Anthyllis

Antil·lis (Anthyllis) és un gènere de plantes de la família Fabaceae.

Particularitats

En general són plantes amb flor amb tija llenyosa pròpies de llocs àrids. Els fruits formen una beina.

Espècies

Als Països Catalans són autòctones les espècies següents:^[1]Anthyllis hermanniae, A fulgarens, A. terniflora, A. cytisoides, A. montana, A.onobrychioides, A. gerardi, A. tetraphylla, A.lotoides i A. vulneraria.

Cal mencionar:

• Anthyllis abyssinica
• Anthyllis alpina
• Anthyllis arenaria
• Anthyllis barba-jovis
• Anthyllis cytisoides - albada
• Anthyllis henoniana (sin. = A. lagascana) - albada sedosa
• Anthyllis hermanniae - aspàlat, socarrell apiculat
• Anthyllis lotoides - cornicina
• Anthyllis montana
• Anthyllis terniflora - botja fina
• Anthyllis tetraphylla - trèvol de mamella, petador, colitx, mamelles de vaca
• Anthyllis vulneraria - vulnerària, herba capsotera

Referències

Enllaços externs

A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Antil·lis

• Picture(anglès)
• Spatial Pattern in Anthyllis cytisoides Shrubland on Abandoned Land in Southeastern Spain(anglès)

Úročník (Anthyllis) je rod rostlin z čeledi bobovité. Úročníky jsou byliny a keře, vyznačující se zpeřenými listy a bílými, žlutými nebo červenými květy v hustých a často chlupatých květenstvích. Rostou v počtu asi 20 druhů v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii. V České republice roste pouze úročník bolhoj, pěstovaný též jako pícnina.

Popis

Úročníky jsou byliny až keře. Listy jsou většinou lichozpeřené, někdy (zvláště přízemní) redukované na jediný koncový lístek. Jednotlivé lístky jsou celokrajné. Palisty bývají srostlé s řapíkem nebo zakrnělé. Květy jsou bílé, žluté nebo červené, přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, v hustých hlávkách. Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, za plodu často suchomázdřitý a nafouklý. Korunní lístky jsou dlouze nehetnaté, po odkvětu vytrvalé a obalující plod. Tyčinek je 10, zpočátku jsou všechny spojené a až po opylení se horní tyčinka částečně až zcela odděluje. Semeník bývá stopkatý. Plody jsou jednosemenné a většinou nafouklé, vejcovité až oválné, nepukavé nebo pukající 2 chlopněmi až po delší době.^[1]

Rozšíření

Úročníky jsou rozšířeny v počtu asi 20 druhů převážně ve Středomoří a Přední Asii, méně i v severní Africe. V České republice roste v několika poddruzích pouze úročník bolhoj, který se vyskytuje v téměř celé Evropě mimo jejích nejsevernějších částí.^[1] V květeně Alp jsou podobně jako v květeně Pyrenejí zastoupeny pouze 2 druhy, mimo úročníku bolhoje ještě úročník horský (Anthyllis montana).^[2][3]

V celé Evropě se vyskytuje celkem asi 18 druhů úročníků, z nichž převážná většina druhů roste ve Středomoří. Nejvíce druhů se vyskytuje ve Španělsku (celkem 15 druhů, mnohé z nich jsou endemity). Širší areál výskytu mají ve Středomoří zejména druhy Anthyllis barba-jovis, A. hermanniae a A. tetraphylla.^[4]

Taxonomie

Úročník bolhoj je velice proměnlivý taxon a bylo popsáno velké množství poddruhů (z celé Evropy asi 23), z nichž některé mají dobře vymezený areál, zatímco jiné se překrývají s výskytem jiných forem. V takových oblastech pak vznikají těžko zařaditelné hybridní populace. Navíc byly některé formy zavlečeny i mimo oblast svého původu. Skupinu velmi blízce příbuzných druhů tvoří i taxon úročník horský (A. montana).^[1]

Druh Anthyllis gerardii ze západního Středomoří byl přeřazen do rodu Dorycnopsis jako Dorycnopsis gerardii.^[5]

Obsahové látky

Úročníky obsahují toxickou neproteinovou aminokyselinu kanavanin a některé jednoduché kumarinové sloučeniny, např. skopoletin a umbelliferon.^[1]

Zástupci

• Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
• Úročník horský (Anthyllis montana)

Význam

Úročník bolhoj byl v minulosti pěstován jako pícnina zejména na neúrodných půdách a ve vyšších polohách. Je využíván v léčitelství. Úročník horský (Anthyllis montana) a blízce příbuzné druhy jsou v ČR občas pěstovány jako skalničky.^[1]

Reference

1. ↑ ^{a b c d e} SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
2. ↑ AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0.
3. ↑ VILLAR, L. et al. Flora del Pirineo Aragonés. Huesca: [s.n.], 1997. ISBN 84-89862-03-6.
4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
5. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.

Slægten Rundbælg (Anthyllis) er udbredt med arter i Europa, Lilleasien og Nordafrika. Det er stauder med en grundstillet bladroset og oprette eller overhængende, bladbærende stængler. Alle dele er fint hårede. Bladene er uligefinnede med ovale, helrandede småblade. Blomsterne er samlet i endestillede hoveder. De enkelte blomster er gule (sjældent: røde) og typisk ærteblomst-formede. Frugten er en bælg med nogle få frø.

Her nævnes kun den art, som er vildtvoksende i Danmark.

Beskrevne arter

• Rundbælg (Anthyllis vulneraria)

Andre arter

• Anthyllis barba-jovis
• Anthyllis cytisoides
• Anthyllis gerardii
• Anthyllis henoniana
• Anthyllis hermanniae
• Anthyllis montana
• Anthyllis tetraphylla
• Anthyllis variegata

Wundklee (Anthyllis) bildet eine Pflanzengattung in der Unterfamilie Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).

