dcsimg

Hustořadec ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Hustořadec (Athrotaxis) je malý rod jednodomých, stálezelených stromů náležející do čeledi cypřišovitých. Je to endemický rod z Tasmánie tvořený pouze třemi druhy. Rostou v deštných lesích ve vyšších nadmořských výškách, v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, mírnou zimou a chladným létem.

Jsou to vzhledově atraktivní dřeviny, mimo Tasmánii jsou však vzhledem na specifické klimatické podmínky pěstovány jen řídce v botanických zahradách nebo arboretech. Kontinentální evropské klíma je pro ně zcela nevhodné.

Popis

Středně vysoké neopadavé dřeviny dorůstající do výše 10 až 30 m. Jejich kmeny, s kůrou odlupující se v tenkých dlouhých pruzích, mívají výčetní tloušťku 1 až 1,5 m. Mladší jedinci mají pravidelnou korunu, starším rostou větve již nepravidelně.

Větévky jsou rozkladité, koncové jsou opadavé. Poměrně tlusté listy jsou šupinovité a přitisklé nebo kopinaté a volně uspořádané. Vyrůstají spirálovitě, mají světlé průduchy a zůstávají po skácení stromu zelené nejméně rok.

Jehnědovité samčí šištice rostou jednotlivě na koncích krátkých větviček, tyčinky s prašníky mají uspořádané ve šroubovici. Na stejném stromě vyrůstající dřevnaté samičí šištice jsou kulovité nebo vejčité, s 12 až 25 vejčitými, plochými, střechovitě uspořádanými plodními šupinami nesoucí po dvou až šesti vajíčkách. V době zralosti spodní část šupiny odstává od osy šišky. Podlouhlá, tenká, malá semena se dvěma úzkými křídly dozrávají prvým rokem, obvykle tři až šest semen na šupinu.

Hustořadec se může množit semeny, řízkováním nebo roubováním na kryptomerie. Dřevo čerstvě pokáceného stromu je načervenalé barvy a postupně bledne, v současnosti se však pro jeho vzácnost ekonomicky nevyužívá.

Taxonomie

Rod se vyskytuje ve třech druzích, Athrotaxis selaginoides, Athrotaxis cupressoides a Athrotaxis laxifolia. Prvé dva druhy A selaginoides a A. cupressoides se od sebe výrazněji odlišují a vyrůstají na rozdílných lokalitách. Třetí druh A. laxifolia je z nich nejvzácnější a má listy i šišky rozměrově mezi nimi, také se obvykle vyskytuje v malých populacích v blízkosti u jednoho nebo obou druhů. To vede k dosud nepotvrzenému názoru, že A. laxifolia je jejích hybrid.

Ohrožení

Dva druhy, A selaginoides a A. cupressoides jsou podle Červeného seznamu IUCN považované za zranitelné druhy a A. laxifolia dokonce za ohrožený druh. Většina populací vyrůstá v chráněných oblastech a bezprostřední nebezpečí jejich vyhynutí nehrozí.[1][2][3][4][5][6]

Reference

  1. PAVLÍČEK, Matyáš. Zhodnocení vybraných rodů čeledi Cupressaceae .... Lednice, 2015 [cit. 14.09.2015]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Miloš Pejchal. Dostupné online.
  2. Dendrologie.cz: Athrotaxis [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 06.06.2007 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (česky)
  3. JORDAN, Greg. Athrotaxis [online]. University of Tasmania, Hobart, AU [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. GULLINE, Heather F. The Cytology of Athrotaxis [online]. Papers and proceedings of the Royal Society of Tasmania, Hobart, Tasmanis, AU, rev. 15.09.1952 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
  5. EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Athrotaxis [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 23.11.2012 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
  6. IUCN Red List of Threatened Species: Athrotaxis [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2015 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Hustořadec: Brief Summary ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Hustořadec (Athrotaxis) je malý rod jednodomých, stálezelených stromů náležející do čeledi cypřišovitých. Je to endemický rod z Tasmánie tvořený pouze třemi druhy. Rostou v deštných lesích ve vyšších nadmořských výškách, v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, mírnou zimou a chladným létem.

Jsou to vzhledově atraktivní dřeviny, mimo Tasmánii jsou však vzhledem na specifické klimatické podmínky pěstovány jen řídce v botanických zahradách nebo arboretech. Kontinentální evropské klíma je pro ně zcela nevhodné.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Athrotaxis ( Danèis )

fornì da wikipedia DA

Athrotaxis er en planteslægt, der hører hjemme på Tasmanien, hvor alle tre arter vokser. Slægten har en del træk fælles med Kryptomerie-slægten.

Alan Mitchell: "Træer i Nordeuropa" ISBN 87-12-23331-5

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DA

Athrotaxis: Brief Summary ( Danèis )

fornì da wikipedia DA

Athrotaxis er en planteslægt, der hører hjemme på Tasmanien, hvor alle tre arter vokser. Slægten har en del træk fælles med Kryptomerie-slægten.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DA

Schuppenfichten ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Die Schuppenfichten (Athrotaxis), auch Tasmanische Zedern genannt, sind die einzige Pflanzengattung in der Unterfamilie Athrotaxidoideae innerhalb der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Der botanische Name leitet sich ab von zwei griechischen Wörtern: athros = gedrängt stehend, und taxis = Stellung, es nimmt Bezug auf die Zapfenschuppen[1] oder auf die Blätter[2].

