Rəngotu, çüyütotu (lat. Isatis)[1] - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Rəngotu, çüyütotu (lat. Isatis) - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Isatis és un gènere de plantes amb flors de la família Brassicàcia. És originari de la regió mediterrània fins a Àsia Central. L'espècie més important econòmicament és el pastell (Isatis tinctòria) que també és l'única present als Països Catalans (naturalitzada).[1]
Isatis és un gènere de plantes amb flors de la família Brassicàcia. És originari de la regió mediterrània fins a Àsia Central. L'espècie més important econòmicament és el pastell (Isatis tinctòria) que també és l'única present als Països Catalans (naturalitzada).
Boryt (Isatis) je rod z čeledě brukvovitých, jeho asi 80 druhů roste v Eurasii, severní Africe i v obou Amerikách.[1]
Do rodu patří sivě ojíněné rostliny jednoleté nebo dvouleté, řídce i vytrvalé, které dorůstají za příhodných podmínek do výšky přes 1 metr. Lodyhy jsou přímé, rozvětvené, hladké nebo málokdy i chlupaté. Jsou porostlé přisedlými, převážně šípovitými, ouškatými, někdy objímavými listy s okraji celistvými i zubatými. Rostliny občas vytvářejí listové růžice s řapíkatými podlouhlými listy, které bývají jednoduché, celokrajné i zpeřené a teprve z nich rostou květné lodyhy.
Zpravidla žluté, bezlistenné, čtyřčetné, oboupohlavné květy vytvářejí mnohokvětá hroznovitá nebo latnatá květenství. Krátké nitkovité stopky květů se při zrání plodů často prodlužují a tloustnou. Vztyčené nebo svěšené kališní lístky jsou vejčitého nebo protáhlého tvaru. Korunní lístky jsou zpravidla žluté barvy a bývají obvejčité, protáhlé nebo kopinaté s vrcholy tupými či jemně rozeklanými. Šest mírně nestejně dlouhých, volných, tenkých tyčinek s vejčitými nebo protáhlými prašníky je v květu uspořádáno do dvou kruhů, vedle nich v květním lůžku je umístěno 6 nektarií.
Plody jsou nepukající, silně zploštělé protáhlé, okřídlené šešule nebo šešulky, které bývají pestrých tvarů, obvejčité, srdčité, eliptické, kopinaté nebo okrouhlé. Obsahují jedno nebo dvě bezkřídlá semena, která jsou podlouhlá, hladká a mají tmavou barvu.[2][3]
Asi nejznámějším druhem je boryt barvířský, který se po dlouhou dobu pěstoval jako užitková rostlina, z jejíchž listů se získával modrý pigment indigo k barvení textilií. V průběhu posledních století byl boryt barvířský vytlačen indigovníkem pravým, z kterého se počalo získávat téměř identické, ale trvanlivější barvivo se shodným názvem indigo. Nakonec byl zcela odsunut nerostlinnými barvivy vyráběnými chemickou cestou. Od této doby jsou rostliny rodu boryt bez většího významu.[4][5]
Některé druhy se však za příhodných podmínek rozšířily natolik, že se z nich stal invazní úporný plevel.[6]
V tradiční čínské medicíně se používá kořen borytu na výrobu pokroutek, které se používají jako podpůrný prostředek pří léčbě onemocnění hrdla a hrtanu.
Boryt (Isatis) je rod z čeledě brukvovitých, jeho asi 80 druhů roste v Eurasii, severní Africe i v obou Amerikách.
Waid (Isatis) ist eine Pflanzengattung in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Der Trivialname Waid leitet sich von althochdeutsch „weit“: verwandt mit lateinisch "vitrum" ('Waid', 'zum Blaufärben benutzte Pflanze', 'blaue Farbe', 'bläuliches Glas') ab. Die 50 bis 94 Arten sind in Europa und Nordafrika, aber zumeist in Zentral- und Südwestasien verbreitet.
Aufgrund ihrer äußerst variablen Morphologie lassen sich insbesondere die asiatischen Arten nur schwer bestimmen, als einzig verlässliches diagnostisches Merkmal gilt die reife Frucht.
