Lískovníček (Corylopsis) je rod rostlin z čeledi vilínovité (Hamamelidaceae). Jsou to opadavé nebo poloopadavé dřeviny pocházející z Číny, Himálají, Koreje a Japonska. V Česku jsou některé druhy pěstovány jako okrasné keře s pěkným olistěním, nápadné zejména časným kvetením.
Lískovníčky jsou opadavé nebo poloopadavé keře a malé stromy. Letorosty jsou obvykle hvězdovité chlupaté, s nápadnými lysými pupeny. Palisty jsou velké, tenké, obyčejně rychle opadavé a zanechávající drobnou jizvu. Listy jsou tenké nebo kožovité, s pilovitým okrajem. Žilnatina je zpeřená, ze spodního páru žilek obyčejně odbočují ještě terciární žilky. Květy se obvykle objevují před olistěním a jsou uspořádané v převislých hroznech nebo kompaktních thyrsech. Každý květ je podepřen 1 listenem a 2 listenci. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné. Kalich je 5-četný, vytrvalý nebo opadavý. Koruna je 5-četná, žlutá, korunní lístky jsou okrouhlé nebo vejčité. Tyčinek je 5, s tenkými nitkami. Někdy je v květech přítomno několik staminodií. Mezi tyčinkami je 5 až 10 šupin produkujících nektar. Semeník je téměř svrchní až téměř spodní, srostlý ze 2 plodolistů. V každém plodolistu jsou 3 vajíčka, z nichž jsou 2 sterilní. Čnělky jsou krátké až dlouhé, s hlavatými bliznami, za plodu vytrvávající. Tobolky jsou dřevnaté, vejcovitě kulovité, pukající podélně čtyřmi chlopněmi, se zobanitými vytrvalými čnělkami na vrcholu. Semena jsou oválná.[1]
Rod lískovníček zahrnuje asi 29 druhů, z toho 19 druhů jsou endemity Číny. Mimo to se lískovníčky vyskytují i v Himálaji, Koreji a Japonsku.[1]
Lískovníčky vyžadují chráněné, teplé stanoviště a výživnou humózní půdu. V méně teplých oblastech je vhodná zimní přikrývka půdy kolem rostlin. Snášejí i polostín. Semena lískovníčků klíčí nestejnoměrně a je vhodné je před výsevem stratifikovat. Za nejlepší způsob množení je považováno hřížení. Také zelené řízky odebírané na jaře po odkvětu se dobře ujímají. Vzácnější druhy je možno roubovat na podnož lískovníčku klasnatého.[2][3] Vůči mrazu je nejodolnější lískovníček olysalý.[4]
Lískovníčky jsou pěstovány jako okrasné dřeviny, ceněné zejména pro nápadná květenství v předjaří a pěkné olistění.[2] Nejčastěji je pěstován lískovníček klasnatý (Corylopsis spicata), řidčeji se pěstuje i lískovníček olysalý (C. glabrescens), lískovníček chudokvětý (C. pauciflora), lískovníček čínský (C. sinensis), lískovníček Veitchův (C. veitchiana), lískovníček Willmotové (C. willmottiae), a C. platypetala.[2][5]
Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Vyžaduje zimní přikrývku.[6]
Lískovníček (Corylopsis) je rod rostlin z čeledi vilínovité (Hamamelidaceae). Jsou to opadavé nebo poloopadavé dřeviny pocházející z Číny, Himálají, Koreje a Japonska. V Česku jsou některé druhy pěstovány jako okrasné keře s pěkným olistěním, nápadné zejména časným kvetením.
Listy lískovníčku olysaléhoHasselbror (Corylopsis) er en lille slægt med ca. 30 arter, som er udbredt i Østasien. Det er buske med en overhængende vækstform og hassel- eller avnbøglignende blade. Blomsterne ses før løvspring. Her omtales kun de arter, som dyrkes i Danmark.
