Juniperus squamata (lat. Juniperus squamata) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
Juniperus squamata (lat. Juniperus squamata) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
Jalovec šupinatý (Juniperus squamata) je stálezelený neopadavý jehličnan, keřovitá dřevina nízkého vzrůstu z čeledi cypřišovité (Cupressaceae). Latinské druhové jméno squamata (šupinatý) poukazuje na malé, šupinám podobné jehlice.[2] Je používáno synonymum jalovec stěsnaný.[3]
Je původní v oblastech Himálaje a Číny, od severovýchodního Afghánistánu východu na západ Yunnan v jihozápadní Číně, na severu po západní Gansu a na východ po Fujian. Roste v nadmořských výškách 1,600-4,900 m.nm.[4][5] [6][7]
Je to jehličnatý stálezelený keř (zřídka malý strom ), který dorůstá výšky 2-10 m (zřídka 15m), s hnědou borkou a nepravidelně kuželovitým habitem koruny. Listy jsou jehlice 3-9 mm dlouhé, uspořádané v šesti řadách střídavě protistojně po třech. Často bývají šedivě modrozelené barvy. Plody jsou zdužnatělé šišky připomínající bobule, kulovité až vejčité, 4-9 mm dlouhé o průměru 4-6 mm, lesklé, černé, ojíněné, obsahují jedno semeno. Zrají asi 18 měsíců. Samčí šištice jsou 3-4 mm dlouhé, kvetou na jaře. Druh je ve značné míře dvoudomý, samčí a samičí květenství vyrůstají na různých rostlinách, ale někteří jedinci jsou jednodomí.
Některými autoritami je v taxonomii respektováno tři až pět variet:[4]
Někdy je Juniperus morrisonicola Hayata z Tchaj-wanu, uváděn jako synonymum tohoto druhu,[7] nebo jako varieta Juniperus squamata var. morrisonicola (Hayata) H.L.Li & H.Keng,[8], ale je lépe jej rozlišovat jako odlišný druh, má totiž odlišný profil DNA.[4]
Kultivary jsou vyšlechtěny s ohledem na habitus, výšku, barvu jehlic. Pěstované kultivary:[9]
Ve 20. století byl v ČR populárním kultivarem Juniperus squamata 'Meyeri'.
Jako okrasné rostliny pro použití v zahradách je vyšlechtěno více různých odrůd s různými vlastnostmi vzhledu. Druh je ceněn jako stálezelená rostlina, v kompozici jej lze využít jako půdokryvné dřeviny, solitery, do skupin nebo do skalek, podle kultivaru. Keře mají dosti ostré jehlice a údržba je tak někdy nesnadná. Je vhodné pěstovat spíše nižší kultivary. Zastíněné části rychle prosychají. Sněhem se keře snadno rozvalují, zvláště vyšší kultivary. Vyšší dřeviny ztrácí nižší patra – vyholují, staré vyšší dřeviny jsou často nevzhledné. Je vhodný i pro pěstování v mobilní zeleni.[10]
Vyžaduje plné osvětlení, ve stínu silně prosychá. Snáší otevřené prostranství, zcela odolává namrzání a snese přísušky. Preferuje propustné i chudší, mírně kyselé půdy, ale snáší i zásadité. Přihnojení podpoří růst. Snáší průmyslové prostředí. Nízké kultivary je vhodné mulčovat. Je náchylný k prosychání a napadení štítenkou.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juniperus squamata na anglické Wikipedii.
.
Jalovec šupinatý (Juniperus squamata) je stálezelený neopadavý jehličnan, keřovitá dřevina nízkého vzrůstu z čeledi cypřišovité (Cupressaceae). Latinské druhové jméno squamata (šupinatý) poukazuje na malé, šupinám podobné jehlice. Je používáno synonymum jalovec stěsnaný.
Blå Ene (Juniperus squamata) eller Skællet Ene er en stedsegrøn busk med en åben og uregelmæssig vækst. Nålene er først grønne. Senere bliver de visne og skællede (deraf navnet).
Barken er først lysegrøn og dækket af grønne nåle. Senere bliver den brun med visne, skællede nåle (deraf navnet). Gamle grene får en bark, der løsner i store flager. Knopperne ses ikke meget bag løvet. Bladene sidder 3 og 3 i krans. De er nåleformede med skarp spids og hel rand. Randene er krummet opad-indad, så nålen er næsten røragtig. Blomsterne ses ikke. Frugterne er ægformede "bær", som første år er rødbrune og andet år bliver sorte. Modne frø forekommer i Danmark efter lange, varme somre.
