dcsimg

Güldəfnə ( Aser )

fornì da wikipedia AZ

Güldəfnə (lat. Trigonella [1], türk. çemen otu, boy otu, buy otu [2], qaz. бедебас, бойдана, тасбеде , rus. пажитник)- paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[3]

Tarixçə

Qədim misirlilər və yunanlar bitkidən tərəvəz kimi istifadə edirdilər. Güldəfnənin toxumları mumiyaların balzamlanması, eyni zamanda müalicəvi məqsədlər üçün tətbiq edilirdi. Məsələn, Böyük Karl bitkidən keçəlləşmə əleyhinə istifadə etmişdir. Hindistanda isə brahmanlar güldəfnənin yarpaqlarından istifadə edirdi. Bitkinin qovrulmuş toxumlarından şərq ölkələrində hərəmxana qadınları saçlarına gözəl görünüş bəxş etmək üçün yararlanırdılar.

Əsasən bu ölkələrdə bitki xüsusilə çox istifadə edilir: Yunanıstan, Misir, Livan, Suriya. Güldəfnə bu ölkələrdə becərilir: Fransa, Misir, Tunis, Mərakeş, Efiopiya.

Güldəfnə bir çox ölkələrin mətbəxində müxtəlif adlar altında ədviyyat kimi tətbiq edilir: fenuqrek, fenum-qrek, feniqrek otu, yunan otu, dəvə otu və s. Lakin daha çox tanınmış adı şəmbələdir. Şəmbələ və ya hindlilərin dilində desək, şambala Tibetdə əfsanəvi bir şəhər adıdır. Belə qeyd edirlər ki, bu şəhər bir zamanlar mövcud olmuş, daha sonra isə itmişdir. Onların inancına görə bu şəhərdə tantrizm və buddizmin sirləri gizlənir. Məhz buna görə də güldəfnə hindlilərin sevimli bitkisinə çevrilmişdir və onlar bitkiyə qarşı böyük hörmətlə yanaşırlar.

Botaniki özəllikləri

Güldəfnə birillik ot bitkisi olub paxlalılara (Fabaceae) aiddir. Gövdəsi az budaqlanan olub 50-60 sm-lik hündürlüyə malikdir. Çiçəkləri xırda olub sarı rənglidir. Güldəfnə çiçəkləmə vaxtı ətrafa özünəməxsus ətir saçır. 4 mm uzunluqlu rombşəkilli qəhvəyi-sarı rəngli xırda toxumları var. Meyvələri üçbucaqşəkilli qında yerləşmişdir. Bir qında 20-ə qədər meyvə olur. Meyvələrin dadı şirintəhər və azca acı olur, qovrulduqdan sonra dadı yaxşılaşaraq yanmış qəndin, şəkərin dadına çevrilir. Bitkinin vətəni Aralıq dənizi sahillərinin şərq hissəsi, Kiçik Asiya hesab edilir. Bitki işıqsevəndir, ona görə də günəşli yerlərdə yetişdirilir, toxumlar vasitəsilə çoxalır. Güldəfnə əsasən yabanı halda bitir. Bitkinin paxlameyvələrinin qınları saralmağa başlayanda toplanır və qurudulur, bundan sonra döyülüb toxumlar tam qurudulur.

Kimyəvi tərkibi

Bitkinin toxumlarının tərkibində 0,3%-ə qədər triqonellin alkoloidi, 3,5 mq% PP vitamini, rutin, steroid saponinləri və fitosterinlər, flavonoidlər, selikli və acı maddələr və s. mövcuddur. Bitkinin tərkibində olan 30%-ə qədər selik bakterisid plastırların, bəlğəmgətirici, antisklerotik preparatların hazırlanmasında istifadə edilir. Bitkinin tərkibində mövcud olan diosgenin maddəsi progesterona bənzəyir. Diosgenin orqanizmə daxil olduqda ondan steroid hormonlar və estrogen sintez edilir. Bitki mənşəli diosgenin orqanizmin hormonal balansını tənzimləyir.

İstifadəsi

Türkəçarə

Qurudulmuş ot və toz halına salınmış şəkildə onlar güldəfnəni "yaşıl pendirə" əlavə edirlər. Bu ədviyyə yeməklərə qovrulmuş fındıq dadı bəxş edir. Onu da qeyd edək ki, bəzən karri ədviyyatının 15-20%-ni məhz güldəfnə təşkil edir. ABŞ-da rom və digər içkilərin ətirləndirilməsi üçün bu bitki istifadə edilir. Onu bəzən xəmirə də əlavə edirlər. Hindistanda isə ondan qəhvənin surroqatını, təzə dərilmiş tər formasından isə salatlar hazırlayırlar. Bitkinin toxumlarını toz halına salmaq bir qədər çətin olduğuna görə o, satışda toz halında mövcud olur. Güldəfnə toxumu süd artırıcı bitki çayının tərkibində mövcuddur.