Bei Isatis-Arten handelt sich um ein-, (meist) zweijährige oder ausdauernde krautige Pflanzen. Sie sind oft bläulich und unbehaart oder flaumig behaart. Die aufrechten Stängel sind verzweigt.
Die meist wechselständig, in grundständigen Rosetten oder am Stängel verteilt angeordneten Laubblätter sind gestielt oder ungestielt. Die Blattspreiten sind elliptisch-länglich, herzförmig bis eiförmig-länglich oder pfeilförmig. Der Blattrand ist glatt, gezähnt oder selten gelappt.
Die meist traubigen, seltener schirmtraubigen oder rispigen Blütenstände enthalten viele Blüten und verlängern sich bis zur Fruchtreife erheblich. Die Blütenstiele sind dünn und bei Fruchtreife zurückgebogen.
Die zwittrigen Blüten sind vierzählig mit doppelter Blütenhülle (Perianth). Die vier Kelchblätter sind aufsteigend bis aufrecht. Die vier gelben, weißen oder violetten Kronblätter sind mindestens gleich lang wie die Kelchblätter. Sie besitzen sechs Staubblätter mit sehr kleinen, eiförmigen oder länglich-runden Staubbeuteln. Der Fruchtknoten, mit einer oder zwei Samenanlagen, ist oberständig mit sitzender Narbe. Es sind Nektardrüsen vorhanden.
Jede hängende Frucht, es können, nicht öffnende und geflügelte Schoten oder Schötchen sein, ist glatt oder flaumig behaart und enthält meist nur einen, selten zwei Samen. Ein Septum fehlt und die Fruchtklappen sind gekielt. Der bräunliche, schmal-eiförmige Samen ist glatt.
Der Gattungsname Isatis wurde 1737 durch Carl von Linné in Hortus Cliffortianus Plantas exhibens quas in Hortis vivis quam siccis, Hartecampi in Hollandia coluit, 341 erstveröffentlicht. Synonyme für Isatis L. sind: Boreava Jaub. & Spach, Goerkemia Yıld., Martinsia Godr., Pachypteris Kar. & Kir. non Brongn., Pachypterygium Bunge, Sameraria Desv., Tauscheria Fisch. ex DC., Tetrapterygium Fisch. & C.A.Mey.[1]
Die Gattung Isatis gehört zur Tribus Isatideae in der Familie der Brassicaceae.[2]
Es gibt 50 bis 94[3] Isatis-Arten:[2][1]
Waid (Isatis) ist eine Pflanzengattung in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Der Trivialname Waid leitet sich von althochdeutsch „weit“: verwandt mit lateinisch "vitrum" ('Waid', 'zum Blaufärben benutzte Pflanze', 'blaue Farbe', 'bläuliches Glas') ab. Die 50 bis 94 Arten sind in Europa und Nordafrika, aber zumeist in Zentral- und Südwestasien verbreitet.
Осмо (лат. Isatis) – өсүмдүктөрдүн кайчы гүлдүүлөр тукумундагы уруусу. Бир же эки, кээде көп жылдык чөп. Сабагынын бийикт. 80 смге жетет. Тегиз жээктүү жалбырактары сабакка кезектешип жайгашкан. Майда сары гүлдөрү шыпыргы топ гүлдү түзөт. Мөмөсү саадакча. О-нун 60 түрү Евразияда, Кыргызстанда (Тянь-Шань, Ысык-Көл, Чүй тарапта) 3 түрү кездешет. Алар тоо этегинде, бөксө тоолордун нымдуу жерлерде өсөт. О-нун курамында кочкул көк боек (индиго) бар, кезегинде ноотуну боё үчүн кеңири колдонулган. Кийин индиго синтетикалык жол менен алынып, О. ал максат үчүн айдалбай калган. О-нун жалбырагын чыгыш элдери косметикалык каражат катары пайдаланышкан.
Осмо (лат. Isatis) – өсүмдүктөрдүн кайчы гүлдүүлөр тукумундагы уруусу. Бир же эки, кээде көп жылдык чөп. Сабагынын бийикт. 80 смге жетет. Тегиз жээктүү жалбырактары сабакка кезектешип жайгашкан. Майда сары гүлдөрү шыпыргы топ гүлдү түзөт. Мөмөсү саадакча. О-нун 60 түрү Евразияда, Кыргызстанда (Тянь-Шань, Ысык-Көл, Чүй тарапта) 3 түрү кездешет. Алар тоо этегинде, бөксө тоолордун нымдуу жерлерде өсөт. О-нун курамында кочкул көк боек (индиго) бар, кезегинде ноотуну боё үчүн кеңири колдонулган. Кийин индиго синтетикалык жол менен алынып, О. ал максат үчүн айдалбай калган. О-нун жалбырагын чыгыш элдери косметикалык каражат катары пайдаланышкан.
