Patyčka rosolovitá (Leotia lubrica (Scop.) Pers. 1797) je vřeckovýtrusná houba z čeledi patyčkovité (Leotiaceae) gumovité konzistence a žlutého zbarvení.
Plodnice je apothecium, rozlišené na třeňovitou a klouboukovitou část, palicovitého tvaru a pružné, gumovité konsistence. Její výška činí asi 1–8 cm. Třeň je dosti dlouhý (až 8 cm), má válcovitý, někdy mírně zploštělý průřez. Jeho povrch je občas drobně zrnkovaný, za vlhka slizký. Zbarven je jasně žlutě či žlutoranžově, jen na bázi je někdy bledší. Na vrchu třeň plynule šikmo přechází v poměrně drobnou kloboukovitou část, jež je stejně gumovité konsistence jako třeň. Má okrouhlý, oblý, bochánkovitý, často poněkud zploštělý tvar a je nepravidelně zprohýbána a zbrázděna, někdy až mozkovitě. Okraje jsou zpravidla oble laločnatě rozdělené a podvinuté. Průměr klobouku činí 0,5–2 cm. Zbarvení je jasně žluté, žlutooranžové, později přecházející do hnědožluté až olivově zelené; za vlhka je klobouk výrazně slizký. Svrchní stranu klobouku pokrývá hymenium.
Dužnina je velmi pružná, rosolovitá, průsvitně nažloutlá. Nemá výraznější chuť ani vůni.[2]
Výtrusy, uložené ve vřeckách obvykle po osmi, jsou úzce elipsoidní, velké 15–25 × 4–6 µm, v čase zralosti septy rozdělené na několik částí.[3][2]
Patyčka rosolovitá vyrůstá hromadně, ve skupinách a trsech, v listnatých, zejména bukových[4], ale i jehličnatých lesích, a to obvykle na vlhkých místech z půdy či trouchnivějícího dřeva. Vyskytuje se poměrně hojně, roste od června do listopadu.
Je uváděna jako jedlá [3][5], vhodná např. k nakládání do octa [6], jiní autoři jí pro drobný vzrůst a roslovitou dužninu naopak za vhodnou ke sběru nepovažují.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu patyčka rosolovitá ve Wikimedia Commons
Patyčka rosolovitá (Leotia lubrica (Scop.) Pers. 1797) je vřeckovýtrusná houba z čeledi patyčkovité (Leotiaceae) gumovité konzistence a žlutého zbarvení.
