Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia) je silně rozvětvený, poněkud sukulentní a většinou opadavý keř. Je jednodomý druh rodu dávivec který roste v tropech po celém světě.
Druh pochází z tropické Ameriky, z území rozkládající se od jihu Mexika přes Středoamerické státy až do Peru, Bolívie, Paraguaye a na sever Argentiny; jeho domovina je také na většině ostrovů v Karibském moři. Z Ameriky byl záměrně rozšířen do všech tropických oblastí.[1][2]
Tato rychle rostoucí dřevina je rostlinou přizpůsobenou na tropické podnebí se střídajícími se obdobími dešťů a výraznými obdobími sucha. Nejlépe roste v malé nadmořské výšce v pobřežních oblastech na propustné půdě, odvodněných píscích nebo hlinito-kamenitých půdách s vápencovitým podložím. Potřebuje stanoviště s plným sluncem a průměrnými ročními dešťovými srážkami od 400 do 1200 mm. Mezi preferované biotopy patří řídké savanové lesy, křoviny, okolí vodních toků prostá vzrostlých stromů, opuštěné pastviny a oblasti na říčních nebo mořských pobřežích občasně zaplavované.[2][3][4]
Stále zelený, částečně nebo zcela opadavý, hustě větvený keř dorůstající do výše až 3 m. Olistěné větve vyrůstají z tlustého oddenku s nahnědlou mízou, bývají silné okolo 1 cm a v mládí jsou jemně chlupaté a výrazně purpurově zbarvené. Hladká, šedě zelená kůra se loupe v tenkých pásech, při porušení větve vytéká z rostliny bílý hustý latex. Střídavě rostoucí pýřité nebo lysé listy s krátkými trvalými palisty mají řapíky okolo 10 cm dlouhé a bázi uťatou nebo mělce srdčitou. Jejich troj neb pětilaločné, dlanitodílné nebo dlanitosečné čepele bývají 6 až 10 cm dlouhé a 8 až 14 cm široké. Obvejčité až obkopinaté, zašpičatělé laloky jsou nestejné, střední je největší a postranní jsou nesymetrické. Řapíky, okraje listů i stopky květů jsou porostlé žlázkami s lepkavou tekutinou.
Jednopohlavné, pětičetné, stopkaté květy s čárkovitými listeny vyrůstají až ve 14 cm dlouhém latnatém květenství. Osamocené samičí květy jsou ve středu květenství a samčí, kterých bývá až desetkrát více, rostou po stranách, ve všech květech jsou nektarové žlázy. Samčí květy mají eliptické až kopinaté kališní lístky dlouhé 3 mm a červenofialové široce obvejčité a mírně vypouklé korunní lístky dlouhé 4 mm; v květu je dále ve dvou přeslenech osm žlutých tyčinek s malými prašníky. Samičí květy mají kališní i korunní lístky stejně tvarované i zbarvené, ale jsou téměř dvojnásobně velké; v květu je i chlupatý třídílný spodní semeník se třemi srostlými čnělkami s dvoulaločnými bliznami. Rostliny začínají kvést nejčastěji na začátku dešťů, při dostatku vláky mohou vykvétat v průběhu celého roku. Semena vznikají po samoopylení i po opylení cizím pylem který přináší hmyz přilétající pro nektar a pyl.
Plod je trojpouzdrá, elipsoidní, lysá tobolka asi 10 mm velká. Zprvu je zelená a dužnatá, při dozrávání tmavne a vysychá. Obsahuje tři šedohnědá, elipsoidní, hladká, 7 mm dlouhá a 5 mm silná semena s masíčkem. Semena jsou pro člověka toxická.[2][3][5][6][7]
Dávivec bavlníkolistý se samovolně rozšiřuje svými semeny která dokážou dobře plavat a tak se šíří i na velké vzdálenosti podél vodních toků nebo po zaplavovaných územích. Po pevnině semena s masíčkem roznášejí mravenci. Může být množen i oddenky nebo dřevnatými řízky které spolehlivě koření za pomoci stimulátoru.