Beschreibung

Vegetative Merkmale

Wundklee-Arten sind ausdauernde krautige Pflanzen oder Sträucher. Die Laubblätter sind meist unpaarig gefiedert mit einem großen Endblatt, seltener auch einfach. Die Nebenblätter sind klein und hinfällig.

Generative Merkmale

Die Blüten stehen seltener einzeln in den Achseln der Tragblätter, meist in dichten köpfchenförmigen Blütenständen zusammen.

Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Der Kelch ist röhrig, glockig oder nahe der Spitze verengt. Die Kelchzähne sind gleich oder ungleich lang. Die fünf Kronblätter sind gelb (bei einigen Arten auch weißlich oder rötlich).

Die sitzenden oder gestielten Hülsenfrüchte springen nicht bei der Reife auf.

Systematik und Verbreitung

Die Gattung Anthyllis wurde 1753 durch Carl von Linné^[1] aufgestellt.^[2] Als Lectotypusart wurde 1913 Anthyllis vulneraria L. festgelegt.^[3]

Die 24 bis 30 Anthyllis-Arten sind in Europa, Nordafrika und im Nahen Osten verbreitet.

Zur Gattung Wundklee (Anthyllis L.) gehören unter anderem folgende Arten:^[2]

• Anthyllis aurea Welden ex Host: Sie kommt auf der Balkanhalbinsel vor.
• Anthyllis baltica Klotzsch: Sie kommt in Russland, in Belarus, Estland, Lettland und Litauen vor.^[4]
• Jupiterbart-Wundklee (Anthyllis barba-jovis L.): Er kommt in Südeuropa, in Algerien und Tunesien vor.^[2] Er ist ein Neophyt in Libyen und auf Mauritius.^[5]
• Anthyllis coccinea (L.) Beck: Sie kommt in Estland und Lettland vor.^[4]
• Anthyllis cornicina L.: Sie kommt in Portugal, in Spanien und in Marokko vor.^[4]
• Ruten-Wundklee (Anthyllis cytisoides L.): Er kommt in Spanien, im südlichen Frankreich, in Algerien und in Marokko vor.^[5][2]
• Anthyllis hamosa Desf.: Sie kommt in Portugal, in Spanien, in Marokko, Algerien und Tunesien vor.^[4][2]
• Anthyllis henoniana Coss.: Sie kommt in Algerien, Tunesien und Libyen vor.^[4]
• Dorniger Wundklee (Anthyllis hermanniae L.): Er kommt in Südeuropa und in der westlichen Türkei vor.^[5]
• Anthyllis hystrix (Barcelo) Cardona & al.: Sie kommt nur auf den Balearen vor.^[4][2]
• Anthyllis lagascana Benedi: Sie kommt nur in Spanien und Algerien vor.^[4][2]
• Anthyllis lemanniana Lowe: Sie kommt nur auf Madeira vor.^[4]
• Anthyllis lotoides L.: Sie kommt in Spanien, Portugal und Marokko vor.^[4]
• Berg-Wundklee (Anthyllis montana L.): Er kommt in Südeuropa, in Österreich, in der Schweiz und im nördlichen Algerien vor.^[5][2]
• Anthyllis onobrychoides Cav.: Sie kommt im südlichen und östlichen Spanien vor.^[4][2]
• Anthyllis polycephala Desf.: Sie kommt in Spanien, Algerien und Marokko vor.^[4][2]
• Anthyllis polyphylloides Juz.: Sie kommt in Russland, Belarus und Estland vor.^[4]
• Anthyllis ramburii Boiss.: Sie kommt im südlichen und östlichen Spanien vor.^[4][2]
• Anthyllis rupestris Coss.: Sie kommt im südöstlichen Spanien vor.^[4][2]
• Anthyllis splendens Willd. (Syn. Anthyllis aegaea Turrill):^[6] Sie kommt auf den Kykladen und auf Kreta vor.
• Anthyllis tejedensis Boiss.: Die seit 1998 zwei Unterarten kommen im südlichen Spanien (nur in der Sierras de Granada und Málaga) und Algerien vor:^[4][2]
  • Anthyllis tejedensis Boiss. subsp. tejedensis^[2]
  • Anthyllis tejedensis subsp. plumosa (Cullen ex E.Domínguez) Benedí^[2]
• Anthyllis terniflora (Lag.) Pau: Sie kommt in Spanien und Marokko vor.^[4][2]
• Anthyllis variegata Boiss. ex Grossh.: Sie kommt in der Türkei und im Kaukasusraum vor.^[5]
• Echter Wundklee (Anthyllis vulneraria L.): Es gibt zahlreiche Unterarten.^[2]
• Anthyllis warnieri Emb.: Sie kommt in Marokko vor.^[4]

Nicht mehr zur Gattung Anthyllis gestellt wird:

• Dorycnopsis gerardi (L.) Boiss. (Syn.: Anthyllis gerardi L.)
• Blasen-Wundklee (Tripodion tetraphyllum (L.) Fourr., Syn. Anthyllis tetraphylla L., Physanthyllis tetraphylla (L.) Boiss.) aus dem Mittelmeerraum.

Quellen

Literatur

• Manfred A. Fischer, Wolfgang Adler, Karl Oswald: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. 2., verbesserte und erweiterte Auflage. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2005, ISBN 3-85474-140-5.
• James Cullen: Anthyllis L. In: T. G. Tutin, V. H. Heywood, N. A. Burges, D. M. Moore, D. H. Valentine, S. M. Walters, D. A. Webb (Hrsg.): Flora Europaea. Volume 2: Rosaceae to Umbelliferae. Cambridge University Press, Cambridge 1968, ISBN 0-521-06662-X, S. 177–182 (englisch, eingeschränkte Vorschau in der Google-Buchsuche).