Arter Wikimedia Commons har medier relateret til:Die Scheinhaseln oder Blumenhaseln[1] (Corylopsis) sind eine Gattung von Sträuchern aus der Familie der Zaubernussgewächse. Ihren Namen haben sie aufgrund der Ähnlichkeit der Blätter und Blütenstände mit denen der Haseln. Die etwa 30 Arten der Gattung findet man in Japan, Indien, Korea, China und im Himalaya.
Die Scheinhaseln sind sommergrüne Sträucher mit zahlreichen, dünnen Zweigen. Junge Zweige sind häufig sternhaarig oder flaumig behaart. Die Knospen werden fünf bis acht Millimeter lang. Sie sind spindelförmig und haben drei sichtbare Knospenschuppen. Die Blütenknospen sind bauchig verdickt und deutlich größer und dicker als die Blattknospen. Die Blätter stehen wechselständig. Sie sind einfach, breit eirund bis rundlich herzförmig und meist borstig gezähnt. Die Blattbasis ist mehr oder weniger schief. Die Blattadern sind fiedernervig. Die Nebenblätter sind groß, häutig und fallen früh ab, wobei sie eine Narbe hinterlassen. Die Blüten stehen in hängenden, achselständigen Ähren. Die Tragblätter der Blütenstände sind braun und selten rötlich gefärbt und werden früh abgeworfen. Die Einzelblüten sind zwittrig, gelb und meist duftend. Je Blüte werden ein Tragblatt und zwei Vorblätter gebildet. Das Tragblatt ist farblos bis durchsichtig grün oder hellbraun. Der Kelch ist unscheinbar, die fünf Kronblätter sind genagelt. Je Blüte werden fünf Staubblätter und bis zu fünf Staminodien gebildet. Der Fruchtknoten ist zweifächrig und oberständig bis halboberständig und hat zwei Griffel. Die Blüten erscheinen vor dem Blattaustrieb. Die Früchte sind verholzende, zweifächrige, 6 bis 9 Millimeter große Kapseln, die durch die bleibenden Griffel gehörnt sind, und sich zweiklapprig öffnen. Die Samen werden 4 bis 6 Millimeter lang und sind glänzend schwarz.[2][3]
Die Chromosomenzahl der Arten beträgt 2 n = 24 , {displaystyle 2n=24,} 48 {displaystyle 48} oder 72 {displaystyle 72} .[3]
Das natürliche Verbreitungsgebiet der Arten der Scheinhaseln reicht von Japan über Korea, Indien und China bis in den Himalaya.[3]
Die Scheinhaseln (Corylopsis) sind eine Gattung in der Familie der Zaubernussgewächse (Hamamelidaceae). Dort wird sie in der Tribus Corylopsideae der Unterfamilie Hamamelidoideae zugeordnet.[4] Die Gattung wurde von Siebold und Zuccarini 1835 in der Flora Japonica erstbeschrieben.[3] Der wissenschaftliche Name Corylopsis leitet sich von Corylos, dem Gattungsnamen der Haseln, und vom griechischen Wort „opsis“ für „Aussehen“ ab. Er entspricht damit dem deutschen Namen Scheinhaseln und verweist auf die Ähnlichkeit von Laubblättern und Blütenständen mit denen der Haseln.[5]
Die Arten der Gattung sind (Auswahl):[3][4][6]
Die Scheinhaseln werden aufgrund ihrer dekorativen zartgelben Blüten und des frühen Blühbeginns, aber auch wegen der gelben Herbstfärbung als Zierpflanzen verwendet.[2]
Die Scheinhaseln oder Blumenhaseln (Corylopsis) sind eine Gattung von Sträuchern aus der Familie der Zaubernussgewächse. Ihren Namen haben sie aufgrund der Ähnlichkeit der Blätter und Blütenstände mit denen der Haseln. Die etwa 30 Arten der Gattung findet man in Japan, Indien, Korea, China und im Himalaya.