Verbreitung

Schuppenfichten sind nur in den temperierten Regenwäldern von Tasmanien beheimatet.

Beschreibung

Die Schuppenfichten sind immergrüne Bäume; sie erreichen eine Wuchshöhe von 10 bis 30 (selten 40) m und Stammdurchmesser von 1,0 bis 1,5 (bis 2) m. Die Borke löst sich in dünnen, langen Streifen ab. Sie haben dicke ausladende Zweige. Die dicken schuppenförmigen Blätter sind alle gleichgeformt und sind 3 bis 14 mm lang.

Die Schuppenfichten sind einhäusig (monözisch). Die kätzchenförmigen männlichen Zapfen stehen einzeln. Die kugel- bis eiförmigen weiblichen Zapfen werden aus spiralig stehenden Zapfenschuppen aufgebaut, die bei der Reife verholzen. Die Zapfenschuppen sind dreieckig geformt und haben einen kurzen Stiel. An der Basis jeder Zapfenschuppe entwickeln sich meist 3 bis 5 Samenanlagen, die auf einem Querwulst stehen[3]. Die länglichen Samen weisen zwei gleichgeformte, schmale Flügel auf. Die Samenreife erfolgt innerhalb eines Jahres. Die Samen werden über den Wind ausgebreitet. Die Keimlinge bilden zwei Keimblätter (Kotyledonen).

Nutzung

Das Holz ist lange haltbar und wurde früher in Tasmanien viel genutzt, die Arten sind aber heute zu selten, um abgeholzt zu werden. Beispielsweise wurden daraus Schindeln zum Dachdecken hergestellt.

In Gebieten mit viel Niederschlägen, mit milden Wintern und kühlen Sommern, wie auf den Britischen Inseln, an der Pazifikküste von Nordamerika und in Neuseeland werden die Arten auch als Zierbäume gepflanzt. In Deutschland sind die Arten nach bisheriger Kenntnis nicht winterhart.

Systematik

Es gibt drei Athrotaxis-Arten (oder zwei Arten und einen Bastard):

  • Zypressenähnliche Schuppenfichte[4] oder Gezähnte Schuppenfichte (Athrotaxis cupressoides D. Don): Die Blätter sind kurz (3 bis 5 mm). Die Zapfen sind klein (1 bis 1,5 cm), sie sind dicht an den Zweig gepresst. Diese Art hat ihr Areal im westlichen Tasmanien (Launceston, Lake Saint Clair, Mount Field Nationalpark) in Höhenlagen zwischen 640 und 1067 Meter. Das älteste Exemplar der Art ist etwa 1000 Jahre alt.
  • Sichelförmige Schuppenfichte[4] (Athrotaxis selaginoides D. Don): Die Blätter sind länger als bei den anderen Arten (8 bis 14 mm), sie stehen vom Zweig ab. Die Zapfen sind größer als bei den anderen Arten (2 bis 3 cm). Ihr Areal erstreckt sich von den Bergregionen des Zentralplateaus bis zur Westküste Tasmaniens, in Höhenlagen zwischen 914 und 1219 m ü. NN. Der älteste lebende Baum dieser Art ist 777 Jahre alt. Das Holz ist sehr weich mit feiner Maserung, es ist sehr lange haltbar und witterungsbeständig. Es wurde im Bootsbau, für Schindeln und zum Bau von Klangkörpern von Musikinstrumenten benutzt.
  • Bebänderte Schuppenfichte[4] (Athrotaxis × laxifolia Hook.): Es ist ein Bastard aus Athrotaxis cupressoides × Athrotaxis selaginoides. Die Blätter sind kurz (4 bis 7 mm), sie stehen vom Zweig ab. Die Zapfen liegen in Größe und Aussehen zwischen ihren beiden Elternarten (1,5 bis 2,5 cm). Sie wachsen in Höhenlagen zwischen 900 und 1200 m ü. NN. Der älteste bekannte Baum dieser Art ist 1300 Jahre alt. Das Holz ist weich und rötlich.

Quellen

  • Christopher J. Earle: Athrotaxis. In: The Gymnosperm Database. 12. Dezember 2010, abgerufen am 20. Oktober 2011 (englisch).
  • Walter Erhardt u. a.: Der große Zander. Enzyklopädie der Pflanzennamen. Band 2. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart 2008. ISBN 978-3-8001-5406-7

