Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) je jednoletá, plevelná bylina, jediný druh rodu vochlice, který v české přírodě roste. Tento archeofyt se v ČR vyskytuje jen příležitostně, je vzácný a je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím.[1][2]
Je původním druhem v Evropě, v Jihozápadní a Střední Asii, na Kavkaze a indickém subkontinentu i v Severní Africe a v Mararonézii. Zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky, Východní Asie i Austrálie.
V české krajině rostl v minulosti v teplejších oblastech, především v Českém středohoří, Poohří, Polabí, v okolí Prahy, v Dyjsko-svrateckém úvalu a na Hané, později se začal z polí vytrácet a začal být považován i za nezvěstný. Před několika léty byl v malém počtu pozorován u Tuchoměřic v okrese Praha-západ.[1][2][3]
Roste na pastvinách, úhorech, na okraji polí i jako plevel v polích. Vykvétá od dubna do července, někdy za příhodných podmínek ještě podruhé na podzim. Na půdu je tato byliny poměrně náročná, obvykle se vyskytuje v těžké slínité či ulehlé vápnité zemině. Rychlý vývoj rostliny spadá do vlhčího jarního období, poměrně dobře roste i na později suchých stanovištích.[1][2][4]
Jednoletá rostlina s přímou nebo vystoupavou, 20 až 30 cm vysokou lodyhou vyrůstající z tenkého, vřetenovitého kořene. Lodyha je rozkladitě větvená, v průřezu oblá, jemně rýhovaná a bývá lysá nebo krátce štětinatě chlupatá. Přízemní listy (až 7 ks) jsou dlouze řapíkaté, lodyžním listům (až 5 ks) se řapíky postupně zkracují a horní listy jsou pochvatě přisedlé. Všechny listy jsou vejčitě trojúhelníkovité, dvou až trojnásobně zpeřené a jejich čárkovité úkrojky jsou zašpičatělé.
Květenství tvoří krátce stopkatý okolík, obvykle složený ze tři okolíčků na tenkých a lysých stopkách, které mívají v průměru po deseti květech. Obaly chybí, obalíčky z neopadavých dvou až trojklaných listenů, obvykle v počtu pěti, jsou delší než květní stopky. Pětičetné květy jsou částečně oboupohlavné a částečně samčí jen s prašníky. Korunní plátky jsou bílé, obvejčité, a okrajové jsou zvětšené a paprskují. Blizny bývají opylovány hmyzem přinášejícím pyl z cizích květů, nebo pylem vysypaným z vlastních prašníků. Ploidie druhu je 2n = 16.
Plody jsou lesklé, tmavě hnědé nažky protažené v jehlicovitý, až 7 cm dlouhý zobáček. Při dozrávání nažky od středního sloupku daleko odskakují.[1][2][4][5][6]
Druh je považován za jen mírně nebezpečný plevel, který nejčastěji roste v jarním a ozimém obilí nebo v jeteli. V současnosti je díky používání herbicidů a hlubokému zpracovávání půdy ve Střední Evropě na ústupů.[2][7]
Vochlice hřebenitá je dnes v České republice považována za kriticky ohrožený druh (C1),[8] ve starších klasifikacích byla hodnocena již jako vyhynulý druh (A1).[9]
Rozkvetlé okolíčky
Květy a plody
Jednotlivé plody
Obrázky, zvuky či videa k tématu vochlice hřebenitá ve Wikimedia Commons
Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) je jednoletá, plevelná bylina, jediný druh rodu vochlice, který v české přírodě roste. Tento archeofyt se v ČR vyskytuje jen příležitostně, je vzácný a je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím.
