La raigañu de corrolada, o Corallorhiza trifida, ye una especie d'orquídea de vezu terrestre. Ye nativa de Norteamérica y d'Europa.
Alcuéntrase en Groenlandia, Islandia, Gran Bretaña, Noruega, Suecia, Finlandia, España, Francia, Dinamarca, Alemaña, República Checa, Austria, Suiza, Italia, Yugoslavia, Grecia, Turquía, Bulgaria, Rumanía, Polonia, Ucraína, Rusia, Siberia occidental, Kazakstán, Kirguistán, l'este de Siberia, Mongolia, China, Corea, Himalaya, Paquistán, Nepal, Alaska, los Territorios del Noroeste, Yukón, Alberta, Manitoba , Saskatchewan, Ontario, Quebec, Islla del Príncipe Dubardu, Nueva Escocia, New Brunswick, Llabrador, Terranova, Washington, Oregón, California, Utah, Idaho, Montana, Wyoming, Coloráu, Nuevu Méxicu, Dakota del Sur, Minnesota, Wisconsin, Illinois, Indiana , Michigan, Ohio, Virxinia Occidental, Pennsylvania, Nueva York, Nueva Jersey, Delaware, Maryland, Washington DC, Massachusetts, Connecticut, Rhode Island, Nuevu Hampshire, Vermont y Maine, nel norte de los montes de monte, banzaos, dunes encharcaes y montes d'haya y de coníferes n'altores d'hasta 2300 msnm.
Ye una especie de pequeñu tamañu, que prefier el clima fríu a frescu, ye saprofita, de vezu terrestre , de color amarellentáu col tarmu envueltu por 2 a 4 vaines y con bráctees. Floria nuna inflorescencia laxa con 2 a 10 flores pequeñes de 1 cm de llargor, llixeramente colgantes. El floriamientu producir na primavera y principios del branu.
Corallorhiza trifida describióse por Jean Jacques Châtelain y espublizóse en Specimen Inaugurale de Corallorhiza 8. 1760.[1]
Corallorhiza: nome xenéricu que deriva de dos pallabres griegues: "korallion" = (corales) y "rhiza" = (raigañu) y refierse al raigañu rizomatosa precisamente similar a un coral.[2]
trifida: epítetu llatín que significa "con tres divisiones".[3]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. La raigañu de corrolada, o Corallorhiza trifida, ye una especie d'orquídea de vezu terrestre. Ye nativa de Norteamérica y d'Europa.
Tegeirian yw Tegeirian gwraidd cwrel sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Orchidaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Corallorrhiza trifida a'r enw Saesneg yw Coralroot orchid.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tegeirian Gwreiddgwrel.
Mae'n blanhigyn blodeuol nodedig ac fel eraill o deulu'r Orchidaceae, mae'r blodau'n hynod liwgar mae'n cynhyrchu arogl da. Enw'r genws yw Orchis, sy'n tarddu o Hen Roeg ὄρχις (órkhis), sy'n golygu caill; mae hyn yn cyfeirio at gloron deuol rhai tegeirianau.[2]
Tegeirian yw Tegeirian gwraidd cwrel sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Orchidaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Corallorrhiza trifida a'r enw Saesneg yw Coralroot orchid. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tegeirian Gwreiddgwrel.
Mae'n blanhigyn blodeuol nodedig ac fel eraill o deulu'r Orchidaceae, mae'r blodau'n hynod liwgar mae'n cynhyrchu arogl da. Enw'r genws yw Orchis, sy'n tarddu o Hen Roeg ὄρχις (órkhis), sy'n golygu caill; mae hyn yn cyfeirio at gloron deuol rhai tegeirianau.
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) je subtilní, někdy jen 10 cm vysoká vytrvalá rostlina, jedna z nejméně nápadných orchidejí. Roste v lesním šeru v kypré půdě a dostává jen minimum světla. Je v české přírodě jediný druh rodu korálice, vyskytuje se velmi omezeně a je zákonem chráněna jako rostlina ohrožená vyhynutím. Roste v silně zastíněném prostředí a téměř nemá chlorofyl. Je tzv. mykotrofní rostlinou, výživné látky si nevytváří fotosyntézou, ale čerpá je z mycelia hub na jejíchž existenci je trvale závislá.[1][2]
Rostlina je cirkumpolárně rozšířena v obrovském areálu, kde se vyskytuje ostrůvkovitě. Tato oblast vede od severních oblastí Kanady po velké části Spojených států a částečně i Grónska, dále pokračuje přes téměř celou Evropu, Sibiř, Střední i Jihozápadní Asii až do severní Číny, Mongolska a přes Dálný východ až do Japonska. Vyskytuje se hlavně na chladnějších místech, v teplých oblastech vystupuje do nadmořské výšky až 3100 m. Málokde se vyskytuje hojně, ale ve státech Střední Evropy ji lze spatřit opravdu jen řídce a často je chráněnou rostlinou.
V České republice se dříve vyskytovala četněji, nyní jen ojediněle vyrůstá na Šumavě, v Krkonoších, Hrubém Jeseníků, Bílých Karpatech, Moravském krasu a v okolí Kokořína, Brna a Hanušovic. Většina těchto lokalit je soustředěna do vyšších poloh, do mezofytika a oreofytika.[1][2][3][4]
Bylina se vykytuje ve vlhkých, humózních, na živiny chudých listnatých i jehličnatých lesích, v neuzavřených lesních světlinách s duby, buky, habry, jedlemi nebo smrky, stejně jako na podmáčených vrchovištích i v kosodřevinách. Jen velmi vzácně se objevuje na louce po okraji lesa. Roste ve dvou odlišných biotopech. První se nachází v lesích na bazickém podkladu na místech bez bylinného patra v humózní vrstvě opadaného jehličí a listů. Druhým biotopem jsou podmáčené rašelinné lesy s mechovými porosty. Ploidie druhu bývá 2n = 38, 40, 42.
Korálice trojklaná se účastní trojstranné symbiózy se stromy rodů smrk (Picea), topol (Populus), vrba (Salix) nebo zerav (Thuja) a s houbami rodů vatička (Tomentella) a plesňák (Thelephora). Látky potřebné pro stavbu těla získává z mycelia hub, které je taktéž nedokážou vytvořit a stejně paraziticky je odebírají z kořenů zelených rostlin, ty je vytvářejí fotosynteticky. Aby mohla její semena bez endospermu vyklíčit do stadia semenáče, musí být od samého počátku propojena se symbiotickou houbou.[1][2][3][5]
Předpokládalo se, že korálice trojklaná je plně odkázána na symbiózu, přesto byly v rostlině zjištěny geny pro syntézu chlorofylu a nově i samotný chlorofyl. Pravděpodobně rostlina získává od mykorhizních hub pouze okolo 52 % dusíku a 77 % uhlíku a zbytek si vyrábí sama.[6]
Vytrvalá, bledě žlutá až nahnědlá bylina s krátkými lodyhami vysokými jen 10 až 20 cm. Je v kyprém lesním humusu ukotvena hnědým, zduřelým a bohatě větveným oddenkem bez kořínků, který vzhledem připomíná mořské korály, odtud pochází i její rodové jméno korálice. Oddenek je intenzivně kolonizován podhoubím symbiotických stopkovýtrusných hub. Na konci každé ztlustlé části oddenku je pupen, z kterého může vyrůst nová lodyha, jenž je v dolní části porostlá jedním až třemi načervenalými, zakrnělými, šupinovitými listy tvořící úzkou pochvu.
