Alchemilla arvensis Scop., ye una especie fanerógama perteneciente a la familia de les rosácees.
Ye nativa d'Europa y Norte d'Norte d'África.
Ye una planta yerbácea perenne daqué menor que la especie Alchemilla vulgaris. Tien les fueyes pequeñes de 1 cm de llargu. Les flores ensin pedúnculu son tamién pequeñes y verdoses.
Alchemilla arvensis describióse por (Lamb.) Rich. & A.Rich. y espublizóse en Flora Carniolica, Editio Secunda 1: 115. 1771.[1]
Alchemilla: nome xenéricu que toma'l nome de dalguna planta valorada pol so usu na alquimia.[2]
arvensis: epíteto llatín que significa "cultiváu no campos".[3]
Alquimila arvense, alquimilla, pie de lleón.[5]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Alchemilla arvensis Scop., ye una especie fanerógama perteneciente a la familia de les rosácees.
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y Gogledd yw Troed y dryw sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rosaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Aphanes arvensis a'r enw Saesneg yw Parsley-piert.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Troed y Dryw.
Mae'r teulu Rosaceae yn perthyn i'r genws Rosa (rhosyn) fel ag y mae'r cotoneaster a'r eirinen. Prif nodwedd y teulu yw ei ffrwythau amrywiol a phwysig i economi gwledydd.[2] Ceir 5 sepal, 5 petal ac mae'r briger wedi'u gosod mewn sbeiral sy'n ffurfio llestr tebyg i gwpan o'r enw hypanthiwm.
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y Gogledd yw Troed y dryw sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rosaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Aphanes arvensis a'r enw Saesneg yw Parsley-piert. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Troed y Dryw.
Mae'r teulu Rosaceae yn perthyn i'r genws Rosa (rhosyn) fel ag y mae'r cotoneaster a'r eirinen. Prif nodwedd y teulu yw ei ffrwythau amrywiol a phwysig i economi gwledydd. Ceir 5 sepal, 5 petal ac mae'r briger wedi'u gosod mewn sbeiral sy'n ffurfio llestr tebyg i gwpan o'r enw hypanthiwm.
Nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) je útlá, obvykle jen málo přes 10 cm vysoká bylinka považována za plevel. Tento původní druh české flóry je jedním ze dvou druhů rodu nepatrnec, které v ní vyrůstají.
Je původní v celé Evropě a dále přes Turecko a Írán až po Kavkaz. Jako plevelná rostlina byl zavlečen téměř do všech světadílů. V České republice, kde je pokládán za archeofyt, se těžiště jeho výskytu nachází hlavně v nižších a středních polohách, v horských oblastech je méně častý. Hojněji roste v Čechách, nejvíce v Jihočeských pánvích, Plzeňské pahorkatině, Středním Povltaví, Votické vrchovině, Hornosázavské pahorkatině a Českomoravské vrchovině.[1][2][3]
Roste pospolitě na jemně písčitých, jílovitých nebo hlinitých, málo výživných půdách, které jsou nejčastěji mírně kyselé. Objevuje se na obdělávaných polích, hlavně v ozimých obilovinách, jetelovinách, ve vinicích, na úhorech, nekvalitních pastvinách, náspech i rumištích. Obvykle roste na stanovištích s mírně kyselou půdou. Má malou konkurenční schopnost a vůči vzrůstnějším rostlinám se neprosadí.
Rozmnožuje se pouze semeny. Ta mohou vyklíčit jíž na podzim, tehdy semenáček vytvoří drobnou listovou růžici která přezimuje a rostlina pak kvete již brzy z jara. Mohou také vyklíčit až na jaře a pak bylina kvete od léta do podzimu. V teplých oblastech často v letním suchu brzo dozrává a odumírá.[1][4][5][6]
Jednoletá nebo ozimá, krátce chlupatá bylina z čeledi růžovitých, která bývá zbarvená tmavě nebo šedě zeleně. Lodyhy má vystoupavé neb poléhavé, krátce článkovité (5 až 20 mm), nejčastěji od báze rozvětvené, dlouhé od 5 do 20 cm a tlusté jen okolo 1 mm. Je střídavě porostlá vespod krátce řapíkatými a nahoře přisedlými listy, 5 až 10 mm velkými, které jsou v obryse deltoidní až okrouhlé. Čepele listů jsou na bázi klínovitě zúžené a dlanitě dělené do tří až pěti laloků s hlubokými zuby. Vespod řapíků jsou velké, prstovitě rozeklané, spolu srostlé palisty srůstající i s řapíkem.
