Geomys (česky pytlonoš) je rod středně velkých hlodavců z čeledi pytlonošovitých (Geomyidae). Žijí v Severní Americe v USA, Kanadě a Mexiku.
Pytlonoši jsou 13–24 cm dlouzí zavalití hlodavci s krátkým ocasem. Prakticky celý život prožijí pod zemí, kde si staví systémy nor. Konzumují kořínky, oddenky a hlízy, na obdělávaných půdách i sladké brambory nebo např. cukrovou třtinu.
Pytlonoši se vyskytují na území USA na západě, středozápadě a na jihu. Jednotlivé druhy zasahují i do Manitoby v Kanadě nebo do příhraničních oblastí Mexika.[1]
Žijí na otevřených a řídce zalesněných plochách. Preferují lehčí písčité půdy.
Tento rod pytlonošů vytváří 9 druhů:[2]
Někteří biologové (Heaney a Timm, 1983) považují poddruh Geomys bursarius lutescens za samostatný druh Geomys lutescens. Většina odborníků ale tento názor nesdílí.[1]
Pro jednotlivé rody čeledi pytlonošovitých (Crategeomys, Geomys, Orthogeomys, Pappogeomys, Thomomys a Zygogeomys) nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako pytlonoše.[2] Pro přesné určení druhu je tedy třeba použít i mezinárodní rodové jméno (v tomto případě Geomys), případně u konkrétního druhu binomické jméno.
Všechny druhy tohoto rodu mají zavalité tělo, velkou hlavu, lícní torby až do dna porostlé srstí, horní pysk také pokrytý srstí a nerozpolcený. Srst je krátká, podle druhu světle šedá až téměř černá. Břicho mají obvykle světlejší.[1]
Měří 13–24 cm, ocas pak 5–12 cm. Váží 300–450 g, přičemž samci jsou o něco těžší. Končetiny jsou krátké (zvláště zadní) a mají po pěti prstech; na předních končetinách jsou prsty opatřeny drápy mnohem delšími, než na zadních. Ocas bývá krátký, osrstěný, s lysým koncem.
Horní řezáky mají podélnou rýhu a žvýkací plochy stoliček jsou rovné.
Pytlonoši žijí většinu svého života pod zemí. Preferují lehčí písčité půdy (což je dáno zřejmě uspořádáním jejich předních nohou)[1] na otevřených a řídce zalesněných plochách.
Budují si rozvětvený systém chodeb které spojují hlavní hnízdo, spižírny a několik místností k ukládání exkrementů.[1] Např. u druhu Geomys breviceps byly zjištěny celkem chodby o celkové délce až 30 m umístěné 10–20 cm pod zemí. Sbíhaly se v hlavní místnosti o rozměrech 28×23 cm, která byla vystlaná 25mm vrstvou jemně natrhaného rostlinného materiálu. Systém měl 6 místností na exkrementy a 11 vchodů.
Pytlonoši jsou samotářská zvířata – každý jedinec si buduje svůj systém chodeb. Pokud se dva jedinci dostanou k sobě, prudce spolu bojují. V období páření se někdy samci prohrabou svými tunely až k samicím; většinou však vylézají na povrch a vyhledávají samičí nory.
Pytlonoši jsou aktivnější v létě, i když v zimě neupadají stejně jako většina hlodavců do zimního spánku. Při nebezpečí nebo vyrušení syčí.
Potrava se skládá hlavně z podzemních kořínků, oddenků a hlíz. Některé druhy konzumují i nadzemní vegetaci, kterou najdou v okolí svých nor. Vhodnou potravu si ukládají do spižíren, kde si vytvářejí zásoby na zimu.[1]
Pokud se pytlonoši dostanou na obdělávanou půdu, působí zde škody. Mezi jejich oblíbenou potravu patří sladké brambory, cukrová třtina, hrách a také různé ovocné stromy. Jejich tunely působí také erozi půdy, ale na druhou stranu přispívají k jejímu provzdušňování.
Pytlonoši s obvykle páří od března do května. Některé druhy, zejména v jižnějších oblastech, se páří i 2× ročně.[1]
Počet mláďat ve vrhu je rozdílný a závisí na druhu, ale obvykle rodí samice 3–4 mláďata (maximální rozmezí 1–8 mláďat). Při narození jsou obvykle 5 g těžká, oči se jim otvírají po 22–23 dnech a kojena jsou průměrně jeden měsíc. Matku opouštějí v 7 týdnech a sexuální dospělosti dosahují po 4–6 měsících (druh Geomys bursarius). Nejvyšší doložený věk u tohoto druhu byl 7 let a 2 měsíce.
Většina druhů tohoto rodu není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geomys ve Wikimedia Commons
Geomys (česky pytlonoš) je rod středně velkých hlodavců z čeledi pytlonošovitých (Geomyidae). Žijí v Severní Americe v USA, Kanadě a Mexiku.
Pytlonoši jsou 13–24 cm dlouzí zavalití hlodavci s krátkým ocasem. Prakticky celý život prožijí pod zemí, kde si staví systémy nor. Konzumují kořínky, oddenky a hlízy, na obdělávaných půdách i sladké brambory nebo např. cukrovou třtinu.