Тәкә сакалы — катлаулы чәчкәлеләр гаиләлегенә кергән кыска гына шау яфраклы, сары чук чәчкәле үсемлек.
Тәкә сакалы — катлаулы чәчкәлеләр гаиләлегенә кергән кыска гына шау яфраклы, сары чук чәчкәле үсемлек.
↑ Integrated Taxonomic Information System — 1996. ↑ таксономическая база данных Национального центра биотехнологической информации США / National Center for Biotechnology InformationТәкә һаҡалы (ва́йда) (лат. Ísatis) — ҡатмарлы сәскәлеләр ғаиләһенә ҡараған ҡыҫҡа ғына шау япраҡлы. һары суҡ сәскәле үҫемлек; бал ҡорттары уның татын йыя.
ref>.
Тәкә һаҡалы (ва́йда) (лат. Ísatis) — ҡатмарлы сәскәлеләр ғаиләһенә ҡараған ҡыҫҡа ғына шау япраҡлы. һары суҡ сәскәле үҫемлек; бал ҡорттары уның татын йыя.
ref>.
Isatis is a genus of flowering plants in the family Brassicaceae, native to the Mediterranean region east to central Asia. Its genus name, Isatis, derives from the ancient Greek word for the plant, ἰσάτις. The genus includes woad (Isatis tinctoria). Due to their extremely variable morphology, the Asian species in particular are difficult to determine; the only reliable diagnostic feature is the ripe fruit. They are (usually) biennial or perennial herbaceous plants, often bluish and hairless or downy hairy with the upright stem branched.[2]
They are annual, biennial or perennial, branched herbs, usually glabrous and glaucous except silique. Basal leaves generally elliptic-oblong, sessile; sessile caulinary, rounded to oval-oblong.
The hermaphrodite flowers are fourfold double perianth. The four sepals are ascending to upright. The four yellow to off-white or lilac-white petals are at least as long as the sepals. They have six stamens with very small, egg-shaped or elongated-round anthers. There are nectar glands. Racemose is branched or paniculated, ebracted, inflorescence, often reaching lax and elongated in the fruit.
The fruit is a generally linear silique, oblong-cuneate to suborbicular, indehiscent, flattened laterally, unilocular, little to conspicuously winged, glabrous or with tiny hairs.[3]
Currently accepted species include:[1]
Isatis is a genus of flowering plants in the family Brassicaceae, native to the Mediterranean region east to central Asia. Its genus name, Isatis, derives from the ancient Greek word for the plant, ἰσάτις. The genus includes woad (Isatis tinctoria). Due to their extremely variable morphology, the Asian species in particular are difficult to determine; the only reliable diagnostic feature is the ripe fruit. They are (usually) biennial or perennial herbaceous plants, often bluish and hairless or downy hairy with the upright stem branched.
Isato aŭ Izatido (Isatis) estas ĝenro de preskaŭ 30 specioj de florantaj plantoj en la familio Brasikacoj. Ĝi havas floron de kiu oni de antikvaj tempoj faris bluan farbilon, kiu similas al indigo.
Isato aŭ Izatido (Isatis) estas ĝenro de preskaŭ 30 specioj de florantaj plantoj en la familio Brasikacoj. Ĝi havas floron de kiu oni de antikvaj tempoj faris bluan farbilon, kiu similas al indigo.