Mladá rostlina se obvykle prvým rokem nevětví a dorůstá do výše okolo 0,5 m. Kvést začíná nejdříve za dva roky po výsevu.[4][6]
Druh byl v minulosti rozšířen do tropů ve všech světadílech hlavně pro svůj líbivý vzhled (barva mladých listů i květů) spojený se snadným pěstováním a neexistenci škůdců. K šíření přispěly i zvěsti o léčivých účincích kterých bylo dosahováno v lidovém léčitelství.
Pro savce jsou semena bohatá na olej toxická a jen omezeně se používají jako dávidlo (odtud rodové jméno "dávivec") a drastické projímadlo které má vyhnat vnitřní parazity. Samotný olej se vnitřně používá jako přípravek (abortifacient) způsobující vypuzení plodu z dělohy a vně jako látka (rubefacient) dráždící kůži k léčbě revmatismu a kožních infekcí. Latex (míza) vytékající z poraněných větví se používá na široké spektrum léčby všelijakých ran, vředů, ekzémů, kožního oparu, svrabu i pohlavních chorob. Používá se také proti hadímu uštknutí nebo vosímu či včelímu bodnutí. Odvar z listů je doporučován na bolesti břicha, horečku i malárii.
Rostliny poměrně nesnadno vzplanou a jsou proto v Africe vysazovány okolo domů jako ochrana před stepními požáry a pro odpuzování hadů. Používají se také pro vyznačení hranic pozemků a později jako palivo. Dobytek ani koně tyto rostliny nespásají, občas však sežerou opadaná semena a uhynou.
V některých oblastech, např. v Austrálii, kde byl dávivec bavlníkolistý původně vysázen okolo roku 1800, se stal invazním druhem, velice se rozšířil na sezónně zaplavované pastviny kde nemá konkurenčních druhů. Vytváří tam téměř neproniknutelné houštiny a vytlačuje původní floru i faunu a pastviny tak znehodnocuje. V Austrálii je veden na seznamu invazních druhů, na vybraných místech je ničen ohněm, mechanicky i herbicidy. Po zničených rostlinách však zůstává v půdě mnoho životaschopných semen.[4][6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dávivec bavlníkolistý ve Wikimedia Commons
Dávivec bavlníkolistý (Jatropha gossypiifolia) je silně rozvětvený, poněkud sukulentní a většinou opadavý keř. Je jednodomý druh rodu dávivec který roste v tropech po celém světě.
Ang lansi-lansinaan (Jathropa gossypiifolia)[1] ay isang uri ng palumpong na may mga kulay-lilang mga bulaklak. Ginagamit ang langis ng mga buto nito sa pagpapagaling ng ketong.[2]
Ang lathalaing ito ay isang usbong. Makatutulong ka sa Wikipedia sa nito.
Ang lansi-lansinaan (Jathropa gossypiifolia) ay isang uri ng palumpong na may mga kulay-lilang mga bulaklak. Ginagamit ang langis ng mga buto nito sa pagpapagaling ng ketong.
Medsiyen barachèn se yon plant. Li nan fanmi plant Euphorbiaceæ. Non syantifik li se Jatropha gossypifolia L.
Istwa
Medsiyen barachèn se yon plant. Li nan fanmi plant Euphorbiaceæ. Non syantifik li se Jatropha gossypifolia L.
காட்டாமணக்கு அல்லது முள்கத்திரி (Jatropha gossypiifolia) இது ஒரு பூக்கும் தாவர வகையைச் சார்ந்த கள்ளி போன்ற தோற்றம் கொண்ட ஆமணக்குக் குடும்ப தாவரம் ஆகும். இதன் பூர்வீகம் வட அமெரிக்கப் பகுதியில் அமைந்துள்ள மெக்சிக்கோ பகுதியாகும். இத்தாவர விதையிலிருந்து எண்ணெய் எடுக்கப்படுகிறது.[1] இந்த எண்ணெயை சில நாடுகளில் பயோடீசலுக்குப் பயன்படுத்தப்படுகிறது.