Corylopsis is a genus of nearly 30 species of shrubs in the witch hazel family, Hamamelidaceae, native to eastern Asia with the majority of species endemic to China but with some also in Japan, Korea, and the Himalayas. This genus is also known from the extinct species Corylopsis reedae described from Eocene leaf fossils found in Washington State, USA.
They grow to 2–6 m (6 ft 7 in – 19 ft 8 in) tall, often with a crown wider than the shrub's height. The leaves are ovate with an acute apex and a serrated margin, 4–20 cm (2–8 in) long and 3–15 cm (1.2–5.9 in) broad. The flowers are produced in late winter in pendulous racemes 3–9 cm (1.2–3.5 in) long with 5-30 flowers; each flower has five pale yellow petals, 4–9 mm long. The fruit is a dry capsule 10–12 mm long, containing two glossy black seeds.
They are often grown in gardens for their very early, yellow flowers. They do have weak branches though, which are often damaged by heavy snow loads. Corylopsis prefers to grow in semi-shade or shade, protected from strong winds. It grows best on humus-rich soils. The sweetly scented flowering branches keep well in a vase. Corylopsis also makes good bonsai plants, especially C. pauciflora.
Corylopsis es un género de arbustos de la familia Hamamelidaceae, nativo del este de Asia con la mayoría de las especies endémicas de China pero también en Japón, Corea, y el Himalaya. Comprende 40 especies descritas y de estas, solo 24 aceptadas.[1]
Alcanzan los 2-6 m de altura, y a menudo con una corona más ancha que alta. Las hojas son ovadas y serradas de 4-20 cm de longitud y 3-15 cm de ancho. Las flores se producen a finales del invierno agrupadas en racimos de 3-9 cm de longitud con 5-30 flores, cada una tiene cinco pétalos de color amarillo pálido de 4-9 mm. El fruto es una cápsula seca de 10-12 mm de largo conteniendo dos semilla negras.
El género fue descrito por Siebold & Zucc. y publicado en Flora Japonica 1: 45. 1835.[2] La especie tipo es: Corylopsis spicata
A continuación se brinda un listado de las especies del género Corylopsis aceptadas hasta mayo de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Corylopsis es un género de arbustos de la familia Hamamelidaceae, nativo del este de Asia con la mayoría de las especies endémicas de China pero también en Japón, Corea, y el Himalaya. Comprende 40 especies descritas y de estas, solo 24 aceptadas.
Corylopsis on taikapähkinäkasveihin kuuluva suku, jossa on 25 lajia.[1] Suvun kasvit ovat pensaita tai pieniä puita, joita kasvaa Kiinassa, Japanissa, Koreassa ja Intiassa.[2]
Corylopsis on taikapähkinäkasveihin kuuluva suku, jossa on 25 lajia. Suvun kasvit ovat pensaita tai pieniä puita, joita kasvaa Kiinassa, Japanissa, Koreassa ja Intiassa.
Le genre Corylopsis (Winter-hazel en anglais) regroupe près de 30 espèces de plantes buissonnantes, de la famille des Hamamelidaceae, natives de l'Est de l'Asie, et souvent endémiques de Chine avec aussi quelques endémiques au Japon, en Corée, et dans l'Himalaya.
Ils atteignent deux à six mètres de haut.
Feuilles de 4-20 cm long et 3-15 cm large.
Les fleurs apparaissent en fin d'hiver, en grappes de 3 à 9 cm de long avec 5 à 30 fleurs par grappe, chaque fleur, jaune à 5 pétales mesure 4 à 9 mm. Le fruit mesure de 10 à 12 mm long, contenant deux graines.
Selon [réf. nécessaire] :
Ils ont été diffusés par des pépiniéristes pour l'ornementation des jardins, en raison de leur floraison précoce. Les lourdes neiges et les gelées tardives peuvent les endommager. à l'ombre ou demi-ombre, protégé des vents forts.