Einzelnachweise

1. ↑ Linné 1753 eingescannt bei biodiversitylibrary.org.
2. ↑ ^{a b c d e f g h i j k l m n o p q} Datenblatt bei Flora Vascular.
3. ↑ Anthyllis bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis Abgerufen am 20. November 2015.
4. ↑ ^{a b c d e f g h i j k l m n o p q} Datenblatt bei International Legume Database Information Service = ILDIS - LegumeWeb - World Database of Legumes, Version 10.38 vom 20. Juli 2010.
5. ↑ ^{a b c d e} Anthyllis im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
6. ↑ Sven Snogerup: Anthyllis splendens. In: Dimitrios Phitos, Arne Strid, Sven Snogerup, Werner Greuter: The Red Data Book of rare and threatened plants of Greece. WWF, Athen 1995, ISBN 960-7506-04-9, S. 44–45.

Weblinks

Anthyllis is a genus of flowering plants in the family Fabaceae. This genus contains both herbaceous and shrubby species and is distributed in Europe, the Middle East and North Africa. The most widespread and familiar species is A. vulneraria (kidney vetch), a familiar grassland flower which has also been introduced to New Zealand.

Anthyllis species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species including the following case-bearers of the genus Coleophora: C. acanthyllidis, C. protecta (both feed exclusively on A. tragacanthoides), C. hermanniella (feeds exclusively on A. hermanniae), C. vestalella (feeds exclusively on A. cytisoides) and C. vulnerariae (feeds exclusively on A. vulneraria).

Species

Anthyllis comprises the following species:^[2][3][4][5]

Species names with uncertain taxonomic status

The status of the following species is unresolved:^[5]

Hybrids

The following hybrids have been described:^[5]

• Anthyllis ×baltica Juz. ex Z.V.Klochkova
• Anthyllis ×cazulensis Rivas Goday & Esteve Chueca
• Anthyllis ×currasii P.P. Ferrer, Roselló & Guara (= Anthyllis cytisoides (Lag.) Pau × Anthyllis lagascana Benedí)^[7]
• Anthyllis ×fortuita Guara & P.P.Ferrer
• Anthyllis ×polyphylloides Juz.

References

Retrieved from "https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Anthyllis&oldid=1020639363"

Anthyllis es un género de plantas con flores con 215 especies descritas y de estas, solo 35 aceptadas, perteneciente a la familia Fabaceae.^[1]​

Este género incluye tanto especies herbáceas y arbustivas que se distribuye en Europa, el Oriente Medio y Norte de África. La más difundida y conocida especie es A. vulneraria.

Taxonomía

El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 719–721. 1753.^[2]​ La especie tipo es: Anthyllis vulneraria L.

Etimología

Anthyllis: nombre genérico que proviene del griego antiguo anthyllís = "planta florida"; anthýllion = "florecilla"; de anthos = "flor"). El género fue establecido por Rivinus y revalidado por Linneo para plantas que nada tienen que ver con las dichas; aunque ya Dodonaeus y Lobelius incluían entre sus Anthyllis plantas de las que hoy llamamos así.^[3]​

Especies aceptadas

A continuación se brinda un listado de las especies del género Anthyllis aceptadas hasta julio de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.

• Anthyllis aegaea Turrill
• Anthyllis alpestris (Schult.) Kit.
• Anthyllis aurea Welden
• Anthyllis baltica Klotzsch
• Anthyllis barba-jovis L.
• Anthyllis carpatica Pantol.
• Anthyllis coccinea (L.) Beck
• Anthyllis cornicina L.
• Anthyllis cytisoides L.
• Anthyllis fennica (Jalas) Akulova
• Anthyllis hamosa Desf.
• Anthyllis hegetschweileri (Hegetschweiler-Bodmer) Brügger
• Anthyllis henoniana Coss.
• Anthyllis hermanniae L.
• Anthyllis hispidissima (Sagorski) W. Becker
• Anthyllis hystrix (Barcelo) Cardona & al.
• Anthyllis lagascana Benedi
• Anthyllis langei (Jalas) G. H. Loos
• Anthyllis lemanniana Lowe
• Anthyllis lotoides L.
• Anthyllis maritima Scweig.
• Anthyllis montana L.
• Anthyllis onobrychoides Cav.
• Anthyllis pallidiflora (Jord. ex Sagorski) Prain
• Anthyllis polycephala Desf.
• Anthyllis polyphylloides Juz.
• Anthyllis ramburii Boiss.
• Anthyllis rupestris Coss.
• Anthyllis tejedensis Boiss.
• Anthyllis terniflora (Lag.) Pau
• Anthyllis variegata Grossh.
• Anthyllis vulneraria L.
• Anthyllis vulnerarioides (All.) Bonjean ex Rchb.
• Anthyllis warnieri Emb.
• Anthyllis webbiana Hook.

Referencias

Koldrohi (Anthyllis) on liblikõieliste sugukonda kuuluv taimeperekond.