காட்டாமணக்கு அல்லது முள்கத்திரி (Jatropha gossypiifolia) இது ஒரு பூக்கும் தாவர வகையைச் சார்ந்த கள்ளி போன்ற தோற்றம் கொண்ட ஆமணக்குக் குடும்ப தாவரம் ஆகும். இதன் பூர்வீகம் வட அமெரிக்கப் பகுதியில் அமைந்துள்ள மெக்சிக்கோ பகுதியாகும். இத்தாவர விதையிலிருந்து எண்ணெய் எடுக்கப்படுகிறது. இந்த எண்ணெயை சில நாடுகளில் பயோடீசலுக்குப் பயன்படுத்தப்படுகிறது.
Jatropha gossypiifolia, commonly known as bellyache bush, black physicnut or cotton-leaf physicnut, is a species of flowering plant in the spurge family, Euphorbiaceae.[2] The species is native to Mexico, South America, and the Caribbean islands, but is currently spread throughout the tropics.[3] It is declared noxious weed in Puerto Rico and is naturalised in northern Australia, including Queensland where it is listed as a Class 2 declared pest plant.[2][4] It grows to 2.5–4 m (8.2–13.1 ft) high. The three lobed leaves are purple and sticky when young and become bright green with age. The small red flowers with yellow centres appear in clusters. These are followed by cherry-sized seed pods that are poisonous.[4] Powdery mildew fungal disease was reported.[5]
There are many common names for Jatropha gossypiifolia including: bellyache-bush, black physicnut, and cotton-leaf physicnut in English; pinon negro, pinon colorado, and tua-tua in Spanish; medicinier noir and medicinier rouge in French; mamoninha and peao-roxo in Brazil; jarak ulung in Thailand, jarak merah and sibidigua in India.[6]
Several human and veterinary uses in traditional medicine are described for different parts (leaves, stems, roots, seeds, and latex) and preparations (infusion, decoction, and maceration, among others) based on this plant, by different routes (oral or topical). The most frequent reports concern its antihypertensive, anti-inflammatory, antiophidian, analgesic, antipyretic, antimicrobial, healing, antianemic, antidiabetic, and antihemorrhagic activities, among many other examples. Other uses are also related to this plant, such as biodiesel production, pesticide, insecticide, vermifuge, ornamentation, and even its use in religious rituals.[7]
'The American Instructor,' a reference book written by Benjamin Franklin, states it can be used as an abortion tonic, along with pennyroyal:[8] [9] [10]
Now I am upon Female Infirmities, it will not be unreasonable to touch upon a common Complaint among unmarried women, namely The Suppression of the Courses. This don’t only disparage their Complexions, but fills them besides with sundry Disorders. For this Misfortune, you must purge with Highland Flagg (commonly called Belly ach Root) a Week before you expect to be out of Order ; and repeat the same two Days after: the next Morning drink a Quarter of a Pint of Pennyroyal Water, or Decoction, and as much again at Night when you go to Bed. Continue this 9 Days running ; and after resting 3 Days, go on with it for 9 more. Ride out every fair Day, stir nimbly about your Affairs, and breathe as much as possible in the open Air.
— George Fisher, Anne Fisher (pub. Benjamin Franklin and D. Hall), The American Instructor, Or, Young Man's Best Companion (1758)
The herb has been traditionally used as an oral contraceptive and abortifacient, and ethanol extracts have effectiveness in reducing fertility in rats.[11] though the identity of the chemicals responsible for endocrine disruption are not yet known.
Jatropha gossypiifolia
Jatropha gossypiifolia flowers
Jatropha gossypiifolia leaf flowers and fruits
{{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help) Jatropha gossypiifolia, commonly known as bellyache bush, black physicnut or cotton-leaf physicnut, is a species of flowering plant in the spurge family, Euphorbiaceae. The species is native to Mexico, South America, and the Caribbean islands, but is currently spread throughout the tropics. It is declared noxious weed in Puerto Rico and is naturalised in northern Australia, including Queensland where it is listed as a Class 2 declared pest plant. It grows to 2.5–4 m (8.2–13.1 ft) high. The three lobed leaves are purple and sticky when young and become bright green with age. The small red flowers with yellow centres appear in clusters. These are followed by cherry-sized seed pods that are poisonous. Powdery mildew fungal disease was reported.