Ce sont des plantes de milieux acides, mais qui apprécient un humus riche. On en fait aussi des bonsais, notamment deC. pauciflora.
Le genre Corylopsis (Winter-hazel en anglais) regroupe près de 30 espèces de plantes buissonnantes, de la famille des Hamamelidaceae, natives de l'Est de l'Asie, et souvent endémiques de Chine avec aussi quelques endémiques au Japon, en Corée, et dans l'Himalaya.
Corylopsis (Siebold & Zucc., 1837) è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Hamamelidaceae, diffuso in Asia orientale[1]. La maggioranza delle specie si trovano in Cina ma ce ne sono alcune diffuse anche in Giappone, Corea e Himalaya.
All'interno del genere Corylopsis sono attualmente classificate 24 specie[1]:
Sono spesso coltivate nei giardini grazie ai loro fiori gialli e profumati che sbocciano nel tardo inverno[2].
Corylopsis (Siebold & Zucc., 1837) è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Hamamelidaceae, diffuso in Asia orientale. La maggioranza delle specie si trovano in Cina ma ce ne sono alcune diffuse anche in Giappone, Corea e Himalaya.
Lazdenis (lot. Corylopsis, angl. Winter-hazel) – hamamelinių (Hamamelidaceae) šeimos augalų gentis. Aptinkamas rytų Azijoje, dauguma rūšių yra endeminės Kinijoje.
Schijnhazelaar (Corylopsis) is een plantengeslacht met meer dan 30 vertegenwoordigers uit de familie Hamamelidaceae, afkomstig uit China en Japan.
Corylopsis is nauw verwant aan het geslacht Hamamelis (toverhazelaar), wat duidelijk te zien is aan de bladeren die ovaalrond zijn, met duidelijke nerven en al net zo verkleuren in de herfst. De bloemen zijn echter minder vorstbestendig en het is daarom aan te raden de struik op een beschutte plaats te planten. De bloemen steken af tegen een (winter)groene haag of muur.
Tot het geslacht behoren enkele zogenaamde naaktbloeiers die belangrijk zijn voor de tuin, met name: Corylopsis pauciflora, C. sinensis en C. spicata. Ze doen het alle drie het best op niet te droge, humeuze, zure grond in de halfschaduw.
De naam Corylopsis is een samenstelling van de Oudgriekse woorden κόρυλος, "korulos" (hazelaar) en ὄψις, "opsis" (aanblik), hetgeen verwijst naar de bladeren die op die van de hazelaar lijken. De hazelaar hoort echter bij een heel andere familie.[1]
Alle soorten schijnhazelaar zijn bladverliezend struiken (zelden boomachtig). De bladen staan afwisselend links en rechts aan de takken en hebben een gezaagde rand en dikke nerven die tot in de top van de tanden doorlopen. De steunblaadjes zijn groot en vallen gauw af.
De schijnhazelaar bloeit vroeg in het voorjaar, voordat de bladeren verschijnen. De geurende bleekgele bloemen zijn tweeslachtig en hangen in trossen vanuit de oksels van de bladeren. Aan de voet van de bloemtros staan bleekgroene schutbladen. De kelk en de kroonbladen zijn 5-tallig. De 5 vruchtbare meeldraden zijn aan de voet verdikt en worden afgewisseld met onvruchtbare meeldraden (of staminodiën). Het vruchtbeginsel is tweehokkig en er zijn 2 stijlen. De vrucht is een tweehokkige kluisvrucht die bij rijpheid met vier kleppen openspringt en 2 zaden bevat. De zaden zijn glanzend zwart.[1]
Afkomstig uit China, tenzij anders aangegeven.
... · Corylopsis (Schijnhazelaar) · Fothergilla · Hamamelis · Parrotia · ...
Schijnhazelaar (Corylopsis) is een plantengeslacht met meer dan 30 vertegenwoordigers uit de familie Hamamelidaceae, afkomstig uit China en Japan.