Na konci lodyhy je řídký, nejvýše 8 cm dlouhý terminální klas se třemi až osmi odstálými, bledě žlutými, slabě vonícími květy dlouhými 1 až 1,5 cm. Květy mají drobné šupinovité listeny a nerozlišené okvětí ve dvou kruzích po třech lístcích 5 mm dlouhých. Kopinaté okvětní lístky světlé žlutozelené barvy jsou k sobě skloněné, vnější jsou po okrajích hnědočervené a vnitřní stejnobarevně tečkované. Jazykovitý pysk je tupý, trojlaločný (odtud pochází druhové jméno trojklaná), uprostřed je bílý a u báze červeně skvrnitý; ostruha není vyvinutá. Pyl je slepen do brylek. Květy rozkvétají v květnu a červnu a jsou samosprašné; někdy je i v lesním přítmí navštěvují pestřenky. Plody jsou svěšené, elipsoidní, 5 až 15 mm velké tobolky s velmi drobnými, prachovitými semeny, která mají krátkou dobu životnosti.[1][2][3][7]
Korálice trojklaná je rostlinou, která sice byla i v minulosti v české přírodě poměrně vzácnou, ale v současnosti rapidně ustupuje ze svých zbylých lokalit. Děje se tak pro její silné symbiotické vazby s houbovými organismy, jež jsou velmi citlivé na změny v chemii půdy. Příčiny úbytku je nutno hledat hlavně v eutrofizaci prostředí a kyselých imisích, stejně jako ve změnách v lesním hospodaření. Pro posílení její ochrany byla zařazena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[2][8][9]
Květní pupeny
Rozvité květenství
Květ
Zrající plody
Obrázky, zvuky či videa k tématu korálice trojklaná ve Wikimedia Commons
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) je subtilní, někdy jen 10 cm vysoká vytrvalá rostlina, jedna z nejméně nápadných orchidejí. Roste v lesním šeru v kypré půdě a dostává jen minimum světla. Je v české přírodě jediný druh rodu korálice, vyskytuje se velmi omezeně a je zákonem chráněna jako rostlina ohrožená vyhynutím. Roste v silně zastíněném prostředí a téměř nemá chlorofyl. Je tzv. mykotrofní rostlinou, výživné látky si nevytváří fotosyntézou, ale čerpá je z mycelia hub na jejíchž existenci je trvale závislá.
Die Korallenwurz (Corallorhiza trifida) gehört zur Gattung Corallorhiza und damit zur Familie der Orchideengewächse (Orchidaceae).
Die Art wurde im Jahr 1760 von Jean Jacques Châtelain (1736–1822) als Corallorhiza trifida beschrieben. Der Gattungsname bezieht sich auf den korallenartig verzweigten Wurzelstock (Rhizom) und leitet sich von den griechischen Wörtern κοράλλιον korallion „Koralle“ und ρίζα rhiza „Wurzel“ ab. Das Art-Epitheton stammt vom lateinischen trifidus „dreispaltig“. Es ist jedoch unklar, was der Beschreiber damit meinte – vielleicht bezieht er sich auf die dreiteilige untere Blütenhälfte, Blütenform oder die Lippenzeichnung.
Von den deutschen Namen Wald-Korallenwurz, Europäische Korallenwurz oder Dreispaltige Korallenwurz konnte sich keine Bezeichnung durchsetzen.
Die Korallenwurz ist eine mykoheterotrophe Pflanze ohne oder mit nur wenig Chlorophyll.
Diese Orchideen-Art, wie auch die Vogel-Nestwurz (Neottia nidus-avis) und der Widerbart (Epipogium aphyllum) „… sind dauernd auf ihre Mykorrhizapilze angewiesen und parasitieren also gewissermaßen auf ihnen …“;[1] man hat das früher vereinfacht als Saprophyten bezeichnet. (Saprophyten sind jedoch nur Bakterien und Pilze, aber keine Pflanzen.)
Die Korallenwurz ist eine ziemlich unscheinbare, zierliche, ausdauernde krautige Pflanze. Sie hat keine Laubblätter, sondern nur wenige dem Stängel anliegende Schuppenblätter. Das Rhizom ist ausdauernd und hat eine korallenartige Form. An manchen Standorten neigen diese Pflanzen durch Verzweigung des Rhizoms zur Horstbildung.
Die zwei bis zwölf winzigen Blüten (nur 5 mm lang) sind wie die ganze Pflanze gelblichgrün gefärbt. Die Blütenhüllblätter stehen schräg nach vorne ab, die zungenförmige Lippe (Labellum) mit zahnartigen Seitenlappen ist weißlich und mit roten Punkten versehen.
Die Blütezeit dieser Art erstreckt sich insgesamt von Ende April bis in den August hinein, differiert aber sehr stark innerhalb des Verbreitungsgebietes. So beginnt die Art in den Buchenwäldern der Mittelgebirge schon Ende April zu blühen. Die Blütezeit dauert nur etwa drei Wochen. In den polaren Regionen sowie im Hochgebirge, wo sie bis in Höhen über 2000 m NN vorkommt, blüht sie dagegen erst im Hochsommer.
Die Korallenwurz blüht allerdings nicht jedes Jahr und bleibt daher oft an den Wuchsorten unsichtbar.