Sənayedə

Bitkinin toxumları inəklər üçün çox dadlı bir yemdir. Hətta inəklərə verilən yeməyin dadını yaxşılaşdırmaq üçün onların yemlərinə güldəfnə qatılır. Güldəfnənin ətri təzə biçilmiş otun ətrinə çox bənzəyir. Bu ətri ona verən 3-hidroksi-4,5-dimetil-2(5H)-furanon kimyəvi birləşməsidir.[4]

Növləri

Azərbaycanın dərman bitkiləri

Mənbə

  1. Nurəddin Əliyev. Azərbaycanın dərman bitkiləri və fitoterapiya. Bakı, Elm, 1998.
  2. Türk Dil Kurumu. Büyük Türkçe Sözlük.
  3. Elşad Qurbanov. Ali bitkilərin sistematikası, Bakı, 2009.
  4. "Herba Flora" müalicəvi bitkilər və fitoçaylar - Güldəfnə


Inula britannica.jpeg İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia AZ

Güldəfnə: Brief Summary ( Aser )

fornì da wikipedia AZ

Güldəfnə (lat. Trigonella , türk. çemen otu, boy otu, buy otu , qaz. бедебас, бойдана, тасбеде , rus. пажитник)- paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia AZ

Trigonella ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA

Trigonella és un gran gènere de plantes amb flors de la família de les fabàcies. Consta d'unes 130 espècies. El membre més conegut és el fenigrec. [1] La majoria són pròpies de la part oriental de la regió Mediterrània i de les terres subtropicals i temperades properes de tendència àrida. Als Països Catalans són autòctones les espècies següents:[2]Trigonella corniculata, T.foenum-graecum, T. gladiata, T. monspeliaca i T. polycerata

Algunes espècies

Referències

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Trigonella Modifica l'enllaç a Wikidata
  1. CRC Handbook of Flowering, Abraham H. Halevy, 1989, CRC Press, ISBN 0849339162
  2. Flora dels Països Catalans Bolòs i Vigo Barcelona 1980
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Trigonella: Brief Summary ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA

Trigonella és un gran gènere de plantes amb flors de la família de les fabàcies. Consta d'unes 130 espècies. El membre més conegut és el fenigrec. La majoria són pròpies de la part oriental de la regió Mediterrània i de les terres subtropicals i temperades properes de tendència àrida. Als Països Catalans són autòctones les espècies següents:Trigonella corniculata, T.foenum-graecum, T. gladiata, T. monspeliaca i T. polycerata

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Pískavice ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Pískavice (Trigonella) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny s trojčetnými listy a motýlovitými květy, rostoucí v počtu asi 55 druhů v Evropě, Asii, severní Africe a Austrálii. Pískavice řecké seno má využití v medicíně, jako zelenina i koření.

Popis

Pískavice jsou jednoleté nebo vytrvalé, vzpřímené nebo poléhavé aromatické byliny s bohatě větvenými stonky. Listy jsou trojčetné, lístky na okraji pilovité nebo zubaté, vrcholový lístek bývá větší než ostatní a řapíčkatý, postranní přisedlé. Palisty jsou srostlé s řapíkem. Postranní žilky v čepelích lístků zasahují do zubů. Květy jsou žluté, modré, purpurové nebo bílé, jednotlivé nebo v úžlabních hroznech, hlávkách či okolících. Stopky květenství se za plodu prodlužují. Květy jsou drobné, s krátkými stopkami které po odkvětu dužnatějí. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý,se zuby víceméně stejnými. Pavéza je obvejčitá nebo podlouhlá, na bázi široká, někdy dlouze nehetnatá. Křídla jsou oválná, člunek je tupý a kratší než křídla. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré až téměř jednobratré. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý, s nitkovitou čnělkou. Lusky jsou přímé nebo zahnuté, zploštělé nebo na průřezu okrouhlé, k oběma koncům se postupně zužující.Plody obsahují 1 až mnoho semen a částečně pukají břišním švem.[1][2]

Rozšíření

Pískavice jsou rozšířeny v počtu asi 55 druhů v jižní, střední a východní Evropě, střední a východní Asii, Africe, Austrálii a Oceánii.[1][2]

V České republice je původní jediný druh: pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca). Vyskytuje se vzácně pouze na několika nalezištích na jižní a jihozápadní Moravě a v severozápadních Čechách. Některé pěstované druhy zřídka zplaňují: pískavice řecké seno (T. foenum-graecum), pískavice modrá (T. caerulea) a snad i pískavice setá (T. gladiata).[1]

V celé Evropě roste celkem 21 druhů pískavic, zejména ve Středomoří a v Rusku (resp. v bývalém SSSR). Větší areál výskytu mají v jižní Evropě zejména druhy pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca), pískavice setá (T. gladiata) a Trigonella procumbens, ve východní části Středomoří i T. spicata a T. striata. V celém Středomoří roste i introdukovaná pískavice řecké seno (T. foenum-graecum). Větší množství endemických pískavic se objevuje zvláště v oblasti Řecka a Kréty. V Alpách vystupují pískavice max. do montánního stupně (T. monspeliaca).[3][4]

