El gamarús del Brasil (Strix hylophila) és un ocell de la família dels estrígids (Strigidae) que habita els boscos de Paraguai, sud-est de Brasil i nord de l'Argentina.
El gamarús del Brasil (Strix hylophila) és un ocell de la família dels estrígids (Strigidae) que habita els boscos de Paraguai, sud-est de Brasil i nord de l'Argentina.
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Tylluan goch resog (sy'n enw benywaidd; enw lluosog: tylluanod coch rhesog) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Strix hylophila; yr enw Saesneg arno yw Rusty barred owl. Mae'n perthyn i deulu'r Tylluanod (Lladin: Strigidae) sydd yn urdd y Strigiformes.[1]
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn S. hylophila, sef enw'r rhywogaeth.[2]
Mae'r tylluan goch resog yn perthyn i deulu'r Tylluanod (Lladin: Strigidae). Dyma rai o aelodau eraill y teulu:
Rhestr Wicidata:
rhywogaeth enw tacson delwedd Tylluan bysgod goch Scotopelia ussheri Tylluan bysgod Pel Scotopelia peli
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Tylluan goch resog (sy'n enw benywaidd; enw lluosog: tylluanod coch rhesog) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Strix hylophila; yr enw Saesneg arno yw Rusty barred owl. Mae'n perthyn i deulu'r Tylluanod (Lladin: Strigidae) sydd yn urdd y Strigiformes.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn S. hylophila, sef enw'r rhywogaeth.
Puštík brazilský (Strix hylophila) je sova z čeledi puštíkovití (Strigidae) a rodu puštík (Strix). Druh popsal Coenraad Jacob Temminck v roce 1825. Vyskytuje se v Jižní Americe a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako téměř ohrožený. Jedná se o monotypický druh, taxonomické zařazení puštíka brazilského je nejasné.
Puštík brazilský nemá příliš velký areál rozšíření (712 000 km2), vyskytuje se na jihovýchodě Jižní Ameriky, konkrétně na jihovýchodě Brazílii od Rio de Janeira k Rio Grande, východě a jihu Paraguayi a na severu Argentiny. V Paraguaiy žije u povodí řeky Paraná. Má podobný areál rozsahu jako puštík bronzový (Pulsatrix koeniswaldiana). K životu dává přednost nížinným a horských jehličnatým lesům, s obvykle hustým porostem, maximálně ve výšce 1000 m n. m. Někdy se stahuje také do blízkosti lidských obydlí. Společně s puštíkem rezavonohým (Strix rufipes) je jedinou sovou z rodu Strix v Jižní Americe.
Puštík brazilský měří na délku přibližně 35−39 cm, minimální velikost je 34 cm. Hmotnost se u samce odhaduje na 285 až 340 g, u samic 345 až 395 g. Peří tohoto druhu má tmavohnědé zbarvení s odstíny bílé. Kulatá hlava je světle hnědá a posázená hnědými pruhy, nevýrazné obočí je bílé. Hruď je posázena rezavými pruhy. Puštík brazilský je sova bez „oušek”.
O rozmnožování nebo potravě těchto sov bylo objeveno jen málo informací. Puštík brazilský v noci loví malé tvory, jako jsou jiní ptáci, drobní savci nebo hmyz, občasně loví též obojživelníky nebo plazy. S ostatními se dorozumívá typickými chrčivými zvuky, jenž připomínají „grugruu-grugruu”. Hnízdí obyčejně v dutinách stromů. Doba rozmnožování u tohoto druhu není přesně zjištěna, probíhá zhruba mezi srpnem a říjnem. Samice do hnízda naklade dvě až tři vejce na kterých sedí přibližně 29 dnů. Poté se vylíhnou mláďata, která po pěti týdnech již nejsou plně závislá na rodičích. Naprosto soběstačná se stávají zhruba ve 4 měsících věku. Puštík brazilský se dožívá se přibližně 9,6 let. Druh není stěhovavý.
I přes mnohdy vhodný habitat populace tohoto druhu klesá. Nebezpečí představuje především ničení přirozeného prostředí kvůli žďáření lesů a těžbě dřeva. Současný počet dospělců ve volné přírodě není znám, dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o téměř ohrožený druh.
Vyskytuje se v řadě chráněných oblastech, navržená je ochrana důležitých oblastí výskytu tohoto druhu.
