Galium palustre (L.), ye una planta yerbácea añal de la familia de les rubiacees.
Ye una especie de banzáu que s'estrema ente los otros Galium polos sos fueyes bastante estreches y por una inflorescencia bien ramificada. Tien les flores hermafrodites de color blancu y floria en xunu-setiembre. El frutu ye una cápsula.
Ye nativa de Norteamérica y Europa.[1] Crez en zones húmedes.
Galium palustre describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 1: 105, nel añu 1753.[2]
Galium: nome xenéricu que deriva de la pallabra griega gala que significa "lleche", n'alusión al fechu de que delles especies fueron utilizaes pa cuayar la lleche.[3]
palustre: epítetu llatín que significa "de los banzaos".[4]
Ver tamién ==
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Galium palustre (L.), ye una planta yerbácea añal de la familia de les rubiacees.
Bataqlıq qatıqotu (lat. Galium palustre)[1] - qatıqotu cinsinə aid bitki növü.[2]
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd y gors sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium palustre a'r enw Saesneg yw Common marsh bedstraw.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden y Gors, Briwydd, Gwendon, Gwendon y Gors, Gwenwlydd y Gors.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd y gors sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium palustre a'r enw Saesneg yw Common marsh bedstraw. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden y Gors, Briwydd, Gwendon, Gwendon y Gors, Gwenwlydd y Gors.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Svízel bahenní (Galium palustre) je vytrvalá, poléhavá bylina vlhkých stanovišť, jeden z více než 25 druhů rodu svízel rostoucích v české krajině. V květnu a červnu se jeho drobná, narůžovělá poupata rozvíjejí v malé, bělavé květy v hustých květenstvích.
Vyrůstá téměř v celé Evropě, vyjma trvale suchých oblastí jihu Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova. Východním směrem je rozšířen do Malé Asie, oblasti Kavkazu i po západní Sibiři. Druhotně se dostal do Severní a Jižní Ameriky, do severovýchodní Afriky i na Nový Zéland.
V České republice se vyskytuje na celém území, hromadně pak v místech s kumulaci vlhkých biotopů. Těžištěm výskytu je mezofytikum a nižší polohy oreofytika, vzácně se objevuje v Krušných horách v nadmořské výšce 1100 m a na Šumavě do 1050 m.[2][3]
Svízel bahenní je hemikryptofyt rostoucí na půdách bohatých organickými i minerálními živinami, slabě kyselých až mírně zásaditých a hlavně s vysokou hladinou podzemní vody, vyhovují mu i místa sezónně zaplavovaná.
Vyskytuje se v aluviálních půdách, na vlhkých loukách, březích bahnitých kanálů, vodních nádrží i potoků a podél zamokřených lesních cest, v lužních lesích roste okolo pramenišť a tůní, objevuje se i na obnažených dnech letněných rybníků.[2][3][4]
Vytrvalá bylina s chabými, poléhavými nebo vystoupavými lodyhami dlouhými 20 až 60 cm vyrůstající z tenkého, bohatě rozvětveného kořene s oddenky. Mimo květných lodyh vyrůstají i četné sterilní prýty, které jsou poléhavé a mohou kořenit. Lodyha je tenká, nemá v průměru více než 0,8 mm, je čtyřhranná a na hranách bývá hladká nebo má ostré výrůstky. Je porostlá čtyřčetnými, ojediněle i pětičetnými, přesleny tvořenými dvěma jednožilovými listy a vzhledově podobnými palisty, mají obkopinatý tvar, délku 7 až 14 mm a šířku 2 až 3 mm. Jsou lysé, na konci tupé, po okraji hladké a trávově zelená barva při sušení černá.
Na konci lodyhy vyrůstá terminální, bohatě větvené, latnaté květenství válcovitého tvaru. Květenství s větvičkami asi 5 cm dlouhými a je tvořeno bílými, čtyřčetnými, asi 3 mm velkými květy na krátkých stopkách. Oboupohlavné květy mají nálevkovitou korunu tvořenou bílými, vejčitými, miskovitě prohnutými lístky, kalich není vyvinut. Čtyři tyčinky mají červené prašníky, dvoupouzdrý spodní semeník nese dvě u báze srostlé čnělky s hlavičkovitými bliznami. Květy začínají rozkvétat v květnu a červnu.