Rodnettet er kraftigt med højtliggende finrødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 3 × 3 m (10 × 10 cm/år).
Skællet Ene er vidt udbredt i det centrale og østlige Asien, hvor den gror på solåbne, lidt tørre, men mineralrige bjergskråninger.
Blå Ene (Juniperus squamata) eller Skællet Ene er en stedsegrøn busk med en åben og uregelmæssig vækst. Nålene er først grønne. Senere bliver de visne og skællede (deraf navnet).
Juniperus morrisonicola ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Sie kommt endemisch auf der Insel Taiwan vor. Die Art wird von einigen Autoren als Varietät des Beschuppten Wacholders (Juniperus squamata) angesehen.
Juniperus morrisonicola wächst als immergrüner Strauch oder Baum der Wuchshöhen von 5 bis 10 Meter und Brusthöhendurchmesser von bis zu 1 Meter erreichen kann. Die langen, bleistiftförmigen Äste sind niederliegend. Die Zweige gehen aufsteigend von den Ästen ab.[1]
Die Blätter sind bei einer Länge von 3 bis 5 Millimeter und einer Breite von rund 1 Millimeter linealisch geformt. Die Blattoberseite ist weißlich und die Blattunterseite grün gefärbt. Die Blätter stehen dicht an den Zweigen und sind wechselständig angeordnet.[1]
Die Beerenzapfen sind bei einer Länge von 6 bis 8 Millimeter kugelig bis eiförmig geformt. Zur Reife hin sind sie purpurschwarz gefärbt. Jeder Zapfen trägt ein kugeliges bis eiförmiges Samenkorn.[1]
Das natürliche Verbreitungsgebiet von Juniperus morrisonicola liegt auf der Insel Taiwan wo man die Art in den zentralen Gebirgen findet.[1]
Juniperus morrisonicola gedeiht bis in Höhenlagen von 3000 Metern. Die Art wächst vor allem an offenen, exponierten Hanglagen als Baum, ansonsten eher als Strauch.[1]
Die Erstbeschreibung als Juniperus morrisonicola erfolgte 1908 durch Hayata Bunzō in The Gardeners’ Chronicle, Serie 3, Band 43, Seite 194. Ein Synonym für Juniperus morrisonicola Hayata ist Sabinella morrisonicola (Hayata) Nakai. Die Art wird zudem von einigen Autoren als Varietät Juniperus squamata var. morrisonicola (Hayata) H.L.Li & H.Keng des Beschuppten Wacholders (Juniperus squamata Buch.-Ham. ex D.Don) angesehen.[2]
Juniperus morrisonicola wird nicht in der Roten Liste der IUCN als geführt.
Juniperus morrisonicola ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Sie kommt endemisch auf der Insel Taiwan vor. Die Art wird von einigen Autoren als Varietät des Beschuppten Wacholders (Juniperus squamata) angesehen.
Juniperus squamata (лат. Juniperus squamata ) – Cupressaceae семьяысь Афганистанын но Китайын будӥсь сусыпу. Ӝуждалаез ог 2-10 м.
Juniperus squamata (лат. Juniperus squamata ) – Cupressaceae семьяысь Афганистанын но Китайын будӥсь сусыпу. Ӝуждалаез ог 2-10 м.
Juniperus squamata, the flaky juniper, or Himalayan juniper is a species of coniferous shrub in the cypress family Cupressaceae, native to the Himalayas and China.
It represents the provincial tree of Khyber Pakhtunkhwa (unofficial).