Obrázky, zvuky či videa k tématu puštík brazilský ve Wikimedia Commons
Puštík brazilský (Strix hylophila) je sova z čeledi puštíkovití (Strigidae) a rodu puštík (Strix). Druh popsal Coenraad Jacob Temminck v roce 1825. Vyskytuje se v Jižní Americe a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako téměř ohrožený. Jedná se o monotypický druh, taxonomické zařazení puštíka brazilského je nejasné.
Der Brasilkauz (Strix hylophila) ist eine Art aus der Familie der Eigentlichen Eulen (Strigidae). Er kommt ausschließlich in Südamerika vor.
Mit einer Körpergröße von etwa 35 bis 36 Zentimetern ist der Brasilkauz innerhalb seiner Gattung eine mittelgroße Art.[1] Federohren fehlen. Der Gesichtsschleier ist rötlich-braun mit sehr auffälligen grauen, konzentrischen Linien. Der Gesichtsschleier ist am äußeren Rand durch eine feine braune Linie begrenzt. Die Körperoberseite ist rötlichbraun mit cremefarbenen Querstreifen. Die Körperunterseite ist hell ockerfarben bis weißlich mit dunkelbraunen Querstreifen. Die Augen sind braun. Der Schnabel ist gelblich. Die Läufe sind befiedert, während die Zehen unbefiedert und gelblich sind.
Verwechslungsmöglichkeiten bestehen vor allem mit dem Chaco-Waldkauz, der auf der Körperoberseite jedoch keine rötlichen Farbtöne hat und befiederte Zehen aufweist. Er nutzt außerdem einen anderen Lebensraum als der Brasilkauz. Der Zebrakauz ist deutlich dunkler und weist ein Gefieder mit feinen weißen Linien auf. Der Südamerika-Sprenkelkauz ist auf der Körperunterseite längs gestreift.
Das Verbreitungsgebiet des Brasilkauzes reicht von Ostbrasilien bis in den Süden von Paraguay und den äußerten Nordosten Argentiniens.[2] Er ist ein Standvogel, der Primär- und Sekundärwälder mit dichtem Unterholz besiedelt. Seine Höhenverbreitung reicht von der Tiefebene bis in Höhenlagen von 1.000 Meter über NN.
Der Brasilkauz ist nacht- und dämmerungsaktiv. Er übertagt im dichten Blattwerk der Baumkronen und sitzt dann häufig zwischen Lianen. Er nutzt aber auch Baumhöhlen als Tagesrastplatz. Brasilkäuze sind territorial; sowohl Männchen als auch Weibchen verteidigen ihr Revier. Das Nahrungsspektrum umfasst kleine Säugetiere und Vögel, Reptilien und vermutlich auch Amphibien. Außerdem spielen Insekten in seinem Beutespektrum eine Rolle.
Der Fortpflanzungszeitraum ist nicht genau bekannt, fällt aber wohl in die Monate August und September. Das Gelege besteht aus zwei bis drei Eiern, die mit einem Legeabstand von etwa zwei Tagen gelegt werden. Es brütet allein das Weibchen. Die Jungvögel verlassen mit 35 Lebenstagen das Nest und sind mit etwa vier Monaten von den Elternvögeln unabhängig. Sie erreichen ihre Geschlechtsreife im zweiten Lebensjahr.
Der Brasilkauz (Strix hylophila) ist eine Art aus der Familie der Eigentlichen Eulen (Strigidae). Er kommt ausschließlich in Südamerika vor.
Suinda ka'aguy (poytugañe'ẽ: coruja-listrada, lasioñe'ẽ: Strix hylophila) guyra, oiko Amérika yvy gotyo, upeicha jajuhu kuaá Argentina, Vrasil ha Paraguáipe avei. Jeruti okaru anguja, guyra'i.