Proti listům vyrůstají drobné, žlutozelené, asi 2 mm velké květy, stěsnané do vrcholíkovitých svazečků. Tato květenství, tvořená pěti až patnácti květy, jsou situována proti srostlým palistům a bývají jimi částečně zakryta. Oboupohlavné květy mají pouze čtyři odstálé kališní lístky, v jejíž mezerách jsou drobné, téměř nepatrné lístky kalíšku, korunní lístky chybějí. V květu je jedna nebo dvě tyčinky s prašníky a vejčitá, hustě chlupatá češule se spodním semeníkem s jednou čnělkou, která dozrává dřív než prašníky. Byliny kvetou od konce dubna do počátku října, květy jsou opylovány hmyzem slétajícím se za nektarem. Ploidie druhu je 2n = 48.
Plod je hnědavá, oválná, 1,3 mm velká, jednosemenná nažka obalená vytrvalou češuli. Nažky často šíří zvířata, u většiny z nich semena projdou zažívacím traktem nepoškozená a neztratí klíčivost.[1][4][5][7]
Nepatrnec rolní vlivem intenzifikace zemědělské výroby v současnosti z polí značně ustoupil a nyní se jedná jen o málo významný plevel. Protože z české přírody postupně mizí, je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 hodnocen jako ohrožený druh (C3).[5][8][9]
Nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) je útlá, obvykle jen málo přes 10 cm vysoká bylinka považována za plevel. Tento původní druh české flóry je jedním ze dvou druhů rodu nepatrnec, které v ní vyrůstají.
Der Gewöhnliche Ackerfrauenmantel (Aphanes arvensis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ackerfrauenmantel (Aphanes).
Der Gewöhnliche Ackerfrauenmantel ist eine graugrüne, einjährig-überwinternde oder seltener sommerannuelle Pflanze. Die Sprossachse (Stängel) ist drei bis 30 cm lang, selten mehr als 1,5 Millimeter dick, aufsteigend bis aufrecht, in der Regel etwas ästig und anliegend bis aufrecht-abstehend behaart.
Die Blätter sind sechs bis 15 (selten bis 20) Millimeter breit, selten bis zu 20 Millimeter lang und sieben- bis 15-zipfelig (selten bis 21-zipfelig). Die Blattzipfel sind stumpflich bis spitzlich und ein- bis dreimal so lang wie breit (selten viermal). Zumindest die untersten sind deutlich gestielt, wobei der Blattstiel 2 bis 8 Millimeter lang ist. Die Nebenblätter sind drei bis fünf (selten bis sieben) Millimeter lang und auf 25 bis 40 % ihrer Länge eingeschnitten. Sie besitzen vier bis sechs Zipfel, die ein- bis zweimal (selten bis dreimal) so lang wie breit sind. Meist sind sie dreieckig und spitz, sich allmählich verschmälernd, manchmal sind einige auch eiförmig-länglich und stumpf, sich plötzlich verschmälernd. Die Blütenstiele sind vollständig behaart.
Die Blüten sind 1,8 bis 2,7 Millimeter lang, blühend bis 2 Millimeter breit und meist etwas die Nebenblätter überragend. Sie sind reichlich abstehend steifhaarig. Der Kelchbecher ist eiförmig bis elliptisch, weist zwischen den 8 stark erhabenen Nerven Furchen auf und ist sehr selten braunrot gefärbt. Die Kelchblätter sind bis 0,8 Millimeter lang, 1,3- bis 2,5-mal so lang wie breit sowie 0,2- bis 0,75-mal so lang wie der Kelchbecher. Am Ende sind aufrecht bis aufrecht-spreizend, wobei zwischen ihren Spitzen ein Abstand von 0,5 bis 1 Millimeter liegt. Die Blüte ist krugförmig und unter den Kelchblättern leicht eingeschnürt. Die Außenkelchblätter fehlen oft, sie sind bis 0,25-, in seltenen Fällen sogar bis 0,6-mal so lang wie die Kelchblätter. Die Nüsschen sind 1,2 bis 1,4 Millimeter lang und bräunlich. Der sehr ähnliche Kleinfrüchtige Ackerfrauenmantel (Aphanes inexspectata) ist unterhalb der Kelchblätter nicht eingeschnürt, hat keine Furchen zwischen den Nerven des Kelchbechers und besitzt deutlich kleinere Früchte[1].
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 32, 48.
Die Blütezeit reicht von Mai bis Oktober, selten kommen auch im Winter Blüten vor.
Das natürliche Verbreitungsgebiet des Gewöhnlichen Ackerfrauenmantels umfasst Europa, wo die Art im Norden bis zu den Shetland-Inseln, Südskandinavien und Kurland vorkommt sowie im Osten bis ungefähr zum 25. Längengrad, und Teile Vorderasiens. In Nordamerika, Neuseeland und Australien wurde sie eingeschleppt.
