nimet breadcrumb-navigoinnissa
Ardisia elliptica ye un árbol de fueya perenne, tamién conocíu como Shoebutton Ardisia, nativu de la mariña oeste d'India, Sri Lanka, Indochina, Malasia, Indonesia y Nueva Guinea. Trátase d'un reproductor prolíficu que fixo una especie invasora con ésitu n'otros llugares nos trópicos, onde s'introdució como una planta ornamental de xardín.
A. elliptica ye un parrotal del sotobosque tropical que puede algamar altores d'hasta 5 metros. Les plantes en bon estáu nos hábitat forestales caracterizar por un solu tarmu, produciendo cañes perpendiculares curties. Les fueyes son ellipic a elípticu-obovaes, enteres, coriacees y alternes. Inflorescencies umbelaes que se desenvuelven nes axiles de les fueyes nes fueyes de la caña. Los pétalos son de color rosa claru. Los frutos son drupes que primero se vuelven coloraes a midida que maurecen y depués de color moráu escuru / negru. Tiñen los pulpejos de los deos d'un púrpura fondu. Les granes son aproximao esfériques con un diámetru d'aprosimao 5 mm.
Les especies Ardisia solanacea y Ardisia humilis tán consideraes por dellos botánicos pa ser incluyíes como especies variables individuales de Ardisia elliptica.[1]
Cultívase en xardinos como planta ornamental, y convirtióse nuna especie invasora en Puertu Ricu, na Australia tropical (Queensland, Territoriu del Norte), el sur de Florida nos EE.XX., El Caribe, nes Islles Mascareñes, Seixeles, y en delles islles del Pacíficu como Ḥawai.[2]
Teniendo en cuenta les condiciones ideales, la especie pueden algamar el maduror reproductivu en 2 a 4 años nel campu y en 1 a 2 años nun humbráculo. Grandes especímenes adultos nos sitios montiegos soleyeros midiéronse que producen hasta 400 frutos. Sicasí, los adultos tamién pueden establecer con ésitu fruta so condiciones de solombra. Les granes nun tienen nenguna llatencia al llargu plazu (esto ye, más de 6 meses), sicasí, les plántulas y xuveniles pueden sobrevivir en condiciones con muncha solombra mientres munchos años. Dada abonda lluz, los xuveniles desenvuélvense rápido n'adultos reproductores. El so frutu consúmese fácilmente tantu por aves y mamíferos frugivoros y ye posible'l rápidu espardimientu al traviés d'un territoriu.
La benzoquinona rapanona, los terpenoides bauerenol y amirina, y los compuestos fenólicos acedu siríngico, isorhamnetina, quercetina, bergenina , 5-(Z-heptadec-4'-enil) resorcinol y 5-pentadecylresorcinol puede atopase en A. elliptica.[3]
Antiplaquetario y Antibacteriano.[4]
En Malasia, dizse qu'una decocción de les fueyes pa solliviar dolores retroesternales,[5] y una pasta fecho de les fueyes utilizar pa tratar herpes y sarampión. Na medicina tradicional tailandesa, los frutos utilizar pa curar fories con fiebre.[6] Les fueyes utilizar nel sudeste d'Asia pa tratar la sarna, y la fruta pa los parásitos intestinales.[7]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Ardisia elliptica ye un árbol de fueya perenne, tamién conocíu como Shoebutton Ardisia, nativu de la mariña oeste d'India, Sri Lanka, Indochina, Malasia, Indonesia y Nueva Guinea. Trátase d'un reproductor prolíficu que fixo una especie invasora con ésitu n'otros llugares nos trópicos, onde s'introdució como una planta ornamental de xardín.
Ardisia elliptica je stálezelený, nevysoký, tropický keř rostoucí převážně ve vlhkém až močálovitém prostředí. Je jedním z několika stovek druhů rodu klíman a od přelomu 19 a 20. století byla hojně vysazována do zahrad a parků pantropické oblasti. Pro průběžně se objevující květy i pestré plody byla považován za nenáročnou okrasnou rostlinu, která ale záhy začala žít vlastním životem. Počala unikat do volné přírody a velmi rychle se šířit až tak, že se dostala na celosvětový seznam 100 nejvíce invazních druhů rostlin (Global invasive species database).[1][2][3]
Areál původního druhu se rozkládá v tropické jižní a jihovýchodní Asii, od jihu indického subkontinentu přes státy přiléhající k Bengálskému zálivu, ostrovy Indického oceánu, Malajský poloostrov, Indočínu, jihovýchod Číny, Filipíny a Indonésii až na Novou Guineu a Společenské ostrovy. Druhotně byla rozšířena na Taiwan, do monzunových oblastí Austrálie, na Havaj, ostrovy v západní části Indického oceánu v blízkosti Afriky a hlavně na ostrovy v Karibiku i území některých států Střední Ameriky, Floridy a Venezuely. Na novém působišti se přednostně začala rozrůstat ve vlhkém přímořském prostředí a mnohde se stala i dominantní rostlinou v mangrove.[1][4][5]
Vlhkomilná a stín snášející dřevina, která se rychle šíří ve vlhkých narušených, i zcela původních lesích, na opuštěných polích, málo vysýchajících pastvinách, v mokrých příkopech a podél cest. Snáší slanou, brakickou i sladkou vodu, nesnáší sucho a netoleruje chladné počasí.
