Rez slézová (Puccinia malvacearum) je houba, jednobytná rez z čeledě rzi Pucciniaceae. K vývojovému cyklu potřebuje jednoho hostitele. Rez slézová je známá jako patogen, který napadá proskurník topolovku (Althaea rosea). Podle některých zdrojů menší napadení významně nepoškodí rostlinu, podle jiných zdrojů bývá napadení rzí tak významné, že zásadně omezuje pěstování rostliny proskurník topolovka jako okrasné rostliny.
PUCCMA
Hollyhock rez byla poprvé zaznamenána v roce 1852 v Chile, kde je původní. V roce 1857 byla zjištěna v Austrálii a v roce 1869 se šířila ve Španělsku, odkud proniká rychle přes zbytek Evropy. V roce 1875 byla hlášena z Jižní Afriky a dosáhla USA v roce 1886. V současné době se onemocnění vyskytuje na celém světě.[1]
Podle coopext.colostate.edu je známo více hostitelů patogena s označením rez slézová Puccinia malvacearum , patří mezi ně proskurník Althaea (proskurník topolovka, slézová růže) nebo ibišek Hibiscus .[2]
Na listech slézové růže infikované rzí se tvoří světle žluté skvrny. Hnědé rzivé plodnice bývají na spodní straně listů. Plodnice se mohou také objevit na stonku rostliny, pokud je infekce vážná.[2]
Zřetelně viditelná estetická vada. Nepoškozuje významně rostlinu. Nicméně, v případě závažné infekce mohou puchýře omezit fotosyntézu a vést k vadnutí listů. Někteří autoři ovšem uvádí, že rez znemožňuje používat slézové růže jako okrasnou rostlinu.[2]
Větrem.
Výsadba v místě, které má spoustu cirkulace vzduchu s dostatkem prostoru mezi rostlinami pomáhá snižovat riziko infekce. Zvýšená vlhkost vzduchu kolem rostlin vede k zvýšené tvorbě výtrusů rzi. Vyvarujte se zvlhčení listí při zalévání.
Choroba přezimuje na listech. Odstranění všech infikovaných částí rostlin na podzim a odstranění odumřelých částí rostlin velmi brzy na jaře je důležité. Rzivé listy by měly být odstraněny jakmile se objeví v průběhu vegetačního období a květní lodyhy by měly být odstraněny po odkvetení. Zbytky rostlin mohou být spáleny, zaryty nebo zkompostovány. Doporučuje se odstranit slézovité plevele.[2]
Lze provést postřik fungicidy. Preventivní ošetření fungicidy může být použito před infekcí. Pravidelná aplikace sirnatými přípravky lze použít několik týdnů před předpokládanou infekcí.
Mastana SC (mancozeb)
Rez slézová (Puccinia malvacearum) je houba, jednobytná rez z čeledě rzi Pucciniaceae. K vývojovému cyklu potřebuje jednoho hostitele. Rez slézová je známá jako patogen, který napadá proskurník topolovku (Althaea rosea). Podle některých zdrojů menší napadení významně nepoškodí rostlinu, podle jiných zdrojů bývá napadení rzí tak významné, že zásadně omezuje pěstování rostliny proskurník topolovka jako okrasné rostliny.
Svampen (Puccinia malvacearum), der fremkalder stokroserust, lever af blade og unge skud hos arter inden for Katost-familien. Svampens mycelium trænger ind i de levende celler og udsuger dem for sukker og andre organiske stoffer.
Angrebet indledes oftest på de nederste blade, men det fortsætter hurtigt opad i planten. Først ser man nogle gul-orange prikker på oversiden af bladene og rødlige sår på stænglerne. Dér, hvor de første gule prikker opstod, udvikler der sig efterhånden brune pletter. Herfra spredes svampens sporer med regn og vind. Til sidst visner bladene, men de bliver slapt hængende, indtil de falder af sidst på sommeren.
I modsætning til de fleste andre rustsvampe kan Puccinia malvacearum overleve på én og samme art. Den overvintrer på jorden i de dele af planterne, som blev angrebet året før. Om foråret spredes nye sporer til unge blade og skud. Fra de angrebne blade spredes der i sommerens og efterårets løb sporer, som etablerer angreb på flere værtplanter.
Der Malvenrost (Puccinia malvacearum) ist eine Ständerpilzart aus der Ordnung der Rostpilze (Pucciniales). Der Pilz ist ein Endoparasit von Malvengewächses des Tribus Malvae. Symptome des Befalls durch die Art sind Rostflecken und Pusteln auf den Blattoberflächen der Wirtspflanzen. Sie ist weltweit verbreitet.
Malvenrost ist mit bloßem Auge nur anhand der auf der Oberfläche des Wirtes hervortretenden Sporenlager zu erkennen. Sie wachsen in Nestern, die als gelbliche bis braune Flecken und Pusteln auf den Blattoberflächen erscheinen.