Obsahové látky

Semena druhu pískavice řecké seno (T. foenum-graecum) obsahují alkaloidy (např. trigonellin, gentianin a karpain), saponiny (zejména sapogeniny diosgenin, gitogenin a tigogenin), flavonoidy (vitexin, luteolin). Pískavice Trigonella incisa obsahuje v nadzemních částech sapogeniny diosgenin a tigogenin a flavonoidy luteolin, kaempferol, kvercetin a apigenin.[5]

Zástupci

Význam

Ostře chutnající semena pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) jsou již od nepaměti využívána v medicíně a jsou také součásti kari. Mladé listy a stonky jsou používány jako zelenina, sušené rostliny a semena jako koření k ovonění jídla a při pečení. Sušené rostliny jsou používány také jako repelent.[2][6] V ČR byla tato pískavice v minulosti občas pěstována na polích. Jako léčivka se na zahrádkách pěstovala i pískavice modrá (T. caerulea).[1]

V indické tradiční medicíně jsou používány zejména druhy pískavice řecké seno (T. foenum-graecum), Trigonella corniculata a T. incisa.[5]

Reference

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
  2. a b c ZHI, Wei; VINCENT, M.A. Flora of China: Trigonella [online]. Dostupné online.
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  4. AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0.
  5. a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5.
  6. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Pískavice: Brief Summary ( Cech )

fornì da wikipedia CZ

Pískavice (Trigonella) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny s trojčetnými listy a motýlovitými květy, rostoucí v počtu asi 55 druhů v Evropě, Asii, severní Africe a Austrálii. Pískavice řecké seno má využití v medicíně, jako zelenina i koření.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Bukkehorn ( Danèis )

fornì da wikipedia DA

Bukkehorn (Trigonella) er en slægt med rundt regnet 40 arter, der er udbredt i Middelhavsområdet, Afrika, Central- og Sydasien samt i Oceanien. Det er én- eller flerårige, urteagtige planter med en opret til nedliggende, stærkt forgrenet vækstform. De skruestillede blade er stilkede og oftest trekoblede med ret smalle småblade, der har tandet til savtakket rand. Blomsterne sidder enkeltvis eller i små stande fra bladhjørnerne. De enkelte blomster er 5-tallige og uregelmæssige på den måde, som er almindelig blandt arter af Ærteblomst-familien. Kronbladene er gule, hvide, purpurrøde eller blå. Frugterne er smalle bælge, som er rette, buede eller seglformede, og de rummer ét til mange frø.

Beskrevne arter


Andre arter
  • Trigonella anguina
  • Trigonella arabica
  • Trigonella balansae
  • Trigonella berythea
  • Trigonella bicolor
  • Trigonella calliceras
  • Trigonella coelesyriaca
  • Trigonella coerulescens
  • Trigonella corniculata
  • Trigonella cretica
  • Trigonella cylindracea
  • Trigonella elliptica
  • Trigonella emodi
  • Trigonella geminiflora
  • Trigonella glabra
  • Trigonella gladiata
  • Trigonella gracilis
  • Trigonella grandiflora
  • Trigonella hierosolymitana
  • Trigonella kotschyi
  • Trigonella laxiflora
  • Trigonella macrorrhyncha
  • Trigonella maritima
  • Trigonella mesopotamica
  • Trigonella occulta
  • Trigonella procumbens
  • Trigonella rechingeri
  • Trigonella schlumbergeri
  • Trigonella spicata
  • Trigonella spinosa
  • Trigonella spruneriana
  • Trigonella stellata
  • Trigonella suavissima
  • Trigonella velutina
  • Trigonella verae


licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DA

Trigonella ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Trigonella ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Am bekanntesten sind die beiden Arten Bockshornklee (Trigonella foenum-graecum) und Schabzigerklee (Trigonella caerulea).

Beschreibung

 src=
Illustration aus Flora Batava. Volume 3, 1814 von Trigonella balansae

Erscheinungsbild und Blätter

Bei Trigonella-Arten handelt es sich um einjährige oder ausdauernde krautige Pflanzen. Die meist gut verzweigten Stängel sind aufrecht bis niederliegend.

Die wechselständig und spiralig am Stängel verteilt angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und -spreite gegliedert. Die Blattspreiten sind meist dreiteilig. Sie besitzen gezähnte bis gesägte Teilblättchen, wobei das mittlere meist größer ist als die seitlichen. Die Seitennerven laufen in die Blattzähnchen aus. Die zwei Nebenblätter sind mit den Blattstielen verwachsen.

Blütenstände und Blüten

Die Blütenstandsschäfte verlängern sich meist bis zur Fruchtreife. Die Blüten stehen einzeln in den Blattachseln oder in seitenständigen, kurzen traubigen oder rispigen, kopfigen Blütenständen. Die Tragblätter sind winzig und Deckblätter fehlen. Die kurzen, meist kürzer als 5 Millimeter, Blütenstiele verdicken sich bis zur Fruchtreife.

Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf ungleichen Kelchblätter sind verwachsen mit fünf mehr oder weniger ungleichen Kelchzähnen. Die fünf weißen bis gelben, oder purpurfarbenen bis blauen Kronblätter stehen in der typischen Form der Schmetterlingsblüte zusammen. Die verkehrt-eiförmige bis längliche Fahne ist manchmal breit genagelt. Die beiden Flügel sind elliptisch. Das Schiffchen ist stumpf und kürzer als die Flügel. Es sind zehn Staubblätter vorhanden. Alle Staubfäden sind röhrig verwachsen. Das einzelne Fruchtblatt enthält viele Samenanlagen. Der Griffel ist kahl.

 src=
Samen des Bockshornklees (Trigonella foenum-graecum)

Früchte und Samen

Die lineale bis längliche, gerade, sichel- oder bogenförmige Hülsenfrucht mit einer netzartigen Oberfläche ist an beiden Enden zugespitzt und enthält einen bis viele Samen. Die Samen sind warzig oder gepunktet. Archäobotanisch ist es schwierig, zwischen den verkohlten Samen von Medicago, Melilotus, Trifolium und Trigonella zu unterscheiden[1], eine Unterscheidung der Trigonella-Arten wurde bisher nicht versucht, was unsere Kenntnisse über die Kulturgeschichte dieser Pflanzen sehr einschränkt.

Ökologie

Die Bestäubung erfolgt durch Insekten (Entomophilie). Die Verbreitungseinheit (Diaspore) ist je nach Art der Same oder die Frucht.

Systematik und Verbreitung

Der Gattungsname Trigonella wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus II, S. 776–778[2] erstveröffentlicht. Typusart ist Trigonella foenum-graecum L.[3] Synonyme für Trigonella L. sind: Folliculigera Pasq., Melilotoides Heist. ex Fabr., Melisitus Medik., Melissitus Medik. orth. var., Pocockia Ser. ex DC.[4] Der botanische Gattungsname Trigonella ist aus den griechischen Wörtern tri für drei und gonia für „Ecke Winkel“ abgeleitet und soll sich darauf beziehen, dass die Blüte aufgrund ihres Baues dreiblättrig aussieht.

Die Gattung Trigonella gehört zur Tribus Trifolieae in der Unterfamilie der Faboideae innerhalb der Familie der Fabaceae.

Die Gattung Trigonella ist Mittelmeerraum, Afrika, Eurasien und Ozeanien verbreitet.

 src=
Illustration vom Bockshornklee (Trigonella foenum-graecum)
 src=
Illustration vom Niederliegenden Schabzigerklee (Trigonella procumbens)
 src=
Stängel und Blütenstände vom Niederliegenden Schabzigerklee (Trigonella procumbens)

Es gibt 55 bis 70 Trigonella-Arten:[5]

Nicht mehr zu dieser Gattung wird gerechnet:[7]

Quellen

Einzelnachweise

  1. Ann Butler, Trifolieae and related Seeds from archaeological Contexts: Problems in Identification. Vegetation History and Archaeobotany 5, 1/2, 1996, 157–167
  2. Carl von Linné: Species Plantarum, 2, 1753, S. 776–778 eingescannt bei biodiversitylibrary.org.
  3. Trigonella bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis Abgerufen am 18. Mai 2015.
  4. a b Trigonella im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 29. August 2020.
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg Datenblatt Trigonella bei International Legume Database Information Service = ILDIS - LegumeWeb - World Database of Legumes, Version 10.38, 2010.
  6. a b c d Per Lassen in Werner Greuter, Thomas Raus: Med-Checklist Notulae, 30. In: Willdenowia, Volume 41, Issue 2, 2011, S. 318. doi:10.3372/wi.41.41213
  7. Stephen Mifsud: Medicago monspeliaca (Hairy Trigonella). In: MaltaWildPlants.com - the online Flora of the Maltese Islands, 2. Januar 2020, abgerufen am 22. September 2021.
  8. Pl@ntNet: Medicago monspeliaca (L.) Trautv., abgerufen am 22. September 2021.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Trigonella: Brief Summary ( Alman )

fornì da wikipedia DE

Trigonella ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Am bekanntesten sind die beiden Arten Bockshornklee (Trigonella foenum-graecum) und Schabzigerklee (Trigonella caerulea).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia DE

Чытыр ( Kirghiz; Kyrgyz )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Trigonella foenum-graecum.

Чытыр (лат. Trigonella, L. 1753) – чанактуулар тукумунун өсүмдүк уруусу. Бир, кээде көп жылдык чөп, чанада чала бадал. Жалбырагы үч айчыктуу, кыры тиштүү. Сары гүлү чатырча же башка сымал чачы колтугундагы топ гүлгө чогулган, кээде жалгыздан же жалбырак колтугунда экиден. Мөмөсү бир же көп уруктуу чанак. Мөмөсү бир же көп уруктуу чанак.