Eesti liigid ja nende levimus

• Anthyllis coccinea (L.) Beck (veripunane koldrohi), paiguti
• Anthyllis x colorata Juz. (värvunud koldrohi), hajusalt
• Anthyllis vulneraria L. s.str. (harilik koldrohi), paiguti
• Anthyllis x baltica Juz. ex Miniaev et (balti koldrohi), hajusalt
• Anthyllis maritima Schweigg. (meri-koldrohi), harva
• Anthyllis arenaria (Rupr.) Juz. (liiv-koldrohi), harva
• Anthyllis x polyphylloides Juz. (palu-koldrohi), harva
• Anthyllis macrocephala Wend (paljulehine koldrohi), harva

Masmalot (Anthyllis) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu 35 lajia.^[1]

Pohjoismaissa esiintyy yksi suvun laji, hyvin monirotuinen masmalo eli euroopanmasmalo. Lajista erotetaan Pohjoismaissa seitsemän ja Suomessa neljä eri alalajia.^[2]

Lajeja

• partamasmalo (Anthyllis barba-jovis)
• oramasmalo (Anthyllis hermanniae)
• madeiranmasmalo (Anthyllis lemanniana)
• rakkomasmalo (Anthyllis tetraphylla)
• masmalo eli euroopanmasmalo (Anthyllis vulneraria)

Lähteet

Aiheesta muualla

• Laji.fi: Masmalot (Anthyllis)
• Kassu – Kasvien suomenkieliset nimet: Masmalot (Anthyllis)
• Den virtuella floran: Anthyllis (ruotsiksi)
• ITIS: Anthyllis (englanniksi)
• United States Department of Agriculture (USDA): Anthyllis (englanniksi)
• Pherobase: Floral volatiles of Genus Anthyllis (englanniksi)

Le genre botanique Anthyllis, dont les équivalents vernaculaires sont anthyllide ou vulnéraire (ce dernier terme étant surtout réservé à l'espèce Anthyllis vulneraria), regroupe des plantes de la famille des Fabacées (ou Légumineuses), le plus souvent méridionales et/ou montagnardes, certaines espèces étant uniquement méditerranéennes.

Ces plantes ressemblent à de gros trèfles, par leurs fleurs groupées en racèmes à l'apparence de capitules, mais elles s'en distinguent par leurs feuilles imparipennées, parfois à folioles très nombreuses (Anthyllis montana). Les inflorescences sont dans certaines espèces entourées de deux grandes bractées palmées à nombreux segments. Le calice des fleurs, souvent enflé, est velu, presque toujours entouré d'un duvet blanchâtre qui pourrait être à l'origine du nom donné au genre (grec anthos = fleur + ioulos = duvet selon certains auteurs). La corolle est papilionacée, avec un étendard égalant les ailes et la carène ; les ailes adhèrent à la carène par leur limbe ; la carène est obtuse ou à peine prolongée en bec. Le fruit est une gousse à une ou deux graines renfermée dans le tube du calice.

Quelques espèces

• Anthyllis barba-jovis L.
• Anthyllis cytisoides L.
• Anthyllis hermanniae L.
• Anthyllis montana L.
• Anthyllis vulneraria L. (avec de nombreuses sous-espèces et variétés)

• Anthyllis apennina (espèce endémique des Apennins décrite en 2021)

Ranjenik (slanica, ranovka, lat. Anthyllis), bilni rod iz porodice mahunarki. Oko dvadesetak vrsta raste po cijeloj Europi i sjevernoj Africi^[1]. U Hrvatskoj raste također nekoliko vrsta, to su: zlatnožuti ranjenik ili kovilj žuti (A. aurea), jupiterova brada (A. barba-jovis) , ranovka sitnolistna ili gorski ranjenik (A. montana), pravi ranjenik (A. vulneraria) i A. hermanniae .

Kod gorskog ranjenika postoje i tri podvrste, a u Hrvatskoj rastu žakenov ranjenik i ranovka škurorujna, te nekoliko podvrsta pravog ranjenika, planinski ranjenik, mnogolisni ranjenik, ilirski ranjenik, Veldenov ranjenik i još neki^[2]

Vrste

Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Ranjenik Wikivrste imaju podatke o: Anthyllis

Izvori

Anthyllis er ættkvísl jurta í Fabaceae. Þessi ættkvísl er bæði með jurtkenndar og runnkenndar tegundir og vex í Evrópu, Miðausturlöndum og Norður Afríku. Algengasta og þekktasta tegundin er A. vulneraria (gullkollur), algeng graslendisplanta sem einnig hefur verið flutt til Nýja Sjálands.

Anthyllis tegundir eru étnar af lirfum sumra Lepidoptera tegunda, þar á meðal eftirfarandi tegundir í ættkvíslinni Coleophora: C. acanthyllidis, C. protecta (báðar nærast einvörðungu á A. tragacanthoides), C. hermanniella (nærist einvörðungu á A. hermanniae), C. vestalella (nærist einvörðungu á A. cytisoides) og C. vulnerariae (nærist einvörðungu á A. vulneraria).

Tegundir

Anthyllis samanstendur af eftirfarandi tegundum:^[1][2]

Section Anthyllis

• Anthyllis lemanniana Lowe
• Anthyllis vulneraria L.
  • subsp. abyssinica (Sagorski) Cullen
  • subsp. ajmasiana (Pau) Raynaud & Sauvage
  • subsp. alpestris (Hegetschw.) Asch. & Graebn.
  • subsp. alpicola (Brugg.) Gutermann
  • subsp. argyrophylla (Rothm.) Cullen
  • subsp. arundana (Boiss. & Reut.) Vasc.
  • subsp. atlantis Emb. & Maire
  • subsp. balearica (Coss. ex Mares & Vigin.) O. Bolos & Vigo
  • subsp. boissieri (Sagorski) Bornm.
  • subsp. borealis (Rouy) Jalas
  • subsp. bulgarica (Sagorski) Cullen
  • subsp. calcicola (Schur) Simk.
  • subsp. carpatica (Pant.) Nyman
  • subsp. colorata (Juz.) Tzvelev
  • subsp. corbierei (Salmon & Travis) Cullen
  • subsp. fatmae Font Quer
  • subsp. forondae (Sennen) Cullen
  • subsp. fruticans Emb.
  • subsp. gandogeri (Sagorski) Maire
  • subsp. hispidissima (Sagorski) Cullen
  • subsp. iberica (W.Becker) Jalas
  • subsp. iframensis Cullen
  • subsp. insularum (Rothm.) Romo
  • subsp. lapponica Hyl.
  • subsp. lusitanica (Cullen & P. Silva) Franco
  • subsp. maritima (Hagen) Corb.
  • subsp. matris-filiae Emb. & Maire
  • subsp. maura (Beck) Maire
  • subsp. microcephala (Willk.) Benedi
  • subsp. nivalis (Willk.) Rivas Mart. & al.
  • subsp. pindicola Cullen
  • subsp. polyphylla (DC.) "Nyman, p.p."
  • subsp. praeporea (A. Kern.) Bornm.
  • subsp. pseudoarundana H. Lindb.
  • subsp. pulchella (Vis.) Bornm.
  • subsp. pyrenaica (Beck) Cullen
  • subsp. reuteri Cullen
  • subsp. rifana (Emb. & Maire) Cullen
  • subsp. rubriflora (DC.) Arcang.
  • subsp. saharae (Sagorski) Maire
  • subsp. sampaiana (Rothm.) Vasc.
  • subsp. schiwereckii (DC.) Tzvelev
  • subsp. stenophylloides Cullen
  • subsp. vitellina (Velen.) Kuzmanov
  • subsp. vulneraria L.
    • var. font-queri (Rothm.) Cullen
    • var. macedonica (Degen & Dörfl.) Micevski & Matevski
    • var. vulneraria L.
  • subsp. vulnerarioides (All.) Arcang.
  • subsp. weldeniana (Rchb.) Cullen

