Galium tricornutum, ye una planta yerbácea añal de la familia Rubiaceae.
Difier de Galium aparine y Galium spurium en tener inflorescencia y cabillos florales curvaos escontra adientro tres el floriamientu. Frutu verrugosu. Fueyes glabres percima.[1]
Ye una yerba añal trepadora, con tarmos d'hasta unos 35 centímetros de llargor. Forma mases enredaes. Los tarmos son dacuando cuasi cuadraos en seición tresversal. Les fueyes tán dispuestes en verticiloss de 6-8 sobre'l tarmu y son estreches y apuntiaes, y arrodiaes d'escayos. Les flores apaecen en recímanos delgaos coles coroles blanques. Los frutos son núcules esfériques que cuelguen en pares nes axiles de les fueyes. Esta planta ye dacuando una meruxa de los campos de ceberes.
Sur, oeste y centru d'Europa. Casual nel restu. Campos cultivaos y terrenales baldíos.
Galium tricornutum describióse por James Edgar Dandy y espublizóse en Watsonia 4(1): 47–48, nel añu 1957.[2]
Galium: nome xenéricu que deriva de la pallabra griega gala que significa "lleche", n'alusión al fechu de que delles especies fueron utilizaes pa cuayar la lleche.[3]
tricornutum: epítetu llatín que significa "con tres cuernos".[4]
Númberu de cromosomes de Galium tricornutum (Fam. Rubiaceae) y táxones infraespecíficos: 2n=44.[5]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Galium tricornutum, ye una planta yerbácea añal de la familia Rubiaceae.
Üçbuynuz qatıqotu (lat. Galium tricornutum)[1] — qatıqotu cinsinə aid bitki növü.[2]
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd arw sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium tricornutum a'r enw Saesneg yw Corn cleavers.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden Arw.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd arw sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium tricornutum a'r enw Saesneg yw Corn cleavers. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden Arw.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Svízel trojrohý (Galium tricornutum) je teplomilná, jednoletá, poléhavá až vystoupavá bylina, druh rodu svízel. Rostlina byla ještě v polovině 20. století považována za nepříjemný plevel a v současnosti je ohrožená vyhynutím.
Druh pochází pravděpodobně ze Středomoří a postupně se rozšířil do západní, střední a jižní Evropy. Východním směrem se postupně dostal do jihozápadního Ruska, do Malé, Přední a Střední Asie, na Arabský poloostrov, do Íránu, Iráku i do podhůří Tibetu. V oblasti Středozemního moře roste na Kypru i Krétě, na Madeiře, Kanárských ostrovech i v severní Africe. Mimo to byl zavlečen do Severní i Jižní Ameriky a také do Austrálie. Do všech těchto oblastí se rozšířil hlavně jako příměs osiva obilovin.
V České republice byl svízel trojrohý hojnou rostlinou, vyskytoval se v teplých nižších polohách jako plevel na polích, rostl na mezích, úhorech a na různých neobhospodařovaných místech. V současnosti se díky zlepšené péči o osivo i půdu a používání herbicidů stal vzácným. Vyskytuje se jen ojediněle a je považován za rostlinu mizející z české přírody.
Snáší dobře sucho a roste převážně na půdách vápnitých, slínitých nebo jílovitých, vyrůstá i v půdách kamenitých. Jako plevel se vyskytoval nejvíce v obilninách a na vinicích, skromněji v okopaninách. Nyní se objevuje na rumištích, skládkách , kompostech, suchých nízkých trávnicích a podél cest. Svými osténky se přichytává o stébla obilí nebo lodyhy okolních rostlin a jeho poléhavé lodyhy se zvedají za světlem. V pícninách neroste, po prvním posečení se nezregeneruje a zahyne.