Кыргызстанда 4 түрү тоо бетинде жана айдоолордо отоо чөп катары кездешет. Кээ бир түрлөрү – баалуу тоют.

Колдонулган адабияттар

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia жазуучу жана редактор

Trigonella ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Trigonella is a genus from the family Fabaceae. The best known member is the herb fenugreek. Members of the genus occur naturally in the Canary Islands, southern Europe, non‑tropical Africa, western and central Asia, the Indian subcontinent, and Australia.[2]

Species

Currently accepted species include:[2]

References

  1. ^ Sp. Pl.: 776 (1753)
  2. ^ a b c "Trigonella L." Plants of the World Online. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew. 2017. Retrieved 8 July 2020.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Trigonella: Brief Summary ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Trigonella is a genus from the family Fabaceae. The best known member is the herb fenugreek. Members of the genus occur naturally in the Canary Islands, southern Europe, non‑tropical Africa, western and central Asia, the Indian subcontinent, and Australia.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Trigonelo ( Esperant )

fornì da wikipedia EO
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EO

Trigonelo: Brief Summary ( Esperant )

fornì da wikipedia EO

Trigonelo estas planta genro kiu apartenas al la familio de la fabacoj.

La fenugreko estas la plej konata specio.

La blua trigonelo estas uzata en la svisa fromaĝo Schabziger.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EO

Trigonella ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Trigonella es un género de plantas de la familia Fabaceae. La principal especie conocida de este género es el fenogreco. Comprende 308 especies descritas y de estas, solo 95 aceptadas.[1]

Descripción

Son hierbas anuales. Hoja pinnadamente trifolioladas, foliolos generalmente dentados; estípulas adnadas al pecíolo. La inflorescencia es axilar solitaria o una cabeza, o pico o corto racimo. Brácteas diminutas, bractéolas ausentes. Dientes del cáliz iguales o desiguales. Corola de color amarillo, azul o púrpura, libre del tubo estaminal, caduco. Estambres diadelfos, 9 + 1 o monadelfos, anteras uniforme. Las frutas lineales o rectangulares, en forma de arco recto o, dehiscente por una sutura o indehiscente.

Taxonomía

El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 776. 1753.[2]​ La especie tipo es: Trigonella foenum-graecum L.

Etimología

Trigonella: nombre genérico que deriva de un diminutivo del término latíno trigonum que significa "triángulo o de tres picos", en referencia a la corola de una de las especies.[3]

Especies aceptadas

A continuación se brinda un listado de las especies del género Trigonella aceptadas hasta abril de 2015, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.

Referencias

  1. «Trigonella». The Plant List. Consultado el 5 de mayo de 2015.
  2. «Trigonella». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 5 de mayo de 2015.
  3. En Nombres Botánicos

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Trigonella: Brief Summary ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Trigonella es un género de plantas de la familia Fabaceae. La principal especie conocida de este género es el fenogreco. Comprende 308 especies descritas y de estas, solo 95 aceptadas.​

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Sarviapilat ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Sarviapilat (Trigonella) on kasvisuku hernekasvien (Fabaceae) heimossa. Siihen kuuluu 95 lajia.[1] Suvun tunnetuimpia lajeja on maustekasvina käytetty rohtosarviapila (Trigonella foenum-graecum).

Sarviapilalajeja

Suomessa on tavattu luonnonvaraisena joitain sarviapilalajeja, muun muassa sinisarviapilaa, satunnaisina ja hyvin harvinaisina tulokaskasveina.[2][3][4]

Lähteet

  1. The Plant List: Trigonella (englanniksi) Viitattu 22.1.2016.
  2. Hämet-Ahti, L., Suominen, J., Ulvinen, T. & Uotila, P. (toim.): Retkeilykasvio. Helsinki: Luonnontieteellinen keskusmuseo, Kasvimuseo, 1998. ISBN 951-45-8167-9.
  3. Mossberg, B. & Stenberg, L.: Suuri Pohjolan kasvio, 2. painos, s. 361. Suomentanut Vuokko, S. & Väre, H. Tammi, 2005. ISBN 951-31-2924-1.
  4. Luonnontieteellinen keskusmuseo, Hatikka (→ haku kasvitietokannasta).

Aiheesta muualla

Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Sarviapilat: Brief Summary ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI

Sarviapilat (Trigonella) on kasvisuku hernekasvien (Fabaceae) heimossa. Siihen kuuluu 95 lajia. Suvun tunnetuimpia lajeja on maustekasvina käytetty rohtosarviapila (Trigonella foenum-graecum).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Trigonella ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Trigonella est un genre de plantes de la famille des Fabaceae.

