Geomys a zo ur genad e rummatadur ar bronneged, ennañ razhed-godell hag a vev e Norzhamerika.
Geomys a zo ur genad e rummatadur ar bronneged, ennañ razhed-godell hag a vev e Norzhamerika.
Geomys és un gènere de mamífers rosegadors de la família Geomyidae. Són propis de Nord-amèrica, la seva àrea de distribució comprèn des del sud del Canadà fins a Mèxic.[2]
Les espècies d'aquest gènere tenen una llargada de cap a gropa d'entre 13 i 24 centímetres i una longitud de la cua d'entre 5 i 13 centímetres. El seu pes varia entre 300 i 450 grams. El color del pelatge a la part posterior varia entre el marró clar i el negre, sent generalment més clar a la part interior. Tenen potes poderoses amb urpes que els permeten cavar i enterrar-se.[3]
Els sistemes de túnels que caven les espècies d'aquest gènere poden mesurar fins a 30 metres i estan formats per llargs passadissos excavats a entre 10 i 20 centímetres de la superfície del terra, encara que rares vegades aprofundeixen fins a un metre. A cada cau hi ha com a mínim una càmera, que s'omple amb parts de plantes. A diferència d'altres rosegadors, aquestes espècie no hivernen.[3]
S'alimenten principalment d'arrels i tubercles i, de vegades, de parts de plantes verdes. Les necessitats de líquids són satisfetes gairebé exclusivament a través dels aliments que ingereixen.[3]
Fora de la temporada de cria cada individu viu en solitari. Depenent de l'àrea de distribució l'aparellament té lloc entre el març i el maig o una mica més tard. En algunes regions, les femelles tenen dues ventrades per any. El període de gestació encara no està completament clar, ja que hi estimacions que varien entre els 18 i els 52 dies.[3] La mitjana de cries per ventrada és de 3 o 4, encara que el nombre pot variar entre 1 i 8 cries. Les cries són cegues al néixer i obren els ulls després d'unes tres setmanes. Una o dues setmanes més tard són deslletades i entre els quatre i sis mesos després del naixement, les cries assoleixen la maduresa sexual. En captivitat les espècies d'aquest gènere poden viure poc més de set anys.[3]
Se n'han descrit les següents espècies:[4]
Alguns agricultors els consideren animals nocius pels cultius de patates i altres hortalisses d'arrel. D'altra banda, aquests rosegadors contribueixen a la formació d'un sòl ric en aliments.[3]
Les diferents espècies reaccionen de manera diferent als canvis en el seu entorn. La UICN ha catalogat, dins la seva Llista Vermella, Geomys tropicalis[5] com a espècie en perill greu i Geomys arenarius[6] com a espècie gairebé amenaçada. Les altres espècies es consideren en risc mínim.
Geomys és un gènere de mamífers rosegadors de la família Geomyidae. Són propis de Nord-amèrica, la seva àrea de distribució comprèn des del sud del Canadà fins a Mèxic.
Geomys (česky pytlonoš) je rod středně velkých hlodavců z čeledi pytlonošovitých (Geomyidae). Žijí v Severní Americe v USA, Kanadě a Mexiku.
Pytlonoši jsou 13–24 cm dlouzí zavalití hlodavci s krátkým ocasem. Prakticky celý život prožijí pod zemí, kde si staví systémy nor. Konzumují kořínky, oddenky a hlízy, na obdělávaných půdách i sladké brambory nebo např. cukrovou třtinu.
Pytlonoši se vyskytují na území USA na západě, středozápadě a na jihu. Jednotlivé druhy zasahují i do Manitoby v Kanadě nebo do příhraničních oblastí Mexika.[1]
Žijí na otevřených a řídce zalesněných plochách. Preferují lehčí písčité půdy.
Tento rod pytlonošů vytváří 9 druhů:[2]
Někteří biologové (Heaney a Timm, 1983) považují poddruh Geomys bursarius lutescens za samostatný druh Geomys lutescens. Většina odborníků ale tento názor nesdílí.[1]
Pro jednotlivé rody čeledi pytlonošovitých (Crategeomys, Geomys, Orthogeomys, Pappogeomys, Thomomys a Zygogeomys) nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako pytlonoše.[2] Pro přesné určení druhu je tedy třeba použít i mezinárodní rodové jméno (v tomto případě Geomys), případně u konkrétního druhu binomické jméno.
Všechny druhy tohoto rodu mají zavalité tělo, velkou hlavu, lícní torby až do dna porostlé srstí, horní pysk také pokrytý srstí a nerozpolcený. Srst je krátká, podle druhu světle šedá až téměř černá. Břicho mají obvykle světlejší.[1]
Měří 13–24 cm, ocas pak 5–12 cm. Váží 300–450 g, přičemž samci jsou o něco těžší. Končetiny jsou krátké (zvláště zadní) a mají po pěti prstech; na předních končetinách jsou prsty opatřeny drápy mnohem delšími, než na zadních. Ocas bývá krátký, osrstěný, s lysým koncem.