Jednoletá, drsně chlupatá bylina s 10 až 40 cm dlouhou lodyhou která je poléhavá nebo vystoupavá, čtyřhranná a na hranách má hodně nazpět zahnutých osténků. Lodyha je hustě porostlá šesti až osmičetnými přesleny čárkovitě obkopinatých listů a stejných palistů 10 až 40 mm dlouhých a 2,5 až 8 mm širokých. Listy jsou jednožilné, na koncích zahrocené a po okrajích a na spodní straně po střední žilce porostlé osténky.
Květy vytvářejí většinou tříkvětá vrcholičnatá květenstvích vyrůstající z paždí listů, střední květ je oboupohlavný, krajní bývají neplodné samčí. Květy rostou na až 10 mm dlouhých stopkách které se po odkvětu svěšují. Čtyřčetná kolovitá koruna s trojúhelníkovitými neb vejčitými, na konci zašpičatělými bílými lístky má v průměru 1,5 až 2,5 mm; kalich je zakrslý. Květy rozkvétající od května do počátku července bývají opylovány hmyzem nebo se mohou samoopylit. Plodem je dvounažka s dvěma zakulacenými, černými nebo hnědými merikarpy, velkými asi 3,3 mm a vážícími okolo 8,5 mg, které jsou bradavičnatě osténkaté.
Tento druh se rozmnožuje výhradně semeny (merikarpy). Jedna rostlina (přestože se z trojčetného květenství obvykle vytvoří jen jeden plod) jich vyprodukuje až 200. Z polí bývá většina semen sklízena s obilím a jen menší část vypadá na půdu. Část vytroušených semen vyklíčí ještě na podzim a zbytek časně z jara. Při špatném čištění osiva bývají sklizená semena znovu vysévána, mimo to jsou šířena zvířaty nebo lidmi, přichycují k srsti či k šatům.
Protože dnes bývá osivo řádně vyčištěno a neobsahuje semena plevelů, nemůže se svízel trojrohý přirozeně šířit. Navíc je citlivý na herbicidy kterých se používá k hubení jiných nežádoucích rostlin. Tento v minulosti místy hojný plevel je v celé Evropě na ústupu a místy již dokonce vymizel (Belgie, Lucembursko, Nizozemsko).
V České republice je svízel trojrohý v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání“ z roku 2012 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.[1][2][3][4][5][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel trojrohý ve Wikimedia Commons
Svízel trojrohý (Galium tricornutum) je teplomilná, jednoletá, poléhavá až vystoupavá bylina, druh rodu svízel. Rostlina byla ještě v polovině 20. století považována za nepříjemný plevel a v současnosti je ohrožená vyhynutím.
Das Dreihörnige Labkraut (Galium tricornutum) ist eine in Mitteleuropa heimische Pflanzenart aus der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Das Dreihörnige Labkraut ist eine einjährige krautige Pflanze. Sie erreicht Wuchshöhen von 10 bis 80 cm. Die Stängel sind liegend oder klimmend, sind vierkantig und haben abwärts gerichtete Stachelborsten.
Die Blätter sind einaderig oder nur undeutlich aderig und stehen zu sechst oder acht in Wirteln. Sie haben eine Stachelspitze, sind an der Oberseite kahl, am Blattrand sitzen rückwärts gerichtete Stacheln.
Die Blüten stehen in dreiblütigen Teil-Blütenständen. Sie überragen das Tragblatt nicht und sind etagenförmig angeordnet. Die Krone ist grünlich-weiß, hat keine deutlich ausgeprägte Röhre und ist schmäler als die reife Frucht. Die Fruchtstiele sind zurückgekrümmt.
