Jedle Forrestova (Abies forrestii) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité. Je to vysokohorská dřevina, pocházející z Číny. Občas je pěstována i v evropských botanických zahradách.
Jedle Forrestova je stálezelený, jehličnatý strom se široce kuželovitou korunou, dorůstající výšky 20-40 m. Borka je zprvu hladká, šedohnědá, později tmavě hnědá a podélně rozbrázděná. Letorosty jsou červenohnědé či hnědé. Pupeny jsou vejčité, 4-10 mm dlouhé a 3-7 mm široké. Jehlice jsou 2-3 cm dlouhé a 2-2,5 mm široké, tmavozelené. Samčí šištice 3-4,5 cm dlouhé, žluté. Šišky jsou válcovité s tupým vrcholem, 6-10 cm dlouhé a 4-5 cm široké, zprvu purpurově hnědé, později černohnědé. Semena jsou hnědá, 8 mm dlouhá s 10 mm, světlehnědým křídlem. Strom kvete v květnu, semena dozrávají v období od října do listopadu.
Jedle Forrestova se vyskytuje ve 4 varietách:
Domovinou stromu je Čína (provincie S’-čchuan a Jün-nan) a Tibet. Jako okrasná dřevina pěstován také v Evropě a Severní Americe v arboretech a v soukromých zahradách.
Jedle Forrestova je vysokohorský strom, rostoucí v nadmořských výškách 2400-4300 m, ve studeném a vlhkém klimatu. Půdy jsou šedohnědé horské podzoly, správné pH pro růst stromu je 6,1-7 (půda mírně kyselá, neutrální až mírně zásaditá), nároky na vodu střední. Strom je mrazuvzdorný do minus 17 °C, upřednostňuje plné oslunění, snese i menší přistínění.
Dřevo využíváno ve stavebnictví, též pěstován jako okrasný strom.
Strom není považován za ohrožený, ačkoliv tendence stavu jeho populace (zdali je populace klesající, stabilní či vzrůstající) není známa. V minulosti kácen pro dřevo, v současné době bylo Čínskou vládou úředně kácení v západní Číně zakázáno Čínským zákonem o zachování lesa.
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle Forrestova ve Wikimedia Commons
Jedle Forrestova (Abies forrestii) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité. Je to vysokohorská dřevina, pocházející z Číny. Občas je pěstována i v evropských botanických zahradách.
Abies forrestii ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Tannen (Abies) in der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Die Heimat dieser Nadelbaumart liegt in China. Sie ist nach George Forrest (1873–1932) benannt.
Abies forrestii wächst als immergrüner Baum, der Wuchshöhen von bis zu 20 Metern erreichen kann. Die Borke ist dunkelgrau und blättert meist ab. Die Rinde der Zweige ist anfangs behaart und weist eine rotbraune bis braune Färbung auf, mit zunehmendem Alter dunkelt sie nach, bis sie nach zwei bis drei Jahren dunkelgrau ist. Die harzigen Winterknospen sind kugelig bis verkehrt eiförmig.[1]
Die kammförmig in zwei Reihen an den Zweigen angeordneten Nadeln sind 1,5 bis 4, meist aber 2 bis 3 Zentimeter lang und 2 bis 2,5 Millimeter breit. An der Nadelunterseite findet man zwei weiße Stomatabänder und an den Rändern befinden sich zwei Harzkanäle.[1]
Die Blütezeit liegt im Mai. Die ungestielten, sitzenden Zapfen sind mit einer Länge von 7 bis 12 Zentimeter und einem Durchmesser von 3,5 bis 6 Zentimeter zylindrisch bis stumpf-zylindrisch. Die reifen Zapfen sind dunkel purpurbraun bis schwarzbraun gefärbt. Die in der Mitte des Zapfens sitzenden Deckschuppen sind fächerartig trapezförmig, 1,3 bis 2 Zentimeter lang und 1,3 bis 2,3 Zentimeter breit. Die geflügelten Samen sind etwa 1 Zentimeter lang. Der Flügel des Samen ist hellbraun bis rotbraun und breit keilförmig. Die Samenreife erfolgt von Oktober bis November.[1]
Abies forrestii ist in Westchina heimisch. Ihr Vorkommen liegt im südwestlichen Sichuan, dem östlichen Xizang und dem nordwestlichen Yunnan.[1]
Sie kommt in Bergregionen in Höhenlagen von 2500 bis 4200 Meter vor. Das Klima ihrer Heimatstandorte ist feuchtkalt mit einer jährlichen Niederschlagsmenge von 1000 bis 2000 Millimeter, die Böden sind graubraune Podsolböden. Abies forrestii kommt hier häufig als einzige Baumart an der Baumgrenze vor, ist aber auch vergesellschaftet mit der Likiang-Fichte (Picea likiangensis), Larix potaninii, der Himalaya-Hemlocktanne (Tsuga dumosa) und auf niedrigeren Höhenlagen mit Laubbaumarten wie Betula albosinensis, Ahornen (Acer) und Mehlbeeren (Sorbus) anzutreffen.[2]