The rusty-barred owl (Strix hylophila) is a medium-sized "typical owl" in subfamily Striginae. It is found in Argentina, Brazil (where it is known as the Brazilian owl), and Paraguay.[3][4][5]
The rusty-barred owl is one of seven members of genus Strix found in South America, according to the International Ornithological Committee (IOC).[3] It appears to be most closely related to the Chaco owl (S. chacoensis) and rufous-legged owl (S. rufipes). [note 1][3][6][7][4] All three have vocalizations that are very different from those of other Strix owls and genetic studies may find that they belong in their own genus.[8] The rusty-barred owl is monotypic.[3]
The rusty-barred owl is about 35 cm (14 in) long. Males weigh 250 to 340 g (8.8 to 12 oz) and females 275 to 395 g (9.7 to 14 oz). The species has light rusty brown facial discs with concentric darker brown rings and small white "eyebrows". Adults' upperparts have white, brown, and orange-buff barring. The chest and flanks are orangish buff and the belly is whiter; both areas have dark brown bars. The legs are feathered. The eyes are dark brown, the bill yellowish horn, and the toes yellowish gray. Juveniles are overall buff with faint darker barring.[8]
The rusty-barred owl is found in southeastern Brazil from Minas Gerais to Rio Grande do Sul, in southeastern Paraguay, and in Argentina's extreme northeastern Misiones Province. It inhabits the interior and edges of a variety of wooded landscapes including montane, tropical evergreen, and temperate forest; secondary forest; and pine platations. It can be found close to human habitation. In elevation it ranges from sea level to at least 1,000 m (3,300 ft).[8]
The rusty-barred owl is believed to be a year-round resident throughout its range.[8]
The rusty-barred owl is a nocturnal hunter. Though its diet has not been extensively studied, it is known to include small mammals, birds, and arthropods, and probably also reptiles and amphibians. One study in Brazil found that about three quarters of the prey was rodents, and marsupials were most of the other quarter. It sometimes forages in the forest canopy.[8]
The rusty-barred owl's breeding season appears to be between August and October, though it has also been reported to be between December and March. It nests in a cavity in a tree. The female incubates the clutch of two or three eggs for 28 to 29 days. Males provision the female and nestlings and are reported to also brood nestlings. Young leave the nest 32 to 35 days after hatch and are independent about three months after that.[8]
The rusty-barred owl's song is a "frog-like deep grunting 'grugruu-grugruugrugru'." Both sexes sing, sometimes in duet. They also make "rrrrroh" and "long-drawn 'i-ew-eh'" calls.[8]
The IUCN has assessed the rusty-barred owl as being of Least Concern. However, it has a somewhat limited range and its population is believed to be decreasing because of habitat loss through burning and logging.[1] It does occur in a few protected areas.[8]
The rusty-barred owl (Strix hylophila) is a medium-sized "typical owl" in subfamily Striginae. It is found in Argentina, Brazil (where it is known as the Brazilian owl), and Paraguay.
El cárabo brasileño (Strix hylophila),[2] también conocido como cárabo listado o lechuza listada, es una especie de ave strigiformes de la familia Strigidae. Se distribuye principalmente en el sur de Brasil, el sur y este de Paraguay y el extremo noreste de Argentina. Es esquivo y seguramente bastante raro y como resultado se ha estudiado poco. La clasificación en el género Strix es probablemente sólo temporal hasta poder obtener más información sobre la naturaleza de esta especie.
Son aves de tamaño mediano de 33 a 38 centímetros (13 a 15 pulgadas) de largo y un peso de 285 a 340 gramos (10 a 12 onzas). Su cabeza carece de penachos o copetes en las orejas (como los que tienen los búhos cornudos). Su cuerpo y el pecho son de color marrón rojizo con rayas crema. La parte inferior es de color ocre pálido a blanco oscuro con rayas marrones. Los ojos son de color marrón. El pico es amarillo. Las patas están emplumadas mientras que los dedos son de color amarillento y sin plumas.[3]
Se trata de un ave migratoria vive en los bosques primarios y secundarios poblados con densa maleza. Su rango de distribución altitudinal de las tierras bajas hasta una altura de 1000 metros sobre el nivel del mar. Se alimenta principalmente de insectos, roedores y puede llegar a comer pájaros pequeños en ocasiones, así como algunos reptiles.[3] Debido a la deforestación en su área de distribución, esta ave podría estar en riesgo y se clasifica como Casi Amenazado por la UICN.[1]
El periodo reproductivo no se conoce con precisión pero probablemente es en los meses de agosto y septiembre. La típica puesta es de tres o cuatro huevos y es incubada únicamente por la hembra durante 30 días hasta que nacen. Las aves jóvenes abandonan el nido a los 35 días de vida y aproximadamente a los cuatro meses son independientes de los animales adultos. Alcanzan la madurez sexual en su segundo año.[3]
El Strix hylophila no tiene subespecies conocidas.[4]
El cárabo brasileño (Strix hylophila), también conocido como cárabo listado o lechuza listada, es una especie de ave strigiformes de la familia Strigidae. Se distribuye principalmente en el sur de Brasil, el sur y este de Paraguay y el extremo noreste de Argentina. Es esquivo y seguramente bastante raro y como resultado se ha estudiado poco. La clasificación en el género Strix es probablemente sólo temporal hasta poder obtener más información sobre la naturaleza de esta especie.