Die trockenen Früchte zerfallen in zwei je einsamige Teilfrüchte. Diese sind eiförmig, 3 bis 5 Millimeter lang. Die Oberfläche der Frucht ist mit kurzen Stachel-Warzen besetzt.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 44.[1]
Das Verbreitungsgebiet des Dreihörnigen Labkrauts reicht von Europa bis zum westlichen Himalaja und bis zur Arabischen Halbinsel.[2] In Mitteleuropa ist die Art ein Archäophyt. In Österreich ist sie vom Aussterben bedroht. In Südtirol ist sie ausgestorben. Sie wächst auf Äckern und Schuttplätzen, meist auf mäßig trockenen, nährstoffreichen, eher kalkhaltigen Böden. Sie steigt bis in die submontane Höhenstufe. Sie ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Caucalidion lappulae-Verbands.[1]
Das Dreihörnige Labkraut (Galium tricornutum) ist eine in Mitteleuropa heimische Pflanzenart aus der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Galium tricornutum is a species of flowering plant in the coffee family known by the common names rough corn bedstraw, roughfruit corn bedstraw, and corn cleavers. It is widespread across most of Europe plus northern Africa and southern Asia, from Norway, Portugal and Morocco to China. It is also naturalized in Australia, the Canary Islands, Mauritius, Madeira, Réunion, Brazil, Argentina, and scattered locales in North America (mostly California and Oregon).[1][2][3][4]
Galium tricornutum is an annual herb with trailing or climbing stems up to about 35 centimeters in length. It forms tangled masses or spreads thin. The stems are sometimes nearly square in cross-section. Leaves are arranged in whorls of 6 to 8 about the stem and are narrow, pointed, and bordered with prickles. Flowers appear in thin clusters of white corollas. The fruits are spherical nutlets hanging in pairs at the leaf axils. This plant is sometimes a weed of grain fields,[5][6][7] but it has been driven to the edge of extinction in the UK by drastically changed farming practices over the past 50 years.[8]
Galium tricornutum is a species of flowering plant in the coffee family known by the common names rough corn bedstraw, roughfruit corn bedstraw, and corn cleavers. It is widespread across most of Europe plus northern Africa and southern Asia, from Norway, Portugal and Morocco to China. It is also naturalized in Australia, the Canary Islands, Mauritius, Madeira, Réunion, Brazil, Argentina, and scattered locales in North America (mostly California and Oregon).
Galium tricornutum is an annual herb with trailing or climbing stems up to about 35 centimeters in length. It forms tangled masses or spreads thin. The stems are sometimes nearly square in cross-section. Leaves are arranged in whorls of 6 to 8 about the stem and are narrow, pointed, and bordered with prickles. Flowers appear in thin clusters of white corollas. The fruits are spherical nutlets hanging in pairs at the leaf axils. This plant is sometimes a weed of grain fields, but it has been driven to the edge of extinction in the UK by drastically changed farming practices over the past 50 years.
Galium tricornutum es una planta herbácea anual de la familia Rubiaceae.
Difiere de Galium aparine y Galium spurium en tener inflorescencia y cabillos florales curvados hacia adentro tras la floración. Fruto verrugoso. Hojas glabras por encima.[1]
Es una hierba anual trepadora, con tallos de hasta unos 35 centímetros de longitud. Forma masas enredadas. Los tallos son a veces casi cuadrados en sección transversal. Las hojas están dispuestas en verticilos de 6-8 sobre el tallo y son estrechas y puntiagudas, y rodeadas de espinas. Las flores aparecen en racimos delgados con las corolas blancas. Los frutos son núculas esféricas que cuelgan en pares en las axilas de las hojas. Esta planta es a veces una mala hierba de los campos de cereales.
Sur, oeste y centro de Europa. Casual en el resto. Campos cultivados y terrenos baldíos.
Galium tricornutum fue descrita por James Edgar Dandy y publicado en Watsonia 4(1): 47–48, en el año 1957.[2]
Galium: nombre genérico que deriva de la palabra griega gala que significa "leche", en alusión al hecho de que algunas especies fueron utilizadas para cuajar la leche.[3]
tricornutum: epíteto latíno que significa "con tres cuernos".[4]
Número de cromosomas de Galium tricornutum (Fam. Rubiaceae) y táxones infraespecíficos: 2n=44.[5]
Sarvimatara (Galium tricornutum) on yksivuotinen laji mataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen varsi on rento ja hyvin karhea. Sarvimataran kukat ovat usein kolmittain lehtihangoista kasvavissa lyhyissä viuhkoissa. Sen hedelmäperät ovat koukkumaisen alastaipuneita, erona moniin muihin suvun lajeihin.