Knospen
Einzelblüte
Blütenstände
Fruchtstände
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 42.[2]
Die Korallenwurz kommt als einzige Art der Gattung Korallenwurzen (Corallorhiza) in Europa vor. Daher wird sie manchmal auch als Europäische Korallenwurz bezeichnet. In Nordamerika und Mittelamerika kommen weitere, auch größere Arten vor.[3] Es gibt weltweit 11 Arten.[3]
Das Verbreitungsareal der Korallenwurz erstreckt sich zirkumpolar über die temperaten, borealen und arktischen Zonen der Nordhalbkugel. In Europa ist sie vor allem in Skandinavien und in den Gebirgen heimisch. Sie ist eine von fünf Orchideenarten, die sogar auf Grönland gefunden wurden. Je südlicher sie in Europa vorkommt, desto stärker wird die Bindung an höhere Gebirgslagen. Bereits in den deutschen Mittelgebirgen ist sie nicht in Tieflagen zu finden. In den Allgäuer Alpen steigt sie im Tiroler Teil bei Holzgau gegen die Vordere Mutte von 1300 bis zu 1500 Metern Meereshöhe auf.[4] Nach Baumann und Künkele hat die Art in den Alpenländern folgende Höhengrenzen: Deutschland 50–1620 Meter, Frankreich 660–2000 Meter, Schweiz 300–2345 Meter, Liechtenstein 700–1700 Meter, Österreich 400–1900 Meter, Italien 500–2150 Meter, Slowenien 150–1480 Meter. In Europa kommt sie von 1–2345 Meter vor, in Asien bis 3500 Meter Meereshöhe.[5]
Die Korallenwurz ist ein Florenelement der meridional/montanen, submeridional/montanen, temperaten, borealen und arktischen Florenzone.[6]
In Deutschland zeigen sich deutliche Verbreitungsschwerpunkte: zum einen in den Alpen und im Alpenvorland, dann in der Schwäbischen und Fränkischen Alb und schließlich von der Rhön nach Thüringen.
Außerhalb dieser Gebiete tritt sie nur sehr zerstreut auf. Im Nordwesten und Norden fehlt sie ganz.
Die Korallenwurz kommt im Gebirge und in Nordeuropa vor allem in feuchten Nadelwäldern vor, im Mittelgebirge siedelt sie dagegen in Buchen- und Laubmischwäldern auf mäßig trockenen bis humiden Böden. Sie wächst gern an pflanzenarmen, moosigen oder laubbedeckten Stellen. Die Korallenwurz wächst sowohl auf kalkhaltigen als auch auf sauren Böden. Die Art gilt als Schattenzeiger.
Sie findet sich in den Pflanzengesellschaften folgender Verbände oder Unterverbände:[2]
(Aufschlüsselung siehe: Pflanzensoziologische Einheiten nach Oberdorfer)
Die Korallenwurz bleibt zeitlebens von der Versorgung durch die Mykorrhiza abhängig, da sie keine grünen Blätter und auch nur sehr wenig Chlorophyll besitzt (Vollmykotrophie bzw. Mykoheterotrophie).
Wie alle in Europa vorkommenden Orchideenarten steht auch die Korallenwurz unter strengem Schutz europäischer und nationaler Gesetze.
Die Korallenwurz gilt als gefährdet. Hauptursache dafür sind das insgesamt seltene Auftreten der Art sowie lokale Bedrohungen durch Waldbau.
Das Basionym dieser Art wurde von Carl von Linné im Jahr 1753 in seinem Werk Species Plantarum als Ophrys corallorhiza aufgestellt.
Neben dem gültigen Namen Corallorhiza trifida Châtel. (1760) gibt es einige Synonyme, die durch Neubeschreibungen entstanden sind:
Die Schreibweise Corallorhiza wurde 1996 gegen Corallorrhiza zur Konservierung vorgeschlagen,[7] was 1999 von der Nomenklaturkommission befürwortet wurde.[8] Im Jahr 2000 wurde die Schreibweise Corallorhiza in die Liste der zu konservierenden Gattungsnamen des St. Louis-Code aufgenommen.[9]
Von der Korallenwurz wurden zwei Varietäten beschrieben:
Corallorhiza trifida
Habitus
Corallorhiza trifida
Habitus
Corallorhiza trifida
Blüten
Corallorhiza trifida
26. Mai 1996
Fränkische Alb
Deutschland
Corallorhiza trifida
Abbildung in:
C. A. M Lindman:
Bilder ur Nordens Flora
Stockholm (1917–1927)
Tafel 418
Corallorhiza trifida (links)
Abbildung in:
Otto Wilhelm Thomé:
Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz,
Gera (1885)
Verbreitungskarten:
Regionale Links:
Siehe auch:
Die Korallenwurz (Corallorhiza trifida) gehört zur Gattung Corallorhiza und damit zur Familie der Orchideengewächse (Orchidaceae).
Corallorhiza trifida hè una pianta chì face partita di a famiglia di l'Orchidaceae.
Corallorhiza trifida hè una pianta chì face partita di a famiglia di l'Orchidaceae.
Corallorhiza trifida, commonly known as early coralroot, northern coralroot, or yellow coralroot, is a coralroot orchid native to North America and Eurasia, with a circumboreal distribution. The species has been reported from the United States, Canada, Russia, China, Japan, Korea, India, Nepal, Kashmir, Pakistan, and almost every country in Europe.[2][3][4][5][6][7][8][9]
Corallorhiza trifida is yellowish green in color, leafless, and partially myco-heterotrophic, deriving some, but not all of its nutrients from association with fungi of genus Tomentella.[10] It also contains chlorophyll, with which it supplies some of its own carbon nutrition via autotrophy.[10]
Closeup of a flower
Infructescence
Corallorhiza trifida, commonly known as early coralroot, northern coralroot, or yellow coralroot, is a coralroot orchid native to North America and Eurasia, with a circumboreal distribution. The species has been reported from the United States, Canada, Russia, China, Japan, Korea, India, Nepal, Kashmir, Pakistan, and almost every country in Europe.
La raíz de coral, o Corallorhiza trifida, es una especie de orquídea de hábito terrestre. Es nativa de Norteamérica y de Europa.
Se encuentra en Groenlandia, Islandia, Gran Bretaña, Noruega, Suecia, Finlandia, España, Francia, Dinamarca, Alemania, República Checa, Austria, Suiza, Italia, Yugoslavia, Grecia, Turquía, Bulgaria, Rumania, Polonia, Ucrania, Rusia, Siberia occidental, Kazajistán, Kirguistán, el este de Siberia, Mongolia, China, Corea, Himalaya, Pakistán, Nepal, Alaska, los Territorios del Noroeste, Yukón, Alberta, Manitoba , Saskatchewan, Ontario, Quebec, Isla del Príncipe Eduardo, Nueva Escocia, Nuevo Brunswick, Labrador, Terranova, Washington, Oregón, California, Utah, Idaho, Montana, Wyoming, Colorado, Nuevo México, Dakota del Sur, Minnesota, Wisconsin, Illinois, Indiana , Míchigan, Ohio, Virginia Occidental, Pensilvania, Nueva York, Nueva Jersey, Delaware, Maryland, Washington DC, Massachusetts, Connecticut, Rhode Island, Nuevo Hampshire, Vermont y Maine, en el norte de los bosques de montaña, pantanos, dunas encharcadas y bosques de haya y de coníferas en alturas de hasta 2300 msnm.