In der Roten Liste der IUCN wird Abies forrestii als „nicht gefährdet“ geführt. Es wird jedoch darauf hingewiesen, dass eine erneute Überprüfung der Gefährdung nötig ist.[3]
Abies forrestii wird innerhalb der Gattung der Tannen (Abies) der Sektion Pseudopicea und der Untersektion Delavayianae zugeordnet. Der heute anerkannte Name wurde im März 1919 durch Charles Coltman-Rogers im Gardeners’ Chronicle[1] erstveröffentlicht. Im gleichen Jahr, jedoch einige Monate später erschien eine Beschreibung unter dem gleichen botanischen Namen durch William Grant Craib.[4]
Abies forrestii wurde früher teilweise als Varietät von Delavays Tanne (Abies delavayi) angesehen, der sie ähnelt. Ein Synonyme ist unter anderem Abies delavayi var. forrestii (Coltm.-Rog.) A.B.Jacks.[5]
Abies forrestii wird gelegentlich in vier Varietäten unterteilt:[6][5]
Das Holz wird als Bauholz verwendet. Aus der Borke wird Tannin gewonnen.[1]
Abies forrestii ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Tannen (Abies) in der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Die Heimat dieser Nadelbaumart liegt in China. Sie ist nach George Forrest (1873–1932) benannt.
Форрест ньыв (лат. Abies forrestii) – быдмассэзлӧн пожум котырись ньыв увтырын торья вид. Ньывпуыс быдмӧ 35-60 метра вылына. Ньывпу пантасьӧ Китайын.
Форрест ньыв (лат. Abies forrestii) – быдмассэзлӧн пожум котырись ньыв увтырын торья вид. Ньывпуыс быдмӧ 35-60 метра вылына. Ньывпу пантасьӧ Китайын.
Форрест ньыв (лат. Abies forrestii) – Pinaceae семьяысь Китайын будӥсь ньылпу. Ӝуждалаез ог 35-60 м.
Abies forrestii is a species of conifer in the family Pinaceae, endemic to China. It is named after the Scottish botanist and plant-hunter George Forrest (1873–1932), who discovered it for western science in Yunnan province. Its common names include Forrest's fir.[1]
This species is variable in morphology, and there are several varieties. Some of these are treated as separate species.[1] In general, it grows up to about 20 meters tall. The needles are 1.5 to 4 centimeters long and the purplish, brown, or black cones are 7 to 12 centimeters long.[2]
Varieties include:[1]
This species grows in the mountains of southwestern China, sometimes at high altitudes. At lower elevations it grows in mixed forests with species such as Picea likiangensis, Larix potaninii, Tsuga dumosa, and Betula albosinensis. It is sometimes a dominant member of the canopy in rhododendron woodlands.[1]
This tree is used for construction wood and pulp.[1]
Abies forrestii is a species of conifer in the family Pinaceae, endemic to China. It is named after the Scottish botanist and plant-hunter George Forrest (1873–1932), who discovered it for western science in Yunnan province. Its common names include Forrest's fir.
This species is variable in morphology, and there are several varieties. Some of these are treated as separate species. In general, it grows up to about 20 meters tall. The needles are 1.5 to 4 centimeters long and the purplish, brown, or black cones are 7 to 12 centimeters long.
Varieties include:
A. forrestii var. ferreana (syn. Abies chayuensis) A. forrestii var. forrestii (syn. Abies chengii) A. forrestii var. georgei – George's fir A. forrestii var. smithiiThis species grows in the mountains of southwestern China, sometimes at high altitudes. At lower elevations it grows in mixed forests with species such as Picea likiangensis, Larix potaninii, Tsuga dumosa, and Betula albosinensis. It is sometimes a dominant member of the canopy in rhododendron woodlands.
This tree is used for construction wood and pulp.
Abies forrestii, el abeto de Forrest,[2][3] es una especie de conífera perteneciente a la familia Pinaceae. Es endémica de China.