Section Barba-Jovis

• Anthyllis aurea Welden
• Anthyllis barba-jovis L.
• Anthyllis hermanniae L.
• Anthyllis hystrix (Barcelo) Cardona & al.
• Anthyllis splendens Willd.

Section Cornicina

• Anthyllis circinnata (L.) Savi
• Anthyllis cornicina L.
• Anthyllis hamosa Desf.
• Anthyllis lotoides L.

Section Dorycnioides

• Anthyllis onobrychoides Cav.
• Anthyllis polycephala Desf.
• Anthyllis ramburii Boiss.
• Anthyllis rupestris Coss.
• Anthyllis tejedensis Boiss.
  • subsp. plumosa (E. Domínguez) Benedí
  • subsp. tejedensis Boiss.
• Anthyllis warnieri Emb.

Section Oreanthyllis

• Anthyllis lagascana Benedi
• Anthyllis montana L.
  • subsp. atropurpurea (Vuk.) Pignatti
  • subsp. hispanica (Degen & Hervier) Cullen
  • subsp. montana L.
  • subsp. jacquinii (A.Kern.) Hayek

Section Terniflora

• Anthyllis cytisoides L.
• Anthyllis terniflora (Lag.) Pau

Incertae Sedis

• Anthyllis aegaea Turrill
• Anthyllis coccinea (L.) Beck
• Anthyllis fennica (Jalas) Akulova
• Anthyllis hegetschweileri (Hegetschweiler-Bodmer) Brügger
• Anthyllis henoniana Coss.
• Anthyllis hispidissima (Sagorski) W. Becker
• Anthyllis langei (Jalas) G. H. Loos
• Anthyllis pallidiflora (Jord. ex Sagorski) Prain
• Anthyllis polyphylloides Juz.
• Anthyllis variegata Grossh.
• Anthyllis webbiana Hook.

Tegundir með óljósa flokkunnarfræðilega stöðu

Staða eftirfarandi tegunda er ókláruð (unresolved):^[2]

• Anthyllis adriatica Beck
• Anthyllis alpina G.Don
• Anthyllis argentea Desv.
• Anthyllis argentea Salisb.
• Anthyllis aspalathoides L.
• Anthyllis asphaltoides L.
• Anthyllis baldensis A.Kern. ex Sagorski
• Anthyllis bicephalos Gilib.
• Anthyllis bicolor Bertol.
• Anthyllis bicolor Bertol. ex Colla
• Anthyllis bicolor Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis bidentata Munby
• Anthyllis biflora Sol.
• Anthyllis caucasica (Grossh.) Juz.
• Anthyllis chelmea Rothm.
• Anthyllis cherleri Brügger
• Anthyllis cicerifolia Pourr. ex Colmeiro
• Anthyllis circinnata (L.) D.D.Sokoloff
• Anthyllis collina Salisb.
• Anthyllis communis Rouy
• Anthyllis cretica Lam.
• Anthyllis cupensis Lam.
• Anthyllis densifolia Formánek
• Anthyllis depressa Lange
• Anthyllis dinarica Beck
• Anthyllis expallens Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis flava Gouan
• Anthyllis fuersteinii Murr
• Anthyllis genistoides Dufour
• Anthyllis glaucescens Kit.
• Anthyllis gracilis Salisb.
• Anthyllis guyoti Chodat
• Anthyllis herzegovina Sagorski
• Anthyllis heterophylla L.
• Anthyllis hosmarensis Pau
• Anthyllis hystrix (Willk. ex F. Barcelo) M. A. Cardona, J. Contandriopoulus & E. Sierra
• Anthyllis indica Lour.
• Anthyllis italica Loudon
• Anthyllis jancheniana K.Malý ex Asch. & Graebn.
• Anthyllis kerneri Sagorski
• Anthyllis kosanini Degen
• Anthyllis lateriflora Pau
• Anthyllis leguminosa Gray
• Anthyllis linifolia L.
• Anthyllis lybica Rothm.
• Anthyllis macrocarpa Walp.
• Anthyllis media Pau
• Anthyllis mogadorensis Rothm.
• Anthyllis moncephalos Gilib.
• Anthyllis montana subsp. jacquinii (Rchb. f.) Rohlena
• Anthyllis multicaulis (Lam.) Pau
• Anthyllis numidica Coss. & Durieu
• Anthyllis occidentalis Rothm.
• Anthyllis onoides Burm.f.
• Anthyllis oreigenes Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis pallida Opiz ex Nyman
• Anthyllis pentaphylla Steud.
• Anthyllis pseudo-arundana H. Lindb.
• Anthyllis pseudoarundanum H.Lindb.
• Anthyllis pseudo-cytisus Walp.
• Anthyllis pseudo-vulneraria Sagorski
• Anthyllis pubescens Stokes
• Anthyllis quinqueflora L.f.
• Anthyllis rubra Gouan
• Anthyllis rubriflora (Ser.) Degen
• Anthyllis rubriflora Hegetschw.
• Anthyllis rustica Mill.
• Anthyllis rusticana Wender.
• Anthyllis sanguinea Schur
• Anthyllis sericata Chatenier ex Rouy
• Anthyllis serpentini Bruegger ex Sagorski
• Anthyllis subdinarica Sagorski
• Anthyllis tangerina Pau
• Anthyllis tenuicaulis (Sagorski) Fritsch
• Anthyllis tirolensis Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis tournefortii Schult. ex Steud.
• Anthyllis variicolor Jeanj.
• Anthyllis variiflora Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis versicolor Dalla Torre & Sarnth.
• Anthyllis visciflora L.f.
• Anthyllis vulneraria subsp. balearica (Coss. ex Marès & Vigin.) O.Bolòs & Vigo
• Anthyllis vulneraria subsp. boscii Kerguelen
• Anthyllis vulneraria subsp. dertosensis (Rothm.) Font Quer
• Anthyllis vulneraria subsp. multifolia (W.Becker) O.Bolòs & Vigo
• Anthyllis vulneraria subsp. nana (Ten.) Tammaro
• Anthyllis vulneraria subsp. saharae (Sagorski) Jahand. & Maire
• Anthyllis vulneraria subsp. vulneraria var. bulgarica (Sagorski) Micevski & Matevski
• Anthyllis vulneraria subsp. vulneraria var. nana Ten.
• Anthyllis vulneraria subsp. vulneraria var. rubriflora DC.
• Anthyllis vulnernarioides Bonj. ex Reichb.
• Hymenocarpos nummularius (DC.) G. Don^[3]
• Hymenocarpos radiatus (L.) Cav.^[3]
• Hymenocarpos radiatus Link^[3]