Sarvimatara (Galium tricornutum) on yksivuotinen laji mataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen varsi on rento ja hyvin karhea. Sarvimataran kukat ovat usein kolmittain lehtihangoista kasvavissa lyhyissä viuhkoissa. Sen hedelmäperät ovat koukkumaisen alastaipuneita, erona moniin muihin suvun lajeihin.
Róžčičkaty sydrik (Galium tricornutum) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Róžčičkaty sydrik (Galium tricornutum) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Driehoornig walstro (Galium tricornutum) is een eenjarige plant, kruidachtige plant uit de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De plant komt van nature voor in Midden-Europa en is een archeofyt. In Nederland staat driehoornig walstro op de Nederlandse Rode lijst van planten als verdwenen uit Nederland sinds 1975. De plant kwam voor in akkers op vochtige, kalkhoudende kleigrond.
De plant wordt 10 - 60 cm hoog. De vierkante stengel is liggend of klimmend en heeft afstaande stekelharen. Het blad heeft één ader of is zwak geaderd. De bladeren staan in een krans van zes of acht bladeren. Aan de top van het blad zit een stekel. De bovenzijde van het blad is kaal. De bladrand is bezet met teruggerichte stekelhaartjes.
De plant bloeit van juli tot de herfst. De groenachtig-witte bloemen zitten in okselstandige, korte gevorkte bijschermen met drie bloemen per bijscherm. De bijschermen zijn korter dan de bladeren. De bloemkroon is 1,5 - 3 mm breed en smaller dan de rijpe vrucht. De bloem heeft geen duidelijke uitgesproken kroonbuis. De vruchtstelen zijn teruggebogen. De kale, tweedelige splitvrucht is met spitse stekelige wratten bezet en valt bij rijpheid uiteen in twee eenzadige deelvruchten. De deelvruchten zijn eivormig en 3 - 5 mm lang.
Driehoornig walstro (Galium tricornutum) is een eenjarige plant, kruidachtige plant uit de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De plant komt van nature voor in Midden-Europa en is een archeofyt. In Nederland staat driehoornig walstro op de Nederlandse Rode lijst van planten als verdwenen uit Nederland sinds 1975. De plant kwam voor in akkers op vochtige, kalkhoudende kleigrond.
Multimedia w Wikimedia Commons Przytulia trójrożna (Galium tricornutum Dandy) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych. Występuje w Azji (Mongolia, Kazachstan, Turkmenistan) i Europie[2]. Rozprzestrzenia się również na innych obszarach o klimacie umiarkowanym[2]. W Polsce występuje tylko czasami na południu, jako gatunek zawlekany[3].
Roślina jednoroczna. Chwast pól uprawnych. Kwitnie od maja do października. Gatunek charakterystyczny zespołu Caucalido-Scandicetum[5].
Roślina umieszczona na Czerwonej liście roślin i grzybów Polski (2006)[6] w grupie gatunków narażonych na wyginięcie (kategoria zagrożenia: V). W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię EN (zagrożony)[7].
Przytulia trójrożna (Galium tricornutum Dandy) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych. Występuje w Azji (Mongolia, Kazachstan, Turkmenistan) i Europie. Rozprzestrzenia się również na innych obszarach o klimacie umiarkowanym. W Polsce występuje tylko czasami na południu, jako gatunek zawlekany.
Galium tricornutum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é Dandy, tendo sido publicada em Watsonia 4(1): 47–48. 1957.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Galium tricornutum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é Dandy, tendo sido publicada em Watsonia 4(1): 47–48. 1957.
Galium tricornutum là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Dandy mô tả khoa học đầu tiên năm 1957.[2]
Galium tricornutum là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Dandy mô tả khoa học đầu tiên năm 1957.
