dcsimg

Physocarpus ( Aser )

fornì da wikipedia AZ

Physocarpus (lat. Physocarpus) - gülçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

Növləri

Mənbə


Inula britannica.jpeg İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia AZ

Physocarpus: Brief Summary ( Aser )

fornì da wikipedia AZ

Physocarpus (lat. Physocarpus) - gülçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia AZ

Physocarpus ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA

Physocarpus és un gènere dins la família rosàcia amb una desena d'espècies natives d'Amèrica del Nord (la majoria de les espècies) i nord-est d'Àsia (una espècie). Són arbusts caducifolis d'1 a 3 m d'alt. La seva escorça es pela en moltes capes. Les fulles són com les de l'auró palmato-lobulades de 3 a 15 cm de llarg i amb el marge irregularment serrat. Les flors són blanques produïdes en corimbes. El fruit és un grup de fol·licles inflats.

Espècies

Referències

  1. Physocarpus Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  2. P. alternansPlantilla:Ref-usda-plants22 Jan 2012
  3. P. amurensis Flora of China, www.eFloras.org 22 Jan 2012
  4. P. australis International Organization for Plant Information (IOPI) 22 Jan 2012
  5. P. bracteatus USDA-ARS Germplasm Resources Information Network (GRIN) 22 Jan 2012
  6. P. capitatusPlantilla:Ref-usda-plants22 Jan 2012
  7. P. glabratus Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  8. P. malvaceusPlantilla:Ref-usda-plants22 Jan 2012
  9. P. monogynusPlantilla:Ref-usda-plants22 Jan 2012
  10. P. opulifoliusPlantilla:Ref-usda-plants22 Jan 2012
  11. P. pauciflorus International Organization for Plant Information (IOPI) 22 Jan 2012
  12. P. ribesifolia Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  13. P. hanceana USDA-ARS Germplasm Resources Information Network (GRIN) 22 Jan 2012
  14. P. intermedius Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  15. P. torreyi Integrated Taxonomic Information System (ITIS) 22 Jan 2012
  16. P. stellatus USDA-ARS Germplasm Resources Information Network (GRIN) 22 Jan 2012

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Physocarpus Modifica l'enllaç a Wikidata
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Physocarpus: Brief Summary ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA

Physocarpus és un gènere dins la família rosàcia amb una desena d'espècies natives d'Amèrica del Nord (la majoria de les espècies) i nord-est d'Àsia (una espècie). Són arbusts caducifolis d'1 a 3 m d'alt. La seva escorça es pela en moltes capes. Les fulles són com les de l'auró palmato-lobulades de 3 a 15 cm de llarg i amb el marge irregularment serrat. Les flors són blanques produïdes en corimbes. El fruit és un grup de fol·licles inflats.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Tavola ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Tavola (Physocarpus) je rod rostlin patřící do čeledi růžovité (Rosaceae). Zahrnuje asi 12 druhů.

Popis

Opadavé keře dorůstající výšky maximálně 3 metry. Bílé nebo růžové květy v chocholičnatém květenství.

Druhy

Použití

Keře lze použít jako okrasné rostliny. Krycí a výplňová dřevina do větších skupin.[1]

Reference

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Tavola: Brief Summary ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Tavola (Physocarpus) je rod rostlin patřící do čeledi růžovité (Rosaceae). Zahrnuje asi 12 druhů.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Blærespiræa ( Danèis )

fornì da wikipedia DA

Blærespiræa (Physocarpus) er udbredt med ca. 20 arter i Østasien og især i Nordamerika. Arterne er løvfældende buske med udspærrede grene. Knopperne er spredstillede og små. Bladene er håndnervede og takkede, sædvanligvis med 3 hovedribber. Blomsterne sidder i tætte halvskærme på små kortskud. De enkelte blomster er regelmæsssige med 5 hvide eller lyserøde kronblade. Frugterne er små, oppustede bælgkapsler. Her beskrives kun nogle arter, som dyrkes i Danmark.