Blendingar

Eftirfarandi blendingum hefur verið lýst:^[2]

• Anthyllis ×baltica Juz. ex Z.V.Klochkova
• Anthyllis ×cazulensis Rivas Goday & Esteve Chueca
• Anthyllis ×currasii P.P. Ferrer, Roselló & Guara (= Anthyllis cytisoides (Lag.) Pau × Anthyllis lagascana Benedí)^[4]
• Anthyllis ×fortuita Guara & P.P.Ferrer
• Anthyllis ×polyphylloides Juz.

Tilvísanir

Ytri Tenglar

• LegumeWeb
• "ILDIS LegumeWeb entry for Aenictophyton". International Legume Database & Information Service. Cardiff School of Computer Science & Informatics.

Anthyllis L., 1753 è un genere di piante appartenenti alla famiglia delle Fabacee (o Leguminose)^[1], comprendente una trentina di specie erbacee e arbustive.

Distribuzione e habitat

Il genere Anthyllis è diffuso in Europa, Asia occidentale e Nordafrica (fino all'Etiopia).

Anthyllis vulneraria è naturalizzata in altri continenti, in particolare in Nordamerica.

Sistematica

Il genere Anthyllis è da sempre collocato nella famiglia delle Leguminose o Fabacee. All'interno di questa, viene attribuito alla sottofamiglia delle Faboidee e alla tribù delle Loteae.

Il genere comprende le seguenti specie:^[1]

• Anthyllis aegaea Turrill
• Anthyllis alpestris (Schult.) Kit.
• Anthyllis aurea Welden
• Anthyllis baltica Klotzsch
• Anthyllis barba-jovis L. - barba di Giove (presente anche in Italia)
• Anthyllis carpatica Pantol.
• Anthyllis coccinea (L.) Beck
• Anthyllis cornicina L.
• Anthyllis cytisoides L.
• Anthyllis fennica (Jalas) Akulova
• Anthyllis hamosa Desf.
• Anthyllis hegetschweileri (Hegetschweiler-Bodmer) Brügger
• Anthyllis henoniana Coss.
• Anthyllis hermanniae L. - vulneraria spinosa (presente anche in Italia)
• Anthyllis hispidissima (Sagorski) W. Becker
• Anthyllis hystrix (Barcelo) Cardona & al.
• Anthyllis lagascana Benedi
• Anthyllis langei (Jalas) G.H. Loos
• Anthyllis lemanniana Lowe
• Anthyllis lotoides L.
• Anthyllis maritima Scweig.
• Anthyllis montana L. - vulneraria montana (presente anche in Italia)
• Anthyllis onobrychoides Cav.
• Anthyllis pallidiflora (Jord. ex Sagorski) Prain
• Anthyllis polycephala Desf.
• Anthyllis polyphylloides Juz.
• Anthyllis ramburii Boiss.
• Anthyllis rupestris Coss.
• Anthyllis tejedensis Boiss.
• Anthyllis terniflora (Lag.) Pau
• Anthyllis variegata Grossh.
• Anthyllis vulneraria L. - vulneraria comune (diffusa in tutta Italia)
• Anthyllis vulnerarioides (All.) Bonjean ex Rchb.
• Anthyllis warnieri Emb.
• Anthyllis webbiana Hook.

Note

Perluotis (lot. Anthyllis, vok. Wundklee) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.

Augalų morfologija

Daugiamečiai žoliniai augalai.

Lapai neporiškai plunksniški.

Žiedai sutelkti galvutės pavidalo žiedynuose. Vainikėlis geltonas ar rausvas.

