è endemico dell'Australia fino alla Tasmania occidentale, dove crescono nelle foreste pluviali temperate di alta quota.[1][2]
Sono alberi sempreverdi di medie dimensioni, raggiungono i 10–30 m (raramente 40 m) di altezza e il diametro del tronco di 1-1,5 m. Le foglie sono a forma di squama, lunghe 3–14 mm, sono portate a spirale sui germogli. I coni sono da globosi a ovali, 1–3 cm di diametro, con 15-35 scaglie, ciascuna con 3-6 semi; sono maturi in 7-9 mesi dopo l'impollinazione, quando si aprono per rilasciare i semi. I coni maschili (contenenti polline) sono piccoli e perdono il polline all'inizio della primavera.[1]
Sono molto suscettibili agli incendi boschivi e sono diminuiti notevolmente a causa di incendi accidentali e dolosi durante la colonizzazione europea della Tasmania.[1]
I tre taxon di Athrotaxis sono variamente trattati come tre specie distinte, o come due specie, con il terzo taxon che è un ibrido tra gli altri due. Ad oggi, le prove sono state inconcludenti, con alcuni dati che suggeriscono un'origine ibrida, ma altre prove suggeriscono che il terzo è distinto e non un ibrido.[1]
Il legno è profumato e resistente, ed è stato ampiamente utilizzato in passato in Tasmania, ma ora è troppo raro per qualsiasi taglio. Tutti e tre sono alberi ornamentali molto attraenti con fogliame lussureggiante, sebbene siano generalmente piantati solo in arboreti o giardini botanici. La coltivazione lontano dalla loro area nativa ha successo solo in aree con precipitazioni elevate, inverni miti ed estati fresche, come le isole britanniche, il Pacifico nord-occidentale del Nord America e la Nuova Zelanda. Esemplari del genere e molte delle sue forme fogliari possono essere visti nelle collezioni viventi del Tasmanian Arboretum.
Athrotaxis è un genere di due o tre specie (a seconda dell'opinione tassonomica) di conifere facente parte della famiglia dei cipressi, Cupressaceae. Il genere è endemico dell'Australia fino alla Tasmania occidentale, dove crescono nelle foreste pluviali temperate di alta quota.
Athrotaxis is de botanische naam van een geslacht uit de cipresfamilie (Cupressaceae) en het enige in de onderdfamilie Athrotaxidoideae. Het geslacht is endemisch in West-Tasmanië, alwaar ze op grote hoogte groeien in vochtig gematigd regenwoud.[1][2]
Athrotaxis is de botanische naam van een geslacht uit de cipresfamilie (Cupressaceae) en het enige in de onderdfamilie Athrotaxidoideae. Het geslacht is endemisch in West-Tasmanië, alwaar ze op grote hoogte groeien in vochtig gematigd regenwoud.
Tasmaniasypresslekten (latin: Athrotaxis) er en slekt av busker og lave trær i sypressfamilien (Cupressaceae). Enkelte forskere regner den til en egen familie Taxodiaceae med 2 slekter og 17 arter, men dette er ikke allment anerkjent. De kan bli opp til 8 meter høye, og vokser kun i høyereliggende områder på vestre Tasmania. Slekten har to–tre anerkjente arter.
Artene når 10–30 meter, sjelden 40 meters høyde, og eviggrønne. Stammen kan nå 1,5 m diameter. Konglene er ovale eller runde, og modner 7–9 måneder etter pollinasjonen. Hannkonglene er små og sprer pollen om våren.
De sannsynlige, men noe omstridte artene innen tasmaniasypressene, er:
Tidligere ble artene intensivt hogget, på grunn av sin parfymerte og kvaerike, selv-impregnerende karakter. Nå er treet først og fremst et park- og hagetre lokalt.
Tasmaniasypresslekten (latin: Athrotaxis) er en slekt av busker og lave trær i sypressfamilien (Cupressaceae). Enkelte forskere regner den til en egen familie Taxodiaceae med 2 slekter og 17 arter, men dette er ikke allment anerkjent. De kan bli opp til 8 meter høye, og vokser kun i høyereliggende områder på vestre Tasmania. Slekten har to–tre anerkjente arter.