Beskrevne arter


Andre arter
  • Physocarpus amurensis
  • Physocarpus bracteatus
  • Physocarpus monogynus
  • Physocarpus ribesifolius
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DA

Physocarpus ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Physocarpus ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Rosengewächse (Rosaceae).

Beschreibung

Physocarpus sind unbestachelte, laubabwerfende Sträucher, deren Rinde sich in dünnen Streifen abschält. Ihre Blätter stehen wechselständig sind dreifach gelappt, die unverwachsenen Nebenblätter sind früh hinfällig.

Der Blütenstand ist eine endständige, rundliche bis scheintraubenförmige Traube. Die Blüten sind zwittrig und fünfzählig. Der Blütenbecher ist glockenförmig und oben offen, ein Außenkelch fehlt, ein Diskus ist nicht erkennbar. Die Kelchblätter grenzen aneinander, überdecken einander aber nicht, die Kronblätter sind weiß. Die Staubblätter sind zahlreich. Es gibt zwei bis fünf am Ansatz miteinander verwachsene Stempel und zwei bis vier Samenanlagen.

Die Frucht ist eine kurzgestielte, aufgeblähte, große Sammelbalgfrucht, die aus dem Blütenbecher heraussteht, die Früchte öffnen sich entlang der Nähte. Die wenigen Samen haben eine glänzende, harte Außenhaut.

Verbreitung

Die Gattung findet sich fast vollständig in Nordamerika mit der Ausnahme von Physocarpus amurensis in Nordostasien. Sie wächst meist an Flussufern oder ähnlich feuchten Standorten.

Die Schneeballblättrige Blasenspiere (Physocarpus opulifolius) ist in Europa ein verbreiteter Zierstrauch und tritt zunehmend als Gartenflüchtling auf.[1]

Systematik

Die Gattung wurde 1824 von Jacques Cambessèdes als Sektion der Spiraea erstbeschrieben und 1838 durch Constantine Samuel Rafinesque als eigene Gattung etabliert. Sie wird eingeordnet in die Tribus Neillieae der Unterfamilie Spiraeoideae. Es werden rund zehn Arten unterschieden, darunter:

Literatur

  • C. Kalkman: Rosaceae. In: Klaus Kubitzki (Hrsg.): The Families and Genera of Vascular Plants – Volume VI – Flowering Plants – Dicotyledons – Celastrales, Oxalidales, Rosales, Cornales, Ericales, 2004, S. 359, ISBN 978-3-540-06512-8

Einzelnachweise

  1. Global Compendium of Weeds: Physocarpus opulifolius (Rosaceae). http://www.hear.org/gcw/species/physocarpus_opulifolius/
  2. a b Datenblatt Physocarpus bei POWO = Plants of the World Online von Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew: Kew Science.
  3. a b c d Physocarpus im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 20. April 2017.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Physocarpus: Brief Summary ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Physocarpus ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Rosengewächse (Rosaceae).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Physocarpus ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Physocarpus, commonly called ninebark, is a genus of flowering plants in the family Rosaceae, native to North America (most species) and northeastern Asia (one species).

Description

Physocarpus are deciduous shrubs with peeling bark[2] and alternately arranged leaves. The leaves are palmate with 3 to 7 lobes and often toothed edges. The inflorescence is a cluster of bell-shaped flowers with 5 rounded white or pink petals and many stamens. The fruit is a flat or inflated dehiscent follicle.[3][4]

Physocarpus opulifolius is cultivated as an ornamental plant. Several cultivars have been bred, particularly for foliage of varying colors, including 'Dart's Gold' and 'Luteus', which have yellowish leaves, and 'Monlo' and 'Seward', which have reddish purple foliage.[5]

Taxonomy

Species

There are six[3][6][7] to 20[4] species in the genus. They include:

Synonyms

  • Physocarpus hanceana Kuntze (1891) = Neillia hanceana (Kuntze) S.H.Oh (2006)[19]
  • Physocarpus intermedius (Rydb.) C.K.Schneid. (1906) = Physocarpus opulifolius var. intermedius (Rydb.) B.L.Rob. (1908)[20]
  • Physocarpus torreyi (S. Watson) Maxim. (1879) = Physocarpus monogynus (Torr.) J.M.Coult. (1891)[21]
  • Physocarpus stellatus (Rydb. ex Small) Rehder (1920) = Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. (1879)[22]

Etymology

The genus name Physocarpus comes from the Greek word for "bladder fruit", referring to the inflated fruits of some species.[23] The common name 'ninebark' refers to the peeling bark of mature branches, which comes away in strips.[2]

Cultivation

Propagation is by seeds sown as soon as ripe or they can be stored dry in airtight containers in a cool place for up to a year and then sown. Plants can be divided in the early spring, with a sharp spade or even an axe, chopping right through the middle. Softwood and hardwood cuttings are easy to root.

Garden writers describe few if any problems, but it is not unheard for armies of aphids to attack some varieties. Some seaside specimens exhibit powdery mildew in summer.

References

  1. ^ Physocarpus Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  2. ^ a b Physocarpus opulifolius 'Diabolo'. Missouri Botanical Garden.
  3. ^ a b Physocarpus. The Jepson eFlora 2013.
  4. ^ a b Physocarpus. Flora of China.
  5. ^ Common Ninebark, Physocarpus opulifolius'. University of Illinois Extension.
  6. ^ Oh, S. H. and D. Potter. (2005). Molecular phylogenetic systematics and biogeography of tribe Neillieae (Rosaceae) using DNA sequences of cpDNA, rDNA, and LEAFY. American Journal of Botany 92(1), 179-92.
  7. ^ Oh, S. H., et al. (2010). Phylogenetic relationship of Physocarpus insularis (Rosaceae) endemic on Ulleung Island: implications for conservation biology. Journal of Plant Biology 53(1), 94-105.
  8. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Physocarpus alternans". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 22 Jan 2012.
  9. ^ P. amurensis Flora of China, www.eFloras.org 22 Jan 2012
  10. ^ P. australis International Organization for Plant Information (IOPI) 22 Jan 2012
  11. ^ "Physocarpus bracteatus". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 4 January 2018.
  12. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Physocarpus capitatus". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 22 Jan 2012.
  13. ^ P. glabratus Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  14. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Physocarpus malvaceus". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 22 Jan 2012.
  15. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Physocarpus monogynus". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 22 Jan 2012.
  16. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Physocarpus opulifolius". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 22 Jan 2012.
  17. ^ P. pauciflorus International Organization for Plant Information (IOPI) 22 Jan 2012
  18. ^ P. ribesifolia Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  19. ^ "Physocarpus hanceana". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 4 January 2018.
  20. ^ P. intermedius Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  21. ^ P. torreyi Integrated Taxonomic Information System (ITIS) 22 Jan 2012
  22. ^ "Physocarpus stellatus". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 4 January 2018.
  23. ^ Coombes, Allen J. (2012). The A to Z of Plant Names. USA: Timber Press.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Physocarpus: Brief Summary ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Physocarpus, commonly called ninebark, is a genus of flowering plants in the family Rosaceae, native to North America (most species) and northeastern Asia (one species).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Physocarpus ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Physocarpus es un género de 10 especies de plantas perteneciente a la familia Rosaceae, nativa de Norteamérica (la mayoría de las especies) y nordeste de Asia (una especie).[1]

Descripción

Son arbustos caducos que alcanzan 1-3 metros de altura. El nombre viene de la apariencia de su corteza. Sus hojas son palmatilobadas de 3-15 cm de longitud y ancho, con márgenes irregulares serrados. Las flores son blancas con cinco pétalos y aparecen en corimbos, con numerosos estambres. El fruto es un racimo inflado de folículos que secos y de color marrón se abren para lanzar las semillas.