Corylopsis is nauw verwant aan het geslacht Hamamelis (toverhazelaar), wat duidelijk te zien is aan de bladeren die ovaalrond zijn, met duidelijke nerven en al net zo verkleuren in de herfst. De bloemen zijn echter minder vorstbestendig en het is daarom aan te raden de struik op een beschutte plaats te planten. De bloemen steken af tegen een (winter)groene haag of muur.
Tot het geslacht behoren enkele zogenaamde naaktbloeiers die belangrijk zijn voor de tuin, met name: Corylopsis pauciflora, C. sinensis en C. spicata. Ze doen het alle drie het best op niet te droge, humeuze, zure grond in de halfschaduw.
Hasselbror (Corylopsis) er ei slekt i trollhasselfamilien. Både det norske og vitenskapelige navnet viser til at bladene minner om hassel (Corylus), men det er ikke noe nært slektskap.
Artene er løvfellende eller halvt eviggrønne busker eller små trær, som regel med stjernehår. Bladene er stilkete, fjærnervede og sagtannede, og akselbladene er store. Blomsterstanden er en klase eller en kort sammensatt klase, og blomstringen starter vanligvis før løvsprett. Blomstene er tvekjønnede med fem begerblad, gule, runde eller eggformede kronblad og fem pollenbærere. Nektar produsereres i fem–ti skjell mellom pollenbærerne. Frukten er en kapsel med fire rom.[1]
Slekta omfatter 29, eller kanskje 30, arter som er utbredt i Kina, Japan, Korea og i østlige Himalaya (India, Bhutan). 19 av artene er endemiske for Kina.[1] Den tidlige blomstringen gjør at de er populære hagebusker.[2][3]
Fossiler viser at Corylopsis tidligere også var utbredt i Europa og Nord-Amerika. De eldste funnene av frø fra slekta er fra tidlig eocen i England og midtre eocen i Tennessee og den tyske Messelgruven. Blad er kjent fra eocen i Washington og oligocen i Japan. I Kina er Corylopsis-frø fra miocen funnet i Yunnan. I Nord-Amerika ser det ut til at slekta døde ut i forbindelse med klimaendringene i overgangen eocen–oligocen. I Europa var Corylopsis fortsatt vanlig i pliocen, men den forsvant i forbindelse med de første istidene tidlig i pleistocen. I Georgia fantes slekta enda i midtre pleistocen.[4][5][6][7][8][9]
Småhasselbror (Corylopsis pauciflora)
Rakhasselbror (Corylopsis willmottiae)
Hasselbror (Corylopsis) er ei slekt i trollhasselfamilien. Både det norske og vitenskapelige navnet viser til at bladene minner om hassel (Corylus), men det er ikke noe nært slektskap.
Artene er løvfellende eller halvt eviggrønne busker eller små trær, som regel med stjernehår. Bladene er stilkete, fjærnervede og sagtannede, og akselbladene er store. Blomsterstanden er en klase eller en kort sammensatt klase, og blomstringen starter vanligvis før løvsprett. Blomstene er tvekjønnede med fem begerblad, gule, runde eller eggformede kronblad og fem pollenbærere. Nektar produsereres i fem–ti skjell mellom pollenbærerne. Frukten er en kapsel med fire rom.
Slekta omfatter 29, eller kanskje 30, arter som er utbredt i Kina, Japan, Korea og i østlige Himalaya (India, Bhutan). 19 av artene er endemiske for Kina. Den tidlige blomstringen gjør at de er populære hagebusker.
Fossiler viser at Corylopsis tidligere også var utbredt i Europa og Nord-Amerika. De eldste funnene av frø fra slekta er fra tidlig eocen i England og midtre eocen i Tennessee og den tyske Messelgruven. Blad er kjent fra eocen i Washington og oligocen i Japan. I Kina er Corylopsis-frø fra miocen funnet i Yunnan. I Nord-Amerika ser det ut til at slekta døde ut i forbindelse med klimaendringene i overgangen eocen–oligocen. I Europa var Corylopsis fortsatt vanlig i pliocen, men den forsvant i forbindelse med de første istidene tidlig i pleistocen. I Georgia fantes slekta enda i midtre pleistocen.