Horní řezáky mají podélnou rýhu a žvýkací plochy stoliček jsou rovné.
Pytlonoši žijí většinu svého života pod zemí. Preferují lehčí písčité půdy (což je dáno zřejmě uspořádáním jejich předních nohou)[1] na otevřených a řídce zalesněných plochách.
Budují si rozvětvený systém chodeb které spojují hlavní hnízdo, spižírny a několik místností k ukládání exkrementů.[1] Např. u druhu Geomys breviceps byly zjištěny celkem chodby o celkové délce až 30 m umístěné 10–20 cm pod zemí. Sbíhaly se v hlavní místnosti o rozměrech 28×23 cm, která byla vystlaná 25mm vrstvou jemně natrhaného rostlinného materiálu. Systém měl 6 místností na exkrementy a 11 vchodů.
Pytlonoši jsou samotářská zvířata – každý jedinec si buduje svůj systém chodeb. Pokud se dva jedinci dostanou k sobě, prudce spolu bojují. V období páření se někdy samci prohrabou svými tunely až k samicím; většinou však vylézají na povrch a vyhledávají samičí nory.
Pytlonoši jsou aktivnější v létě, i když v zimě neupadají stejně jako většina hlodavců do zimního spánku. Při nebezpečí nebo vyrušení syčí.
Potrava se skládá hlavně z podzemních kořínků, oddenků a hlíz. Některé druhy konzumují i nadzemní vegetaci, kterou najdou v okolí svých nor. Vhodnou potravu si ukládají do spižíren, kde si vytvářejí zásoby na zimu.[1]
Pokud se pytlonoši dostanou na obdělávanou půdu, působí zde škody. Mezi jejich oblíbenou potravu patří sladké brambory, cukrová třtina, hrách a také různé ovocné stromy. Jejich tunely působí také erozi půdy, ale na druhou stranu přispívají k jejímu provzdušňování.
Pytlonoši s obvykle páří od března do května. Některé druhy, zejména v jižnějších oblastech, se páří i 2× ročně.[1]
Počet mláďat ve vrhu je rozdílný a závisí na druhu, ale obvykle rodí samice 3–4 mláďata (maximální rozmezí 1–8 mláďat). Při narození jsou obvykle 5 g těžká, oči se jim otvírají po 22–23 dnech a kojena jsou průměrně jeden měsíc. Matku opouštějí v 7 týdnech a sexuální dospělosti dosahují po 4–6 měsících (druh Geomys bursarius). Nejvyšší doložený věk u tohoto druhu byl 7 let a 2 měsíce.
Většina druhů tohoto rodu není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geomys ve Wikimedia Commons
Geomys (česky pytlonoš) je rod středně velkých hlodavců z čeledi pytlonošovitých (Geomyidae). Žijí v Severní Americe v USA, Kanadě a Mexiku.
Pytlonoši jsou 13–24 cm dlouzí zavalití hlodavci s krátkým ocasem. Prakticky celý život prožijí pod zemí, kde si staví systémy nor. Konzumují kořínky, oddenky a hlízy, na obdělávaných půdách i sladké brambory nebo např. cukrovou třtinu.