Artene når 10–30 meter, sjelden 40 meters høyde, og eviggrønne. Stammen kan nå 1,5 m diameter. Konglene er ovale eller runde, og modner 7–9 måneder etter pollinasjonen. Hannkonglene er små og sprer pollen om våren.
Multimedia w Wikimedia Commons Athrotaxis – rodzaj drzew z rodziny cyprysowatych obejmujący trzy gatunki występujące w zachodniej części Tasmanii (w tym jeden pochodzenia mieszańcowego)[4]. Rodzaj reprezentuje izolowaną, starszą grupę w obrębie rodziny[2].
Do rodzaju należą następujące gatunki[5]:
Athrotaxis – rodzaj drzew z rodziny cyprysowatych obejmujący trzy gatunki występujące w zachodniej części Tasmanii (w tym jeden pochodzenia mieszańcowego). Rodzaj reprezentuje izolowaną, starszą grupę w obrębie rodziny.
Athrotaxidoideae é uma subfamília monotípica de coníferas da família Cupressaceae ordem Pinales cujo único género, Athrotaxis, agrupa 2-3 espécies de mesofanerófitos que são endémicos da região cidental da Tasmânia, onde ocorrem a grande altitude em formações de floresta tropical temperada.[1][2]
Athrotaxidoideae é uma subfamília monotípica de coníferas da família Cupressaceae ordem Pinales cujo único género, Athrotaxis, agrupa 2-3 espécies de mesofanerófitos que são endémicos da região cidental da Tasmânia, onde ocorrem a grande altitude em formações de floresta tropical temperada.
Помірні дощові ліси Тасманії.
Однодомні вічнозелені дерева з корою що відлущується тонкими, довгими смуг. Листки гомоморфні, лускоподібні притиснуті або ланцетні і вільно розташовані, однорідні за формою і розміром, товсті. Чоловічі шишки одиночні, сережкоподібні. Жіночі шишки деревні, кулясті, зріють один рік, з багатьма трикутними лусками. Насіння 3-6 на луску, довгасті, тонкі, з 2 вузькими рівними крилами. Сім'ядолі 2.
Деревина міцна і раніше широко використовувалася в Тасманії, але вид тепер рідкісний, щоб використовувати.
Це дуже красиві декоративні дерева, вони добре ростуть в районах з великою кількістю опадів, м'якою зимою і прохолодним літом, наприклад, на Британських островах, на тихоокеанському узбережжі Північної Америки та в Новій Зеландії.
Athrotaxis D.Don (1838)
Атротаксис (лат. Athrotaxis) — растение; род семейства Кипарисовые, единственный представитель подсемейства Атротаксисиевые. Ранее относился к семейству Таксодиевые, был единственным родом последнего, произрастающим в Южном полушарии[1].
Ареал атротаксиса — дождевые леса умеренного климата западной части Тасмании, обычно горные районы 900—1300 м над уровнем моря[2].
Атротаксисы — реликты, произраставшие ещё в лесах Гондваны. Это средней высоты деревья (10—30 м, редко — до 40 м) с диаметром ствола до 1,5 м и конусовидной кроной.
Длина хвои 3—14 мм, диаметр шишек до 3 см с 15—35 чешуйками в каждой до пяти семян[3].
В лесах встречались деревья, возраст которых оценивается в 2000 лет[4].
По информации базы данных The Plant List (на июль 2016) род включает 3 вида[5]:
Атротаксис разводят в садах и дендрариях в условиях, схожих с тасманийским климатом, как декоративное дерево (район Сиэтла и Ванкувера, Британские острова, Новая Зеландия и пр.).
Это заготовка статьи по географии Австралии. Вы можете помочь проекту, дополнив её. 
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Атротаксис (лат. Athrotaxis) — растение; род семейства Кипарисовые, единственный представитель подсемейства Атротаксисиевые. Ранее относился к семейству Таксодиевые, был единственным родом последнего, произрастающим в Южном полушарии.
密叶杉属（学名：Athrotaxis），为松柏目柏科下的一属，亦是密叶杉亚科（Athrotaxidoideae）下的唯一一属。本属下共有三种，分布于塔斯马尼亚岛西部。
密叶杉属（学名：Athrotaxis），为松柏目柏科下的一属，亦是密叶杉亚科（Athrotaxidoideae）下的唯一一属。本属下共有三种，分布于塔斯马尼亚岛西部。