Das Myzel des Malvenrosts wächst wie bei allen Puccinia-Arten interzellulär und bildet Saugfäden, die in das Speichergewebe des Wirtes wachsen. Seine Telien wachsen in der Regel blattunterseitig und sind in etwa 200 µm breit. Spermogonien, Aecien und Uredien bildet der Pilz nicht aus. Die meist unterseitig auf den Wirtsblättern und an Kelchblättern sowie jungen Früchten wachsenden Telien der Art sind braun, unbedeckt und polsterförmig. Die hellgelben Teliosporen sind zweizellig, in der Regel kurz spindel- bis kurz keulenförmig und 35–63 × 17–24 µm groß. Ihr Stiel ist farblos und bis zu 150 µm lang.
Das bekannte Verbreitungsgebiet des Malvenrostes umfasst die ganze Welt. Ursprünglich war es auf Chile beschränkt, später wurde die Art in andere Weltgegenden verschleppt.
Die Wirtspflanzen des Malvenrostes sind verschiedene Malven-, Eibisch- und Malvastrum-Arten. Der Pilz ernährt sich von den im Speichergewebe der Pflanzen vorhandenen Nährstoffen, seine Sporenlager brechen später durch die Blattoberfläche und setzen Sporen frei. Die Art verfügt über einen mikrozyklischen Entwicklungszyklus (er bildet nur Telien aus) und macht keinen Wirtswechsel durch.
Der Malvenrost (Puccinia malvacearum) ist eine Ständerpilzart aus der Ordnung der Rostpilze (Pucciniales). Der Pilz ist ein Endoparasit von Malvengewächses des Tribus Malvae. Symptome des Befalls durch die Art sind Rostflecken und Pusteln auf den Blattoberflächen der Wirtspflanzen. Sie ist weltweit verbreitet.
Puccinia malvacearum, also known as hollyhock or mallow rust, is a species within the genus Puccinia known for attacking members of the family Malvaceae. An autoecious pathogen, it can complete its life cycle using a single host.
Plants affected by the rust include Abutilon, Alcea (Hollyhock), Hibiscus, Lavatera, Malva, Malvastrum and Sphaeralcea.
Suggested control measures include sanitation (removal or destruction of affected plants or plant portions) or treatment with fungicides.
Puccinia malvacearum, also known as hollyhock or mallow rust, is a species within the genus Puccinia known for attacking members of the family Malvaceae. An autoecious pathogen, it can complete its life cycle using a single host.
Plants affected by the rust include Abutilon, Alcea (Hollyhock), Hibiscus, Lavatera, Malva, Malvastrum and Sphaeralcea.
Suggested control measures include sanitation (removal or destruction of affected plants or plant portions) or treatment with fungicides.
Puccinia malvacearum Bertero ex Mont. – gatunek grzybów z rodziny rdzowatych (Pucciniaceae)[1]. Grzyb mikroskopijny pasożytujący na wielu rodzajach roślin w rodzinie ślazowatych (Malvaceae)[2]. Wywołuje u nich chorobę zwaną rdzą malwy lub rdzą ślazu[3].
Pozycja w klasyfikacji według Index Fungorum: Puccinia, Pucciniaceae, Pucciniales, Incertae sedis, Pucciniomycetes, Pucciniomycotina, Basidiomycota, Fungi[1].
Jest rdzą jednodomową, tzn, że cały jej cykl życiowy odbywa się na jednym żywicielu, i niepełnocyklową, wytwarzającą tylko dwa rodzaje zarodników: bazydiospory i teliospory[5].
Latem na na dolnej stronie porażonych liści roślin, a także na ich ogonkach i na łodygach, tworzą się grudkowate telia o kasztanowej barwie. Powstają w nich zazwyczaj dwukomórkowe, rzadziej 3–4-komórkowe, podłużne teliospory o rozmiarach 12–26 μm × 35–75 μm. Na obydwu końcach zwężają się, w nasadzie posiadają trzonek do dwóch razy dłuższy od zarodnika. Są gładkie, mają żółto–cynamonowo-brązową ścianę o grubości 1–4 μm na boku i 5–10 μm na szczycie teliospory. Później telia stają się białe – to wynik tworzenia się na nich bazydiospor[5].
Puccinia malvacearum jest rozprzestrzeniony na całym świecie[6] (występuje także w Polsce)[7].
Żywicielami są gatunki należące do rodzajów: malwa (Alcea), ślaz (Malva), ślazownik (Sidalcea), ślazówka (Lavatera)[2], ślęzawa (Malope), Palaua[7].
Puccinia malvacearum Bertero ex Mont. – gatunek grzybów z rodziny rdzowatych (Pucciniaceae). Grzyb mikroskopijny pasożytujący na wielu rodzajach roślin w rodzinie ślazowatych (Malvaceae). Wywołuje u nich chorobę zwaną rdzą malwy lub rdzą ślazu.
Puccinia malvacearum je grzib[4], co go ôpisoł Bertero ex Mont. 1852. Puccinia malvacearum nŏleży do zorty Puccinia i familije Pucciniaceae.[5][6] Żŏdne podgatōnki niy sōm wymianowane we Catalogue of Life.[5]
Puccinia malvacearum je grzib, co go ôpisoł Bertero ex Mont. 1852. Puccinia malvacearum nŏleży do zorty Puccinia i familije Pucciniaceae. Żŏdne podgatōnki niy sōm wymianowane we Catalogue of Life.