It is an evergreen shrub (rarely a small tree) reaching 2–10 metres (6+1⁄2–33 feet) tall (rarely 15 m), with flaky brown bark, and a prostrate to irregularly-conical crown. The leaves are broad, needle-like, 3–9 millimetres (1⁄8–3⁄8 in) long, arranged in six ranks in alternating whorls of three, and often strongly a glaucous blue-green in color. The cones are berry-like, globose to ovoid, 4–9 mm long, and 4–6 mm diameter. Often, they are a glossy black and contain one seed; they are mature in about 18 months. The male cones are 3–4 mm long and shed their pollen in early spring. It is largely dioecious, with pollen and seed cones produced on separate plants, but occasionally monoecious.[2][3][4]
Three to five varieties are accepted, with treatment differing between different authors:[2][3][4]
Juniperus morrisonicola Hayata from Taiwan is often treated as a synonym,[3] or a variety Juniperus squamata var. morrisonicola (Hayata) H.L.Li & H.Keng,[5] but is better treated as a distinct species as it has a distinct DNA profile.[2]
The Latin specific epithet squamata means small, scale-like leaves.[6]
It is found in (and native to) northeastern Afghanistan east to western Yunnan in southwestern China, with disjunct populations north to western Gansu, east to Fujian, and Taiwan. Recently, however, it was introduced to the United States in 1964 after being exported from the Netherlands.[7][8] It grows at altitudes from 1,600 to 4,900 m (5,200 to 16,100 ft).[2][3][4][1]
Juniperus squamata is widely grown as an ornamental plant in Europe and North America, valued for its bluish foliage and compact habit. The following cultivars have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit:[9]
Juniperus squamata, the flaky juniper, or Himalayan juniper is a species of coniferous shrub in the cypress family Cupressaceae, native to the Himalayas and China.
It represents the provincial tree of Khyber Pakhtunkhwa (unofficial).
Juniperus squamata, pino San José, es una especie arbórea de la familia de las coníferas (división Pinophyta).
Nativo del Himalaya, China, nordeste de Afganistán, este a oeste de Yunnan en el sudoeste de China, y con subpoblaciones aisladas en el norte al oeste de Gansu, y este de Fujian. Crece a altitudes de 1.600-4.900 msnm.[1][2][3][4]
Es un arbusto (raramente un árbolito) alcanzando 2-10 m de altura (raramente hasta 15 m).
Se aceptan cinco variedades aceptadas, con diferencias entre diferentes autores:[1][2][3]
Juniperus squamata se cultiva ampliamente como una planta ornamental en Europa y Norteamérica, estimado por su follaje azulado, de un color particularmente brillante en los cultivares 'Blue Carpet', 'Blue Star' y 'Meyeri'. El enebro de Meyer (Juniperus squamata 'Meyeri'), en particular, es una antigua variante obtenida en China que tiene ramos de un característico color azul oscuro, como penachos de la hierba.
Juniperus squamata fue descrita por Buch.-Ham. ex D.Don y publicado en A Description of the Genus Pinus 2: 17. 1824.[6]
Juniperus: nombre genérico que procede del latín iuniperus, que es el nombre del enebro.[7]
squamata: epíteto latíno que significa "con escamas"[8]
Juniperus squamata, pino San José, es una especie arbórea de la familia de las coníferas (división Pinophyta).
Vista de la planta Detalle de las hojas Vista de la planta En su hábitatHimalajankataja (Juniperus squamata) on sypressikasvien heimoon kuuluva pienikokoinen havupuu. Se kasvaa luonnonvaraisena Aasian vuoristoissa 1 600 – 4 900 metrin korkeudessa.[1] Lajista on useita alalajeja ja jalostettuja lajikkeita, joita viljellään koristekasveina sinisävyisen neulastonsa takia.[2] Suomessa kaupallisissa yhteyksissä himalajankatajaa kutsutaan myös värinsä mukaan sinikatajaksi. Kaupallisia lajikkeita ovat mm. Juniperus squamata ’Blue Swede’ ja ’Meyeri’.
Himalajankataja (Juniperus squamata) on sypressikasvien heimoon kuuluva pienikokoinen havupuu. Se kasvaa luonnonvaraisena Aasian vuoristoissa 1 600 – 4 900 metrin korkeudessa. Lajista on useita alalajeja ja jalostettuja lajikkeita, joita viljellään koristekasveina sinisävyisen neulastonsa takia. Suomessa kaupallisissa yhteyksissä himalajankatajaa kutsutaan myös värinsä mukaan sinikatajaksi. Kaupallisia lajikkeita ovat mm. Juniperus squamata ’Blue Swede’ ja ’Meyeri’.
Juniperus squamata
Le genévrier écailleux (Juniperus squamata) est un arbre appartenant au genre Juniperus et à la famille des Cupressaceae.
