Strdimilovití (Nectarinidae) je početná čeleď pěvců čítající na 132 druhů v 15 rodech.
Velikost i hmotnost strdimilovitých je značně variabilní a může se pohybovat od sotva 5 g těžkého strdimila savanového až po 45 g vážícího strdimila brýlového. Stejně jako kolibříci jsou výrazně sexuálně dimorfní, se samci jasných barev. Od samic se samci odlišují i mírně větší velikostí. Společným znakem všech strdimilivitých je poměrně dlouhý, na konci viditelně zahnutý zobák s dlouhým hrubým jazykem přizpůsobeným k požírání nektaru, ačkoli se u některých druhů ve stravě objevují převážně pavouci a hmyz, kterým krmí i svá mláďata.
Strdimilovití obývají tropické oblasti Afriky, Asie a Australasie. V Africe, kde žijí v nejhojnějším počtu, jsou zastoupeni zejména v její subsaharské části a na Madagaskaru, v Asie zasahují podél pobřeží Rudého moře až po Izrael. V Australasii jsou pak zastoupeni na Nové Guineji, severní a východní Austrálii a na Šalamounových ostrovech. Obývají přitom širokou škálu krajin, ale přednostně se vyskytují v tropických deštných lesích, lesech jiného typu, křovinách a v savanách, některé druhy často zasahují také do zahrad, plantáží a na zemědělskou půdu.
Jsou aktivní přes den a vyskytují se v párech nebo rodinných skupinách. Hnízdo připevňují k větvím stromů a kladou do něj až 4 vejce, na jejichž inkubaci se většinou podílí pouze samice. O již vylíhlé potomstvo se však vždy starají oba rodiče společně. Všichni strdimilovití se také stávají častou obětí hnízdního parazitismu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunbird na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu strdimilovití ve Wikimedia Commons
Strdimilovití (Nectarinidae) je početná čeleď pěvců čítající na 132 druhů v 15 rodech.
Velikost i hmotnost strdimilovitých je značně variabilní a může se pohybovat od sotva 5 g těžkého strdimila savanového až po 45 g vážícího strdimila brýlového. Stejně jako kolibříci jsou výrazně sexuálně dimorfní, se samci jasných barev. Od samic se samci odlišují i mírně větší velikostí. Společným znakem všech strdimilivitých je poměrně dlouhý, na konci viditelně zahnutý zobák s dlouhým hrubým jazykem přizpůsobeným k požírání nektaru, ačkoli se u některých druhů ve stravě objevují převážně pavouci a hmyz, kterým krmí i svá mláďata.
Strdimilovití obývají tropické oblasti Afriky, Asie a Australasie. V Africe, kde žijí v nejhojnějším počtu, jsou zastoupeni zejména v její subsaharské části a na Madagaskaru, v Asie zasahují podél pobřeží Rudého moře až po Izrael. V Australasii jsou pak zastoupeni na Nové Guineji, severní a východní Austrálii a na Šalamounových ostrovech. Obývají přitom širokou škálu krajin, ale přednostně se vyskytují v tropických deštných lesích, lesech jiného typu, křovinách a v savanách, některé druhy často zasahují také do zahrad, plantáží a na zemědělskou půdu.
Jsou aktivní přes den a vyskytují se v párech nebo rodinných skupinách. Hnízdo připevňují k větvím stromů a kladou do něj až 4 vejce, na jejichž inkubaci se většinou podílí pouze samice. O již vylíhlé potomstvo se však vždy starají oba rodiče společně. Všichni strdimilovití se také stávají častou obětí hnízdního parazitismu.