Es un árbol que alcanza los 40 metros de altura, de tronco derecho y redondo, copa claramente cónica. Cuando joven la corteza es suave y gris marrón, con los años se hace marron oscura y agrietada longitudinalmente. Las hojas son de color verde oscuro, brotan en densas espirales. Las piñas son laterales, apretadas, cilíndricas de 10–20 cm de longitud y 3–5 cm de ancho, tienen un ápice obtuso o deprimido.[4]
Abies forrestii fue descrita por Charles Coltman-Rogers y publicado en The Gardeners' Chronicle, ser. 3 65: 150. 1919.[5]
Abies: nombre genérico que viene del nombre latino de Abies alba.[6]
forrestii: epíteto otorgado en honor del botánico escocés George Forrest (1873–1932).
Abies forrestii, el abeto de Forrest, es una especie de conífera perteneciente a la familia Pinaceae. Es endémica de China.
Sapin de Forrest
Abies forrestii, le Sapin de Forrest, est une espèce de sapins appartenant à la famille des Pinaceae, endémique des régions montagneuses de Chine occidentale (au NO Yunnan, au SO Sichuan et au E Tibet).
Le nom de genre Abies, créé par Philip Miller en 1754, est dérivé du latin abies, etis « sapin ».
L’épithète spécifique forrestii est dédié au botaniste écossais George Forrest qui a découvert cette espèce au Yunnan.
George Forrest (1873-1932) est parti en 1904 pour collecter des plantes rares au Yunnan. Il collecta une nouvelle espèce de sapin en août 1910 sur « le flanc est de la chaîne de montagnes de Lichiang [Lijiang] », selon la planche d’herbier ci-contre[2].
Des graines envoyées au Royaume-Uni par Forrest, poussa un sapin au feuillage attrayant qui laissa perplexe les jardiniers botanistes du Jardin botanique royal d'Édimbourg[3]. Le sapin Abies delavayi, collecté originellement en 1884, près de Dali par le père Delavay, est proche mais n’est pas identique à l’arbre issu de graines venant de la montagne de Lijiang collecté par Forrest. En mars 1919, le botaniste britannique Charles Coltman-Rogers dans The Gardeners' Chronicle ser. 3 65: 150[1] le nomme Abies forrestii.
Le nom vernaculaire chinois est 川滇冷杉 Chuāndiān lěngshān.
Selon The Plant List, les synonymes sont[4] :
Le sapin de Forrest est à croissance lente, il mesure de 20 à 40 mètres de hauteur avec un tronc de 1-1,5 m dans son habitat naturel. Son tronc est gris foncé. Le port est un cône étroit[5].
Les feuilles (aiguilles) sont ascendantes sur la face supérieure des rameaux, disposées de manière pectinée en 2 ensembles latéraux sur la face inférieure ; elles sont droites, plates ou avec la marge parfois enroulée en dedans, de couleur verte et brillantes, de 2-3 voire 4 cm de long sur 2–2,5 mm. Les lignes de stomates forment 2 bandes blanches très visibles sur la face inférieure, l’apex est généralement émarginé[6].
Les cônes mâles de 2-4 cm de long, sont pourpres puis jaunes, sous le rameau. La pollinisation a lieu en mai.
Les cônes femelles sont sessiles, dressées, de couleur brun violacé ou brun noir à maturité, cylindriques, de 7-12 cm de long sur 1,3-2,3 cm selon Flora of China[6] (ou 8-15 cm sur 4-5,5 cm pour d’autre[5]). Les écailles portant les graines sont flabellés (en forme d’éventail) ou trapézoïdaux, à marge auriculée latéralement. Les bractées sont cunéiformes-obovales, à marge distale largement arrondie, à apex avec cuspide (longue pointe) déployée, droite ou recourbée de 4-7 mm[6],[n 1].
Les graines font environ 1 cm, avec aile brun clair ou brun rouge, largement cunéiforme.
Rameau
Cônes
Selon Farjon[7] et The Plant List[4], il y a 3 variétés:
Le sapin de Forrest est une espèce endémique du sud-ouest de la Chine dans les provinces du SO Sichuan, E Xizang, NO Yunnan[6].
Il pousse en montagnes entre 2 500 et 4 200 m.
Le bois du pin de Forrest est utilisé pour la construction et l'écorce pour extraire du tanin.
Sapin de Forrest
Abies forrestii, le Sapin de Forrest, est une espèce de sapins appartenant à la famille des Pinaceae, endémique des régions montagneuses de Chine occidentale (au NO Yunnan, au SO Sichuan et au E Tibet).