Einzelnachweise

  1. William Dallimore, Albert Bruce Jackson: A handbook of Coniferae and Ginkgoaceae. 1966, London.
  2. David Don: Description of two genera of the natural family of plants called Coniferae. Transact. Linn. Soc., Bd. 18, 1841, S. 163–179.
  3. Armin Jagel, Veit Martin Dörken: Die Zapfen der Zypressengewächse (Cupressaceae) - Teil 1: Unterfamilien Cunninghamioideae, Athrotaxoideae, Taiwanioideae, Sequoioideae, Taxodioideae. Mitteilungen der Deutschen Dendrologischen Gesellschaft, Bd. 100, 2015, S. 161–176.
  4. a b c Walter Erhardt u. a.: Der große Zander. Enzyklopädie der Pflanzennamen. Band 2, Seite 1230–1231. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart 2008. ISBN 978-3-8001-5406-7
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Schuppenfichten: Brief Summary ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Die Schuppenfichten (Athrotaxis), auch Tasmanische Zedern genannt, sind die einzige Pflanzengattung in der Unterfamilie Athrotaxidoideae innerhalb der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Der botanische Name leitet sich ab von zwei griechischen Wörtern: athros = gedrängt stehend, und taxis = Stellung, es nimmt Bezug auf die Zapfenschuppen oder auf die Blätter.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Атротаксис ( Komi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Атротаксис

Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — кипарис котырись лыса пу увтыр. Атротаксис увтырӧ пырöны 3 вид. Атротаксис пантасьӧ Тасманияын.

Виддэз

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Атротаксис ( Komi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Атротаксис

Атротаксис ( латин Athrotaxis ) — кипарис котырса лыса пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Тасманияын.

Сикасъяс

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Атротаксис ( Udmurt )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Атротаксис

Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — Cupressaceae семьяысь Тасманилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 3 пӧртэм.

Видъёс

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Атротаксис: Brief Summary ( Komi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Атротаксис

Атротаксис ( латин Athrotaxis ) — кипарис котырса лыса пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Тасманияын.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Атротаксис: Brief Summary ( Udmurt )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Атротаксис

Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — Cupressaceae семьяысь Тасманилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 3 пӧртэм.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Атротаксис: Brief Summary ( Komi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Атротаксис

Атротаксис ( лат. Athrotaxis ) — кипарис котырись лыса пу увтыр. Атротаксис увтырӧ пырöны 3 вид. Атротаксис пантасьӧ Тасманияын.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors

Athrotaxis ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Athrotaxis is a genus of two to three species (depending on taxonomic opinion) of conifers in the cypress family, Cupressaceae. The genus is endemic to western Tasmania, where they grow in high altitude temperate rainforests.[2]

They are medium-sized evergreen trees, reaching 10–30 m (rarely 40 m) tall and 1-1.5 m trunk diameter. The leaves are scale-like, 3–14 mm long, are borne spirally on the shoots. The cones are globose to oval, 1–3 cm diameter, with 15-35 scales, each scale with 3-6 seeds; they are mature in 7–9 months after pollination, when they open to release the seeds. The male (pollen) cones are small, and shed their pollen in early spring.[2]

They are very susceptible to bush fires, and have declined markedly in abundance due to accidental and deliberate fires since the European colonisation of Tasmania.[2]

Classification

Taxonomy

A 2021 molecular study found the Athrotaxidoideae to be the sister group to the Sequoioideae, which contains famously massive species such as the coast redwood (Sequoia sempervirens) and giant sequoia (Sequoiadendron giganteum). This is despite both subfamilies' current distributions being on entirely different hemispheres. The study indicates that both taxa diverged during the mid to late Jurassic.[3]

Species

Phylogeny of Athrotaxis[4][5]

A. cupressoides Don ex Don

A. ×laxifolia Hooker

A. selaginoides Don

The three taxa of Athrotaxis are variously treated as three distinct species, or as two species, with the third taxon being a hybrid between the other two. To date, the evidence has been inconclusive, with some data suggesting hybrid origin, but other evidence suggesting the third is distinct and not a hybrid.[2]

Cultivation and uses

The wood is scented and durable, and was extensively used in the past in Tasmania, but is now too rare for any cutting. All three make very attractive ornamental trees with luxuriant foliage, though they are generally only planted in arboretums or botanical gardens. Cultivation away from their native range is successful only in areas with high rainfall, mild winters, and cool summers, such as the British Isles, the Pacific Northwest of North America, and New Zealand.

Examples of the species and many of its leaf forms may be seen in the living collections at The Tasmanian Arboretum.

References

  1. ^ "Athrotaxis". Australian Plant Name Index (APNI). Centre for Plant Biodiversity Research, Australian Government. Retrieved 16 March 2023.
  2. ^ a b c d Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  3. ^ Stull, Gregory W.; Qu, Xiao-Jian; Parins-Fukuchi, Caroline; Yang, Ying-Ying; Yang, Jun-Bo; Yang, Zhi-Yun; Hu, Yi; Ma, Hong; Soltis, Pamela S.; Soltis, Douglas E.; Li, De-Zhu (August 2021). "Gene duplications and phylogenomic conflict underlie major pulses of phenotypic evolution in gymnosperms". Nature Plants. 7 (8): 1015–1025. doi:10.1038/s41477-021-00964-4. ISSN 2055-0278. PMID 34282286. S2CID 236141481.
  4. ^ Stull, Gregory W.; Qu, Xiao-Jian; Parins-Fukuchi, Caroline; Yang, Ying-Ying; Yang, Jun-Bo; Yang, Zhi-Yun; Hu, Yi; Ma, Hong; Soltis, Pamela S.; Soltis, Douglas E.; Li, De-Zhu; Smith, Stephen A.; Yi, Ting-Shuang; et al. (2021). "Gene duplications and phylogenomic conflict underlie major pulses of phenotypic evolution in gymnosperms". Nature Plants. 7 (8): 1015–1025. bioRxiv 10.1101/2021.03.13.435279. doi:10.1038/s41477-021-00964-4. PMID 34282286. S2CID 232282918.
  5. ^ Stull, Gregory W.; et al. (2021). "main.dated.supermatrix.tree.T9.tre". Figshare. doi:10.6084/m9.figshare.14547354.v1. {{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help)
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Athrotaxis: Brief Summary ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN
A. selaginoides seed cones.