Ankštys suplotos, kiaušiniškos ir neatsidarančios.

Rūšys

Gentyje yra apie 50-70 rūšių, daugybė formų, hibridų:

• Anthyllis aegaea
• Anthyllis aurea
• Smiltyninis perluotis
  (Anthyllis arenaria)
• Anthyllis barba-jovis
• Anthyllis cornicina
• Anthyllis cytisoides
• Anthyllis hamosa
• Anthyllis henoniana
• Anthyllis hermanniae

• Anthyllis hystrix
• Anthyllis lagascana
• Anthyllis lemanniana
• Anthyllis lotoides
• Daugialapis perluotis
  (Anthyllis macrocephala)
• Pajūrinis perluotis
  (Anthyllis maritima)
• Anthyllis montana
• Anthyllis onobrychoides

• Anthyllis polycephala
• Anthyllis ramburii
• Anthyllis rupestris
• Anthyllis tejedensis
• Anthyllis terniflora
• Anthyllis tragacanthoides
• Paprastasis perluotis
  Anthyllis vulneraria
• Anthyllis warnieri

Lietuvos perluočiai

Lietuvoje auga keturios rūšys:

• Smiltyninis perluotis (Anthyllis arenaria)
• Daugialapis perluotis (Anthyllis macrocephala)
• Pajūrinis perluotis (Anthyllis maritima)
• Paprastasis perluotis (Anthyllis vulneraria)

Pritaikymas

Yra vertingų pašarinių augalų, tačiau žolė turi karčiųjų medžiagų, todėl gyvuliai iš pradžių ją blogai ėda. Šios medžiagos suyra žolei džiūstant.

Taip pat šioje gentyje yra augalų, turinčių dažinių ir rauginių medžiagų. Vikiteka

Anthyllis is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie. Het geslacht bevat zowel kruidachtige planten als struiken, die voorkomen in Europa, het Midden-Oosten en Noord-Afrika.

Soorten

• Anthyllis aegaea
• Anthyllis aurea
• Anthyllis barba-jovis (Witte struikwondklaver)
• Anthyllis cornicina
• Anthyllis cytisoides
• Anthyllis hamosa
• Anthyllis henoniana
• Anthyllis hermanniae
• Anthyllis hystrix
• Anthyllis lagascana
• Anthyllis lemanniana
• Anthyllis lotoides
• Anthyllis montana
• Anthyllis onobrychoides
• Anthyllis polycephala
• Anthyllis ramburii
• Anthyllis rupestris
• Anthyllis tejedensis
• Anthyllis terniflora
• Anthyllis tragacanthoides
• Anthyllis vulneraria (Wondklaver)
• Anthyllis warnieri

Afbeeldingen

• Anthyllis alpestris

• Anthyllis barba-jovis

• Anthyllis cytisoides

• Anthyllis hermanniae

• Anthyllis hystrix

• Anthyllis lemanniana

• Anthyllis montana

• Anthyllis tejedensis

• Anthyllis vulneraria

Rundskolmslekta (Anthyllis) er ei planteslekt i ertefamilien. Ein art veks i Noreg.

Norsk art

• Rundskolm (Anthyllis vulneraria)

Kjelder

Rundbelgslekta (Anthyllis) er ei slekt i erteblomstfamilien.

Slekta omfatter både busker og to- eller flerårige urter. Bladene er som regel finnete og blomstene sitter i tette hoder på enden av stilken. Den eneste arten som vokser i Norge er rundbelg. En annen art, møllerundbelg, er funnet som et tilfeldig ugras, men har ikke etablert seg i Norge.

Arter

• Anthyllis aegaea
• Anthyllis aurea
• Anthyllis baltica
• Anthyllis barba-jovis
• Anthyllis coccinea
• Anthyllis cornicina
• Anthyllis cytisoides
• Anthyllis hamosa
• Anthyllis henoniana
• Anthyllis hermanniae
• Anthyllis hystrix
• Anthyllis lagascana
• Anthyllis lemanniana
• møllerundbelg (A. lotoides)
• Anthyllis montana
• Anthyllis onobrychoides
• Anthyllis polycephala
• Anthyllis ramburii
• Anthyllis rupestris
• Anthyllis tejedensis
• Anthyllis terniflora
• Anthyllis variegata
• rundbelg (A. vulneraria)
• Anthyllis warnieri

Kilder

• ILDIS World Database of Legumes (2010). «Anthyllis». In: Euro+Med Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity. Besøkt 10. februar 2019.
• Rundbelgslekta i Artsdatabanken. Besøkt 29. april 2016.
• M. Blamey og C. Grey-Wilson (2004). Wild Flowers of the Mediterranean (2 utg.). London: A & C Black. s. 106. ISBN 0-7136-7015-0.
• L. Carles og L. Thébault (2010). Guide de la flore des Alpes-Maritimes: du Mercantour à la Méditerranée. Gilleta•nice-matin. s. 116–117. ISBN 978-2-915606-74-4.
• O. Polunin og A. Huxley, norsk utgave P. Sunding (1978). Middelhavsflora. NKI-Forlaget. s. 98. ISBN 82-562-0490-7.
• G.V.Degtjareva m.fl. (2012). «Phylogenetics of Anthyllis (Leguminosae: Papilionoideae: Loteae): partial incongruence between nuclear and plastid markers, a long branch problem and implications for morphological evolution». Molecular Phylogenetics and Evolution. 62 (2): 693–707. ISSN 1055-7903. PMID 22142737. doi:10.1016/j.ympev.2011.11.010.