Es una especie de pequeño tamaño, que prefiere el clima frío a fresco, es saprofita, de hábito terrestre , de color amarillento con el tallo envuelto por 2 a 4 vainas y con brácteas. Florece en una inflorescencia laxa con 2 a 10 flores pequeñas de 1 cm de longitud, ligeramente colgantes. La floración se produce en la primavera y principios del verano.
Corallorhiza trifida fue descrita por Jean Jacques Châtelain y publicado en Specimen Inaugurale de Corallorhiza 8. 1760.[1]
Corallorhiza: nombre genérico que deriva de dos palabras griegas: "korallion" = (corales) y "rhiza" = (raíz) y se refiere a la raíz rizomatosa precisamente similar a un coral.[2]
trifida: epíteto latino que significa "con tres divisiones".[3]
La raíz de coral, o Corallorhiza trifida, es una especie de orquídea de hábito terrestre. Es nativa de Norteamérica y de Europa.
Kõdu-koralljuur (Corallorhiza trifida) on käpaliste sugukonda kuuluv taimeliik, mis on Eestis arvatud II kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Eesti orhideekaitse klubi valis 2013. aasta orhideeks kõdu-koralljuure.[1]
Kõdu-koralljuurel puuduvad juured, selle asemel on maa all koraljas risoom. Tavaliselt nimetatakse seda liiki koralljuureks, sest teisi koralljuure liike Eestis ei levi. Taim vajab seemnete idanemisel seente abi, et korvata toitekoe puudumist. Roheliste lehtede tekkimisega kaob koralljuurel ja seenel omavaheline side. Koralljuured kasvavad tavaliselt puude lähedal. 77% süsinikust ja 52% lämmastikust, mida leidub koralljuure taimes, pärineb seentelt. Lisaks sisaldab taim klorofülli ja toodab ise ka osa süsinikku ja lämmastikku. Võsud on taimel 10–40 cm. Õisik võib sisaldada tosin õit. Õie kollakad õiekattelehed ja valkjaspunaste täppidega huul ei ületa 0,5 sentimeetrit. Taim hakkab õitsema mais ja õite kiratsemine lõpeb juuni lõpus. Rippuvad viljad on koralljuurel kuni 1 cm pikkused. Üks vili sisaldab 1200–1500 seemet. Seemned tärkavad pärast 7–8 kuud ektomükoriisse puu läheduses. Sagedamini leidub kõdu-koralljuurt hanepaju ja arukase lähedusest, niisketest, märgadest metsadest, sooservadest ja saartest ning soiste veekogude kallastel. Veel pole päris selge, kuidas koralljuure tolmeldamine toimub, aga arvatakse, et teatud rolli mängivad õisi külastavad putukad. Pigem levib arusaam, et taim on isetolmleja. Teadaolevalt leidub Eestis kõdu-koralljuurt 115 kohas.[2]
Kõdu-koralljuur andmebaasis eElurikkus 
Kõdu-koralljuur (Corallorhiza trifida) on käpaliste sugukonda kuuluv taimeliik, mis on Eestis arvatud II kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Eesti orhideekaitse klubi valis 2013. aasta orhideeks kõdu-koralljuure.
Kõdu-koralljuurel puuduvad juured, selle asemel on maa all koraljas risoom. Tavaliselt nimetatakse seda liiki koralljuureks, sest teisi koralljuure liike Eestis ei levi. Taim vajab seemnete idanemisel seente abi, et korvata toitekoe puudumist. Roheliste lehtede tekkimisega kaob koralljuurel ja seenel omavaheline side. Koralljuured kasvavad tavaliselt puude lähedal. 77% süsinikust ja 52% lämmastikust, mida leidub koralljuure taimes, pärineb seentelt. Lisaks sisaldab taim klorofülli ja toodab ise ka osa süsinikku ja lämmastikku. Võsud on taimel 10–40 cm. Õisik võib sisaldada tosin õit. Õie kollakad õiekattelehed ja valkjaspunaste täppidega huul ei ületa 0,5 sentimeetrit. Taim hakkab õitsema mais ja õite kiratsemine lõpeb juuni lõpus. Rippuvad viljad on koralljuurel kuni 1 cm pikkused. Üks vili sisaldab 1200–1500 seemet. Seemned tärkavad pärast 7–8 kuud ektomükoriisse puu läheduses. Sagedamini leidub kõdu-koralljuurt hanepaju ja arukase lähedusest, niisketest, märgadest metsadest, sooservadest ja saartest ning soiste veekogude kallastel. Veel pole päris selge, kuidas koralljuure tolmeldamine toimub, aga arvatakse, et teatud rolli mängivad õisi külastavad putukad. Pigem levib arusaam, et taim on isetolmleja. Teadaolevalt leidub Eestis kõdu-koralljuurt 115 kohas.
Harajuuri eli korallijuuri (Corallorhiza trifida) on laajalle alueelle Pohjois-Amerikassa ja Euraasiassa levinnyt kämmekkälaji. Laji on pääasiassa lehtivihreätön, eli sillä ei ole normaalisti yhteyttäviä lehtiä.