Taxonomía

Physocarpus fue descrito por (Cambess.) Raf. y publicado en New Flora and Botany of North America . . . 3: 73. 1836[1838].[2]

Especies

Referencias

  1. Physocarpus en PlantList/
  2. Physocarpus en Trópicos
  3. Colmeiro, Miguel: «Diccionario de los diversos nombres vulgares de muchas plantas usuales ó notables del antiguo y nuevo mundo», Madrid, 1871.

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Physocarpus: Brief Summary ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Physocarpus es un género de 10 especies de plantas perteneciente a la familia Rosaceae, nativa de Norteamérica (la mayoría de las especies) y nordeste de Asia (una especie).​

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Heisiangervot ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Heisiangervot (Physocarpus) on ruusukasvisuku (Rosaceae), jossa on noin kymmenen lajia. Suurin osa lajeista on kotoisin Pohjois-Amerikasta, yksi Aasian koillisosista.

Ne ovat 1–3 metriä korkeita pensaita, joiden nimi tulee lehtien heisimäisestä muodosta. Kukat ovat valkoisia ja sijaitsevat terttumaisissa kukinnoissa.

Lajeja

Aiheesta muualla

Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Heisiangervot: Brief Summary ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Heisiangervot (Physocarpus) on ruusukasvisuku (Rosaceae), jossa on noin kymmenen lajia. Suurin osa lajeista on kotoisin Pohjois-Amerikasta, yksi Aasian koillisosista.

Ne ovat 1–3 metriä korkeita pensaita, joiden nimi tulee lehtien heisimäisestä muodosta. Kukat ovat valkoisia ja sijaitsevat terttumaisissa kukinnoissa.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Physocarpus ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Physocarpus, appelé communément Physocarpe[1] ou Bois aux sept écorces[1], est un genre nord-américain et asiatique de la famille des Rosaceae.

Description

Les physocarpus sont des arbustes à feuilles caduques[1] non pelées dont l'écorce se détache en fines lanières. Les feuilles sont palmées avec 3 à 7 lobes et souvent des bords dentés. Les feuilles alternes sont trilobées, les stipules non cultivées sont obsolètes au début.

L'inflorescence est un raisin terminal, arrondi ou en forme de raisin. Les fleurs sont hermaphrodites et au nombre de cinq. L'hypanthe est en forme de cloche et ouverte vers le haut, un hypanthe extérieur est manquant, un disque n'est pas reconnaissable. Les sépales se bordent, mais ne se chevauchent pas, les pétales sont blanches. Les étamines sont nombreuses. Il y en a deux à cinq pistils et deux à quatre ovules.

Le fruit a une tige courte et est gonflée, dépassant de l'hypanthe, les fruits s'ouvrant le long des nervures. Les quelques graines ont une peau externe brillante et dure.

Répartition

Le genre se trouve presque entièrement en Amérique du Nord, à l'exception de Physocarpus ribesifolia et Physocarpus amurensis en Asie du Nord-Est[2]. Il pousse généralement sur les rives des rivières ou dans des endroits humides similaires.

Physocarpus opulifolius est un arbuste ornemental courant en Europe[3].

Espèces

Notes et références

  • (en) Cet article est partiellement ou en totalité issu de l’article de Wikipédia en anglais intitulé .
  1. a b et c « Physocarpe, Bois aux sept écorces », sur aujardin.info (consulté le 24 octobre 2019)
  2. J. Pourtet, Catalogue des espèces cultivées dans l'arboretum des Barres, 445 p. (lire en ligne), p. 390-391
  3. « Physocarpe à feuille d'obier (Physocarpus opulifolius) très facile à cultiver », sur lemonde.fr (consulté le 24 octobre 2019)

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Physocarpus: Brief Summary ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Physocarpus, appelé communément Physocarpe ou Bois aux sept écorces, est un genre nord-américain et asiatique de la famille des Rosaceae.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Mjehurasta suručica ( Croat )

fornì da wikipedia hr Croatian

Mjehurasta suručica (lat. Physocarpus), rod listopadnih grmova iz porodice ružovki (Rosaceae) rasprostranjen prvenstveno po Sjevernoj Americi, te jedna vrsta (P. amurensis) u Aziji (Sjeverna Koreja, Kina, Rusija).