Himalajaeinir (fræðiheiti: Juniperus squamata) er sígrænn runni af einisætt sem uppruninn er í Himalajafjöllum og öðru fjallendi suður-Asíu. Hann kýs sól og framræstan jarðveg og verður nokkurra metra hár. Hann er vinsæl garðplanta á Íslandi og hefur reynst vel bæði sunnanlands og norðan.[1] Ýmis undiryrki eru til af honum.[2]
Himalajaeinir (fræðiheiti: Juniperus squamata) er sígrænn runni af einisætt sem uppruninn er í Himalajafjöllum og öðru fjallendi suður-Asíu. Hann kýs sól og framræstan jarðveg og verður nokkurra metra hár. Hann er vinsæl garðplanta á Íslandi og hefur reynst vel bæði sunnanlands og norðan. Ýmis undiryrki eru til af honum.
Himalajaeinir, yrkið Blue star
Juniperus squamata (latin: Juniperus squamata, kinesisk: 高山柏 gao shan bai) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien.
Den vokser utelukkende i fjellene i hele det sørlige Kina, Tibet, Afghanistan, nordre Burma, Bhutan, nordre India, Kashmir, Nepal, Pakistan og Sikkim, på 1 600–4 900 moh.
Mange forskere har ment at den er synonym med den Taiwanesiske arten Juniperus morrisonicola, men denne har egen DNA-profil og kan derfor like godt anses som en egen art.
Det er én underart og fire varianter:
Planten er en busk eller tre inntil 12 m høye, grenene rett utstående eller oppstående, tett bladverk. Nålene er mer eller mindre bøyde og skjellaktige, hvitgrønne i grupper av tre, og inntil 10 mm lange, 1,5 mm brede. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Frøkonglene modner til svarte eller blå-svarte, inntil 6×8 mm store bær, runde eller ovale. Hannkonglene er 3–4 mm store.
Juniperus squamata (latin: Juniperus squamata, kinesisk: 高山柏 gao shan bai) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien.
Juniperus squamata var. squamata - barnålene på hovedvarianten. Juniperus squamata 'Blue Star'. Juniperus squamata 'Blue Carpet'.Den vokser utelukkende i fjellene i hele det sørlige Kina, Tibet, Afghanistan, nordre Burma, Bhutan, nordre India, Kashmir, Nepal, Pakistan og Sikkim, på 1 600–4 900 moh.
Mange forskere har ment at den er synonym med den Taiwanesiske arten Juniperus morrisonicola, men denne har egen DNA-profil og kan derfor like godt anses som en egen art.
Det er én underart og fire varianter:
Juniperus morrisonicola = syn. Juniperus squamata var. morrisonicola 'Hayata' – (Taiwan) Juniperus squamata var. squamata – 高山柏(原变种) gao shan bai (yuan bian zhong) – 2 300–4 400 moh. (Kina , Afghanistan, Bhutan, nordre India, Kashmir, nordre Burma, Nepal, Pakistan, Sikkim) Juniperus squamata var. fargesii – 长叶高山柏 chang ye gao shan bai – 1 600–4 500 moh. (sørlige og sørøstlige Kina) Juniperus squamata var. hongxiensis – 洪溪高山柏 hong xi gao shan bai – 3 600–3 700 moh. (sørlige Sichuan) Juniperus squamata var. parviflora – 小叶高山柏 xiao ye gao shan bai – 3 200–3 800 moh. (sørvestre Sichuan)Planten er en busk eller tre inntil 12 m høye, grenene rett utstående eller oppstående, tett bladverk. Nålene er mer eller mindre bøyde og skjellaktige, hvitgrønne i grupper av tre, og inntil 10 mm lange, 1,5 mm brede. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Frøkonglene modner til svarte eller blå-svarte, inntil 6×8 mm store bær, runde eller ovale. Hannkonglene er 3–4 mm store.