Strix hylophila Strix generoko animalia da. Hegaztien barruko Strigidae familian sailkatua dago.
Brasilianpöllö (Strix hylophila) on pöllöihin kuuluva lintu. Sitä tavataan lähinnä Brasiliassa ja kauempana sisämaassa Paraguayssa sekä Argentiinan koillisosassa.[3][1]
Brasilianpöllö on harvoja Etelä-Amerikassa esiintyviä viirupöllöjen sukuun kuuluvia lintuja.[3] Se karttaa ihmistä ja on luultavasti melko harvinainen, siksi sitä on tutkittu hyvin vähän. Siksi myös luokitus viirupöllöihin voi olla vain väliaikainen, kunnes pöllöstä saadaan enemmän tietoa.
Brasilianpöllö on keskikokoinen, 33–38 senttimetriä, ja painaa 285–340 grammaa. Sen vartalo ja rinta ovat ruosteenruskeat, ja siinä on ruskea raidoitus. Sen silmät ovat tummat ja pää ruosteenruskea. Selkäpuolella niillä on vaaleanruskea raidoitus.[4] Brasilianpöllön ääni on matalaa murahtelua, vähän kuin sammakolla.[4]
Brasilianpöllö saalistaa lähinnä hyönteisiä, myyriä ja hiiriä, ja joskus se syö myös pieniä lintuja[3] sekä eräitä matelijoita.[4] Ne suosivat tiheitä metsiä, missä ne elävät aluskasvillisuuden joukossa.[4] Metsien hävittäminen tämän linnun esiintymisalueella on vaaraksi sille, ja siksi IUCN on luokitellut sen silmälläpidettäväksi.[1]
Brasilianpöllön pesimäaika on elo-lokakuussa. Sen pesä on puunkolossa. Se hautoo keskimäärin 29 päivää. Poikaset lähtevät pesästä viisiviikkoisina, ja ne itsenäistyvät suunnilleen neljän kuukauden ikäisinä.[4]
Sen elinpiiriä ovat lauhkeat, subtrooppiset ja trooppiset kosteat alavat ja vuoristometsät sekä puutarhat ja kaupunkialueet.[1]
Brasilianpöllö (Strix hylophila) on pöllöihin kuuluva lintu. Sitä tavataan lähinnä Brasiliassa ja kauempana sisämaassa Paraguayssa sekä Argentiinan koillisosassa.
Brasilianpöllö on harvoja Etelä-Amerikassa esiintyviä viirupöllöjen sukuun kuuluvia lintuja. Se karttaa ihmistä ja on luultavasti melko harvinainen, siksi sitä on tutkittu hyvin vähän. Siksi myös luokitus viirupöllöihin voi olla vain väliaikainen, kunnes pöllöstä saadaan enemmän tietoa.
Brasilianpöllö on keskikokoinen, 33–38 senttimetriä, ja painaa 285–340 grammaa. Sen vartalo ja rinta ovat ruosteenruskeat, ja siinä on ruskea raidoitus. Sen silmät ovat tummat ja pää ruosteenruskea. Selkäpuolella niillä on vaaleanruskea raidoitus. Brasilianpöllön ääni on matalaa murahtelua, vähän kuin sammakolla.
Brasilianpöllö saalistaa lähinnä hyönteisiä, myyriä ja hiiriä, ja joskus se syö myös pieniä lintuja sekä eräitä matelijoita. Ne suosivat tiheitä metsiä, missä ne elävät aluskasvillisuuden joukossa. Metsien hävittäminen tämän linnun esiintymisalueella on vaaraksi sille, ja siksi IUCN on luokitellut sen silmälläpidettäväksi.
Brasilianpöllön pesimäaika on elo-lokakuussa. Sen pesä on puunkolossa. Se hautoo keskimäärin 29 päivää. Poikaset lähtevät pesästä viisiviikkoisina, ja ne itsenäistyvät suunnilleen neljän kuukauden ikäisinä.
Sen elinpiiriä ovat lauhkeat, subtrooppiset ja trooppiset kosteat alavat ja vuoristometsät sekä puutarhat ja kaupunkialueet.
Strix hylophila
La Chouette dryade (Strix hylophila) est une espèce d'oiseaux de la famille des Strigidae.
Cet oiseau peuple le sud-est du Brésil, l'est du Paraguay et la selva misionera.
Strix hylophila
La Chouette dryade (Strix hylophila) est une espèce d'oiseaux de la famille des Strigidae.