Athrotaxis is a genus of two to three species (depending on taxonomic opinion) of conifers in the cypress family, Cupressaceae. The genus is endemic to western Tasmania, where they grow in high altitude temperate rainforests.

They are medium-sized evergreen trees, reaching 10–30 m (rarely 40 m) tall and 1-1.5 m trunk diameter. The leaves are scale-like, 3–14 mm long, are borne spirally on the shoots. The cones are globose to oval, 1–3 cm diameter, with 15-35 scales, each scale with 3-6 seeds; they are mature in 7–9 months after pollination, when they open to release the seeds. The male (pollen) cones are small, and shed their pollen in early spring.

They are very susceptible to bush fires, and have declined markedly in abundance due to accidental and deliberate fires since the European colonisation of Tasmania.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Athrotaxis ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Athrotaxis es un género con tres especies de coníferas pertenecientes a la familia Cupressaceae. El género es endémico del oeste de Tasmania, donde crece a gran altitud en los bosques templados lluviosos.[1][2]

Descripción

Son árboles de tamaño mediano con hojas perennes, alcanzando los 10-30 m (raramente 40 m ) de altura y 1-1,5 m de diámetro el tronco. Las hojas son escamosas, de 3-14 mm de largo , son espiraladas en los brotes . Los conos son globosos a ovales , de 1-3 cm de diámetro, con 15-35 escamas , cada escama con 3-6 semillas, que maduran en 7-9 meses después de la polinización , cuando se abren para liberar las semillas. Los conos macho ( polen) son pequeños, y liberan el polen a principios de la primavera.[1]

Son muy susceptibles a los incendios de matorrales, y han disminuido notablemente en abundancia debido a los incendios accidentales o intencionados desde la colonización europea de Tasmania.[1]

Especies

Cultivo y usos

La madera es perfumada y duradera, y fue ampliamente utilizada en el pasado en Tasmania , pero ahora es demasiado rara para cualquier corte. Los tres hacen unos árboles ornamentales muy atractivos con un follaje exuberante , aunque generalmente solo son plantados en arboretos o jardines botánicos. El cultivo fuera de su área de origen solo puede tener éxito en zonas con altas precipitaciones , inviernos suaves y veranos frescos , como las Islas Británicas, el Noroeste del Pacífico de América del Norte, y Nueva Zelanda.

Referencias

  1. a b c Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  2. Australian Plant Names Index: Athrotaxis

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Athrotaxis: Brief Summary ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Athrotaxis es un género con tres especies de coníferas pertenecientes a la familia Cupressaceae. El género es endémico del oeste de Tasmania, donde crece a gran altitud en los bosques templados lluviosos.​​

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Tasmaniansypressit ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Tasmaniansypressit[1] eli tasmanianpunapuut (Athrotaxis) on havupuusuku sypressikasvien (Cupressaceae) heimossa. Sukuun kuuluu kolme lajia, joita kasvaa luontaisena Länsi-Tasmanian vuoristossa.[2]

Tasmaniansypressit ovat ainavihantia puita, joista suurimmat kasvavat luonnossa 35 metriä korkeiksi. Puiden oksanhaarat ovat lyhyitä, lehdet pieniä ja kävyt samannäköisiä kuin sugilla (Cryptomeria japonica). Kaikki kolme lajia on tuotu viljelypuina Eurooppaan.[2]

Lajit

Lähteet

  1. a b c d Junikka, Leo; Kurtto, Arto: Athrotaxis Finto: Kassu - Kasvien suomenkieliset nimet. Kansalliskirjasto. Viitattu 15.9.2015.
  2. a b Mitchell, A. & Wilkinson, J. (suomentanut A. Kurtto): Euroopan puuopas, s. 54. Helsinki: Kustannusosakeyhtiö Otava, 2009. ISBN 951-1-14705-6.
Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Tasmaniansypressit: Brief Summary ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Tasmaniansypressit eli tasmanianpunapuut (Athrotaxis) on havupuusuku sypressikasvien (Cupressaceae) heimossa. Sukuun kuuluu kolme lajia, joita kasvaa luontaisena Länsi-Tasmanian vuoristossa.

Tasmaniansypressit ovat ainavihantia puita, joista suurimmat kasvavat luonnossa 35 metriä korkeiksi. Puiden oksanhaarat ovat lyhyitä, lehdet pieniä ja kävyt samannäköisiä kuin sugilla (Cryptomeria japonica). Kaikki kolme lajia on tuotu viljelypuina Eurooppaan.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Athrotaxis ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Athrotaxis est un genre de deux ou trois -suivant les classifications- espèces de gymnospermes de la famille des Cupressaceae. Le genre est endémique dans l'ouest de la Tasmanie où on le trouve en altitude dans les forêts tempérées humides.