Harajuuren maavarresta kasvaa 10–25 cm korkea pysty, hento varsi. Varsi on kukinta-aikana lähes lehtivihreätön, ja väri vaihtelee kellanvalkoisesta rusehtavaan. Kukinta-ajan jälkeen väri muuttuu usein vihertäväksi. Vartta ympyröi muutama tuppimainen, suomumainen lehti. Kukinto on harsu tähkä, jossa on 3–10 pientä, vaaleankeltaista kukkaa. Kukan kehälehdet ovat kapeita ja noin viiden millimetrin pituisia, huuli on lyhyt, ehyt ja kannukseton. Suomessa harajuuri kukkii kesä-elokuussa. Hedelmä on pullea, aluksi vihreä kota.[2][1] Harajuuren kukinta vaihtelee vuosittain runsaasti. Kasvi saattaa viettää useita vuosia maan alla sienijuurensa varassa ja kukkia vasta olosuhteiden ollessa suotuisat. Myös kukkivien versojen määrä vaihtelee vuosittain hyvin runsaasti.[3]
Harajuuri on saanut nimensä juurakostaan. Nimestään huolimatta lajilla ei kuitenkaan ole varsinaista juurta vaan sienijuureksi muuntunut korallimainen, haarova ja juureton maavarsisto, joka saattaa levittäytyä laajallekin alueelle. Sienikumppaninsa kanssa harajuuri kasvaa pääosin lehtivihreättömänä. Kukinta-ajan jälkeinen vihertyminen viittaa siihen, että kasvi pystyy myös jossain määrin yhteyttämään, toisin kuin muut Suomen lehtivihreättömät kämmekät pesäjuuri (Neottia nidus-avis) ja metsänemä (Epipogium aphyllum).[3][4]
Harajuurta esiintyy Euroopassa Ranskasta itään läpi Keski- ja Itä-Euroopan Uralille saakka. Etelässä levinneisyysalue rajoittuu Keski-Italiaan ja Balkanille, pohjoisessa Fennoskandiaan ja Pohjois-Venäjälle. Lajia tavataan Euroopassa myös muun muassa Skotlannista ja Islannista. Harajuuren levinneisyysalue jatkuu Aasian puolella läpi Siperian ja Aasian viileiden alueiden Tyynellemerelle saakka. Pohjois-Amerikassa lajia tavataan mantereen pohjois- ja keskiosissa.[5] Harajuuri lienee yksi Suomen yleisimmistä kämmekkälajeista. Sitä voi tavata sopivilla kasvupaikoilla koko Suomesta. Yleisin se on Kainuussa sekä Etelä- ja Keski-Lapissa.[6]
Harajuuri on pienen harajuurien suvun ainoa laji, jota esiintyy Pohjois-Amerikan ulkopuolella.[3]
Suomessa harajuuren kasvupaikat ovat usein varjoisia, kosteita ja soistuvia havumetsiä, korpia ja viitoja.[2] Sitä voi tavata myös muunkinlaisilta kosteilta kasvupaikoilta, kuten soilta, lähteiköiltä, purojen varsilta ja rantametsistä.[4] Sen juurisienten uskotaan elävän symbioosissa puiden, kuten kuusen, pajun ja koivun, kanssa. Tämän takia laji puuttuu puuttomilta kasvupaikoilta, esimerkiksi pohjoisen tunturipaljakoilta.[3]
Kukka- ja raatokärpäset ovat harajuuren tärkeimmät pölyttäjät. Monesta muusta kämmekkälajista poiketen kasvi ei kuitenkaan ole erikoistunut mihinkään tiettyyn pölyttävään hyönteislajiin. Pölyttäjien puuttuessa harajuuri on itsepölyttyvä.[3]
Harajuuri eli korallijuuri (Corallorhiza trifida) on laajalle alueelle Pohjois-Amerikassa ja Euraasiassa levinnyt kämmekkälaji. Laji on pääasiassa lehtivihreätön, eli sillä ei ole normaalisti yhteyttäviä lehtiä.
Corallorhiza trifida
La racine de corail[1], coralline ou corallorhize trifide[2] (Corallorhiza trifida) est une orchidée terrestre holarctique du genre Corallorhiza.
C'est une petite plante rhizomateuse formant des inflorescences dépourvues de feuilles vertes. Ses fleurs, de quelques millimètres de longueur, ont les sépales et pétales verts hormis le labelle blanchâtre, et un éperon atrophié, se réduisant à une petite bosse.
On la rencontre en Amérique du Nord et en Eurasie.
En Europe, c'est une plante montagnarde à boréale des sous-bois d'épicea, des hêtraies-sapinières d'altitude ou des tourbières boisées. Elle se développe dans des sols acides neutres ou alcalins mais très humifères.
En France, l'espèce est classée "NT" : Near Threatened, quasi menacé[3].
Elle est protégée en régions Alsace, Midi-Pyrénées, Auvergne, Franche-Comté et Lorraine.
Protégée et rarissime en Ardenne belge[4].
Fleur
Bourgeons
Corallorhiza trifida
La racine de corail, coralline ou corallorhize trifide (Corallorhiza trifida) est une orchidée terrestre holarctique du genre Corallorhiza.
Corallorhiza trifida é unha especie de orquídea de hábito terrestre. É nativa de Europa e de América do Norte.
Vive nos bosques de montaña, pantanos, dunas encharcadas e bosques de faias e de coníferas en alturas de ata 2300 msnm. Dáse en Groenlandia, Islandia, Gran Bretaña, Noruega, Suecia, Finlandia, España, Francia, Dinamarca, Alemaña, República Checa, Austria, Suíza, Italia, Grecia, Turquía, Bulgaria, Romanía, Polonia, Ucraína, Rusia, Siberia, Casaquistán, Kirguizistán, Mongolia, China, Corea, Himalaia, Paquistán, Nepal, Canadá e Estados Unidos de América (Alasca, Washington, Oregón, California, Utah, Idaho, Montana, Wyoming, Colorado, Novo México, Dakota do Sur, Minnesota, Wisconsin, Illinois, Indiana , Michigan, Ohio, Virxinia Occidental, Pensilvania, Nova York, Nova Jersey, Delaware, Maryland, Washington DC, Massachusetts, Connecticut, Rhode Island, Nova Hampshire, Vermonte Maine),
É unha especie de pequeno tamaño, que prefiere o clima frío ó fresco, é saprofita, de hábito terrestre, de cor amarelada co tallo envolto por 2 a 4 vaíñas con brácteas. Florece nunha inflorescencia laxa con 2 a 10 flores cativas de 1 cm de lonxitude, lixeiramente colgantes. A floración prodúcese na primavera e principios do verán.
Corallorhiza trifida é unha especie de orquídea de hábito terrestre. É nativa de Europa e de América do Norte.
Trojodripkata koralička (Corallorrhiza trifida) je rostlina ze swójby orchidejowych rostlinow (Orchidaceae).
Trojodripkata koralička je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 8 hač 25 cm.
Stołpik je nahi, nažołć zeleny hač brunočerwjeny.
Nimaja zelene łopjena, ale šupiznowe łopješka.
Kćěje wot meje hač julija. Kćenja docpěwaja wulkosć wot 0,5 hač 1 cm. Nimaja wotrohu. Šěsć kćenjowych łopješkow je wuske a docpěwa dołhosć wot 3 hač 6 mm. Hubka je tupa, njerozdźělena abo słabje třilapata a běła z wuhorbjenymi, čerwjenymi dypkami a smužkami. Wostatne łopješka su nažołć zelene, zwonka často brune.
Rostlina nima žadyn chlorofyl abo ma jenož tróšku chlorofyla. Ale tež korjenje faluja. Tuž, so wot hribow žiwi, kotrychž nitki do mjasneje, koralojteje spódnjeje wóski zadobudźeja.
Rosće w mochowych šmrěkowych a jědlowych lěsach. Preferuje skerje kisałe, stuchłe pódy. Potrjebuje sćiny a wysoku włóžnotu powětra.
Rostlina je w sewjernej a srjedźnej Europje rozšěrjena, při čimž tež w Alpach, Pyrenejach, Apeninach a hornach balkanskeje połskupiny wustupuje.
Trojodripkata koralička (Corallorrhiza trifida) je rostlina ze swójby orchidejowych rostlinow (Orchidaceae).
La coralloriza trifida (Corallorhiza trifida Châtel., 1760) è una pianta erbacea appartenente alla famiglia delle Orchidacee.[2]
Il nome generico (Corallorhiza) deriva da due parole greche: “korallion” (=corallo) e ”rhiza” (=radici) e fa riferimento alle radici rizomatose simili appunto ad un corallo[3]. L'epiteto specifico (trifida) deriva dalla particolare morfologia dei suoi fiori.
