Pírníkovití (Ptiliidae) je čeleď maličkých brouků s celosvětovým rozšířením. Tato čeleď obsahuje nejmenšího ze všech brouků světa (délka 0,5 mm), přičemž největší člen této čeledi nedosahuje délky 2 mm. Pírníci se jim říká pro vzhled jejich zadních noh, které jsou jakoby opeřené. Ve sbírkách čeká na zevrubné popsání asi 630 druhů v cca 85 rodech, přičemž celkový počet druhů je určitě mnohem vyšší, než je uváděno.
Dospělci a larvy jsou obvykle nalézáni ve hnijícím materiálu organického původu v různorodém prostředí. Vajíčka jsou velmi dlouhá ve srovnání s velikostí samice (dosahují polovinu délky imaga - dospělého jedince) a samice je kladou po jednom v časových odstupech, jak se jednotlivá vajíčka vyvíjejí. U některých druhů se objevuje jev nazývaný partenogeneze, což je vývoj vajíčka bez přispění partnera druhého pohlaví.
Fosilie pírníků byly donedávna zaznamenány pouze v obdobích oligocénu a holocénu. Unikátní objev v barmském jantaru z období přelomu spodní a svrchní křídy (stáří asi 99 milionů let) však doložilo jejich výskyt i v tomto dávnějším období (ještě starší nálezy možná pocházejí z libanonského jantaru). Druh Kekveus jason, formálně popsaný v roce 2018, spadá právě mezi pírníkovité, a sice do nového tribu Discheramocephalini.[1][2]
V Evropě jsou pírníci zastoupeni ve 3 podčeledích, 21 rodech a více než 130 druzích.
Následující seznam je přehledem evropských rodů a některých vybraných druhů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptiliidae na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu pírníkovití ve Wikimedia Commons
nadčeleď Bostrichoidea: Anobiidae • Bostrichidae • Dermestidae • Jacobsoniidae
nadčeleď Chrysomeloidea: Cerambycidae • Chrysomelidae • Megalopodidae • Orsodacnidae
nadčeleď Cleroidea: Acanthocnemidae • Chaetosomatidae • Cleridae • Melyridae • Phloiophilidae • Phycosecidae • Prionoceridae • Trogossitidae
nadčeleď Cucujoidea: Alexiidae • Biphyllidae • Boganiidae • Bothrideridae • Cavognathidae • Cerylonidae • Coccinellidae • Corylophidae • Cryptophagidae • Cucujidae • Discolomatidae • Endomychidae • Erotylidae • Helotidae • Hobartiidae • Kateretidae • Laemophloeidae • Lamingtoniidae • Languriidae • Monotomidae • Nitidulidae • Passandridae • Phalacridae • Phloeostichidae • Propalticidae • Protocucujidae • Silvanidae • Smicripidae • Sphindidae
nadčeleď Curculionoidea: Anthribidae • Attelabidae • Belidae • Brentidae • Caridae • Curculionidae • Ithyceridae • Nemonychidae
nadčeleď Lymexyloidea: Lymexylidae
nadčeleď Buprestoidea: Buprestidae • Schizopodidae
nadčeleď Byrrhoidea: Byrrhidae • Callirhipidae • Chelonariidae • Cneoglossidae • Dryopidae • Elmidae • Eulichadidae • Heteroceridae • Limnichidae • Lutrochidae • Psephenidae • Ptilodactylidae
nadčeleď Dascilloidea: Dascillidae • Rhipiceridae
nadčeleď Elateroidea: Artematopodidae • Brachypsectridae • Cantharidae • Cerophytidae • Drilidae • Elateridae • Eucnemidae • Lampyridae • Lycidae • Omalisidae • Omethidae • Phengodidae • Plastoceridae • Podabrocephalidae • Rhinorhipidae • Telegeusidae • Throscidae
Pírníkovití (Ptiliidae) je čeleď maličkých brouků s celosvětovým rozšířením. Tato čeleď obsahuje nejmenšího ze všech brouků světa (délka 0,5 mm), přičemž největší člen této čeledi nedosahuje délky 2 mm. Pírníci se jim říká pro vzhled jejich zadních noh, které jsou jakoby opeřené. Ve sbírkách čeká na zevrubné popsání asi 630 druhů v cca 85 rodech, přičemž celkový počet druhů je určitě mnohem vyšší, než je uváděno.
Dospělci a larvy jsou obvykle nalézáni ve hnijícím materiálu organického původu v různorodém prostředí. Vajíčka jsou velmi dlouhá ve srovnání s velikostí samice (dosahují polovinu délky imaga - dospělého jedince) a samice je kladou po jednom v časových odstupech, jak se jednotlivá vajíčka vyvíjejí. U některých druhů se objevuje jev nazývaný partenogeneze, což je vývoj vajíčka bez přispění partnera druhého pohlaví.