Description

Ce sont des arbres à végétation persistante atteignant 10 à 30 mètres de haut (rarement 40 mètres) et 1 à 1,5 mètre de diamètre. Les feuilles sont des écailles de 3 à 14 millimètres de long disposées en spirales. Les cones, en boules ou ovoïdes, mesurent 1 à 3 cm de diamètre et portent 15 à 35 écailles qui ont chacune 3 à 6 graines. Ils sont matures 7 à 9 mois après la fécondation. Les fleurs mâles sont plus petites et libèrent leur pollen au début du printemps.

Taxinomie

On distingue, a priori, trois espèces d'Athrotaxis mais pour certains la troisième : Athrotaxis laxifolia est un hybride des deux premières. Ce sont :

  • Athrotaxis cupressoides (D.Don). Les feuilles sont petites (3-5 mm), plaquées sur la tige. Les cones sont petits (1-1,5 cm), les écailles ont une petite bractée couvrant seulement le centre de l'écaille.
  • Athrotaxis selaginoides (D.Don). Les feuilles sont longues (8-14 mm), écartées de la tige. Les cones sont plus grands (2-3 cm), les écailles ont une grande bractée qui les recouvrent presque complètement.
  • Athrotaxis laxifolia (Hook.). Les feuilles sont courtes (4-7 mm), écartées de la tige. Les cones sont de taille intermédiaire (1,5-2,5 cm), les écailles ont une bractée de taille moyenne recouvrant plus de la moitié de l'écaille. Cette espèce a parfois été classé comme hybride des deux autres.

Utilité

Le bois, odorant et de bonne conservation a été largement exploité en Tasmanie mais il est devenu trop rare pour être encore utilisé.

Ils forment de beaux arbres ornementaux que l'on trouve dans les arboretums et les jardins botaniques. Ils sont cultivés avec succès loin de leur pays d'origine pourvu que le climat s'y prête: Îles Britanniques, cote Pacifique du Nord de l'Amérique, Nouvelle-Zélande.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Athrotaxis: Brief Summary ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR
 src= Cones d'Athrotaxis selaginoides
Muséum de Toulouse

Athrotaxis est un genre de deux ou trois -suivant les classifications- espèces de gymnospermes de la famille des Cupressaceae. Le genre est endémique dans l'ouest de la Tasmanie où on le trouve en altitude dans les forêts tempérées humides.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Athrotaxis ( Islandèis )

fornì da wikipedia IS

Athrotaxis er ættkvísl með tvemur eða þremur tegundum barrtrjáa. Ættkvíslin er einlend í vestur Tasmaníu, þar sem þær vaxa í tempruðum regnskógum í mikilli hæð yfir sjávarmáli.[1][2]

Þetta eru meðalstór tré, um 10 til 30 m (sjaldan 40) há og með 1 til 1,5 m í stofnþvermál. Blöðin eru hreisturlík, 3 til 14mm löng, í spíral á sprotanum. Könglarnir eru hnattlaga til egglaga, 1 til 3 sm í þvermál, með 15-35 köngulskeljar, hver skel með 3 til 6 fræjum; þau þroskast á 7-9 mánuðum eftir frjóvgun, en þá opnast þau til að sleppa fræjunum. Frjókönglarnir eru litlir, og sleppa frjóinu snemma vors.[1]

Þær eru mjög viðkvæmar fyrir eldi og fækkað mjög vegna aukningar villieldi eftir að Evrópubúar settust að á eynni.[1]

Tegundir

Tegundirnar þrjár af Athrotaxis eru ýmist taldar þrjár sjálfstæðar tegundir, eða sem tvær tegundir með þá þriðju sem blending hinna tveggja. Ennþá er ekki komin endanleg niðurstaða, þar sem sumar greiningar staðfesta blendingsuppruna, en aðrar sýna hana sem velaðgreinda og ekki blending.[1]

  • Athrotaxis cupressoides D.Don. Blöðin stutt, 3–5 mm, liggja þétt upp að sprotunum. Könglarnir litlir, 1-1.5 sm.
  • Athrotaxis selaginoides D.Don. Blöðin löng, 8–14 mm, standa út frá sprotanum. Könglarnir stórir, 2–3 sm.
  • Athrotaxis laxifolia Hook. (? A. cupressoides × A. selaginoides). Blöðin stutt, 4–7 mm, standa út frá sprotanum. Könglarnir í meðallagi, 1.5-2.5 sm.
 src=
A. selaginoides, könglar á fræári (Ástralíu, sumarið 2015).

Ræktun og nytjars

Viðurinn er ilmandi og endingargóður, og var áður mikið notaður í Tasmaníu, en er nú of sjaldgæfur til skógarhöggs. Allar þrjár eru lagleg skrauttré með miklu laufi, en ar aðallega plantað í trjásöfnum og grasagörðum. Ræktun fjarri heimkynnum þeirra hefur aðeins gengið þar sem úrkoma er mikil, vetur mildir, og svöl sumur, svo sem í Bretlandseyjum, Kyrrahafsströnd Bandaríkjanna og Nýja Sjálandi.