Il primo botanico a nominare questa pianta fu A. von Haller (1705 – 1777) nel 1748 con il nome di Corallorhiza innata (nome che servì anche alla creazione del genere)[4]. In realtà la denominazione scientifica che s'impose fu quella di Ophrys corallorhiza da parte del botanico e naturalista svedese Carl von Linné (1707 - 1778) in una pubblicazione del 1755, modificata successivamente in quella attualmente accettata (Corallorhiza trifida), proposta dal botanico Jean Jacques Châtelain (1736–1822) nel 1760.
In lingua tedesca questa pianta si chiama Korallenwurz; in francese si chiama Corallorhize trifide, Racine de corail, Coralline; in lingua inglese questa pianta si chiama Coralroot Orchid.
È una pianta erbacea alta 7 – 25 cm. La forma biologica è geofita rizomatosa (G rhiz), ossia sono piante perenni dotate di rizoma, un fusto sotterraneo dal quale, ogni anno, si dipartono radici e fusti aerei. È un'orchidea terrestre in quanto contrariamente ad altre specie, non è “epifita”, ossia non vive a spese di altri vegetali di maggiori proporzioni.
Le radici sono secondarie da rizoma. Queste radici sono ricche di ife fungine (le stesse che servono a far germogliare i semi – vedi “Riproduzione”). Questo particolare tipo di micorriza endotrofica si chiama “micotrofia”[5].
Sono piante fondamentalmente prive di foglie vere e proprie; alla base, fino a metà del fusto, sono presenti delle guaine squamose afille (3 – 5 guaine), amplessicauli e di colore bruno-rossastro. La superficie è striata e all'apice divergono leggermente dal fusto. Dimensione delle guaine: 1 – 6 cm. Questa pianta non avendo foglie verdi (è quindi incapace di produrre sostanze organiche dalla fotosintesi clorofilliana) è fondamentalmente saprofita. La parte verde (e quindi ricca di pigmento fotosintetico) è concentrata soprattutto attorno agli organi riproduttori (ovario) per nutrire i semi fino alla maturazione.
L'infiorescenza è una spiga semplice con pochi e piccoli fiori (da 3 a 9) disposti lateralmente. Si possono trovare piante anche con un solo fiore. I fiori sono distanziati e penduli su bevi peduncoli. I fiori sono posti alle ascelle di brattee brune e triangolari, molto brevi (1 mm) di tipo squamiforme. I fiori sono inoltre resupinati, ruotati sottosopra tramite torsione dell'ovario; in questo caso il labello è volto in basso. Dimensione dei peduncoli: 2 mm (massimo 5 mm). Dimensione dell'infiorescenza: 2 – 6 cm.
I fiori sono ermafroditi ed irregolarmente zigomorfi, pentaciclici (perigonio a 2 verticilli di tepali, 2 verticilli di stami (di cui uno solo fertile – essendo l'altro atrofizzato), 1 verticillo dello stilo)[6]. Il colore dei fiori è verdastro con sfumature bruno-violacee. Dimensione dei fiori: 5 – 7 mm.
Il frutto è una capsula a forma ellissoide. Al suo interno sono contenuti numerosi minutissimi semi piatti. Questi semi sono privi di endosperma e gli embrioni contenuti in essi sono poco differenziati in quanto formati da poche cellule. Queste piante vivono in stretta simbiosi con micorrize endotrofiche, questo significa che i semi possono svilupparsi solamente dopo essere infettati dalle spore di funghi micorrizici (infestazione di ife fungine). Questo meccanismo è necessario in quanto i semi da soli hanno poche sostanze di riserva per una germinazione in proprio[10]. Dimensione delle capsule: larghezza 5 mm; lunghezza 7 – 9 mm.
La riproduzione di questa pianta avviene prevalentemente per via autogama[11].
La riproduzione per via sessuata grazie all'impollinazione degli insetti pronubi (piccoli imenotteri, ditteri e coleotteri) è più rara.
La germinazione dei semi è condizionata dalla presenza di funghi specifici (i semi sono privi di albume – vedi sopra).
Dal punto di vista fitosociologico la specie di questa voce appartiene alla seguente comunità vegetale[12]:
Le Orchidaceae sono una delle famiglie più vaste della divisione tassonomica delle Angiosperme; comprende 788 generi e più di 18500 specie[13]. Il genere cosmopolita Corallorhiza è composto da 10 – 20 specie, delle quali una sola è spontanea dei territori italiani.
Il Sistema Cronquist assegna la famiglia delle Orchidaceae all'ordine Orchidales mentre la moderna classificazione APG la colloca nel nuovo ordine delle Asparagales. Sempre in base alla classificazione APG sono cambiati anche i livelli superiori (vedi tabella iniziale).[14]
Il numero cromosomico di Corallorhiza trifida è: 2n = 38, 40, 42[11][15].
La specie di questa voce ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco che segue indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:
Questa orchidea può essere confusa con la specie Coeloglossum viride (L.) Hartm. oppure con la specie Chamorchis alpina (L.) Rich. In realtà queste due ultime orchidee sono distinguibili in quanto hanno le foglie: a forma ovata la prima, filiformi la seconda.
In alcune aree è una pianta protetta quindi ne è vietata la raccolta.
La coralloriza trifida (Corallorhiza trifida Châtel., 1760) è una pianta erbacea appartenente alla famiglia delle Orchidacee.
Nariuotoji ilgalūpė (Corallorhiza trifida) – gegužraibinių (Ochidaceae) šeimos daugiametis augalas su išsikerojusiu mėsingu šakniastiebiu. Stiebas stačias arba kylantis, gelsvai žalsvas. Žiedynas iš 4-9 mažų šviesiai geltonų žiedų. Žydi gegužės – birželio mėn.
Auga pelkėtuose ir drėgnuose miškuose, krūmuose, pelkių pakraščiuose.
Lietuvoje reta rūšis, įrašyta į Raudonąją knygą.
Nariuotoji ilgalūpė (Corallorhiza trifida) – gegužraibinių (Ochidaceae) šeimos daugiametis augalas su išsikerojusiu mėsingu šakniastiebiu. Stiebas stačias arba kylantis, gelsvai žalsvas. Žiedynas iš 4-9 mažų šviesiai geltonų žiedų. Žydi gegužės – birželio mėn.
Auga pelkėtuose ir drėgnuose miškuose, krūmuose, pelkių pakraščiuose.
Lietuvoje reta rūšis, įrašyta į Raudonąją knygą.
Trejdaivu koraļļsakne (latīņu: Corallorhiza trifida Châtel.) ir orhideju dzimtas suga. Tā ierakstīta Latvijas Sarkanajā grāmatā 3. kategorijā.