Der Gewöhnliche Ackerfrauenmantel wächst auf und an Äckern, insbesondere solchen mit Wintergetreide oder Klee, ist aber auch oft in Massen auf Brachland anzutreffen. Seltener ist er in lückigen Weiderasen anzutreffen. Er ist eine Charakterart des Unterverbands Aphanenion und oft mit Gemeinem Windhalm und Echter Kamille vergesellschaftet.[2] In natürlichen Pflanzengesellschaften ist die Art nur selten zu finden: Im Wallis gibt es Beobachtungen aus Felsheiden zusammen mit Hundszahngras und Poa concinna und aus Norddeutschland als akzessorischer Bestandteil von Kiefernwäldern. Aphanes arvensis wächst auf Lehmböden, die mäßig trocken bis frisch, kalkfrei bis kalkarm bzw. oberflächlich entkalkt, meist sandreich, skelettarm, basenreich bis mäßig sauer, (mäßig) nährstoffreich und mittelhumos sind. Mittlerweile wird die Art aufgrund der intensivierten Landwirtschaft überall seltener.
Weitere Bezeichnungen für den Gewöhnlichen Ackerfrauenmantel lauten Ohmkraut[3] und Ackersinau.[4]
Pulver und Destillat aus den Arten der Gattung Aphanes fanden früher in der Volksmedizin Verwendung als Diureticum, insbesondere bei der Behandlung von Blasensteinen. Die Inhaltsstoffe wurden noch nicht wissenschaftlich untersucht.[5]
Der Gewöhnliche Ackerfrauenmantel (Aphanes arvensis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ackerfrauenmantel (Aphanes).
Alchemilla arvensis (syn. Aphanes arvensis), known as parsley-piert,[2] is a sprawling, downy plant common all over the British Isles where It grows on arable fields and bare wastelands, particularly in dry sites. The short-stalked leaves have three segments each lobed at the tip. Flowers April–September. The tiny green flower has four sepals and no petals, the fruit is oval pointed. Stipules form a leaf-like cup, enclosing the flower. The name of parsley piert has nothing to do with parsley. It is a corruption of the French perce-pierre, meaning 'stone-piercer' and was given to the plant because of its habit of growing in shallow, stony soil and emerging between stones. As in the case of saxifrage (from the Latin meaning 'stone-breaker') it was wrongly assumed that the plant could pierce stones; and it was thought that a medicine made of parsley piert would break up stones in the bladder and kidneys. Old folk-names for the plant include 'colicwort' and 'bowel-hive-grass' (hive meant inflammation), showing that it was also used for intestinal ailments.
The 17th-century herbalist Nicholas Culpeper, recommended parsley piert for use in salads, although it would be difficult to gather sufficient quantities of such a tiny plant for a reasonable meal. Culpeper also recommends the plant to gentlemen for eating as a winter pickle in addition to the pickled samphire to which they were accustomed.
The previous genus name of Aphanes comes from a Greek word meaning "unseen" or "unnoticed", which precisely describes this tiny plant. Nevertheless, parsley piert is a very common and widespread weed of cultivated ground, whether acidic or not.[3]
Alchemilla arvensis is 2–20 cm high, leaves fan -shaped, short-stalked, with 3 deep-toothed main lobes; leaves only 2–10 mm long. Flowers minute, less than 2 mm, in dense clusters in leraf-axils, surrounded by cups formed by leaf-stipules; 4 sepals, epicalyx, but no petals; stamens usually one. Flowers April–October.[4]
On arable land, bare ground, on paths, on dry or chalky soils.
Most of Europe, including Britain, east to Iran.
Alchemilla arvensis (syn. Aphanes arvensis), known as parsley-piert, is a sprawling, downy plant common all over the British Isles where It grows on arable fields and bare wastelands, particularly in dry sites. The short-stalked leaves have three segments each lobed at the tip. Flowers April–September. The tiny green flower has four sepals and no petals, the fruit is oval pointed. Stipules form a leaf-like cup, enclosing the flower. The name of parsley piert has nothing to do with parsley. It is a corruption of the French perce-pierre, meaning 'stone-piercer' and was given to the plant because of its habit of growing in shallow, stony soil and emerging between stones. As in the case of saxifrage (from the Latin meaning 'stone-breaker') it was wrongly assumed that the plant could pierce stones; and it was thought that a medicine made of parsley piert would break up stones in the bladder and kidneys. Old folk-names for the plant include 'colicwort' and 'bowel-hive-grass' (hive meant inflammation), showing that it was also used for intestinal ailments.