Leszczynowiec (Corylopsis) – rodzaj roślin z rodziny oczarowatych. Pochodzą z Dalekiego Wschodu (Chiny, Japonia, Korea), wiele z nich jest uprawiane w licznych krajach świata jako rośliny ozdobne. Gatunkiem typowym jest Corylopsis spicata Siebold et Zucc.[2].
Należy do podrodziny Hamamelidoideae, rodziny oczarowatych Hamamelidaceae, wchodzącej w skład rzędu skalnicowców Saxifragales[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa oczarowe Takht., nadrząd Hamamelidanae Takht., rząd oczarowce (Hamamelidales Griseb.), rodzina oczarowate (Hamamelidaceae R. Br. in Abel), rodzaj leszczynowiec (Corylopsis Siebold & Zucc.)[3].
Są czasami uprawiane jako rośliny ozdobne, znajdują się też w kolekcji wielu ogrodów botanicznych. W Polsce uprawia się 5 gatunków (rzadko). Nie są całkowicie odporne na mróz: wiosną czasami przemarzają im młode pędy, dlatego też należy je sadzić w miejscach osłoniętych. Z uprawianych w Polsce gatunków najbardziej wytrzymały na mróz jest leszczynowiec nagi, ale jest on mało efektowny, bardziej efektowny jest leszczynowiec skapokwiatowy i chiński, one też najczęściej są uprawiane. Rosną powoli, uprawiane w Polsce osiągają wysokość do 2 m.
Leszczynowiec (Corylopsis) – rodzaj roślin z rodziny oczarowatych. Pochodzą z Dalekiego Wschodu (Chiny, Japonia, Korea), wiele z nich jest uprawiane w licznych krajach świata jako rośliny ozdobne. Gatunkiem typowym jest Corylopsis spicata Siebold et Zucc..
Corylopsis é um género botânico pertencente à família Hamamelidaceae.[1]
Corylopsis é um género botânico pertencente à família Hamamelidaceae.
Corylopsis là một chi thực vật có hoa trong họ Hamamelidaceae.[1]
Corylopsis là một chi thực vật có hoa trong họ Hamamelidaceae.
Corylopsis Siebold & Zucc., 1836
Типовой видКорило́псис (лат. Corylopsis) — род двудольных цветковых растений, включённый в трибу Corylopsideae семейства Гамамелисовые (Hamamelidaceae). Единственный род трибы, самый крупный род всего семейства.
Представители рода — листопадные кустарники с опушёнными молодыми ветками.
Листья очередные, округлые или яйцевидные, обычно с сердцевидным основанием, на черешках, с различно зазубренным краем. Прилистники крупные, опадающие.
Цветки распускаются до появления листьев, собраны в пазушные кистевидные соцветия. Прицветники, окружающие соцветие, коричневые, плёнчатые. Прицветники при цветках изогнутые, более мясистые, светло-коричневые или зеленоватые. Чашечка разделённая 5 чашелистиков, нередко срастающихся и незаметных. Венчик жёлтого или бледно-жёлтого цвета, разделён, реже не разделён на 5 лопатчатых или обратнояйцевидных лепестков. Тычинки в количестве 5. Пестики с головчатым рыльцем, в числе 2. Завязь двухгнёздная, полунижняя или верхняя.
Плод — сухая деревянистая коробочка почти шаровидной формы. Семена чёрные, блестящие, продолговатые.
Виды рода Корилопсис в естественных условиях распространены в Восточной Азии — Китае, Индии, Корее и Японии.
Корило́псис (лат. Corylopsis) — род двудольных цветковых растений, включённый в трибу Corylopsideae семейства Гамамелисовые (Hamamelidaceae). Единственный род трибы, самый крупный род всего семейства.