Isatis es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Brassicaceae. Son nativas del Mediterráneo y Asia central. Comprende 178 especies descritas y de estas, solo 39 aceptadas.[2]
Son hierbas anuales, bienales o perennes, ramificadas, generalmente glabras y glaucas excepto la silicua. Hojas basales generalmente elíptico-oblongas, a sésiles; las caulinarias sésiles, cordadas o sagitadas a oval-oblongas, amplexicaulwa, por lo general. Inflorescencia racemosa, ramificada o paniculada, ebracteada, a menudo llegando a laxa y alargada en la fruta. Flores pequeñas, de color amarillo a blanquecino o lila-blanco;. Sépalos suberectos, casi iguales. Pétalos ligeramente del doble de largo que los sépalos, oblongo-obovadas con ápice redondeado. El fruto es una silicua generalmente lineal, oblongo-cuneada a suborbicular, indehiscente, aplanada lateralmente, unilocular, poco a conspicuamente alada, glabra o con pelos diminutos.[3]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 670. 1753.[3] La especie tipo es: Isatis tinctoria
A continuación se brinda un listado de las especies del género Isatis aceptadas hasta octubre de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Isatis es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Brassicaceae. Son nativas del Mediterráneo y Asia central. Comprende 178 especies descritas y de estas, solo 39 aceptadas.
Morsingot (Isatis) on ristikukkaiskasveihin (Brassicaceae) kuuluva kasvisuku, jossa on noin 80 eri lajia. Niiden ulkonäkö vaihtelee kasvupaikan mukaan, joten lajien tunnistaminen on vaikeaa. Lisäksi ristymiä ja hybrideitä syntyy helposti.[1] Suvun lajeja esiintyy luonnonvaraisena Välimeren alueelta Keski-Aasiaan idässä.lähde?
Morsingot (Isatis) on ristikukkaiskasveihin (Brassicaceae) kuuluva kasvisuku, jossa on noin 80 eri lajia. Niiden ulkonäkö vaihtelee kasvupaikan mukaan, joten lajien tunnistaminen on vaikeaa. Lisäksi ristymiä ja hybrideitä syntyy helposti. Suvun lajeja esiintyy luonnonvaraisena Välimeren alueelta Keski-Aasiaan idässä.lähde?
Isatis est un genre de plante à fleurs de la famille des Brassicaceae, originaire de la région méditerranéenne jusqu'au centre de l'Asie. Le genre comprend le pastel des teinturiers ou guède (Isatis tinctoria). En raison de leur morphologie extrêmement variable, les espèces asiatiques en particulier sont difficiles à déterminer ; la seule caractéristique diagnostique fiable est le fruit mûr.
Ce sont généralement des plantes herbacées bisannuelles ou vivaces, souvent bleutées et glabres ou duveteuses et glauques avec une tige droite ramifiée[2]. Elles présentent des feuilles basales sessiles généralement elliptiques, les inférieures oblancéolées.
Les fleurs hermaphrodites ont un périanthe double, avec quatre sépales dressés vers le haut et quatre pétales jaunes à blanc cassé ou blanc lilas au moins aussi longs que les sépales, six étamines et des nectaires annulaires. Les fleurs sont groupées en grappes regroupées en panicules corymbiformes.
Les fruits sont des siliques généralement linéaires, oblongues en coin à suborbiculaire, indéhiscentes, aplaties latéralement, unilatérales, légèrement ailées, glabres ou avec de minuscules poils.[3]
Selon NCBI (13 oct. 2010)[4] :
Isatis est un genre de plante à fleurs de la famille des Brassicaceae, originaire de la région méditerranéenne jusqu'au centre de l'Asie. Le genre comprend le pastel des teinturiers ou guède (Isatis tinctoria). En raison de leur morphologie extrêmement variable, les espèces asiatiques en particulier sont difficiles à déterminer ; la seule caractéristique diagnostique fiable est le fruit mûr.
Sywina (Isatis) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae). Wobsahuje sćěhowace družiny:
Mėlžolė (lot. Isatis, vok. Waid) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kurioje yra apie 30 rūšių.
Lietuvoje labai reta auga viena užneštinė rūšis – dažinė mėlžolė (lot. Isatis tinctoria, vok. Färberwaid). Šis augalas buvo plačiai naudojamas dažams, nes iš jo lapų buvo gaunami mėlyni dažai. Auga šlaituose, pakelėse, dykvietėse. Aukštis apie 50-80 cm. Stiebas, stačias, storas. Lapai melsvai žali, su lygiu arba dantytu pakraščiu. Žiedai sutelkti į šluotelės formos žiedyną. Vainiklapiai geltoni. Žydi gegužės – liepos mėn.