Plod je dvounažka rozpadající se ve dvě kulovitá, 1,5 mm velká merikarpia, která jsou černá, lesklá, jemně vrásčitá a obsahují endosperm.[2][3][4][5]
Svízel bahenní se od vzhledově nejblíže podobného svízele prodlouženého, se kterým vytvářejí komplex Galium palustre agg., odlišuje hlavně.kratšími, slabšími, více poléhavými lodyhami a spíše válcovitým květenstvím. Tyto odlišností jsou též výsledkem různé ploidie, svízel bahenní má 2n = 24 a svízel prodloužený 2n = 96.[4][5][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel bahenní ve Wikimedia Commons
Svízel bahenní (Galium palustre) je vytrvalá, poléhavá bylina vlhkých stanovišť, jeden z více než 25 druhů rodu svízel rostoucích v české krajině. V květnu a červnu se jeho drobná, narůžovělá poupata rozvíjejí v malé, bělavé květy v hustých květenstvích.
Kærsnerre (Galium palustre), ofte skrevet kær-snerre, er en flerårig, 15-50 centimeter høj plante i krap-familien. Stænglen er spinkel, 4-kantet og mere eller mindre ru. Bladene sidder 4(-6) sammen i kransene og er lancetformede eller omvendt ægformede med afrundet spids. De enkelte blade er af uens størrelse. Frugten har små gruber. Arten er udbredt i den nordlige halvkugles tempererede områder.
I Danmark er kærsnerre almindelig på enge, ved søbredder, i kær og moser. Den blomstrer i juni til august.[1]
Der findes to underarter i Danmark:
Underarten vandsnerre (subsp. elongatum) adskiller sig ved at have en lidt større krone på 4-5 millimeter og større frugter, der er mere end 1,7 millimeter brede.[1]
Kærsnerre (Galium palustre), ofte skrevet kær-snerre, er en flerårig, 15-50 centimeter høj plante i krap-familien. Stænglen er spinkel, 4-kantet og mere eller mindre ru. Bladene sidder 4(-6) sammen i kransene og er lancetformede eller omvendt ægformede med afrundet spids. De enkelte blade er af uens størrelse. Frugten har små gruber. Arten er udbredt i den nordlige halvkugles tempererede områder.
I Danmark er kærsnerre almindelig på enge, ved søbredder, i kær og moser. Den blomstrer i juni til august.
Das Sumpf-Labkraut (Galium palustre) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Labkräuter (Galium) in der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Das Sumpf-Labkraut ist eine überwinternd grüne, ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von meist 8 bis 30[1], selten bis zu 150 cm erreicht. Die dünnen Stängel sind durch abwärts gerichtete stachelige Trichome etwas rau, nur selten sind sie auch glatt. Die Laubblätter sind gerundet. Die mittleren Laubblätter sind 5 bis 15 mm lang[1].
Die Blütezeit liegt je nach Standort zwischen Mai und Juli oder September. Die Blütenstände sind locker, die Teilblütenstände sind reichblütig. Die zwittrigen Blüten sind vierzählig. Die meist vierzipfelige, weiße Krone weist einen Durchmesser von 2 bis 3,5 mm auf[1]. Charakteristisch sind vor allem die roten Staubbeutel.
Die an geraden Fruchtstielen stehenden Früchte sind feinkörnig-rau.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24.[2]
Das Sumpf-Labkraut kann leicht mit dem Hohen Labkraut (Galium elongatum) verwechselt werden. Manche Autoren fassen auch beide Arten als Unterarten einer Art zusammen, die dann den wissenschaftlichen Namen Galium palustre L. s. l. trägt. Man kann das Sumpf-Labkraut an seinem nicht weißkantigen Stängel und seinen Blüten, die höchstens 4 Millimeter breit sind, unterscheiden. Seine Chromosomenzahl ist auch 2n = 24, während das Hohe Labkraut die Zahl 2n = 96 hat.