Tilvísanir

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  2. Australian Plant Names Index: Athrotaxis
Wikimedia Commons er með margmiðlunarefni sem tengist
Wikilífverur eru með efni sem tengist
 src= Þessi líffræðigrein er stubbur. Þú getur hjálpað til með því að bæta við greinina.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IS

Athrotaxis: Brief Summary ( Islandèis )

fornì da wikipedia IS

Athrotaxis er ættkvísl með tvemur eða þremur tegundum barrtrjáa. Ættkvíslin er einlend í vestur Tasmaníu, þar sem þær vaxa í tempruðum regnskógum í mikilli hæð yfir sjávarmáli.

Þetta eru meðalstór tré, um 10 til 30 m (sjaldan 40) há og með 1 til 1,5 m í stofnþvermál. Blöðin eru hreisturlík, 3 til 14mm löng, í spíral á sprotanum. Könglarnir eru hnattlaga til egglaga, 1 til 3 sm í þvermál, með 15-35 köngulskeljar, hver skel með 3 til 6 fræjum; þau þroskast á 7-9 mánuðum eftir frjóvgun, en þá opnast þau til að sleppa fræjunum. Frjókönglarnir eru litlir, og sleppa frjóinu snemma vors.

Þær eru mjög viðkvæmar fyrir eldi og fækkað mjög vegna aukningar villieldi eftir að Evrópubúar settust að á eynni.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IS

Athrotaxis ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Athrotaxis è un genere di due o tre specie (a seconda dell'opinione tassonomica) di conifere facente parte della famiglia dei cipressi, Cupressaceae. Il genere è endemico dell'Australia fino alla Tasmania occidentale, dove crescono nelle foreste pluviali temperate di alta quota.[1][2]

Descrizione

Sono alberi sempreverdi di medie dimensioni, raggiungono i 10–30 m (raramente 40 m) di altezza e il diametro del tronco di 1-1,5 m. Le foglie sono a forma di squama, lunghe 3–14 mm, sono portate a spirale sui germogli. I coni sono da globosi a ovali, 1–3 cm di diametro, con 15-35 scaglie, ciascuna con 3-6 semi; sono maturi in 7-9 mesi dopo l'impollinazione, quando si aprono per rilasciare i semi. I coni maschili (contenenti polline) sono piccoli e perdono il polline all'inizio della primavera.[1]

Sono molto suscettibili agli incendi boschivi e sono diminuiti notevolmente a causa di incendi accidentali e dolosi durante la colonizzazione europea della Tasmania.[1]

Tassonomia

I tre taxon di Athrotaxis sono variamente trattati come tre specie distinte, o come due specie, con il terzo taxon che è un ibrido tra gli altri due. Ad oggi, le prove sono state inconcludenti, con alcuni dati che suggeriscono un'origine ibrida, ma altre prove suggeriscono che il terzo è distinto e non un ibrido.[1]

Usi

Il legno è profumato e resistente, ed è stato ampiamente utilizzato in passato in Tasmania, ma ora è troppo raro per qualsiasi taglio. Tutti e tre sono alberi ornamentali molto attraenti con fogliame lussureggiante, sebbene siano generalmente piantati solo in arboreti o giardini botanici. La coltivazione lontano dalla loro area nativa ha successo solo in aree con precipitazioni elevate, inverni miti ed estati fresche, come le isole britanniche, il Pacifico nord-occidentale del Nord America e la Nuova Zelanda. Esemplari del genere e molte delle sue forme fogliari possono essere visti nelle collezioni viventi del Tasmanian Arboretum.

Note

  1. ^ a b c d Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  2. ^ Australian Plant Names Index: Athrotaxis

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Athrotaxis: Brief Summary ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Athrotaxis è un genere di due o tre specie (a seconda dell'opinione tassonomica) di conifere facente parte della famiglia dei cipressi, Cupressaceae. Il genere è endemico dell'Australia fino alla Tasmania occidentale, dove crescono nelle foreste pluviali temperate di alta quota.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Athrotaxis ( olandèis; flamand )

fornì da wikipedia NL

Athrotaxis is de botanische naam van een geslacht uit de cipresfamilie (Cupressaceae) en het enige in de onderdfamilie Athrotaxidoideae. Het geslacht is endemisch in West-Tasmanië, alwaar ze op grote hoogte groeien in vochtig gematigd regenwoud.[1][2]

Soorten

Bronnen, noten en/of referenties
  1. Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  2. Australian Plant Names Index: Athrotaxis
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NL

Athrotaxis: Brief Summary ( olandèis; flamand )

fornì da wikipedia NL

Athrotaxis is de botanische naam van een geslacht uit de cipresfamilie (Cupressaceae) en het enige in de onderdfamilie Athrotaxidoideae. Het geslacht is endemisch in West-Tasmanië, alwaar ze op grote hoogte groeien in vochtig gematigd regenwoud.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NL

Tasmaniasypresslekten ( norvegèis )

fornì da wikipedia NO

Tasmaniasypresslekten (latin: Athrotaxis) er en slekt av busker og lave trær i sypressfamilien (Cupressaceae). Enkelte forskere regner den til en egen familie Taxodiaceae med 2 slekter og 17 arter, men dette er ikke allment anerkjent. De kan bli opp til 8 meter høye, og vokser kun i høyereliggende områder på vestre Tasmania. Slekten har to–tre anerkjente arter.