Isatis is een geslacht uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). Het geslacht kent een dertigtal soorten. De meeste hiervan komen van nature voor van het Middellandse Zeegebied tot in Centraal-Azië. De wede (Isatis tinctoria) is in Nederland de enige van nature soort.
Urzet (Isatis L.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Należy do niego w zależności od ujęcia ok. 30[4][5], 50[6] lub nawet 80 gatunków[7] występujących w Europie oraz Azji. Centrum różnorodności rodzaju znajduje się w południowo-zachodniej i centralnej Azji[6]. W Turcji występuje co najmniej 30 gatunków[5]. W Polsce jako efemerofit spotykany jest urzet barwierski[8]. Rośliny miejsc suchych, piaszczystych i skalistych[5]. Urzet barwierski jest rośliną uprawianą jako barwierska od epoki żelaza. Za pomocą fermentowanych liści tego gatunku barwiono tkaniny na kolor indygo, później w zastosowaniu tym gatunek ten zastąpił indygowiec barwierski[5].
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1][9]. Rodzaj należy do plemienia Isatideae[10].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), podrodzina Isatidoideae Leurss., plemię Isatideae DC., podplemię Isatidinae Caruel in Parl., rodzaj urzet (Isatis L.)[11].
Urzet (Isatis L.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Należy do niego w zależności od ujęcia ok. 30, 50 lub nawet 80 gatunków występujących w Europie oraz Azji. Centrum różnorodności rodzaju znajduje się w południowo-zachodniej i centralnej Azji. W Turcji występuje co najmniej 30 gatunków. W Polsce jako efemerofit spotykany jest urzet barwierski. Rośliny miejsc suchych, piaszczystych i skalistych. Urzet barwierski jest rośliną uprawianą jako barwierska od epoki żelaza. Za pomocą fermentowanych liści tego gatunku barwiono tkaniny na kolor indygo, później w zastosowaniu tym gatunek ten zastąpił indygowiec barwierski.
Isatis L. é um género de plantas com flor, pertencente à tribo Isatideae da família Brassicaceae.[2] O género integra 50 a 94 espécies validamente descritas, nativas de uma região que se estende das costas do Mediterrâneo para leste até à Ásia Central e ao Sudoeste Asiático. Entre essas espécies inclui-se a planta tintureira conhecida por pastel (Isatis tinctoria),[3] em tempos muito cultivada e de grande valor económico na Europa.
As espécies pertencentes ao género Isatis são plantas herbáceas geralmente bienais ou perenes, embora por vezes anuais, ramificadas, com coloração frequentemente verde-azulada, geralmente glabras e glaucas, excepto na siliqua que por vezes apresenta tricomas simples.[4]
As folhas basais são geralmente elíptico-oblongas, sésseis e dispostas em roseta. As folhas caulinares são sésseis, cordadas ou sagitadas a oval-oblongas, em geral amplexicaules.[4] A margem da lâmina da folha é lisa, serrilhada ou raramente lobada.
As flores agrupam-se em inflorescências racemosas, ramificadas ou paniculadas, ebracteadas, em geral bastante laxas, alongando na maturação. As flores são pequenas, de coloração amarela a esbranquiçada ou lilás muito claro. As sépalas são suberectas, quase homogéneas. As pétalas apresentam cerca do dobro do comprimento das sépalas, de forma oblongo-obovada, com ápice arredondado.[4]
O fruto é uma siliqua geralmente linear, oblongo-cuneada a suborbicular, indeiscente, aplanada lateralmente, unilocular, macia, pouco a conspicuamente alada, glabra ou com tricomas diminutos.[4] Cada siliqua contém uma, raramente duas sementes. As sementes são acastanhadas, arredondadas e lisas.
Devido à grande variabilidade da sua morfologia, as espécies asiáticas são particularmente difíceis de determinar, sendo a forma do fruto na maturação a única característica confiável.
Na China, as raízes de algumas espécies são utilizadas na confecção de uma tisana medicinal conhecida por 板藍根 (bǎn lán gēn em escrita pinyin). É também um ingrediente utilizado em gan mao ling (gǎn mào líng em pinyin; 感冒靈 em chinês tradicional; 感冒灵 em chinês simplificado).