There are many common names for Jatropha gossypiifolia including: bellyache-bush, black physicnut, and cotton-leaf physicnut in English; pinon negro, pinon colorado, and tua-tua in Spanish; medicinier noir and medicinier rouge in French; mamoninha and peao-roxo in Brazil; jarak ulung in Thailand, jarak merah and sibidigua in India.
Jatropha gossypiifolia, generalmente conocida como frailecillo de Cuba,[1] sibidigua o tuatúa,[1] es una especie de arbusto que florece planta de la familia Euphorbiaceae.[2] La especie es nativa de México, América del Sur, Gujarat, y las islas de Caribe. Está declarada maleza nociva en Puerto Rico y en Australia del norte, incluyendo Queensland donde está listado como Clase 2 declarada planta de plagas.[2][3]
Arbusto cuya altura oscila entre 1-2 m, el tallo es aproximadamente de 5 cm de espesor, color verde y emana látex de color amarillento, hojas de 7-15 cm, acorazonadas en la base, 3-5 lobuladas, lóbulos agudos, denticulados, ciliado-glandulosos; flores pequeñas unisexuales de color morado claro; el fruto es una drupa verdusca trilocular con tres cárpelos dehiscentes.
Se multiplica por semillas o por tallos. Crece en terrenos tiermos y cultivados, calcáreos, principalmente de poca o mediana elevación.
Las hojas son utilizadas como antiinflamatorio antiespasmódico, antidiabética, antiasmática, y emenagoga. Las raíces son empleadas como diurético, estomacal y las semillas como colágeno. El látex es aplicado en quemaduras.[4]
Los Indígenas utilizan el látex que sale del tallo para combatir las afecciones oculares, por esto se llama el "colirio del Wuayúu". También la utilizan en los dolores de gargantas, las alfas y cicatrización de heridas. El lavado con infusión de la planta entera es muy bueno para detener la diarrea.
Planta Medicinal: folclore (fide Pl Res Mares 12(1):325. 1999; Bot J Linn Soc 94:213. 1987, contiene irritants; CRC MedHerbs ed2)
Venenos: mamíferos (fide Everist; Kingsbury; Moldenke; Lampe & McCann)
Hierba: Semilla potencial contaminante (fide Econ Pl Aust)
Datos: Q3163048
Multimedia:
Especies: Jatropha gossypiifolia
Jatropha gossypiifolia, generalmente conocida como frailecillo de Cuba, sibidigua o tuatúa, es una especie de arbusto que florece planta de la familia Euphorbiaceae. La especie es nativa de México, América del Sur, Gujarat, y las islas de Caribe. Está declarada maleza nociva en Puerto Rico y en Australia del norte, incluyendo Queensland donde está listado como Clase 2 declarada planta de plagas.
Jatropha gossypiifolia, aussi appelé Faux ricin[1], Médicinier à feuilles de cotonnier, Médecinier sauvage ou Médecinier rouge[2], est une plante de la famille des Euphorbiaceae aux inflorescences pourpres et jaunes.
L'espèce se présente comme une plante dressée pouvant mesurer jusqu'à 1,5 mètre de haut. Ses tiges succulentes contiennent un latex blanc[1].
Les feuilles, uniquement présentes à l'extrémité des tiges, ont un limbe trilobé. Elles présentent des poils glanduleux sur leur marge ainsi que sur leur long pétiole. Les jeunes feuilles, poisseuses et d'un violet profond, deviennent vert clair avec le temps[1].
Les fleurs sont regroupées en grappes au bout des tiges. Elles mesurent un centimètre de diamètre et comportent 5 pétales obovales pourpres[1].
Les fruits sont des capsules oblongues à 3 loges que l'on peut deviner de l'extérieur. Une fois parvenu à maturité, le fruit explose en projetant ses graines à plus de 3 mètres. Elles peuvent donc pousser non loin (autochorie), ou être emportées par les animaux (zoochorie). L'espèce est très résistante car les graines peuvent rester viables dans le sol pendant 10 ans, et leur germination peut être favorisée par les incendies[1].