Beim Sumpf-Labkraut handelt es sich um einen Hemikryptophyten. Die Blüten sind vormännlich. Spontane Selbstbestäubung ist möglich.[3]
Das Verbreitungsgebiet des Sumpf-Labkrauts reicht von Europa bis ins westliche Sibirien, von Grönland bis Maryland und umfasst die Azoren und das nordwestliche Afrika.[4] Das Sumpf-Labkraut gedeiht von der collinen bis montanen oder hochmontanen Höhenstufe in Höhenlagen bis zu 1850 Metern, so am Tümpel an der Seehütte am Nordwestfuß des Kleinen Rappenkopfs in den Allgäuer Alpen von Bayern.[5] Es wächst in Nasswiesen, Großseggenrieden, Röhrichten, Ufern, Gräben und lichten Feuchtwäldern. Die bevorzugten Böden sind nasse, zum Teil zeitweise überschwemmte, mäßig nährstoffreiche Ton- und Sumpfhumusböden. Es ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Verbands Magnocaricion.[2]
Das Sumpf-Labkraut ist in allen österreichischen Bundesländern häufig vorhanden.[1]
Die Erstveröffentlichung von Galium palustre erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, 1, S. 105. Es gibt die Homonyme: Galium palustre M.Bieb. in Flora Taurico-Caucasica, 1, 1808, S. 103 und Galium palustre Pourr. ex Willk. & Lange in Prodromus Florae Hispanicae, 2, 1868, S. 322.[6] Synonyme für Galium palustre L. sind[7]: Rubia palustris (L.) Baill., Galium palustre var. genuinum Cout., Galium diffusum Gilib., Galium incarnatum Gilib., Galium montanum With., Galium witheringii Sm., Galium glomeratum Vill. ex Roem. & Schult., Galium palustre var. brachyphyllum Opiz, Galium palustre var. rupicola Desm., Galium fontinale K.Koch, Galium rupicola (Desm.) Boreau, Galium palustre var. umbrosum Asch., Galium palustre var. majus Schur, Galium palustre var. witheringii (Sm.) Nyman, Galium palustre var. maximum Heinr.Braun, Galium rumelicum Formánek, Galium palustre var. morisianum Rouy, Galium palustre f. submersum Glück, Galium vayredae Sennen, Galium masferreri Sennen, Galium palustre subsp. tetraploideum A.R.Clapham, Galium palustre var. balticum Apelgren, Galium tetraploideum (A.R.Clapham) G.H.Loos.
Das Sumpf-Labkraut (Galium palustre) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Labkräuter (Galium) in der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Panieńsczé włosë (Galium palustre L.) - to je roscëna z rodzëznë prząszczkòwatëch. M. jin. na Kaszëbach roscą panieńsczé włosë.
Galium palustre, the common marsh bedstraw[1] or simply marsh-bedstraw,[2] is a herbaceous annual plant of the family Rubiaceae. This plant is widely distributed, native to virtually every country in Europe, plus Morocco, the Azores, Turkey, Turkmenistan, Western Siberia, Greenland, eastern Canada, St. Pierre & Miquelon, and parts of the United States (primarily the Michigan and the Northeast, but with isolated populations in Tennessee, Montana, Washington and Oregon). The species is classified as a noxious weed in New York, Pennsylvania, Massachusetts, Connecticut, Vermont and New Hampshire. It is considered naturalized in Kamchatka, Australia, New Zealand and Argentina.[3][4][5][6]
In Britain, Galium palustre is part of the British NVC Community M23 (Juncus effusus/acutiflorus – Galium palustre rush-pasture). It is a component of Purple moor grass and rush pastures - a type of Biodiversity Action Plan habitat in the UK. It occurs on poorly drained neutral and acidic soils of the lowlands and upland fringe. It is found in the South West of England, especially in Devon.
Galium palustre, the common marsh bedstraw or simply marsh-bedstraw, is a herbaceous annual plant of the family Rubiaceae. This plant is widely distributed, native to virtually every country in Europe, plus Morocco, the Azores, Turkey, Turkmenistan, Western Siberia, Greenland, eastern Canada, St. Pierre & Miquelon, and parts of the United States (primarily the Michigan and the Northeast, but with isolated populations in Tennessee, Montana, Washington and Oregon). The species is classified as a noxious weed in New York, Pennsylvania, Massachusetts, Connecticut, Vermont and New Hampshire. It is considered naturalized in Kamchatka, Australia, New Zealand and Argentina.
Galium palustre (L.) es una planta herbácea anual de la familia de las rubiáceas.
Es una especie de pantano que se diferencia entre los otros Galium por sus hojas bastante estrechas y por una inflorescencia muy ramificada. Tiene las flores hermafroditas de color blanco y florece en junio-septiembre. El fruto es una cápsula.