Liste des espèces

Références

  1. a et b Konrad Lauber, Ernest Gfeller et Andreas Gygax, Flora Helvetica : flore illustrée de Suisse, P. Haupt, 2007 (ISBN 978-3-258-07206-7 et 3-258-07206-X, OCLC , lire en ligne)

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Trigonella: Brief Summary ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Trigonella est un genre de plantes de la famille des Fabaceae.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Trigonella ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Trigonella L., 1753 è un genere di piante appartenenti alla famiglia delle Fabacee (o Leguminose)[1]

Tassonomia

Il genere Trigonella comprende le seguenti specie:[1]

Note

  1. ^ a b (EN) Trigonella, in The Plant List. URL consultato l'11 aprile 2015.

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Trigonella: Brief Summary ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Trigonella L., 1753 è un genere di piante appartenenti alla famiglia delle Fabacee (o Leguminose)

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Ožragė ( lituan )

fornì da wikipedia LT

Ožragė (lot. Trigonella) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.

Vienamečiai, rečiau daugiamečiai žoliniai augalai su trilapiais lapais. Žiedai sukrauti į skėčius, galvutes ar kekes. Ankštys apvalios su snapeliu.

Gentyje yra apie 85 rūšis.

Lietuvoje auginamos dvi rūšys:

Dauguma rūšių turi kumarino. Kai kurios auginamos kaip prieskoniniai, vaistiniai ar medingi augalai.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia LT

Hoornklaver ( olandèis; flamand )

fornì da wikipedia NL

Hoornklaver (Trigonella) is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De soorten komen voor in het Middellandse Zeegebied, Centraal-Europa, de Canarische Eilanden en oostwaarts tot in Centraal-Azië en India. Een soort komt voor in Australië.[1]

Soorten

Bronnen, noten en/of referenties
  1. (en) Trigonella L. 1753 Kew Royal Botanic Gardens
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NL

Hoornklaver: Brief Summary ( olandèis; flamand )

fornì da wikipedia NL

Hoornklaver (Trigonella) is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De soorten komen voor in het Middellandse Zeegebied, Centraal-Europa, de Canarische Eilanden en oostwaarts tot in Centraal-Azië en India. Een soort komt voor in Australië.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia NL

Kozieradka ( polonèis )

fornì da wikipedia POL

Kozieradka (Trigonella L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje 95 gatunków[3] występujących na wszystkich kontynentach Starego Świata sięgając po wyspy Oceanii[4]. W Polsce jako przejściowo dziczejące (efemerofity) spotykane są dwa gatunki: kozieradka błękitna (T. caerulea) i pospolita (T. foenum-graecum)[5].

Morfologia

Pokrój
Rośliny jednoroczne lub byliny, prosto wznoszące się lub szeroko rozpostarte, silnie rozgałęzione[4].
Liście
Złożone z trzech listków z przylistkami przyrośniętymi do ogonka liściowego. Szczytowy listek zwykle większy od bocznych. Listki piłkowane, z wyraźnymi nerwami sięgającymi końców ząbków[4].
Kwiaty
Motylkowe, wyrastają z kątów liści pojedynczo lub w kwiatostanach groniastych i główkowatych. Szypułki w czasie kwitnienia krótkie, do 5 mm długości. Przysadki drobne. Działki kielicha w liczbie 5 równej długości. Płatki korony żółte, niebieskie, purpurowe i białe. Dwa dolne płatki tworzą tzw. łódeczkę, dwa boczne eliptyczne skrzydełka otulające łódeczkę, a piąty wzniesiony jest do góry tworząc owalny, szeroki u nasady żagielek. Wewnątrz krótszej od skrzydełek łódeczki znajduje się jeden słupek z jedną, górną zalążnią zawierającą od 1 do wielu zalążków oraz 10 pręcików, z których dziewięć zrośniętych jest nitkami tworząc rurkę, jeden pręcik zaś jest wolny, czasem wszystkie pręciki podobne[4].
Owoce
Cylindryczne lub spłaszczone strąki proste lub wygięte, zawierają od 1 do wielu nasion. Strąki rozwijają się na szypułkach wydłużających się i grubiejących w trakcie owocowania[4].

Biologia

Proces zapylania wspomagany jest mechanizmem dźwigni – siadający na kwiecie owad naciska skrzydełko i łódeczkę dzięki czemu pylniki przesuwają się w górę i obsypują owada od dołu pyłkiem. Mechanizm działać może wielokrotnie przy każdych odwiedzinach zapylacza[6].

Rośliny z tego rodzaju zawierają duże ilości kumaryny, nadającej im specyficznego aromatu, nasilającego się podczas suszenia[6].

Systematyka

Pozycja systematyczna rodzaju według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1] W obrębie podrodziny należy do plemienia Trifolieae[7].

Pozycja systematyczna rodzaju według systemu Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), rodzaj kozieradka (Trigonella L.)[8].

Wykaz gatunków[3]

Zastosowanie

Niektóre gatunki po wysuszeniu i zmieleniu służą jako aromatyczne dodatki do żywności.