Na písečném a bahnitém mořském pobřeží, v místech s nepříliš vysokým přílivem, dokonce omezuje a vytlačuje některé tradiční druhy flory mangrove. Vyskytuje se podél břehů řek ústících do moře i hluboko do vnitrozemí, až do míst, kam se při přílivu vzdouvá mořská hladina. Její porost se silně zahušťuje a vytváří monokultury bránící v růstu jiným rostlinám. Mladí jedinci dokáži přežívat po mnoho let v hlubokém stínu, po jeho ztrátě však rychle povyrostou. Životnost rostliny se předpokládá 25 až 40 let.[1][3][5][6]
Silně se větvící keř, nebo ojediněle strom s tenkým kmenem, který vytváří skoro kolmé větve a dorůstá do obvyklé výše 2 až 4 m. Má hnědé, lysé, hranaté větve spirálovitě porostlé řapíkatými listy. Čepele listů bývají obvejčité, mnohožilné, 6 až 12 cm dlouhé a 3 až 5 cm široké, na bázi klínovité, na vrcholu špičaté či tupé, po obvodě celistvé a na povrchu mívají tmavé tečky.
Květy jsou bílé nebo narůžovělé, hvězdovité, pětičetné, v průměru velké do 1 cm a nevonící. Jsou oboupohlavné, mají asi 1,5 cm dlouhé stopky a vytvářejí hroznovitá nebo okoličnatá květenství na koncích větví. Kališní lístky jsou zelené, vejčité a velmi drobné. Korunní lístky jsou bílé až narůžovělé, asi 8 mm velké, jsou široce vejčité, slabě voskovité, vně mají černé tečky a na konci ostrou špičku. V květu je pět žlutých tyčinek s krátkými nitkami nesoucí čárkovité prašníky, mezi nimi vyčnívá delší čnělka s drobnou bliznou. Kulatý semeník je svrchní, jednodílný a obsahuje několik vajíček. Květy jsou samosprašné, neprodukují nektar a obvykle bývají opylovány drobnými včelami přilétajícími pro pyl. Rostlina kvete průběžně po celý rok, ploidie druhu je 2n = 48.
Plod je kulovitá, asi 1 cm velká peckovice, která je původně zelená, pak červená až purpurová a ve zralosti černá. Obsahuje jedno kulaté, velmi tvrdé, 5 mm velké semeno obklopené bělavou hmotou podobnou buničině. Plody jsou oblíbenou potravou plodožravých ptáků i drobných savců, např. mývala severního. Semena při průchodu jejich žaludky a střevy nic netratí na klíčivosti.[1][2][3][5][6][7]
Ardisia elliptica se přirozeně rozmnožuje pouze semeny, která jsou v plodech odnášena do vzdálenějšího okolí živočichy nebo odplavována vodou. Ze semen opadaných plodů vyrůstají v těsné blízkosti noví jedinci, vyklíčí za dva až tři měsíce. Za příhodných podmínek se objeví pod a v blízkosti dřeviny na 1 m² až stovky nových semenáčů, které pro zdárný růst potřebují jen vlhko a teplo. Dobré světelné podmínky nejsou v té době podmínkou, pomalejší rostlinky později uhynou. Pod takovým "příklopem" není schopná vegetovat žádná rostlina.
Čerstvá semena jsou téměř všechna schopná vyklíčit, po půl roce od dozrání plodů se jejich životaschopnost snižuje. Pro klíčení a vývoj semenáčů je základním požadavkem mít dostatek vláhy; proto nerostou v místech na delší dobu vysychajících. Za optimálních podmínek vyroste nový jedinec za rok do výše 1 m, (obvykle jen 0,5 m) a začne vytvářet prvé plody ve věku dvou, nejpozději ve čtyřech létech.[1][5][6]
Mimo výše zmiňovaného líbivého vzhledu, který byl prapůvodním důvodem rozšiřování tohoto druhu, jsou rostliny řídce využívány jako nízký větrolam nebo fyzická bariéra, živý plot. V jihoasijském léčitelství se používají obklady z listů proti svrabu a plody proti střevním parazitům. Dřevo je vhodné nejvýše k topení.