Eksterne lenker

• (sv) Rundbelgslekta hos Dyntaxa
• (en) Rundbelgslekta – oversikt og omtale av artene i WORMS-databasen
• (en) Rundbelgslekta i Encyclopedia of Life
• (en) Rundbelgslekta hos NCBI
• (en) Rundbelgslekta hos ITIS
• (en) Rundbelgslekta hos Tropicos
• (en) Rundbelgslekta hos The International Plant Names Index
• (en) Kategori:Anthyllis – bilder, video eller lyd på Wikimedia Commons
• Anthyllis – detaljert informasjon på Wikispecies

Multimedia w Wikimedia Commons Hasło w Wikisłowniku

Przelot (Anthyllis L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje co najmniej 35 gatunków^[3]. Zasięg rodzaju obejmuje Europę, Azję południowo-zachodnią i północną Afrykę. Największe zróżnicowanie gatunków występuje w rejonie Morza Śródziemnego^[4]. W Polsce rosną dwa gatunki – przelot alpejski (A. alpestris) i przelot pospolity (A. vulneraria)^[5].

Morfologia

Pokrój

Rośliny jednoroczne, byliny, półkrzewy i krzewy^[4].

Liście

Skrętoległe, nieparzystopierzaste, choć często liście odziomkowe wtórnie jednolistkowe. Przylistków brak lub są bardzo drobne^[6].

Kwiaty

Zebrane w gęste kwiatostany główkowate. Wyrastają z kątów liści, ale wynoszone w górę na szypułach wyglądają na pozornie szczytowe. U nasady szypuły kwiatostanowej wyrastają dwa dłoniastowrębne liście. W obrębie kwiatostanu poszczególne kwiaty niemal siedzące, wsparte drobnymi, szczeciniastymi przysadkami. Kielich zrosłodziałkowy, rurkowaty. Dwa górne ząbki zrastają się i są zwykle większe od dolnych. Korona kwiatu motylkowata, z poszczególnymi płatkami na długich paznokciach, żółtymi, czasem czerwonymi lub białymi. Żagielek wyposażony często w uszka u nasady, skrzydełka tępe, jajowate. Łódeczka schowana w dłuższych skrzydełkach, zgięta i tępa. Wszystkie 10 pręcików złączone są w jedną rurkę, przy czym wszystkie lub połowa ma nitki w górnej części rozszerzone. Słupek osadzony jest na trzonku, w górnej zalążni zawiera dwa zalążki, szyjka jest naga, znamię główkowate^[6][4].

Owoce

Strąki owalne, jednonasienne, niepękające, zamknięte w trwałym i rozszerzającym się podczas owocowania kielichu^[6][4].

Systematyka

Pozycja systematyczna rodzaju według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.^[1] W obrębie podrodziny należy do plemienia Loteae^[7].

Pozycja systematyczna rodzaju według systemu Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), plemię Anthyllideae Buchenau, podplemię Anthyllidinae W.D.J. Koch., rodzaj przelot (Anthyllis L.)^[8].

Wykaz gatunków^[3]

Przypisy

Anthyllis é um género botânico pertencente à família Fabaceae.^[1]

Classificação do gênero

Referências

Anthyllis este un gen de plante din familia Fabaceae.

Specii

Cuprinde circa 40 specii:

Ranjak (znanstveno ime Anthyllis) je rod iz poddružine Faboideae družine metuljnic (Fabaceae).

Nekatere vrste so:

• Pravi ranjak (Anthyllis vulneraria)
• Jacquinov ranjak (Anthyllis montana ssp. jacquinii)
• Weldenov ranjak (Anthyllis vulneraria ssp. weldeniana)
• Rdeči ranjak (Anthyllis x rubicunda)

Wikimedijina zbirka ponuja več predstavnostnega gradiva o temi: Ranjak

Getväpplingssläktet (Anthyllis) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med cirka 20 arter.

Externa länkar

• Svensk Kulturväxtdatabas

Anthyllis là một chi thực vật trong họ Fabaceae. Chi này chứa cả các loài cây thân thảo lẫn cây bụi và phân bố tại châu Âu, Trung Đông và Bắc Phi. Loài phân bố rộng nhất và được biết đến nhiều nhất là A. vulneraria, một loại cỏ đồng cỏ quen thuộc trong khu vực này, cũng như được du nhập vào New Zealand.

Các loài Anthyllis bị ấu trùng của một số loài cánh vẩy (Lepidoptera) sử dụng làm thức ăn, bao gồm cả các loài kéo kén của chi Coleophora: C. acanthyllidis, C. protecta (cả hai chỉ ăn A. tragacanthoides), C. hermanniella (chỉ ăn A. hermanniae), C. vestalella (chỉ ăn A. cytisoides) và C. vulnerariae (chỉ ăn A. vulneraria).

Các loài

Các loài bao gồm:

• A. aegaea
• A. aurea
• A. barba-jovis
• A. cornicina
• A. cytisoides
• A. hamosa
• A. henoniana
• A. hermanniae
• A. hystrix
• A. lagascana
• A. lemanniana
• A. lotoides
• A. montana
• A. onobrychoides
• A. polycephala
• A. ramburii
• A. rupestris
• A. tejedensis
• A. terniflora
• A. tragacanthoides
• A. vulneraria
• A. warnieri

Hình ảnh

• 
• 
• 
• 

Tham khảo

Liên kết ngoài

• LegumeWeb

Wikispecies có thông tin sinh học về Anthyllis Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Anthyllis

Царство: Растения

Подцарство: Зелёные растения

Отдел: Цветковые

Класс: Двудольные^[1]

Надпорядок: Rosanae

Порядок: Бобовоцветные

Семейство: Бобовые

Подсемейство: Мотыльковые

Триба: Лядвенцовые

Род: Язвенник

Anthyllis vulneraria L. — Язвенник обыкновенный

См. текст

• 1 Ботаническое описание
• 2 Распространение
• 3 Виды
• 4 Примечания
• 5 Литература
• 6 Ссылки

Основная статья: Виды рода Язвенник