Suszone liście, łodygi i nasiona kozieradki pospolitej stosowane są jako przyprawa (nasiona jako „kozieradka”[9])[10]. Młode liście i łodygi kozieradki pospolitej używane są jako warzywo[10]. Nasiona stosuje się również w celach leczniczych[10][9]. Najczęściej wykorzystywany jest ekstrakt z nasion kozieradki, obfitujący w białko, błonnik i zawierający saponiny[11].

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website/Fabaceae (ang.). 2001–. [dostęp 2009-09-23].
  2. a b Trigonella. W: Index Nominum Genericorum [on-line]. [dostęp 2009-04-03].
  3. a b Trigonella. W: The Plant List (2013). Version 1.1. [on-line]. [dostęp 2014-06-03].
  4. a b c d e Trigonella. W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 2014-06-03].
  5. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland : a checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
  6. a b Wielka Encyklopedia Przyrody. Rośliny kwiatowe. Warszawa: Muza SA, 1998, s. 243. ISBN 83-7079-778-4.
  7. Trigonella. W: Germplasm Resources Information Network (GRIN) [on-line]. [dostęp 2010-02-05].
  8. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Trigonella (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-04-03].
  9. a b ZbigniewZ. Podbielkowski ZbigniewZ., Słownik roślin użytkowych, Warszawa: PWRiL, 1989, ISBN 83-09-00256-4, OCLC 69595653 .
  10. a b c Trigonella foenum-graecum Linnaeus. W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 29 sierpnia 2015].
  11. Mirosław Jarosz: „Suplementy diety a zdrowie”. Warszawa: PZWL, 2015, s. 73. ISBN 978-83-200-3701-2.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Kozieradka: Brief Summary ( polonèis )

fornì da wikipedia POL

Kozieradka (Trigonella L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje 95 gatunków występujących na wszystkich kontynentach Starego Świata sięgając po wyspy Oceanii. W Polsce jako przejściowo dziczejące (efemerofity) spotykane są dwa gatunki: kozieradka błękitna (T. caerulea) i pospolita (T. foenum-graecum).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Trigonella ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Trigonella é um género botânico pertencente à família Fabaceae.

A Trigonella foenum-graecum (feno-grego) é a espécie mais comum deste género.

Classificação do gênero

Referências

  1. «Botanicus.org: Caroli Linnaei ... Species plantarum». www.botanicus.org. Consultado em 29 de agosto de 2020
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Trigonella: Brief Summary ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Trigonella é um género botânico pertencente à família Fabaceae.

A Trigonella foenum-graecum (feno-grego) é a espécie mais comum deste género.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Гуньба ( ucrain )

fornì da wikipedia UK

Гуньба (Trigonella L.) — рід рослин родини бобових підродини метеликових, що включає близько 130 видів.

Найвідоміші представники — гуньба сінна (Trigonella foenum-graecum) і гуньба блакитна (Trigonella caerulea). Гуньба смірнська (Trigonella smyrnea Boiss.) занесена до Червоної книги України.

Види

Посилання

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Автори та редактори Вікіпедії
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia UK

Гуньба: Brief Summary ( ucrain )

fornì da wikipedia UK

Гуньба (Trigonella L.) — рід рослин родини бобових підродини метеликових, що включає близько 130 видів.

Найвідоміші представники — гуньба сінна (Trigonella foenum-graecum) і гуньба блакитна (Trigonella caerulea). Гуньба смірнська (Trigonella smyrnea Boiss.) занесена до Червоної книги України.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Автори та редактори Вікіпедії
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia UK

Trigonella ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI

Trigonella là một chi thực vật trong họ Fabaceae..

Các loài

Chi Trigonella hiện có 37 loài:[2]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ a ă â b c “Genus Nomenclature in GRIN”. Truy cập ngày 9 tháng 7 năm 2010.
  2. ^ “Species Nomenclature in GRIN”. Truy cập ngày 4 tháng 8 năm 2010.

Tham khảo


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến Tông Cỏ ba lá này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.


licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Trigonella: Brief Summary ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI

Trigonella là một chi thực vật trong họ Fabaceae..

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Пажитник ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Rosanae
Порядок: Бобовоцветные
Семейство: Бобовые
Подсемейство: Мотыльковые
Род: Пажитник
Международное научное название

Trigonella L.

Виды Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 27008NCBI 78532EOL 28123GRIN g:12360IPNI ???FW 142641

Па́житник (лат. Trigonélla) — род растений семейства Бобовые подсемейства Мотыльковые (Faboideae).

Синонимы

Ботаническое описание

Однолетние и многолетние растения.

Листья тройчатые.

Цветки расположены в пазухах листьев, обычно собраны в зонтиковидные или кистевидные соцветия, реже одиночные. Венчик жёлтый, голубой или фиолетовый.

Боб цилиндрический, иногда сжатый, обычно линейный или плоский, обычно с длинным носиком.

Виды

Наиболее известные представители — пажитник сенной (Trigonella foenum-graecum) и пажитник голубой (Trigonella caerulea).