Abies forrestii adalah spesies konifer dari familia Pinaceae. Pohon ini ditemukan hanya di Cina, dan dinamai sesuai George Forrest (1873-1932) yang pertama kali menemukanya di Yunnan.
Abies forrestii adalah spesies konifer dari familia Pinaceae. Pohon ini ditemukan hanya di Cina, dan dinamai sesuai George Forrest (1873-1932) yang pertama kali menemukanya di Yunnan.
Abies forrestii er sígrænt tré af þallarætt. Hann er einlendur í Kína. Hann var nefndur eftir grasafræðingnum George Forrest (1873-1932) sem uppgötvaði tegundina í Yunnan.
Abies forrestii getur náð 20 metra hæð. Börkurinn er dökkgrár og flettist af. Sprotarnir eru hærðir, rauðbrúnir tilbrúnir, og dökkna með aldri, Eftir tvö eða þrjú ár eru þeir orðnir dökkgráir. Brumin eru kvoðuborin, kúlu- til egglaga.[2] Barrnálarnar raðast eins og kambur á greinunum, 1,5 til 4, oftast þó 2 til 3 sm langar og 2 til 2,5 mm breiðar. Undir nálunum eru tvær breiðar loftaugarákir, og á jaðrinum eru kvoðurásir.[2] Hann blómgast í maí. Könglarnir eru 7 til 12 sm langir og 3,5 til 6 breiðir, sívalir eða sljótt-sívalir. Óþroskaðir eru þeir dökk fjólublábrúnir til svarbrúnir. Fræin eru um 1 sm löng, með ljósbrúnum til rauðbrúnum, breiðfleyglaga væng. Fræið þroskast í október til nóvember.[2]
Abies forrestii vex í vestur Kína (suðvestur Sichuan, austurhluta Xizang og norðvestur Yunnan).[2]
Hann kemur fyrir í fjöllum í 2500 til 4200 metra hæð, í svölu og röku loftslagi með 1000 til 2000 mm úrkomu. Abies forrestii er þar oft sú tegund sem vex upp að trjálínu, en er þar einnig í bland við Picea likiangensis, Larix potaninii og Tsuga dumosa, neðar vex hann með lauftrjám eins og Betula albosinensis, hlyn (Acer) og reyni (Sorbus).[3]
Abies forrestii er í undirættkvíslinni Pseudopicea og þar í deildinni Delavayianae. Honum var gefið nafnið 1919 af Charles Coltman-Rogers í Gardeners’ Chronicle.[2] Á sama ári, nokkrum mánuðum síðar var honum lýst undir sama nafni af William Grant Craib.[4] Abies forrestii var áður talinn sem afbrigði af (Abies delavayi) sem hann líkist: Abies delavayi var. forrestii (Coltm.-Rog.) A.B.Jacks.
Abies forrestii skiftist í eftirfarandi afbrigði:[5]
Abies forrestii er sígrænt tré af þallarætt. Hann er einlendur í Kína. Hann var nefndur eftir grasafræðingnum George Forrest (1873-1932) sem uppgötvaði tegundina í Yunnan.