The 17th-century herbalist Nicholas Culpeper, recommended parsley piert for use in salads, although it would be difficult to gather sufficient quantities of such a tiny plant for a reasonable meal. Culpeper also recommends the plant to gentlemen for eating as a winter pickle in addition to the pickled samphire to which they were accustomed.
The previous genus name of Aphanes comes from a Greek word meaning "unseen" or "unnoticed", which precisely describes this tiny plant. Nevertheless, parsley piert is a very common and widespread weed of cultivated ground, whether acidic or not.
Alchemilla arvensis Scop. es una especie de planta fanerógama de la familia de las rosáceas.
Es nativa de Europa y Norte de África.
Es una planta herbácea perenne algo menor que la especie Alchemilla vulgaris. Tiene las hojas pequeñas de 1 cm de largo. Las flores sin pedúnculo son también pequeñas y verdosas.
Alchemilla arvensis fue descrita por (Lamb.) Rich. & A.Rich. y publicado en Flora Carniolica, Editio Secunda 1: 115. 1771.[1]
Alchemilla: nombre genérico que toma el nombre de alguna planta valorada por su uso en la alquimia.[2]
arvensis: epítetp latíno que significa "cultivado en los campos".[3]
Alquimila arvense, alquimilla, pie de león.[5]
Datos: Q19692236
Especies: Alchemilla arvensis
Alchemilla arvensis Scop. es una especie de planta fanerógama de la familia de las rosáceas.
Peltopoimulehti eli peltopoimukki (Aphanes arvensis) on ruusukasvien heimoon kuuluva yksivuotinen ruohokasvi. Se on poimulehtien (Alchemilla) lähisukulainen, joihin se mahdollisesti sijoittuu sukujen välisessä rajauksessa.
Peltopoimulehti kasvaa 5–25 senttimetriä korkeaksi. Se haaroo tyvestä ja harmaakarvaiset varret ovat rentoja. Lehtilapa on kolmiosainen ja liuskojen kärjet jakaantuvat 3–5 osaan. Pienet vihertävät kukat ovat tiheinä ryhminä lehtihangoissa.[1]
Suomessa kasvia on esiintynyt hyvin harvinaisena satunnaisena muutamissa rannikkokaupungeissa, missä se on kasvanut painolasti- tai sotatulokkaana. Laji on löydetty 1900-luvun puolenvälin jälkeen vain kerran, 2012 Turusta.[1][2]
Peltopoimulehti eli peltopoimukki (Aphanes arvensis) on ruusukasvien heimoon kuuluva yksivuotinen ruohokasvi. Se on poimulehtien (Alchemilla) lähisukulainen, joihin se mahdollisesti sijoittuu sukujen välisessä rajauksessa.
Aphanes arvensis
L'Alchémille des champs ou petit pied de lion (Aphanes arvensis) est une plante herbacée annuelle du genre Aphanes et de la famille des Rosacées.
Synonymes :
Plante haute de 5 à 15 cm, rarement plus, aux tiges velues, plus ou moins couchées à la base. Feuilles velues à 3 lobes profondément incisés. Fleurs minuscules, verdâtres, à 4 sépales, groupées en petits glomérules opposés aux feuilles. Graines longues de 0,8 à 1,5 mm.
Dans la plupart des pays d'Europe, presque partout en France ; en Asie, jusqu'à l'Iran.
La plante se développe sur des terres argileuses ou sablonneuses, dans les jardins, terrains vagues, bords des chemins… Elle fleurit d'avril à octobre.
Au XVIIe siècle, l'herboriste Nicholas Culpeper recommandait de la consommer en salade malgré la difficulté, vu sa petite taille, d'en récolter des quantités suffisantes.
Aphanes arvensis
L'Alchémille des champs ou petit pied de lion (Aphanes arvensis) est une plante herbacée annuelle du genre Aphanes et de la famille des Rosacées.
Synonymes :
Alchemilla arvensis (L.) Scop. - non accepté par ITIS. Alchemilla cuneifolia Nutt. Alchemilla occidentalis Nutt. Aphanes occidentalis (Nutt.) Rydb.Wšědny rólny šišmanc (Aphanes arvensis) je rostlina ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae).
Wšědny rólny šišmanc je jednolětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 5 hač 20 cm. Rostlina je zwjetša šěrozelena a nima na spódku stejacu rozetu.
Łopjena su hłuboko třidźělne ze zarězanymi wotrězkami a docpěwaja dołhosć wot 6 hač 10 mm a šěrokosć wot 4 hač 8 mm. Bóčne łopješka su titkojte.