Daudzgadīgs, 10—30 cm augsts, sīks lakstaugs, saprofīts. Guma nav izveidots. Saknenis zarains, koraļļveidīgs. Stublājs stāvs, dzeltenīgs, kails. Uz stublāja dažas mazas plēkšņveidīgas lapas. Ziedkopa skraja, ziedu ne vairāk 10. Apziedņa lapas dzelteni zaļas. Lūpa vesela, balta vai sarkana, dažreiz ar punktiem. Auglis — no ass atstāvoša vai nokarena, olveidīga pogaļa. Latvijā zied maija beigās un jūnijā.
Aug dažviet Eiropā, Ziemeļamerikā un Āzijā.[1]
Latvijā aug purvu, parasti priežu retāk berzu mežos. Sastopama arī mēreni mitrās pļavās. Rietumeiropā vairāk aug sausos kalnu mezos.
Trejdaivu koraļļsakne (latīņu: Corallorhiza trifida Châtel.) ir orhideju dzimtas suga. Tā ierakstīta Latvijas Sarkanajā grāmatā 3. kategorijā.
De koraalwortel (Corallorhiza trifida) is een orchidee. De epiparasitische orchidee is in Nederland een niet meer wettelijk beschermde plant sinds 2017. De plant komt voor in Midden- en Noord-Europa tot op IJsland, maar is in Nederland voor het laatst in 1942 gezien in Bergen (Noord-Holland). In Nederland is de plant vanaf 1 januari 2017 niet meer wettelijk beschermd. De plant komt ook voor in Noord-Amerika, Groenland en Siberië.
Het is een teer plantje zonder bladeren, dat 5-30 cm hoog kan worden. Koraalwortel heeft een vlezige wortelstok, die koraalachtig vertakt is. Om de geelgroene of paarsachtige bloemstengel zitten meestal drie bolle schubben. De plant bloeit in mei tot juni met gele bloempjes, die tot acht stuks bij elkaar aan de top van de stengel zitten. De witte onderlip heeft gele en rode stippen. De wortelstok is wit of geel.
De koraalwortel is een kensoort voor de klasse van de naaldbossen (Vaccinio-Piceetea).
De koraalwortel (Corallorhiza trifida) is een orchidee. De epiparasitische orchidee is in Nederland een niet meer wettelijk beschermde plant sinds 2017. De plant komt voor in Midden- en Noord-Europa tot op IJsland, maar is in Nederland voor het laatst in 1942 gezien in Bergen (Noord-Holland). In Nederland is de plant vanaf 1 januari 2017 niet meer wettelijk beschermd. De plant komt ook voor in Noord-Amerika, Groenland en Siberië.
Het is een teer plantje zonder bladeren, dat 5-30 cm hoog kan worden. Koraalwortel heeft een vlezige wortelstok, die koraalachtig vertakt is. Om de geelgroene of paarsachtige bloemstengel zitten meestal drie bolle schubben. De plant bloeit in mei tot juni met gele bloempjes, die tot acht stuks bij elkaar aan de top van de stengel zitten. De witte onderlip heeft gele en rode stippen. De wortelstok is wit of geel.
Korallrot (Corallorhiza trifida) er en plante i marihandfamilien (orkidéfamilien)
Korallrot er en uanselig orkidé, i hvert fall tilsynelatende. Den blir rundt 15 centimeter høy, har en brunaktig farge og mangler blader. Det skyldes at den mangler klorofyll. Korallrot livnærer seg i stedet ved å snylte på andre planter.
Går en nærmere inn på planta og beskuer blomstene, ser en at de er ganske så spektakulære. En hvit underleppe med røde prikker, omkranset av gule kronblader, gjør blomsten til en skjønnhetsopplevelse. Korallrot har rundt 10 sånne blomster i aks på hver stengel.
Korallrot har flere nære slektninger i tropiske strøk, noe som forklarer at blomsten har en såpass eksotisk utforming.
Korallrot vokser stort sett i skog med høy grunnvannsstand, men den kan også forekomme på åpne områder som beitemark og myr. Planta er ikke avhengig av næring eller kalk.
Korallrot finnes i hele Norge, og er nok en av de vanligste orkidéene vi har. Den er derfor ikke freda. Det er allikevel ikke så ofte en kommer over planta.
Korallrot (Corallorhiza trifida) er en plante i marihandfamilien (orkidéfamilien)
Multimedia w Wikimedia Commons Żłobik koralowy, ż. koralowaty (Corallorhiza trifida Chatelain) – gatunek rośliny należący do rodziny storczykowatych (Orchidaceae).
Występuje w stanie dzikim w Europie, Azji i Ameryce Północnej. W Polsce roślina dawniej dość pospolita, obecnie rzadka i narażona na wyginięcie. Częściej występuje w Sudetach i Karpatach, poza górami większe jego skupienia znajdują się na Wyżynie Krakowsko-Częstochowskiej i na Pojezierzu Mazurskim[2].
Roślina objęta ochroną gatunkową w Polsce na podstawie Rozporządzenia Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej roślin[4]. W opracowaniu Czerwona lista roślin i grzybów Polski (2006) umieszczona w grupie gatunków zagrożonych wyginięciem (kategoria zagrożenia V)[5]. W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię VU (narażony)[6]. Według klasyfikacji Międzynarodowej Unii Ochrony Przyrody gatunek zagrożony (kategoria zagrożenia VU)[2]. Zagrożony jest głównie poprzez wyrąb lasów i ich gospodarcze użytkowanie. Część jego stanowisk jest chroniona w parkach narodowych i rezerwatach przyrody.
Żłobik koralowy, ż. koralowaty (Corallorhiza trifida Chatelain) – gatunek rośliny należący do rodziny storczykowatych (Orchidaceae).
Korallrot (Corallorhiza trifida) är en växtart i familjen orkidéer.
Wikimedia Commons har media som rör Korallrot.
Korallrot (Corallorhiza trifida) är en växtart i familjen orkidéer.
Трав'яниста рослина заввишки 7-25 (30[3]) см, геофіт. Кореневище розгалужене наче гілка коралу, білувате, вкрите дрібними горбочками завширшки 2-3 мм, без коренів. Стебло пряме, голе, тонке, жовтувато-зелене, блідо-жовте або коричнювате, майже безлисте, в нижній частині з 2-4 редукованими листками, що мають вигляд розташованих почергово лускоподібних плівчастих піхов.