Postoji 6 priznatih vrsta[1], a u Hrvatskoj raste samo vrsta poznata kao pucavac, P. opulifolius.[2]

Ime suručica označava poseban rod latinski nazvan Spiraea.

 src=
Physocarpus opulifolius pod mikroskopom.

Vrste

Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Mjehurasta suručica
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Physocarpus

Izvori

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori i urednici Wikipedije

Mjehurasta suručica: Brief Summary ( Croat )

fornì da wikipedia hr Croatian

Mjehurasta suručica (lat. Physocarpus), rod listopadnih grmova iz porodice ružovki (Rosaceae) rasprostranjen prvenstveno po Sjevernoj Americi, te jedna vrsta (P. amurensis) u Aziji (Sjeverna Koreja, Kina, Rusija).

Postoji 6 priznatih vrsta, a u Hrvatskoj raste samo vrsta poznata kao pucavac, P. opulifolius.

Ime suručica označava poseban rod latinski nazvan Spiraea.

 src= Physocarpus opulifolius pod mikroskopom.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori i urednici Wikipedije

Pęcherznica ( polonèis )

fornì da wikipedia POL

Pęcherznica (Physocarpus) – rodzaj roślin należący do rodziny różowatych (Rosaceae). Gatunkiem typowym jest Physocarpus riparius Raf.[2]. Należy do niego 12 gatunków występujących w Azji i Ameryce Północnej[3].

Morfologia

Krzewy o sezonowym ulistnieniu. Na naturalnych siedliskach uzyskują wysokość do 3 m[3]. Liście pojedyncze, silnie unerwione, klapowane, o piłkowanych brzegach[3]. Jesienią przebarwiają się na bladożółto. Kwiaty drobne, 5-płatkowe, białe lub różowe i zebrane w duże baldachogrona[3]. Owoce niejadalne, pęcherzykowate.

 src=
Charakterystyczne owoce pęcherznicy klonolistnej (odm. Diabolo w Arboretum w Kórniku)

Systematyka

Synonimy[2]

Opulaster Medikus ex Rydberg, Physocarpa (Cambess.) Raf., Physocarpus (Cambess.) Maximowicz

Pozycja systematyczna według APweb (2001...)

Rodzaj należący do plemienia Neillieae, podrodziny Spiraeoideae, rodziny różowatych (Rosaceae Juss.), rzędu różowców, kladu różowych w obrębie okrytonasiennych[4][1].

Pozycja w systemie Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Rosanae Takht., rząd różowce (Rosales Perleb), podrząd Rosineae Erchb., rodzina różowate (Rosaceae Juss.), rodzaj pęcherznica (Physocarpus (Cambess.) Maxim.)[5].

Gatunki[6]

Zastosowanie

Niektóre gatunki są uprawiane jako rośliny ozdobne.

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-04-29].
  2. a b Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-02-22].
  3. a b c d Geoff Burnie i inni: Botanica. Rośliny ogrodowe. Könemann, 2005. ISBN 3-8331-1916-0.
  4. D. Potter, T. Eriksson, R. C. Evans, S. Oh, J. E. E. Smedmark, D. R. Morgan, M. Kerr, K. R. Robertson, M. Arsenault, T. A. Dickinson, C. S. Campbell. Phylogeny and classification of Rosaceae. „Plant Systematics and Evolution”. 266, s. 5-43, 2007. DOI: 10.1007/s00606-007-0539-9.
  5. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Physocarpus (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-02-22].
  6. GRIN – wykaz wszystkich gatunków i synonimy. [dostęp 2009-02-22].
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Pęcherznica: Brief Summary ( polonèis )

fornì da wikipedia POL

Pęcherznica (Physocarpus) – rodzaj roślin należący do rodziny różowatych (Rosaceae). Gatunkiem typowym jest Physocarpus riparius Raf.. Należy do niego 12 gatunków występujących w Azji i Ameryce Północnej.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Physocarpus ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Physocarpus é um género botânico pertencente à família Rosaceae[1].