L'espèce est originaire d'Amérique tropicale. elle pousse aussi dans la région du grand nord Cameroun (Maroua et Garoua)
Elle est considérée comme nuisible dans de nombreuses régions tropicales (Inde, Afrique, Indonésie, Floride, Pacifique, Australie)[1]. En Nouvelle-Calédonie, où elle a été introduite en 1900[3] comme plante ornementale, elle forme des peuplements denses et presque monospécifiques, notamment à Voh et Ouaco[1],[4].
Toxique, l'espèce ne peut même pas servir à nourrir le bétail[4].
Jatropha gossypiifolia, aussi appelé Faux ricin, Médicinier à feuilles de cotonnier, Médecinier sauvage ou Médecinier rouge, est une plante de la famille des Euphorbiaceae aux inflorescences pourpres et jaunes.
Jarak merah (Jatropha gossypiifolia) adalah tanaman etnobotani yang dapat dijadikan sebagai sumber obat tradisional.[1]
Beberapa pemanfaatan jarak merah dari jaringan misalnya biji digunakan sebagai obat pencahar. Namun, beberapa literatur mengatakan bahwa penggunaan biji jarak sebagai obat herbal dilarang karena toksiksitasnya yang tinggi.
Di beberapa negara misalnya Trinidad, tanaman ini digunakan secara etnoveterinari oleh para pemburu untuk mengobati patukan ular, sengatan kalajengking, luka dan kudis pada anjing pemburu mereka. Di Ghana, rebusan daun jarak merah digunakan untuk pengobatan melalui mandi. Kegunaan yang lain ialah mengobati sakit gigi, pendarahan gusi, menghilangkan rasa nyeri, dan sembelit.
Beberapa kajian farmakologi telah dilakukan terhadap J. gossypifolia di antaranya ialah pengujian ekstrak daun terhadap 10 jenis mikroorganisme (di antaranya adalah Candida albicans, Staphylococcus aureus, Bacillus subtilis. Ekstrak etanol dari jarak merah dapat mengakibatkan efek vaksorelaksan terhadap tikus dalam kedaan normal. Penelitian yang dilakukan oleh Ravinadrath et. al terhadap jatrofenon yaitu senyawa yang berhasil diisolasi dari akar jarak merah menunjukkan aktivitas antimikroba terhadap Staphylococcus aureus yang daya kerjanya sebanding dengan Penicilin G. Beberapa senyawa telah berhasil diisolasi dari jarak merah yaitu alkaloid jatroiden, isogadain, cleomiscosin, propasin, clilatrione, jatrofon, jatrofenon, jatrofolon A-B, fraxetin, cyclogossine A-B dan 18 senyawa ekstrak lipid dari daun.
Jarak merah (Jatropha gossypiifolia) adalah tanaman etnobotani yang dapat dijadikan sebagai sumber obat tradisional.
Jatropha gossypiifolia é uma espécie de planta da família Euphorbiaceae pertencente ao gênero Jatropha. Conhecida popularmente por causa de sua coloração roxa nas folhas que da seu nome, mas também e chamado de pinhão-de-purga,pinhão-paraguaio,bellyache bush(em inglês) e purgante-de-cavalo. Mas é chamado normalmente de Pinhão-roxo.[1] O pinhão-roxo está distribuído no Brasil pela região Nordeste, Cerrado e Pantanal do Estado de Mato Grosso do Sul. É mais comumente encontrado em áreas tropicais, mas também pode se desenvolver em regiões sub-tropicais e semi-áridas.
A alta densidade da vegetação espontânea pode causar graves prejuízos para o Pinhão-manso entretanto, não se encontra estudos sobre a influência dessa vegetação no Pinhão-roxo. No Brasil, estudos realizados sobre a interferência dessa vegetação em hortaliças mostram que, além de prevalecente ela é danosa entre 20% e 50% do ciclo de vida da cultura. A espécie Jatropha gossypiifolia faz parte da Relação Nacional de Plantas Medicinais de Interesse ao SUS (RENISUS), constituída de espécies vegetais com potencial de avançar nas etapas da cadeia produtiva e de gerar produtos de interesse do Ministério da Saúde do Brasil.