Країни проживання: Афганістан; Бутан; Китай (Аньхой, Фуцзянь, Ганьсу, Гуйчжоу, Хубей, Цинхай, Шеньсі, Сичуань, Тибет, Юньнань); Індія (Ассам, Хімачал-Прадеш, Сіккім, Уттар-Прадеш); Непал; Пакистан; Тайвань, провінція Китаю. Поширений у субальпійському хвойному лісі й змішаних лісах; росте разом з Abies, Picea, Larix і Juniperus semiglobosa, Juniperus recurva, Juniperus saltuaria, Betula, Quercus, до субальпійських заростів Rhododendron і Juniper або альпійських чагарників і різнотрав'я. В заростях і альпійських чагарниках зазвичай асоціюється з Juniperus indica, Juniperus pingii var. wilsonii, Berberis, Caragana (у пн.-сх. частині ареалу), Cotoneaster, Polygonum bistorta, Rhododendron, Rosa, Sorbus, Spiraea і т. д. Висотний діапазон 1340-4850 м над рівнем моря. Знаходиться на різних типах гірських порід, від вапняних до кременистих, часто переважають на морени, осипи або скелясті гряди. Клімат високий гірський і високогірний з сильним впливом мусонів, які, однак, зменшується в напрямку на північний схід ареалу.
Чагарники прямостоячі або розлогі; гілки висхідні або горизонтально розповсюдження. Листки ростуть по 3, голчасті, прямі або злегка зігнуті, довжиною 3,5-7 мм, шириною 1,2-1,5 мм, злегка увігнуті, з білими жилковими смуг зверху, вершини гострі або загострені. Пилкові шишки яйцеподібні, 3-4 мм. Шишки чорні або синювато-чорні при дозріванні, яйцевидні або майже кулясті, 4-8 × 4-6 мм. Насіння яйцеподібне, довжиною 3,5-6 мм, шириною 2-5 мм, хребтоподібне, з смоляними ямами. У значній мірі дводомні, з пилковими і насіннєвими шишками на різних рослинах, але іноді трапляються однодомні.
Широко культивується як декоративна садова і трохи чагарникових і сланких форм розмножують як сорти. Форми з блискучих листям користуються величезним попитом і, відповідно, постійний потік нових сортів з цією рисою йде на ринок.
Перевипас субальпійських лук може загрожувати цьому виду на місцевому чи регіональному рівні, але, враховуючи його дуже широке поширення це навряд чи буде мати великий вплив на вид у цілому. Цей вид зустрічається в багатьох ПОТ.
Tùng vảy[1] hay còn gọi tùng mốc[2] (danh pháp khoa học: Juniperus squamata) là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Buch.-Ham. ex D.Don mô tả khoa học đầu tiên năm 1824.[3]
Tùng vảy hay còn gọi tùng mốc (danh pháp khoa học: Juniperus squamata) là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Buch.-Ham. ex D.Don mô tả khoa học đầu tiên năm 1824.
Juniperus squamata Lamb.
Охранный статусМожжевельник чешуйчатый (лат. Juniperus squamata) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
Встречается в Китае, на Тайване, в ареал входят Восточные Гималаи. В естественных условиях растёт в горах.
Густо ветвистый кустарник , двудомный. Вырастают высотой[источник не указан 1170 дней] до 1,3 — 1,5 м . Шишкоягоды черные, блестящие, созревают на следующий год. Хвоя 0,5 — 0,8 см длиной, расположена по 3 в мутовках. Древесина дерева устойчива против гниения. В посадках весьма декоративен. Засухоустойчив, малотребователен к почве.
Зоны морозостойкости: от 5b до более тёплых. В отдельные годы в условиях Московской области растения могут вымерзать, что проявляется в виде морозобоин на отдельных ветвях, побурением и усыханием хвои и ветвей[1].
Можжевельник чешуйчатый (лат. Juniperus squamata) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
ニイタカビャクシン(学名:Juniperus squamata)は、ヒノキ科ビャクシン属の常緑針葉樹の低木コニファー[1]。
原種は、中国の湖北や福建、四川、雲南、貴州、および台湾の標高3000-4000mの高山帯、ヒマラヤ山脈やアフガニスタンに分布する[2]。細根は少ないが、ハイネズと違って移植は困難ではない。葉は針状で密生し、枝は細かく分枝しやすい[2]。多くの園芸品種があり世界的に栽培されている[2]。挿し木で繁殖し、挿し木からの発根も良好とされる[2]。ハイネズより若干高さが出る傾向があり、樹高は50cm程度で匍匐型に広く広がる品種が多いが、「ゴールデン・ジョイ」のような盃型品種や、「メイリー」のような高さ4mほどの広円錐形になる品種もある。
ニイタカビャクシン(学名:Juniperus squamata)は、ヒノキ科ビャクシン属の常緑針葉樹の低木コニファー。