Artene når 10–30 meter, sjelden 40 meters høyde, og eviggrønne. Stammen kan nå 1,5 m diameter. Konglene er ovale eller runde, og modner 7–9 måneder etter pollinasjonen. Hannkonglene er små og sprer pollen om våren.

Arter

De sannsynlige, men noe omstridte artene innen tasmaniasypressene, er:

  • Athrotaxis cupressoides – «Smooth Tasmanian Cedar», barken fint strimlet, kronen slank pyramideformet og åpen, skjellblader 3–5 mm, tett på kvistene, 10–15 mm grønne frøkongler med tette skjell, små gulbtrune hannkongler.
  • Athrotaxis selaginoides ' «King William Pine», kronen stutt pyramideformet, krummede nåler 8–14 mm, utstående på kvisten med klart hvite stomatabånd under, 20–30 mm kongler, dekkende skjell. Store trær har blitt hogget for tømmer. Likner på Cryptomeria japonica.
  • Athrotaxis laxifolia – «Summit Cedar», inntil 20 m høy, åpen krone høyt oppe på enkel stamme, nåler 4–6 mm mangler hvite stomatabånd, bare delvis utstående, 15–25 mm brune kongler, middels eller ikke-dekkende skjell. Muligens en hybrid.

Tidligere ble artene intensivt hogget, på grunn av sin parfymerte og kvaerike, selv-impregnerende karakter. Nå er treet først og fremst et park- og hagetre lokalt.

Eksterne lenker

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NO

Tasmaniasypresslekten: Brief Summary ( norvegèis )

fornì da wikipedia NO

Tasmaniasypresslekten (latin: Athrotaxis) er en slekt av busker og lave trær i sypressfamilien (Cupressaceae). Enkelte forskere regner den til en egen familie Taxodiaceae med 2 slekter og 17 arter, men dette er ikke allment anerkjent. De kan bli opp til 8 meter høye, og vokser kun i høyereliggende områder på vestre Tasmania. Slekten har to–tre anerkjente arter.

Artene når 10–30 meter, sjelden 40 meters høyde, og eviggrønne. Stammen kan nå 1,5 m diameter. Konglene er ovale eller runde, og modner 7–9 måneder etter pollinasjonen. Hannkonglene er små og sprer pollen om våren.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NO

Athrotaxis ( polonèis )

fornì da wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Athrotaxisrodzaj drzew z rodziny cyprysowatych obejmujący trzy gatunki występujące w zachodniej części Tasmanii (w tym jeden pochodzenia mieszańcowego)[4]. Rodzaj reprezentuje izolowaną, starszą grupę w obrębie rodziny[2].

 src=
Szyszka Athrotaxis laxifolia
 src=
Pędy Athrotaxis selaginoides

Morfologia

Pokrój
Drzewa z korą łuszczącą się w postaci wąskich, cienkich pasków. Końce gałązek rozpostarte, grube[4].
Liście
Jednakowe, tęgie, łuskowate i przylegające do pędu lub lancetowate i odstające.
Organy generatywne
Rośliny jednopienne. Strobile męskie kotkowate, pojedynczo wyrastające na pędach. Szyszki żeńskie drewniejące, kuliste, składające się z wielu trójkątnych łusek, dojrzewające w ciągu jednego roku[4].
Nasiona
Rozwijają się po 3–6 na łuskach nasiennych, owalne i spłaszczone, po bokach z dwoma wąskimi skrzydełkami. Liścieni 2[4].

Systematyka

Do rodzaju należą następujące gatunki[5]:

Przypisy

  1. P. F. Stevens: Angiosperm Phylogeny Website. 2001–.
  2. a b Christenhusz, M.J.M., J.L. Reveal, A. Farjon, M.F. Gardner, R.R. Mill, and M.W. Chase (2011). A new classification and linear sequence of extant gymnosperms. Phytotaxa 19: 55-70.
  3. a b Index Nominum Genericorum (ING) (ang.). Smithsonian National Museum of Natural History. [dostęp 2011-11-17].
  4. a b c d John Silba: Encyclopaedia Coniferae. Harold N. Moldenkeand, Alma L. Moldenke, 1986, s. 43, seria: Phytologia Memoroirs VIII.
  5. Athrotaxis (ang.). W: The Plant List [on-line]. The Kew Gardens i in.. [dostęp 2011-11-22].
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Athrotaxis: Brief Summary ( polonèis )

fornì da wikipedia POL

Athrotaxis – rodzaj drzew z rodziny cyprysowatych obejmujący trzy gatunki występujące w zachodniej części Tasmanii (w tym jeden pochodzenia mieszańcowego). Rodzaj reprezentuje izolowaną, starszą grupę w obrębie rodziny.

 src= Szyszka Athrotaxis laxifolia  src= Pędy Athrotaxis selaginoides
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Athrotaxidoideae ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Athrotaxidoideae é uma subfamília monotípica de coníferas da família Cupressaceae ordem Pinales cujo único género, Athrotaxis, agrupa 2-3 espécies de mesofanerófitos que são endémicos da região cidental da Tasmânia, onde ocorrem a grande altitude em formações de floresta tropical temperada.[1][2]

Espécies

Referências

  1. Farjon, A. (2005). Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  2. Australian Plant Names Index: Athrotaxis

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Athrotaxidoideae: Brief Summary ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Athrotaxidoideae é uma subfamília monotípica de coníferas da família Cupressaceae ordem Pinales cujo único género, Athrotaxis, agrupa 2-3 espécies de mesofanerófitos que são endémicos da região cidental da Tasmânia, onde ocorrem a grande altitude em formações de floresta tropical temperada.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Athrotaxis ( ucrain )

fornì da wikipedia UK

Поширення, екологія

Помірні дощові ліси Тасманії.