As Propriedades medicinais sendo:Anti-diarreico,Anti-hipertensivo,Cicatrizante,Diurético e Purgativo.
Sendo muito util em medicinas, o pinhão-roxo também deve ser utilizado com muita precaução, visto que suas folhas e frutos são tóxicos quando usados em excesso, vez que possuem uma toxina chamada toxalbumina. Os sintomas vão desde náuseas, vômitos, cólicas abdominais, diarréia mucosa e sanguinolenta, até dispnéia, arritmia e parada cardíaca.[2]
As flores do Pinhão-roxo são formadas em cachos. elas são bem pequenas com coloração vermelha e tem um leve odor. As flores florescem em Julho e podem ser polinizadas por insetos, os mais comuns sendo maribondos e abelhas. Depois da flor ser polinizada, um fruto trilocular de coloração verde começara a crescer do meio da flor. Quando o fruto amadurece ele fica com até 1,5 cm de comprimento por até 1,2 cm de diâmetro contendo três lóculos e uma semente em cada um.
as sementes são de cor branca e as vezes cinzas por fora e branca por dentro, tem forma ovais, com uma crista na ponta. Apresenta cheiro caracteristíco
O pinhão-roxo pode chegar até 4 metros de altura, Tem o tronco verde claro ou um leve cinza com escamas, liso e lustroso. Folhas alternas, pecioladas.
Jatropha gossypiifolia é uma espécie de planta da família Euphorbiaceae pertencente ao gênero Jatropha. Conhecida popularmente por causa de sua coloração roxa nas folhas que da seu nome, mas também e chamado de pinhão-de-purga,pinhão-paraguaio,bellyache bush(em inglês) e purgante-de-cavalo. Mas é chamado normalmente de Pinhão-roxo. O pinhão-roxo está distribuído no Brasil pela região Nordeste, Cerrado e Pantanal do Estado de Mato Grosso do Sul. É mais comumente encontrado em áreas tropicais, mas também pode se desenvolver em regiões sub-tropicais e semi-áridas.
A alta densidade da vegetação espontânea pode causar graves prejuízos para o Pinhão-manso entretanto, não se encontra estudos sobre a influência dessa vegetação no Pinhão-roxo. No Brasil, estudos realizados sobre a interferência dessa vegetação em hortaliças mostram que, além de prevalecente ela é danosa entre 20% e 50% do ciclo de vida da cultura. A espécie Jatropha gossypiifolia faz parte da Relação Nacional de Plantas Medicinais de Interesse ao SUS (RENISUS), constituída de espécies vegetais com potencial de avançar nas etapas da cadeia produtiva e de gerar produtos de interesse do Ministério da Saúde do Brasil.
As Propriedades medicinais sendo:Anti-diarreico,Anti-hipertensivo,Cicatrizante,Diurético e Purgativo.
Sendo muito util em medicinas, o pinhão-roxo também deve ser utilizado com muita precaução, visto que suas folhas e frutos são tóxicos quando usados em excesso, vez que possuem uma toxina chamada toxalbumina. Os sintomas vão desde náuseas, vômitos, cólicas abdominais, diarréia mucosa e sanguinolenta, até dispnéia, arritmia e parada cardíaca.
Jatropha gossypifolia là một loài thực vật có hoa trong họ Đại kích. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
_on_Jatropha_species_in_Hyderabad_W_IMG_7142.jpg)
_on_Jatropha_species_in_Hyderabad_W_IMG_7143.jpg)
_on_Jatropha_species_in_Hyderabad_W_IMG_7149.jpg)
Bài viết về phân họ Ba đậu này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Jatropha gossypifolia là một loài thực vật có hoa trong họ Đại kích. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
_in_Hyderabad,_AP_W_IMG_9378.jpg)
_in_Hyderabad,_AP_W_IMG_9473.jpg)