De Braziliaanse bosuil (Strix hylophila) is een lid van de familie van de 'echte' uilen (Strigidae).
Deze soort komt voor van Paraguay tot zuidoostelijk Brazilië en noordoostelijk Argentinië.
De Braziliaanse bosuil (Strix hylophila) is een lid van de familie van de 'echte' uilen (Strigidae).
A coruja-listrada (Strix hylophila) é uma espécie de ave estrigiforme pertencente à família Strigidae.[1]
A coruja-listrada (Strix hylophila) é uma espécie de ave estrigiforme pertencente à família Strigidae.
Rostbandad uggla[2] (Strix hylophila) är en fågel i familjen ugglor inom ordningen ugglefåglar.[3] Den förekommer i Sydamerika i Paraguay, sydöstra Brasilien (Minas Gerais) och allra nordöstligaste Argentina.[3] IUCN kategoriserar arten som nära hotad.[1]
Wikimedia Commons har media som rör rostbandad uggla.
Wikispecies har information om Strix hylophila.
Rostbandad uggla (Strix hylophila) är en fågel i familjen ugglor inom ordningen ugglefåglar. Den förekommer i Sydamerika i Paraguay, sydöstra Brasilien (Minas Gerais) och allra nordöstligaste Argentina. IUCN kategoriserar arten som nära hotad.
Strix hylophila là một loài chim trong họ Strigidae.[1]
Strix hylophila Temminck, 1825
Охранный статус
Бразильская неясыть[1], или Бразильская рыжая неясыть[2] (лат. Strix hylophila)[3] — птица, относящаяся к семейству настоящих сов, отряду совообразных.
Бразильская неясыть обитает в южной Бразилии, Парагвае и северной Аргентине. Эти средних размеров совы (33—38 см), и массой 285—340 грамм имеют рыжевато-коричневую окраску и темные глаза. Питается в основном насекомыми, грызунами, иногда мелкими птицами и рептилиями. Бразильская неясыть предпочитает плотные леса, в результате чего слабо изучена, под вопросом находится их численность и систематическая классификация этого вида. Размножается в августе-октябре, и гнездятся в дуплах деревьев. Инкубационный период составляет в среднем 29 дней. Птенцы покидают гнездо через пять недель после рождения, и становятся полностью независимыми примерно через четыре месяца[4].
Бразильская неясыть, или Бразильская рыжая неясыть (лат. Strix hylophila) — птица, относящаяся к семейству настоящих сов, отряду совообразных.
銹斑林鴞（學名Strix hylophila）是一種分佈在巴西南部[2]及內陸至巴拉圭和阿根廷東北部[3]的貓頭鷹。
銹斑林鴞屬於林鴞屬。[3]它們喜歡躲藏及較為稀少，所以只有很少的研究。林鴞屬的分類只是臨時的，當有較多資料則才可以確定。
銹斑林鴞的體型中等大小，長33-38厘米及重285-340克。身體及胸部呈銹色，有褐色的斑紋，眼睛深色。上身也有淡黃色斑紋。[4]
銹斑林鴞主要吃昆蟲、田鼠、小鼠屬、細小鳥類[3]及某些爬行類。[4]它們喜歡棲息在密林或林地中。[4]它們由於伐林受到威脅。[1]
銹斑林鴞的繁殖期是在8-10月。它們會在樹穴築巢。孵化期為29日。幼鳥孵化後5星期就可以離開巢穴，要約4個月才可以完全獨立。[4]
.png){kind=small}
|archive-date=中的日期值 (帮助) 銹斑林鴞（學名Strix hylophila）是一種分佈在巴西南部及內陸至巴拉圭和阿根廷東北部的貓頭鷹。
銹斑林鴞屬於林鴞屬。它們喜歡躲藏及較為稀少，所以只有很少的研究。林鴞屬的分類只是臨時的，當有較多資料則才可以確定。
銹斑林鴞的體型中等大小，長33-38厘米及重285-340克。身體及胸部呈銹色，有褐色的斑紋，眼睛深色。上身也有淡黃色斑紋。
銹斑林鴞主要吃昆蟲、田鼠、小鼠屬、細小鳥類及某些爬行類。它們喜歡棲息在密林或林地中。它們由於伐林受到威脅。
銹斑林鴞的繁殖期是在8-10月。它們會在樹穴築巢。孵化期為29日。幼鳥孵化後5星期就可以離開巢穴，要約4個月才可以完全獨立。