Суцвіття — негуста китиця завдовжки 2-8 см, що складається з 2-12 квіток. Приквітки дуже маленькі, блідо-жовті, плівчасті. Квітконіжки скручені, значно коротші від зав'язі. Квітки завдовжки 4-6 мм, двостатеві, зигоморфні, п'ятичленні. Листочки оцвітини видовжено-ланцетні, 4-7 мм завдовжки, жовтувато- або зеленкувато-білуваті, інколи з червонувато-бурими верхівками. Губа завдовжки 2-3 мм, довгаста або овальна, трилопатева, з невеликими бічними лопатями, білувата з червонуватими смужками і цятками при основі.
Плід — еліптична коричнева коробочка, завдовжки до 7-9 мм, завширшки 5 мм, що містить 1200—1500 насінин.
Число хромосом 2n = 42.
Рослина помірно морозостійка, тіньо- й вологолюбна, віддає перевагу плодючим, вапняковим або кислим ґрунтам. Зростає на галявинах, луках, серед чагарників, по краям боліт, у тундрових рідколіссях, тінистих сирих соснових, ялинових, ялицевих лісах на ділянках з розрідженим моховим або трав'яним покровом, а також в помірно сухих букових і мішаних лісах. На берегах річок і струмків частіше трапляється у заростях верби і перезволожених березинах. На заболочених ділянках цю рослину знаходили і на узбіччях покинутих доріг.
Оскільки у цієї орхідеї фотосинтезуючі органи (листки) рудиментарні, а стебло містить незначну кількість хлорофілу, то основним джерелом надходження поживних речовин стає мікориза гриба, з яким коральковець пов'язують симбіотичні відносини. В свою чергу гриби, з якими співмешкають ці рослини, перебувають у симбіотичному зв'язку з кореневою системою дерев (найчастіше, беріз, ялин, верб). Від мікоризи орхідея отримує близько 77 % необхідного вуглецю і 52 % азотистих речовин, отже цей вид за типом живлення є сапрофітом.
Розмножується переважно насінням, вегетативне розмноження можливе, але рідкісне. Цвітіння у різних частинах ареалу триває з кінця квітня до початку серпня, причому пізніше квітнуть рослини гірських популяцій. Плоди достигають у червні-вересні. В Україні квітне в червні-липні, плодоносить у серпні-вересні. Цвітіння триває в середньому три тижні, але рослини не квітнуть щороку, через що виявити місця зростання коральковця тричінадрізаного у природі досить складно — це потребує тривалих, кількарічних спостережень на певній ділянці. Запилювачами виступають мухи каліфориди і дзюрчалки, за їх відсутності можливе самозапилення. Насіння поширюється за допомогою вітру (анемохорія), проростає через 7-8 місяців. Молоді рослини спочатку утворюють невеличку бульбу і лише згодом формують розгалужене кореневище.
Вид має циркумбореальне розповсюдження, тобто його ареал широким кільцем охоплює усі помірні регіони Північної півкулі. В Європі коральковець тричінадрзаний трапляється практично в усіх країнах. В Азії він поширений переважно в Росії, Китаї, Кореї, Японії, Індії, Непалі, Пакистані. У Північній Америці вид знайдено в Канаді і США. Найпівнічніші популяції знайдені в Мурманській області Росії, Скандинавії та Ґренландії. В горах ця рослина також підіймається до 2000 м над рівнем моря.
В Україні найбільші осередки знаходяться на Поліссі, вони налічують по кілька сотень особин. Популяції в Карпатах, Розточчі, Опіллі, правобережному Лісостепу і Гірському Криму зазвичай складаються з кількох десятків особин.
Загрозами для виду є випасання худоби, витоптування, лісові пожежі і осушення екотопів, меншою мірою — вирубування лісів. Коральковець тричінадрізаний занесений до Додатку II Конвенції про міжнародну торгівлю видами дикої фауни та флори, що перебувають під загрозою зникнення (CITES), до Червоних списків Німеччини, Польщі[4], регіональних Червоних книг декількох областей Росії, Червоної книги Білорусі[5]. Окрім цих країн охоронні заходи щодо нього впроваджені в Італії, Литві, Латвії, ця рослина визнана зникаючою у Чехії[3].
В Україні коральковець тричінадрізаний охороняють у заповідниках «Розточчя», «Медобори», Черемському, Ялтинському гірсько-лісовому, Кримському, Карпатському, національному парку «Подільські Товтри» і Карпатському. Вид має велике наукове значення, тому ще це єдиний представник роду у флорі України.
Corallorhiza trifida, là một loài lan thuộc chi Corallorrhiza bản địa của Bắc Mỹ và Eurasia, với một phân bố circumboreal.
Corallorhiza trifida có màu xanh lá cây hơi vàng, không có lá và một phần myco-heterotrophic, lấy chất bổ từ, nhưng không phải tất cả chất dinh dưỡng liên quan tới fungi của chi Tomentella.[2] Nó cũng chứa chlorophyll, mà nó cung cấp vài chất bổ các bon thông qua tính tự dưỡng.[2]
Corallorhiza trifida, là một loài lan thuộc chi Corallorrhiza bản địa của Bắc Mỹ và Eurasia, với một phân bố circumboreal.
Corallorhiza trifida Châtel., 1760
Ладья́н трёхнадре́зный, или Ладьян трёхразде́льный, или Ладьян трёхнадре́занный (лат. Corallorhíza trífida) — вид рода Ладьян (Corallorhiza) семейства Орхидные (Orchidaceae).
Многолетнее наземное травянистое растение. Сапрофит.
Корневище беловатое разветвлённое, мясистое, лишённое корневых мочек; напоминает коралл.
Стебель прямостоячий тонкий голый, жёлто-зелёный, высотой 8—30 см.
Чешуевидные влагалищные простые перепончатые листья числом 2—4 расположены очерёдно.
Поникающие голые цветки о шести лепестках собраны в рыхлые кистевидные соцветия длиной до 10 см. Цветёт в мае — июне.
Плод — коробочка. Плодоносит в июне — июле.
Растение встречается в полярной и лесной зонах и в горах Евразии и Северной Америки.
В России растёт в нечернозёмной зоне европейской части, в Сибири и на Дальнем Востоке.
Мезофит и гигрофит. Нередок по берегам рек и ручьёв, заболоченным лугам, в сырых лесах, на торфяных болотах, в тундровом редколесье.
Вид занесён в Красную книгу Белоруссии, Красные книги многих областей, краёв и республик России. Охраняется на Украине, в Литве, Польше, Латвии. Включён в Приложение II к Конвенции СИТЕС[2].
По данным The Plant List[3], в синонимику вида входят:
Ладья́н трёхнадре́зный, или Ладьян трёхразде́льный, или Ладьян трёхнадре́занный (лат. Corallorhíza trífida) — вид рода Ладьян (Corallorhiza) семейства Орхидные (Orchidaceae).
珊瑚兰（学名：Corallorhiza trifida）为兰科珊瑚兰属下的一个种。
_(6021555819).jpg)
_-_geograph.org.uk_-_1367712.jpg)
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
