Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) je malý pěvec z čeledi lejskovitých (Muscicapidae).
Je o něco málo menší než vrabec, dorůstá délky 12–13 cm, v rozpětí křídel měří 22–24 cm a váží 12–15 g.[2][3][4] Samci jsou svrchu převážně černí s bílou skvrnou nad zobákem a velkou, totožně zbarvenou křídelní skvrnou. Spodinu těla mají světlou. Část samců je však zbarvená podobně jako samice, které jsou svrchu šedohnědé bez bílé skvrny nad zobákem. Podobá se příbuznému lejsku bělokrkému (F. albicollis), od kterého se samci liší černou zadní stranou krku; samice jsou však odlišitelné obtížněji.
Vábí pronikavým „bzitt bzitt“. Zpěv je rytmický, švitořivý.[2][4]
Hnízdí na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Jedná se o druh tažný se zimovišti v subsaharské Africe.
Hnízdí v listnatých i smíšených lesích, parcích, zahradách a dokonce i v tajze.[5]
Na území České republiky, kde se zdržuje od března do října, je hojnější v severní polovině území, na jihu je jeho výskyt mnohem roztroušenější. Na rozdíl od lejska bělokrkého hnízdí spíše od středních poloh výše (max. 1280 m n. m.).[6]
Je převážně hmyzožravý, požírá přitom jak hmyz létající, na který číhá z vyvýšené pozorovatelny a kterého se zmocňuje v letu, tak i nelétavý, který sbírá z větví stromů či keřů, na zemi nebo v bylinném patře. Následně se pak pomocí nárazů o tvrdý podklad zbavuje některých jeho nestravitelných částí, včetně končetin, tykadel nebo žihadel. V jeho potravě se dále objevují také jiní bezobratlí a na podzim i měkké bobule.
Lejsek černohlavý se na stejná hnízdiště vrací každým rokem.[2] Samci mohou být monogamní i bigamní;[7] v takovém případě se pak páří a s krmením mláďat pomáhají hned dvěma samicím. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od května do července.[2] Hnízdo z trávy, stonků, větví, kořínků a kůry vystlané peřím nebo chlupy staví v dutinách stromů nebo v budkách. Budka o výšce 20 cm s rozměry dna 14x14 cm a svisle oválným vletovým otvorem v průměru 30x45 mm se musí vyvěšovat až na konci dubna a na podzim znovu odebírat aby se předešlo vypuzení a případně usmrcení silnějšími sýkorami koňadrami, které budku obsadí během dubna ještě před návratem lejsků ze zimovišť. V jedné snůšce je 5–8 světle modrých, 18,0 x 13,3 mm velkých[4] vajec, na jejichž 12–13 denní inkubaci se podílí samotná samice. Mláďata hnízdo opouští po dalších 14–16 dnech. Pak jsou ještě 14 dní přikrmována.
Evropská populace je odhadována na 12–20 milionů párů.[8]
Lejsek černohlavý tvoří celkem tři poddruhy.
V minulosti byl za poddruh lejska černohlavého považován také lejsek atlaský (F. speculigera).
Obrázky, zvuky či videa k tématu lejsek černohlavý ve Wikimedia Commons
Galerie lejsek černohlavý ve Wikimedia CommonsLejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) je malý pěvec z čeledi lejskovitých (Muscicapidae).
.jpg)