Abies forrestii (Coltm.-Rog.) è una specie di abete originaria della Cina.[1]
Il nome generico Abies, utilizzato già dai latini, potrebbe, secondo un'interpretazione etimologica, derivare dalla parola greca ἄβιος = longevo.[2] Il nome specifico forrestii fu assegnato in onore di George Forrest, botanico scozzese, esploratore della provincia cinese dello Yunnan e primo scopritore di A. forrestii.[3]
Albero alto fino a 40 m, con tronco cilindrico e dritto che può raggiungere 1,5 m di diametro, con chioma a portamento conico. I rami secondari, glabri o lievemente rugosi, sono purpurei o arancio-marroni da giovani, e diventano grigi con l'età. [4]
Le foglie sono aghiformi, di colore verde scuro, lunghe fino a 3 cm, disposte a spirale in due file laterali, con apice dentellato, a volte ottuso o acuto. Le gemme sono di forma ovoidale, lunghe 1 cm, resinose.[4]
Gli strobili maschili sono lunghi 3-4,5 cm, gialli con microsporofilli viola.[4]
Gli strobili femminili, blu purpurei da immaturi, marroni scuri a maturazione, sono cilindrici con cima ottusa o depressa, lunghi 6-10 cm e larghi fino a 4 cm; le scaglie sono pubescenti, lunghe 2 cm, larghe 1,8 cm, a margine intero. I semi sono marroni, obovati, lunghi circa 8 mm, con ala marrone chiaro obovata.[4]
La corteccia è grigia-marrone, liscia, tendente a divenire marrone scuro e a fessurarsi longitudinalmente con la maturità.[4]
Specie endemica della Cina sudoccidentale (Sichuan, Yunnan e Xizang), si rinviene a quote montane comprese tra i 2.400 e i 4.300 m, dove il clima è freddo e umido con precipitazioni annue che raggiungono i 2.000 mm, su suoli podzol. Sono presenti boschi puri alle quote più elevate, mentre alle quote inferiori più frequentemente misti in associazione con Picea likiangensis, Tsuga dumosa, Larix potaninii, Betula albo-sinensis e specie dei generi Acer e Sorbus; il sottobosco tipico è caratterizzato da Rhododendron.[1]
Sono accettate le seguenti varietà:[5]
I tagli intensivi sono cessati, almeno ufficialmente, dopo l'introduzione di severe leggi per la salvaguardia delle foreste. Questa specie è molto apprezzata come albero ornamentale in orti e giardini botanici e privati, negli Stati Uniti e in Europa.[3]
Questa specie è attualmente protetta dalle autorità cinesi attraverso severi divieti di sfruttamento delle foreste. Non è classificata pertanto come specie a rischio di estinzione nella Lista rossa IUCN.[1]
Abies forrestii é uma espécie de conífera da família Pinaceae.[2]
Apenas pode ser encontrada na China.
Країни проживання: Китай (Сичуань, Тибет, Юньнань). Цей вид (і його різновиди) зустрічається у високих горах пд.-зх. Китаю на висоті від 2400 м і 4300 м над рівнем моря (Зазвичай 3000-4000 м), на сіро-бурих гірських підзолах. Клімат холодний і вологий, річна кількість опадів коливається від 1000 мм до 2000 мм. Вид утворює чисті ліси поблизу кордону дерева, або змішується з Picea likiangensis, Larix potaninii, Tsuga dumosa і деякими широколистими деревами, наприклад Betula, Acer і Sorbus на більш низьких висотах. Вересові й рододендронові чагарники у нижніх шарах часто помітні.
Дерева до 40 м у висоту і 150 см діаметра на рівні грудей з прямим, круглим стовбуром і широко конічною кроною. Кора спочатку гладка, коричнево-сіра, з віком стає темно-коричневою і поздовжньо тріщинуватою. Гілки пурпурно-або оранжево-коричневі, сивіючі з віком, гладкі або тонко борозенчасті, голий або опушені. Бруньки яйцеподібні, розміром 4-10 × 3-7 мм, смолисті. Листки розміром 2-3 см × 2-2,5 мм, лінійні, плоскі, темно-зелені або дещо сизі зверху, з двома білявими смуга знизу; вершина зазвичай зубчаста але іноді тупа, гостра або загострена. Пилкові шишки бічні, довжиною 3-4,5 см, жовті з фіолетовими мікроспорофілами. Насіннєві шишки бічні, товсті, циліндричні з тупою вершиною, розміром 6-10 × 4-5 см, фіолетово-сині після дозрівання темно-коричневі. Насіння коричневе, оберненояйцевидне, довжиною 8 мм з 10 мм оберненояйцевидними світло-коричневими крилами.
A. forrestii зустрічаються на великих висотах, часто до лінії дерев і, отже, тільки дають деревину, придатну для обробки лісопильного заводу з великих дерев на самих низьких висотах. Експлуатація (принаймні офіційно) припинена Китайським законом про збереження лісів. Будучи зібрана відомих європейськими мисливцями за рослинами на початку ХХ століття вид був завезений до Європи і США, де ще досить часто зустрічається в дендраріях і приватних великих садах.
Уряд Китаю недавно наклав заборону на вирубку в західному Китаї. Цей вид також відомий з кількох охоронних територій.
Це незавершена стаття про родину Соснові.Abies forrestii là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Coltm.-Rog. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1919.[1]
Abies forrestii là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Coltm.-Rog. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1919.
川滇冷杉（学名：Abies forrestii）为松科冷杉属的植物，是中国的特有植物。分布在中国大陆的四川、西藏、云南等地，生长于海拔2,500米至3,400米的地区，多生于山坡针叶林中及针叶林中，目前已由人工引种栽培。
毛枝冷杉（经济植物手册），云南枞（中国祼子植物志）
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