По информации базы данных The Plant List, род включает 95 видов[2]:

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Trigonella (англ.). The Plant List. Version 1.1. (2013). Проверено 20 августа 2016.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

Пажитник: Brief Summary ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

胡卢巴属 ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

胡卢巴属学名Trigonella)是蝶形花科下的一个属,为一年生草本植物。该属共有约70种,分布于地中海区、中欧西亚非洲大洋洲[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑

胡卢巴属: Brief Summary ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

胡卢巴属(学名:Trigonella)是蝶形花科下的一个属,为一年生草本植物。该属共有约70种,分布于地中海区、中欧西亚非洲大洋洲

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑

호로파속 ( Corean )

fornì da wikipedia 한국어 위키백과

호로파속(葫蘆巴屬, 학명: Trigonella 트리고넬라[*])은 콩과이다.

하위 분류

  • 청호로파 T. caerulea (L.) Ser.
  • 호로파 T. foenum-graecum L.
  • T. adscendens (Nevski) Afan. & Gontsch.
  • T. afghanica Vassilcz.
  • T. anguina Delile
  • T. aphanoneura Rech.f.
  • T. arabica Delile
  • T. aristata (Vassilcz.) Sojak
  • T. astroides Fisch. & C.A.Mey.
  • T. badachschanica Afan.
  • T. balachowskyi Leredde
  • T. balansae Boiss. & Reut.
  • T. berythea Boiss. & Blanche
  • T. bicolor (Boiss. & Balansa) Lassen
  • T. cachemiriana Cambess.
  • T. caelesyriaca Boiss.
  • T. calliceras Fisch.
  • T. cancellata Desf.
  • T. capitata Boiss.
  • T. cariensis Boiss.
  • T. cedretorum Vassilcz.
  • T. coerulescens (M.Bieb.) Halacsy
  • T. corniculata Sibth. & Sm.
  • T. cretica (L.) Boiss.
  • T. cylindracea Desv.
  • T. dasycarpa (Ser.) Vassilcz.
  • T. edelbergii (Sirj. & Rech.f.) Rech.f.
  • T. elliptica Boiss.
  • T. emodi Benth.
  • T. esculenta Willd.
  • T. falcata Balf.f.
  • T. filipes Boiss.
  • T. fimbriata Benth.
  • T. freitagii Vassilcz.
  • T. geminiflora Bunge
  • T. gharuensis Rech.f.
  • T. glabra Thunb.
    • T. glabra subsp. uncata (Boiss. & Noe) Lassen
  • T. gladiata M.Bieb.
  • T. gontscharovii Vassilcz.
  • T. gracilis Benth.
  • T. graeca (Boiss. & Spruner) Boiss.
  • T. grandiflora Bunge
  • T. griffithii Boiss.
  • T. hamosa Del. ex Smith
  • T. heratensis Rech.f.
  • T. ionantha Rech.f.
  • T. iskanderi Vassilcz.
  • T. kafirniganica Vassilcz.
  • T. koeiei Sirj. & Rech.f.
  • T. korovinii Vassilcz.
  • T. kotschyi Benth.
  • T. laciniata L.
  • T. latialata (Bornm.) Vassilcz.
  • T. laxiflora Aitch. & Baker
  • T. laxissima Vassilcz.
  • T. lilacina Boiss.
  • T. linczevskii Vassilcz.
  • T. lipskyi Sirj.
  • T. lunata Boiss.
  • T. macroglochin Durieu
  • T. marco-poloi Vassilcz.
  • T. maritima Poir.
  • T. media Delile
  • T. obcordata Benth.
  • T. occulta Ser.
  • T. ornithopodioides (L.) Lam. & DC.
  • T. pamirica Boriss.
  • T. podlechii Vassilcz.
  • T. podperae (Sirj.) Vassilcz.
  • T. popovii Korovin
  • T. procumbens (Besser) Rchb.
  • T. pycnotricha Rech.f.
  • T. ramosissima Meffert
  • T. rechingeri Sirj.
  • T. salangensis Vassilcz.
  • T. schischkinii Vassilcz.
  • T. siunica Vassilcz.
  • T. smyrnaea Boiss.
  • T. spicata Sm.
  • T. spinosa L.
  • T. spruneriana Boiss.
    • T. spruneriana subsp. hierosolymitana (Boiss.) Ponert
    • T. spruneriana subsp. mesopotamica (Hub.-Mor.) Ponert
  • T. squarrosa Vassilcz.
  • T. stellata Forssk.
  • T. stenocarpa Rech.f.
  • T. strangulata Boiss.
  • T. suavissima Lindl.
  • T. subenervis Rech.f.
  • T. teheranica (Bornm.) Grossh.
  • T. tianschanica Vassilcz.
  • T. turkmena Popov
  • T. uncinata Banks & Sol.
  • T. velutina Boiss.
  • T. verae Sirj.
  • T. xeromorpha Rech.f.
  • T. zaprjagaevii Afan. & Gontsch.
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia 작가 및 편집자