Морфологія

Однодомні вічнозелені дерева з корою що відлущується тонкими, довгими смуг. Листки гомоморфні, лускоподібні притиснуті або ланцетні і вільно розташовані, однорідні за формою і розміром, товсті. Чоловічі шишки одиночні, сережкоподібні. Жіночі шишки деревні, кулясті, зріють один рік, з багатьма трикутними лусками. Насіння 3-6 на луску, довгасті, тонкі, з 2 вузькими рівними крилами. Сім'ядолі 2.

Використання

Деревина міцна і раніше широко використовувалася в Тасманії, але вид тепер рідкісний, щоб використовувати.

Це дуже красиві декоративні дерева, вони добре ростуть в районах з великою кількістю опадів, м'якою зимою і прохолодним літом, наприклад, на Британських островах, на тихоокеанському узбережжі Північної Америки та в Новій Зеландії.

Посилання


licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Автори та редактори Вікіпедії
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia UK

Атротаксис ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Хвойные
Класс: Хвойные
Порядок: Сосновые
Семейство: Кипарисовые
Род: Атротаксис
Международное научное название

Athrotaxis D.Don (1838)

Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
NCBI 25607EOL 41439GRIN g:1133IPNI ???FW 182389

Атротаксис (лат. Athrotaxis) — растение; род семейства Кипарисовые, единственный представитель подсемейства Атротаксисиевые. Ранее относился к семейству Таксодиевые, был единственным родом последнего, произрастающим в Южном полушарии[1].

Распространение и среда обитания

Ареал атротаксиса — дождевые леса умеренного климата западной части Тасмании, обычно горные районы 900—1300 м над уровнем моря[2].

Ботаническое описание

Атротаксисы — реликты, произраставшие ещё в лесах Гондваны. Это средней высоты деревья (10—30 м, редко — до 40 м) с диаметром ствола до 1,5 м и конусовидной кроной.

Длина хвои 3—14 мм, диаметр шишек до 3 см с 15—35 чешуйками в каждой до пяти семян[3].

В лесах встречались деревья, возраст которых оценивается в 2000 лет[4].

Ботаническая классификация

По информации базы данных The Plant List (на июль 2016) род включает 3 вида[5]:

Хозяйственное значение и применение

Атротаксис разводят в садах и дендрариях в условиях, схожих с тасманийским климатом, как декоративное дерево (район Сиэтла и Ванкувера, Британские острова, Новая Зеландия и пр.).

Примечания

  1. Наша природа. Атротаксис
  2. Семейство Таксодиевые. Биологическая энциклопедия.
  3. Monograph of Cupressaceae and Sciadopitys. Royal Botanic Gardens, Kew. ISBN 1-84246-068-4
  4. Достопримечательности Австралии
  5. Athrotaxis (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 27 июля 2016.


Австралия Это заготовка статьи по географии Австралии. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Дубовый лист Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её.  title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

Атротаксис: Brief Summary ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию

Атротаксис (лат. Athrotaxis) — растение; род семейства Кипарисовые, единственный представитель подсемейства Атротаксисиевые. Ранее относился к семейству Таксодиевые, был единственным родом последнего, произрастающим в Южном полушарии.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

密叶杉属 ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科
Antistub.svg
本条目需要擴充。(2015年7月19日)
请協助改善这篇條目,更進一步的信息可能會在討論頁扩充请求中找到。请在擴充條目後將此模板移除。
Tango-nosources.svg
本条目没有列出任何参考或来源(2015年7月19日)
維基百科所有的內容都應該可供查證。请协助添加来自可靠来源的引用以改善这篇条目无法查证的内容可能被提出异议而移除。
  • A. cupressoides
  • A. laxifolia
  • A. selaginoides

密叶杉属学名Athrotaxis),为松柏目柏科下的一,亦是密叶杉亚科Athrotaxidoideae)下的唯一一。本属下共有三,分布于塔斯马尼亚岛西部。

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑

密叶杉属: Brief Summary ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

密叶杉属(学名:Athrotaxis),为松柏目柏科下的一,亦是密叶杉亚科(Athrotaxidoideae)下的唯一一。本属下共有三,分布于塔斯马尼亚岛西部。

 title= 取自“https://zh.wikipedia.org/w/index.php?title=密叶杉属&oldid=36387703分类柏科隐藏分类:自2015年7月扩充中的条目自2015年7月缺少来源的条目本地相关图片与维基数据相同含有拉丁語的條目
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