Es nativa de Norteamérica y Europa.[1] Crece en zonas húmedas.
Galium palustre fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 105, en el año 1753.[2]
Galium: nombre genérico que deriva de la palabra griega gala que significa "leche", en alusión al hecho de que algunas especies fueron utilizadas para cuajar la leche.[3]
palustre: epíteto latíno que significa "de los pantanos".[4]
Galium palustre (L.) es una planta herbácea anual de la familia de las rubiáceas.
Soomadar (Galium palustre) on madaraliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim on Eestis sage.[1]
Soomadar (Galium palustre) on madaraliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim on Eestis sage.
Rantamatara (Galium palustre) on monivuotinen ruohovartinen kasvi. Sillä on rennot 10–30 cm pitkät varret, jotka usein roikkuvat puoliköynnöstävästi muissa kasveissa kiinni. Kukat ovat valkoiset, suppilomaiset tähdet ja muodostavat kukintoja. Kapeat soikeat lehdet muodostavat ruusukkeita varren ympärille; ruusukkeessa on yleensä neljä lehteä.[2] Rantamatara muistuttaa luhtamataraa (Galium uliginosum) ja pikkumataraa (Galium trifidum).
Rantamatara jaetaan kahteen alalajiin, pikkurantamataraan (Galium palustre ssp. palustre) ja isorantamataraan (Galium palustre ssp. elongatum).
Rantamataraa tavataan koko Euroopassa sekä samoilla leveysasteilla Siperiassa ja Pohjois-Amerikan itäosassa.[3] Rantamatara on yleinen koko Suomessa lukuun ottamatta Pohjois-Lappia, missä se on harvinainen.[4]
Rantamatara (Galium palustre) on monivuotinen ruohovartinen kasvi. Sillä on rennot 10–30 cm pitkät varret, jotka usein roikkuvat puoliköynnöstävästi muissa kasveissa kiinni. Kukat ovat valkoiset, suppilomaiset tähdet ja muodostavat kukintoja. Kapeat soikeat lehdet muodostavat ruusukkeita varren ympärille; ruusukkeessa on yleensä neljä lehteä. Rantamatara muistuttaa luhtamataraa (Galium uliginosum) ja pikkumataraa (Galium trifidum).
Rantamatara jaetaan kahteen alalajiin, pikkurantamataraan (Galium palustre ssp. palustre) ja isorantamataraan (Galium palustre ssp. elongatum).
Gaillet des marais, Gaillet palustre
Galium palustre, espèce connue en français sous les noms de Gaillet des marais ou Gaillet palustre[1] (Canada) est une plante herbacée vivace de la famille des Rubiaceae.
Le Gaillet des marais se distingue des autres espèces de gaillets par des feuilles assez étroites et une inflorescence très ramifiée, donc très étendue. Il pousse dans les endroits humides.
Données d'après : Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.
Gaillet des marais, Gaillet palustre
Galium palustre, espèce connue en français sous les noms de Gaillet des marais ou Gaillet palustre (Canada) est une plante herbacée vivace de la famille des Rubiaceae.
Bahnowy sydrik (Galium palustre) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Bahnowy sydrik (Galium palustre) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Moeraswalstro (Galium palustre, synoniem: Galium elongatum) is een overblijvende plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie. Moeraswalstro komt van nature voor in Midden-Europa tot in Centraal-Azië en in Noordwest-Afrika en oostelijk Noord-Amerika. In Nieuw-Zeeland komt de soort ook voor.
De plant wordt 5-60 cm hoog. De vierkantige, dunne stengel voelt meestal ruw aan door de gekromde, stekelachtige haren op de ribben. Het eironde tot langwerpige, afgeronde blad heeft één nerf en ruwe randen. Het middelste blad is 5-15 mm lang, de andere kleiner. De bladeren zitten met 4-6 bladeren stervormig bij elkaar. De droge bladeren zijn zwart.
Moeraswalstro bloeit van mei tot in september met 2-3,5 mm grote, witte bloemen met vaak roze bloemknop. De helmknoppen zijn rood. De meestal viertallige bloemen zitten in een losbloemige, piramidevormige pluim.
De zwarte, gladde, 1,5-3 mm lange vrucht is een dopvrucht en zit aan een ruwe vruchtsteel.