Die Flachland-Taschenratten (Geomys) sind eine Gattung von zwölf Arten grabender Nagetiere aus der Familie der Taschenratten (Geomyidae). Heimisch sind Flachland-Taschenratten in den Prärie-Gegenden Nordamerikas zwischen dem nordöstlichen Mexiko über die Great Plains und dem mittleren Westen in den Vereinigten Staaten bis Süd-Kanada.[1]
Die Arten erreichen eine Kopf-Rumpf-Länge von 13 bis 24 cm und eine Schwanzlänge von 5 bis 13 cm. Das Gewicht liegt bei 300 bis 450 g. Auf dem Rücken kann die Fellfarbe zwischen Schwarz und Hellbraun variieren, die Unterseite ist meist heller. Flachland-Taschenratten haben kräftige Pfoten mit Klauen, mit denen sie in der Erde graben.[2]
Die Tunnelsysteme der Flachland-Taschenratten haben bis zu 30 m lange Gänge die meist 10 bis 20 cm unter der Erdoberfläche liegen. Selten reichen sie bis zu 100 cm tief. In jedem Bau gibt es mindestens eine Kammer, die mit Pflanzenteilen gepolstert wird. Die Nagetiere halten sich hauptsächlich in diesen Bauen auf und halten keinen Winterschlaf.[2]
Als Nahrung dienen hauptsächlich Wurzeln und Knollen sowie vereinzelt grüne Pflanzenteile. Der Flüssigkeitsbedarf wird fast ausschließlich durch die Nahrung gedeckt.[2]
Außerhalb der Paarungszeit lebt jedes Exemplar allein. Abhängig vom Verbreitungsgebiet findet die Fortpflanzung zwischen März und Mai oder etwas später statt. In manchen Regionen haben Weibchen zwei Würfe pro Jahr. Die Länge der Trächtigkeit ist nicht vollständig erforscht, die Angaben schwanken zwischen 18 und 52 Tage.[2] Pro Wurf werden meist 3 oder 4 Junge geboren, die Anzahl kann insgesamt zwischen 1 und 8 variieren. Die Jungtiere sind bei der Geburt blind und öffnen die Augen nach etwa drei Wochen. Ein oder zwei Wochen später werden sie nicht mehr gesäugt und vier bis sechs Monate nach der Geburt erreichen die Jungtiere die Geschlechtsreife. In menschlicher Obhut können Flachland-Taschenratten etwas mehr als sieben Jahre alt werden.[2]
Die Verwandtschaftsverhältnisse von Geomys sind nicht vollständig phylogenetisch geklärt[3], 2016 waren folgende Arten beschrieben:[4]
Manche Bauern betrachten Flachland-Taschenratten als Schadtiere an Kartoffeln und anderen Wurzelgemüse. Andererseits tragen die Nagetiere zur Bildung einer nahrungsreichen Erdschicht bei.[2]
Die Arten reagieren unterschiedlich stark auf Landschaftsveränderungen. Die IUCN listet Geomys tropicalis als vom Aussterben bedroht (critically endangered) und Geomys arenarius in der Vorwarnliste (near threatened). Die anderen Arten gelten als nicht gefährdet (least concern).[5]
Die Flachland-Taschenratten (Geomys) sind eine Gattung von zwölf Arten grabender Nagetiere aus der Familie der Taschenratten (Geomyidae). Heimisch sind Flachland-Taschenratten in den Prärie-Gegenden Nordamerikas zwischen dem nordöstlichen Mexiko über die Great Plains und dem mittleren Westen in den Vereinigten Staaten bis Süd-Kanada.
The genus Geomys contains 12 species of pocket gophers[1] often collectively referred to as the eastern pocket gophers. Like all pocket gophers, members of this genus are fossorial herbivores.
The genus Geomys contains 12 species of pocket gophers often collectively referred to as the eastern pocket gophers. Like all pocket gophers, members of this genus are fossorial herbivores.
Geomuso (Geomys) estas mamulo el la ordo de ronĝuloj, familio de geomusedoj, foje kun apenaǔ videblaj oreloj, vivanta sur la stepoj, kie ĝi fosas reton da galerioj. Estas naǔ specioj en la genro. La tipa teritorio estas Nordameriko, ĉefe en Usono kaj kelkaj specioj en Meksiko.
Geomuso (Geomys) estas mamulo el la ordo de ronĝuloj, familio de geomusedoj, foje kun apenaǔ videblaj oreloj, vivanta sur la stepoj, kie ĝi fosas reton da galerioj. Estas naǔ specioj en la genro. La tipa teritorio estas Nordameriko, ĉefe en Usono kaj kelkaj specioj en Meksiko.
Geomys es un género de roedores castorimorfos de la familia Geomyidae.[1] Son conocidos comúnmente como tuzas del este o ratas de abazones del este. Se encuentran en América del Norte, desde el sur de Canadá hasta México.
Se reconocen las siguientes especies:[1]
Geomys es un género de roedores castorimorfos de la familia Geomyidae. Son conocidos comúnmente como tuzas del este o ratas de abazones del este. Se encuentran en América del Norte, desde el sur de Canadá hasta México.
Geomys Geomyidae animalia familiako generoa da[1], karraskarien barruan sailkatua.
Geomys Geomyidae animalia familiako generoa da, karraskarien barruan sailkatua.
Geomys est un genre de rongeurs faisant partie de la famille des Géomyidés qui rassemble des gaufres ou rats à poche, c'est-à-dire à abajoues. Les individus de ce genre sont appelés en français des géomys ou gaufres à poche[1].
Ce genre a été décrit pour la première fois en 1817 par Constantine Samuel Rafinesque (1783-1840), un naturaliste et un archéologue américain d'origine européenne.
Selon Mammal Species of the World (version 3, 2005) (1 juin 2016)[2] :
Selon Paleobiology Database (1 juin 2016)[6] :
Geomys est un genre de rongeurs faisant partie de la famille des Géomyidés qui rassemble des gaufres ou rats à poche, c'est-à-dire à abajoues. Les individus de ce genre sont appelés en français des géomys ou gaufres à poche.