O género Isatis foi descrito em 1737 por Carl von Linné na obra Hortus Cliffortianus Plantas exhibens quas in Hortis vivis quam siccis, Hartecampi in Hollandia coluit, p. 341 e novamente incluído na sua obra Species Plantarum (2: 670. 1753).[4] A espécie tipo é Isatis tinctoria.
São considerados sinónimos taxonómicos de Isatis L. os seguintes nomes genéricos: Boreava Jaub. & Spach, Goerkemia Yıld., Martinsia Godr., Pachypteris Kar. & Kir. non Brongn., Pachypterygium Bunge, Sameraria Desv., Tauscheria Fisch. ex DC. e Tetrapterygium Fisch. & C.A.Mey.
O género Isatis inclui pelo menos 178 espécies descritas,[3] das quais apenas 50 a 94 são consideradas presentemente como válidas.[5] Entre essas espécies incluem-se as seguintes:[2]
Outras espécies são:
Isatis L. é um género de plantas com flor, pertencente à tribo Isatideae da família Brassicaceae. O género integra 50 a 94 espécies validamente descritas, nativas de uma região que se estende das costas do Mediterrâneo para leste até à Ásia Central e ao Sudoeste Asiático. Entre essas espécies inclui-se a planta tintureira conhecida por pastel (Isatis tinctoria), em tempos muito cultivada e de grande valor económico na Europa.
Vejden (Isatis) är ett örtsläkte inom familjen korsblommiga växter som omfattar cirka 30 arter, varav en (vejde) förekommer i Sverige. Arterna känns igen på att de har avlånga, tillplattade upp till 2 centimeter långa skidor. Dessa skidor är släta, och kantade med vingar. När skidan växer ut så försvinner den ursprungliga skiljeväggen, och en utvuxen skida är därför enrummig och rymmer endast ett frö. Arterna är två- eller fleråriga. Blommorna är gula.
Vejden (Isatis) är ett örtsläkte inom familjen korsblommiga växter som omfattar cirka 30 arter, varav en (vejde) förekommer i Sverige. Arterna känns igen på att de har avlånga, tillplattade upp till 2 centimeter långa skidor. Dessa skidor är släta, och kantade med vingar. När skidan växer ut så försvinner den ursprungliga skiljeväggen, och en utvuxen skida är därför enrummig och rymmer endast ett frö. Arterna är två- eller fleråriga. Blommorna är gula.
Види вайди - трав'янисті рослини з черговими листками. Квітки - жовті. Плід - однонасіннєвий стручочок.
Є близько 50 видів вайди:[1]
Isatis là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
Isatis là chi thực vật có hoa trong họ Cải.
Isatis L. (1753)
СинонимыВа́йда (лат. Ísatis) — род растений семейства Капустные, или Крестоцветные.
Род насчитывает 79[2] или 80[3] видов, произрастающих в странах Европы, Африки, Центральной и Западной Азии.
Русское название вайда заимствовано из нем. Waid[4].
Виды вайды — травянистые растения высотой от 30 до 100 см.
Листья очерёдные, простые, продолговатые или ланцетные, нижние — черешковые, срединные — сидячие, нередко — полустеблеобъемлющие.
Соцветие — метёлка с несколькими боковыми побегами. Цветки — жёлтые, правильные, с четырьмя чашелистиками и четырьмя лепестками. Тычинок шесть, пестик из двух плодолистиков с сидячим рыльцем.
Плод — односемянной стручочек, повисающий, с двумя боковыми крыльями.
По информации базы данных The Plant List, род включает 80 видов[5]:
Вайда красильная, вайда ребристая и другие представители рода издавна используются как красильные растения.
Ва́йда (лат. Ísatis) — род растений семейства Капустные, или Крестоцветные.
Род насчитывает 79 или 80 видов, произрастающих в странах Европы, Африки, Центральной и Западной Азии.
Русское название вайда заимствовано из нем. Waid.
菘蓝属(学名:Isatis)是十字花科下的一个属,为一年生至多年生草本植物。该属共有约30种,分布在地中海地区。[1]
223種以上[2]
タイセイ属(Isatis L.)は、アブラナ科の被子植物の一属である。属名 Isatis は、暗色の染料が得られる植物に対するギリシャ語から由来する[3]。
The Plant Listより[2]