De plant komt voor op open tot grasachtige, natte of op onder water staande voedselrijke grond langs waterkanten, in beken, sloten, vennen, rietlanden, drassige graslanden, duinvalleien en lichte moerasbossen.
Moeraswalstro (Galium palustre, synoniem: Galium elongatum) is een overblijvende plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie. Moeraswalstro komt van nature voor in Midden-Europa tot in Centraal-Azië en in Noordwest-Afrika en oostelijk Noord-Amerika. In Nieuw-Zeeland komt de soort ook voor.
De plant wordt 5-60 cm hoog. De vierkantige, dunne stengel voelt meestal ruw aan door de gekromde, stekelachtige haren op de ribben. Het eironde tot langwerpige, afgeronde blad heeft één nerf en ruwe randen. Het middelste blad is 5-15 mm lang, de andere kleiner. De bladeren zitten met 4-6 bladeren stervormig bij elkaar. De droge bladeren zijn zwart.
Moeraswalstro bloeit van mei tot in september met 2-3,5 mm grote, witte bloemen met vaak roze bloemknop. De helmknoppen zijn rood. De meestal viertallige bloemen zitten in een losbloemige, piramidevormige pluim.
De zwarte, gladde, 1,5-3 mm lange vrucht is een dopvrucht en zit aan een ruwe vruchtsteel.
De plant komt voor op open tot grasachtige, natte of op onder water staande voedselrijke grond langs waterkanten, in beken, sloten, vennen, rietlanden, drassige graslanden, duinvalleien en lichte moerasbossen.
Przytulia błotna (Galium palustre L.) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych. W Polsce jest pospolity.
Bylina, hemikryptofit. Kwitnie od maja do sierpnia. Występuje na brzegach wód, mokrych łąkach i na bagnach. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych, gatunek charakterystyczny dla związku (All.) Magnocaricion[3]. Liczba chromosomów 2n = 24.
Przytulia błotna (Galium palustre L.) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych. W Polsce jest pospolity.
Galium palustre é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 105. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Galium palustre é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rubiaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 105. 1753.
Vattenmåra (Galium palustre) är en växtart i familjen måreväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Vattenmåra.
Vattenmåra (Galium palustre) är en växtart i familjen måreväxter.
Багаторічна рослина 20–60 см заввишки. Листки по 4, рідше по 5 або 6 в мутовці, на верхівці без помітного вістря. Стеблові листки довгасто-лінійні, до 2 см завдовжки, 0.5–2 мм завширшки, знизу голі і гладенькі. Плоди (схизокарпії) дрібні, 1–1.5 мм завдовжки, голі, вкриті дрібними горбками[2]. Квіти: вінчик мілко воронкоподібний, білий, прибл. 3–5 мм ушир, 4-дольний. Чашечка відсутня. Тичинок 4; пиляки червоні. Суцвіття широкі, нещільні[3].
Європа: вся, крім Свальдбарда; Північна Африка: Алжир, Марокко; Азія: західна й північна; Північна Америка: Гренландія, східна й північна Канада, Сен-П'єр і Мікелон, північний схід Сполучених Штатів Америки[4][5].
В Україні зростає на вологих луках і болотах — на всій території[2].
квіти
ілюстрація
Galium palustre là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Carl von Linné mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Galium palustre là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Carl von Linné mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Galium palustre L., 1753
Подмаренник болотный[2][3] (лат. Galium palustre) — вид двудольных растений рода Подмаренник (Galium) семейства Мареновые (Rubiaceae). Вид впервые описан шведским систематиком Карлом Линнеем в 1753 году[4].
Распространён от Азорских островов, северо-запада Африки, Европы до Западной Сибири, Гренландии и штата Мэриленд (США)[5]. Занесён в Новую Зеландию[3].
Встречается у болот, берегов рек, в заболоченных лесах, сырых лугах[3]. Мезофитное, гигрофитное, мезотрофное растение[2].
Используется в медицине (в частности, настой подмаренника болотного применяют при эпилепсии)[7].
Среди многих синонимичных названий таксона[4]:
Подмаренник болотный (лат. Galium palustre) — вид двудольных растений рода Подмаренник (Galium) семейства Мареновые (Rubiaceae). Вид впервые описан шведским систематиком Карлом Линнеем в 1753 году.
沼生拉拉藤（学名：Galium palustre）为茜草科拉拉藤属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