Ce genre a été décrit pour la première fois en 1817 par Constantine Samuel Rafinesque (1783-1840), un naturaliste et un archéologue américain d'origine européenne.
Rytų Amerikos goferai (lot. Geomys, angl. Eastern pocket gophers, vok. Flachlandtaschenratten) – goferinių (Geomyidae) šeimos graužikų gentis.
Paplitę Šiaurės Amerikos rytinėje. Gentyje yra 9 rūšys:
Geomys is een geslacht van zoogdieren uit de familie van de goffers (Geomyidae).
Geomys is een geslacht van zoogdieren uit de familie van de goffers (Geomyidae).
Multimedia w Wikimedia Commons Goffer[10] (Geomys) – rodzaj gryzonia z rodziny gofferowatych (Geomyidae).
Rodzaj obejmuje gatunki występujące w Ameryce Północnej[11].
Do rodzaju goffer zaliczane są gatunki[10][11]:
Goffer (Geomys) – rodzaj gryzonia z rodziny gofferowatych (Geomyidae).
Geomys é um gênero de roedores da família Geomyidae.
Östliga kindpåsråttor (Geomys[1]) är ett släkte av däggdjur som ingår i familjen kindpåsråttor.[1]
Dessa kindpåsråttor når en kroppslängd (huvud och bål) av 13 till 24 cm och en svanslängd av 5 till 13 cm. De blir 300 till 450 g tunga.[2] Arterna har en svart till ljusbrun päls på ovansidan som är på buken ljusare. Framfötterna är kraftiga och utrustade med klor för att gräva i jorden.[2]
Östliga kindpåsråttor förekommer från sydöstra USA till centrala Mexiko. De vistas nästan alltid i sina underjordiska bon som byggs i öppna landskap med några glest fördelade träd och buskar. Tunnlarna i boet kan vara 30 meter långa och ligger cirka 10 till 20 cm under markytan (ibland 100 cm). I boet finns minst en kammare som fodras med växtdelar. Arterna håller ingen vinterdvala.[2]
Födan utgörs av rötter och rotfrukter samt några gröna växtdelar. Vätskebehovet tillfredsställs nästan helt med födan.[2]
Utanför parningstiden lever varje individ ensam. Fortplantningen sker oftast mellan mars och maj eller lite senare. Det är inte helt utrett hur länge dräktigheten varar, uppgifterna varierar mellan 18 och 52 dagar.[2] Vanligen föds 3 eller 4 ungar per kull men antalet kan variera mellan 1 och 8. I vissa regioner kan honan ha två kullar per år. Ungarna föds blinda och de öppnar ögonen efter ungefär tre veckor. En eller två veckor senare slutar honan med digivning. Könsmognaden infaller efter fyra till sex månader. Med människans vård kan individerna leva sju år.[2]
Dessa gnagare betraktas ibland som skadedjur på potatis och andra rotfrukter men de hjälper även vid skapandet av en frodig jordmån. Arterna hotas mer eller mindre av landskapsförändringar.[2] IUCN listar Geomys tropicalis som har ett litet utbredningsområde i östra Mexiko som akut hotad (CR) och Geomys arenarius som nära hotad (NT). Övriga arter klassificeras som livskraftig (LC).[3]
Arter enligt Catalogue of Life[1]:
Wikimedia Commons har media som rör Östliga kindpåsråttor.
Wikispecies har information om Geomys.
Östliga kindpåsråttor (Geomys) är ett släkte av däggdjur som ingår i familjen kindpåsråttor.
Geomys là một chi động vật có vú trong họ Chuột nang, bộ Gặm nhấm. Chi này được Rafinesque miêu tả năm 1817.[1] Loài điển hình của chi này là Geomys pinetis Rafinesque, 1817.
Chi này gồm các loài:
Bài viết về một loài thuộc bộ Gặm nhấm này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Geomys là một chi động vật có vú trong họ Chuột nang, bộ Gặm nhấm. Chi này được Rafinesque miêu tả năm 1817. Loài điển hình của chi này là Geomys pinetis Rafinesque, 1817.
Восточные гоферы (Geomys) — род грызунов семейства гоферовых. Ареал охватывает территорию прерий Северной Америки от северо-востока Мексики через Великие Равнины и Средний Запад в США до южной Канады[1].
9 видов:
Восточные гоферы (Geomys) — род грызунов семейства гоферовых. Ареал охватывает территорию прерий Северной Америки от северо-востока Мексики через Великие Равнины и Средний Запад в США до южной Канады.
동부흙파는쥐속 또는 동부주머니고퍼속(Geomys)는 흙파는쥐과에 속하는 설치류 속이다.[1]