Kćěje wot meje hač septembra. Zelene kćenja steja po pjećoch hač po dwacećoch w kłubičkach a docpěwaja wulkosć wot 1,5 hač 2 mm. Keluch njese na kromje kosmy, mjeztym zo króna faluje. Kłubički steja we łopjenowych rozporach.
Płody docpěwaja dołhosć wot wjace hač 2 mm.
Rosće na žitowych rolach, rólnych kromach, winicach a pustych płoninach. Preferuje małowapnite hlinjane pódy.
Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje, sewjernje hač do južneje Skandinawiskeje, rozšěrjena.
Wšědny rólny šišmanc. W: FloraWeb.de. (němsce)
Wšědny rólny šišmanc (Aphanes arvensis) je rostlina ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae).
Dirvinė mažuolė (lot. Aphanes arvensis ) – erškėtinių šeimos mažuolių (Aphanes) genties augalų rūšis.
Įrašyta į Lietuvos raudonąją knygą.
De grote leeuwenklauw (Aphanes arvensis) is een eenjarige plant, die behoort tot de rozenfamilie (Rosaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeldzaam en sterk afgenomen. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 2–20 cm hoog. De behaarde, drielobbige en getande, 0,5-1,5 cm grote bladeren zijn iets blauwgroen. De tanden van de middelste en bovenste steunblaadjes zijn één tot twee maal zo lang als breed.
De grote leeuwenklauw bloeit van mei tot augustus met 1,8-2,7 mm lange, groenachtige bloemen. De kelkbladen trekken na de bloei niet samen.
De vrucht is een 1,2-1,4 mm lang, bruinachtig nootje.
De plant komt voor in akkerland op vochtige, voedselrijke en kalkhoudende, zandige klei of löss.
De grote leeuwenklauw (Aphanes arvensis) is een eenjarige plant, die behoort tot de rozenfamilie (Rosaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeldzaam en sterk afgenomen. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 2–20 cm hoog. De behaarde, drielobbige en getande, 0,5-1,5 cm grote bladeren zijn iets blauwgroen. De tanden van de middelste en bovenste steunblaadjes zijn één tot twee maal zo lang als breed.
De grote leeuwenklauw bloeit van mei tot augustus met 1,8-2,7 mm lange, groenachtige bloemen. De kelkbladen trekken na de bloei niet samen.
De vrucht is een 1,2-1,4 mm lang, bruinachtig nootje.
De plant komt voor in akkerland op vochtige, voedselrijke en kalkhoudende, zandige klei of löss.
Multimedia w Wikimedia Commons Skrytek polny (Aphanes arvensis L.) – gatunek rośliny należący do rodziny różowatych. Według nowszych ujęć taksonomicznych jest to synonim gatunku Alchemilla arvensis (L.) Scop. Fl. carniol. ed. 2, 1:115. 1771[2][3]. Występuje w Europie, w Azji Zachodniej i na Kaukazie[2]. We florze Polski jest archeofitem. Dość pospolicie występuje na zachodzie, północy i południu kraju, rzadziej w Polsce centralnej i wschodniej.
Roślina jednoroczna. Siedlisko: pola uprawne, na których jest chwastem, ale mało uciążliwym, nie stwarzającym większego problemu. Występuje głównie w zbożach ozimych. Poza tym rzadko na przydrożach i nieużytkach. Preferuje gleby piaszczyste, bardzo kwaśne i ubogie. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla SAll. Aphanenion arvensis i Ass. Aphano-Matricarietum[4]. Roślina samopylna, kwitnie od maja do września.
Tworzy mieszańce ze skrytkiem drobnoowockowym[5].
Skrytek polny (Aphanes arvensis L.) – gatunek rośliny należący do rodziny różowatych. Według nowszych ujęć taksonomicznych jest to synonim gatunku Alchemilla arvensis (L.) Scop. Fl. carniol. ed. 2, 1:115. 1771. Występuje w Europie, w Azji Zachodniej i na Kaukazie. We florze Polski jest archeofitem. Dość pospolicie występuje na zachodzie, północy i południu kraju, rzadziej w Polsce centralnej i wschodniej.
Alchemilla monandra é uma espécie de rosácea do gênero Alchemilla, pertencente à família Rosaceae.[1]
Alchemilla monandra é uma espécie de rosácea do gênero Alchemilla, pertencente à família Rosaceae.
Jungfrukam (Aphanes arvensis) är en växtart i familjen rosväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Jungfrukam.
Aphanes arvensis là loài thực vật có hoa trong họ Hoa hồng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Aphanes arvensis là loài thực vật có hoa trong họ Hoa hồng. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
