Klokánkovití (Potoroidae) jsou dvojitozubí vačnatci, kteří jsou úzce spjati s klokanovitými, občas jsou tyto dvě čeledi tříděny jako podčeledi jedné jediné čeledi. Klokánkovitých je 9 druhů v 5 rodech. Vyskytují se v Austrálii.
Stejně jako klokanovití, jsou i klokánkovití syndaktilní a diprodontní. Mají také zvětšené zadní tlapy a velmi silné zadní končetiny. Ve velkých rychlostech jsou to zdatní hopsálkové. V nižších rychlostech se pohybují spíš jako zajíc, přistávají s váhou rovnoměrně rozloženou mezi přední a zadní končetiny, poté přenesou váhu na zadní končetiny, připraveni k dalšímu skoku. Zadní nohy jsou větší než přední, nicméně tento rozdíl není tak velký jako u klokanů. Čtvrtý prst na zadní tlapě je nejdelší a nejsilnější. Ocas je polochápavý. Recentní druhy dosahují hmotnosti nejváše 4 kg a délky těla do 50 cm, avšak některé vymřelé druhy byly podstatně větší. Největší známý druh byl pleistocénní Propleopus oscillans dosahující téměř velikosti klokana rudého, stavbou těla ale připomínal recentní druhy klokánků. Nejblíže příbuzný byl klokánkovi pižmovému.
Klokánkovití jsou všežravci nebo býložravci, krmí se především houbami a hlízami. Nepohrdnou však ani semínky a drobným hmyzem. Mají vyvinutou, ze předu se otevírající kapsu.
Několik druhů nesneslo dobře evropskou kolonizaci Austrálie. O dvou druzích předpokládáme, že vyhynuly, a dva další druhy jsou ohroženy.
Obrázky, zvuky či videa k tématu klokánkovití ve Wikimedia Commons
Klokánkovití (Potoroidae) jsou dvojitozubí vačnatci, kteří jsou úzce spjati s klokanovitými, občas jsou tyto dvě čeledi tříděny jako podčeledi jedné jediné čeledi. Klokánkovitých je 9 druhů v 5 rodech. Vyskytují se v Austrálii.