  1. «Physocarpus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Physocarpus: Brief Summary ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Physocarpus é um género botânico pertencente à família Rosaceae.

«Physocarpus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020  title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Physocarpus ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI

Physocarpus là một chi thực vật có hoa trong họ Hoa hồng.[2]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ Physocarpus Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 22 Jan 2012
  2. ^ “Physocarpus”. ThePlantList. Truy cập ngày 11 tháng 6 năm 2013.

Tham khảo


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến Phân họ Mận mơ này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Physocarpus: Brief Summary ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI

Physocarpus là một chi thực vật có hoa trong họ Hoa hồng.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Пузыреплодник ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Rosanae
Порядок: Розоцветные
Семейство: Розовые
Подсемейство: Сливовые
Триба: Neillieae
Род: Пузыреплодник
Международное научное название

Physocarpus (Cambess.) Maxim., 1879, nom. cons.

Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 25277NCBI 23201EOL 37785IPNI ???

Пузырепло́дник (лат. Physocarpus) — род листопадных кустарников семейства Розовые.

Некоторые виды используются как декоративные кустарники в одиночных и групповых посадках, в качестве подлеска в изреженных лесных насаждениях, вдоль дорог и железнодорожных магистралей, для высоких живых изгородей.

Название от греческого φυσαλλίδα — пузырь, καρπός — плод.

Распространение и экология

Распространён в Северной Америке и Восточной Азии. В России дико растут 2 вида, интродуцировано 4 вида.

К почвам неприхотлив. Плохо переносит избыточное увлажнение, застойной влаги не переносит.

Морфологическое описание

Род объединяет листопадные кустарники с густой кроной. Кора коричневато-серая, отслаивающаяся тонкими продольными пластинками.

Листорасположение очерёдное: листья 3-5-пальчатолопастные, зубчатые, голые или опушённые, черешковые, с опадающими прилистниками, осенью сначала краснеют, затем желтеют и позднее буреют.

Цветки в щитковидных соцветиях на концах коротких боковых веточек, белые или розоватые, обоеполые, чашелистиков и лепестков по 5, тычинок много (20-40), пестиков 1-5, более или менее сросшихся при основании и содержащих по 2-5 семяпочек; гипантий колокольчатый.

Плодсложная листовка, состоящая из более или менее вздутых кожистых голых или опушённых листовок, при созревании краснеющих, раскрывающихся на вершине. Семена с твёрдой кожурой, блестящие.

Виды

По информации базы данных The Plant List, род включает 10 видов[2]:

В культуре

Ботанический сад БИН РАН

Первое упоминание этого рода в каталогах ботанического сада Санкт-Петербурга относится к 1793 г.: Ph. opulifolius. В середине XIX в. в коллекции появился Ph. amurensis. Семена доставлены К. И. Максимовичем в 1856 г. В конце XIX в. были испытаны еще два североамериканских вида: Ph. capitatus и Ph. monogynus. К последней четверти XIX в. относится и появление в коллекции трех форм Ph. opulifolius (f. luteus, f. nanus, f. aureo-marginatum), из которых f. luteus при неоднократном восстановлении оказалась наиболее устойчивой в саду.

В 1931 г. в «Перечне семян» упоминаются как плодоносящие два вида, начало выращивания которых относится, вероятно, к 20-м гг. XX в. и которые были недолговечны в коллекции как при первичном, так и при повторном испытании: Ph. intermedius. и Ph. malvaceus. В 1949—1953 гг. в каталогах числился Ph. intermedia var. parvifolia. Последними были испытаны Ph. bracteatus и Ph. ribesifolia.

В настоящее время в парке растут три старых экземпляра этого рода. Самый старый экземпляр Ph. amurensis посажен в XIX в. Возможно, является самым старым экземпляром этого вида не только в парке, но и в культуре вообще. Также растёт пузыреплодник амурский, посаженный в 1934 г. Самый старый экземпляр Ph. opulifolius посажен в 1938 г.[3]

Главный ботанический сад имени Н. В. Цицина РАН

Ph. bracteatus 2 образца (6 экз.). В 29 лет высота 4,4 м, диаметр кроны 400 см. Вегетирует с середины апреля до середины октября. Темп роста средний. Цвётет во второй половине июня. Плодоносит с 4-5 лет, плоды созревают в конце августа. Зимостойкость I. Всхожесть семян 2%. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. capitatus. В ГБС с 1951 г. 4 образца (9 экз.). В 32 года высота 4,6 м, диаметр кроны 320 см. Вегетирует с середины апреля до начала октября. Темп роста средний. Цветёт в июне. Плодоносит с 5 лет, плоды созревают в августе-сентябре. Зимостойкость П. Всхожесть семян 4%. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. intermedius. В ГБС с 1945 г. 2 образца (4 экз.). В 25 лет высота 5,3 м, диаметр кроны 460 см. Вегетирует с середины апреля до начала октября. Темп роста средний. Цветёт в мае. Плодоносит с 5 лет, плоды созревают в сентябре. Зимостойкость П. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. malvacem. В ГБС с 1975 г. 2 образца (8 экз.). В 17 лет высота 4,5 м, диаметр кроны 400 см. Вегетирует с середины апреля до середины октября. Темп роста средний. Цветет в мае. Плоды созревают в сентябре. Зимостойкость П. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. monogynus. В ГБС с 1962 г. 3 образца (8 экз.). В 30 лет высота 2,8 м, диаметр кроны 350 см. Вегетирует с середины апреля до октября. Темп роста средний. Цветет в июне. Плоды созревают в августе. Зимостойкость I. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. ribesifolius. В ГБС с 1961 г. 5 образцов (16 экз.). В 31 год высота 3,0 м, диаметр кроны 250 см. Вегетирует с начала апреля до середины октября. Темп роста средний. Цветет в конце мая. Плодоносит с 5 лет, плоды созревают в августе. Зимостойкость I. Всхожесть семян 2%. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы.
Ph. stellatus. В ГБС с 1967 г. 1 образец (5 экз.). В 25 лет высота 3,5 м, диаметр кроны 300 см. Вегетирует с конца апреля до середины октября. Темп роста средний. Цветет в мае. Плоды созревают в сентябре. Зимостойкость I. Укореняется 100% черенков при обработке фитоном. Группа перспективности I. Рекомендуется для озеленения Москвы[4].

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Physocarpus (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 24 августа 2016.
  3. Пузыреплодник (неопр.). flower.onego.ru. Проверено 2 декабря 2016.
  4. Пузыреплодник в ГБС (неопр.). http://flower.onego.ru.+Проверено 2 декабря 2016.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

Пузыреплодник: Brief Summary ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию

Пузырепло́дник (лат. Physocarpus) — род листопадных кустарников семейства Розовые.

Некоторые виды используются как декоративные кустарники в одиночных и групповых посадках, в качестве подлеска в изреженных лесных насаждениях, вдоль дорог и железнодорожных магистралей, для высоких живых изгородей.

Название от греческого φυσαλλίδα — пузырь, καρπός — плод.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

风箱果属 ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

风箱果属学名Physocarpus)是蔷薇科下的一个属,为落叶灌木植物。该属共有约20种,分布于北美亚洲东北部。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑

风箱果属: Brief Summary ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

风箱果属(学名:Physocarpus)是蔷薇科下的一个属,为落叶灌木植物。该属共有约20种,分布于北美亚洲东北部。

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