Díky snadnému šíření nových jedinců pomoci semen rozptylovaných živočichy, se z účelově vysazovaných okrasných dřevin staly rostliny s nehezkou pověstí invazního druhu, který pro sebe zabírá stále nová a nová místa na úkor původní flory. Nejvíce postižené jsou oblasti, ve kterých Ardisia elliptica původně nerostla, jsou to hlavně sever Austrálie (Severní teritorium a Queensland), Havajské ostrovy, ostrov Portoriko a floridský Národní park Everglades.[1][5][6][8]
Semenáče
Rozkvétající květenství
Zrající plody
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ardisia elliptica ve Wikimedia Commons
Ardisia elliptica je stálezelený, nevysoký, tropický keř rostoucí převážně ve vlhkém až močálovitém prostředí. Je jedním z několika stovek druhů rodu klíman a od přelomu 19 a 20. století byla hojně vysazována do zahrad a parků pantropické oblasti. Pro průběžně se objevující květy i pestré plody byla považován za nenáročnou okrasnou rostlinu, která ale záhy začala žít vlastním životem. Počala unikat do volné přírody a velmi rychle se šířit až tak, že se dostala na celosvětový seznam 100 nejvíce invazních druhů rostlin (Global invasive species database).
Ardisia elliptica ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ardisia in der Unterfamilie der Myrsinengewächse (Myrsinoideae). Sie ist auf dem Indischen Subkontinent, in Indochina, Ostasien und Malesien weitverbreitet und in vielen Gebieten der Welt ein Neophyt.[1]
Ardisia elliptica wächst als immergrüner[2] Strauch und erreicht Wuchshöhen von 1 bis 2 Metern. Die oberirdischen Pflanzenteile sind kahl.[3] Die kahle Rinde der bei einem Durchmesser von 3 bis 4,5 Millimetern deutlich kantigen Zweige ist deutlich schwarz länglich punktiert-gestreift und längsgefurcht.[3][4]
Die meist wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Der kahle, gerandete Blattstiel ist 0,5 bis 1 Zentimeter lang.[4] Die fast ledrigen, einfachen Blattspreiten sind bei einer Länge von 6 bis 12, selten bis zu 16 Zentimetern und einer Breite von 3 bis 5, selten bis zu 7 Zentimetern verkehrt-lanzettlich oder verkehrt-eiförmig mit keilförmiger Spreitenbasis und meist stumpfem oder spitzem oberen Ende.[3] Der glatte Blattrand ist nach unten eingerollt.[3] Auf jeder Seite der Mittelader befinden sich 12 bis 34 Seitenadern und es ist eine am Rand entlang laufende Blattader vorhanden.[3] Beide Blattflächen sind kahl[4] und die matte Blattunterseite ist dicht punktiert, besonders entlang des Blattrandes.[3]
In China und Nordamerika reicht die Blütezeit von Februar bis April.[3][4] An Seitenzweigen, die an ihrer Basis verdickt sind, stehen seitenständig bis fast entständig die mehr oder weniger doldigen Blütenstände, die jeweils mindestens fünf Blüten enthalten.[3][4] Der aufrechte, 1 bis 2 Zentimeter lange Blütenstiel ist kahl, dicht mit winzigen weißen Warzen bedeckt und dicht punktiert.[3][4]
Die zwittrigen, ledrigen Blüten sind bei einem Durchmesser von 6 bis zu selten 8 Millimetern radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf freien, dicht schwarz drüsig punktierten Kelchblätter sind bei einer Länge von etwa 1 Millimeter breit-eiförmig mit faltiger sowie schwach geöhrter Basis, fast glatten, trockenhäutigen sowie winzig bewimperten Rand und gerundetem oberen Ende.[3] Die fünf rosafarbenen oder weißen Kronblätter sind nur wenig an ihrer Basis verwachsen.[3] Die fünf dicht drüsig punktierten, kahlen, ganzrandigen Kronlappen sind bei einer Länge von 6 bis 8 Millimetern[4] breit-eiförmig mit spitz zulaufendem oberen Ende und glatten, trockenhäutigen, durchscheinenden Rand.[3] Es ist nur der innere Kreis mit fünf Staubblättern vorhanden; sie sind fast so lang wie die Kronblätter. Die linealisch-lanzettlichen Staubbeutel sind an ihrer Basis dicht drüsig punktiert, enden bespitzt und öffnen sich mit einem Längsschlitz. Der Stempel ist so lang wie die Kronblätter. Der oberständige, kugelige Fruchtknoten ist kahl, durchscheinend drüsig punktiert und enthält in mehreren Reihen viele (mehr als fünf[4]) Samenanlagen.[3]
Die winzig drüsig punktierten, zunächst roten, bei Reife sich purpurfarben-schwarz färbenden, fleischigen, einsamigen Steinfrüchte sind bei einer Länge von etwa 8 Millimetern fast kugelig.[3] In China und Nordamerika reifen die Früchte zwischen September und November.[3][4] Die Fruchtpülpe färbt Finger tief-purpurfarben.
Die Samen sind bei einem Durchmesser von etwa 5 Millimetern fast kugelig.[2] Die Samenschale (Testa) besitzt Längsstreifen. Beim etwa 4 Millimeter langen Embryo ist die Radicula mit einer Länge von etwa 3,5 Millimetern viel länger als die Keimblätter (Kotyledonen).[5]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 6; es liegt Polyploidie mit 2n = 48 vor.[3][4]
Das weite natürliche paläotropische Verbreitungsgebiet von Ardisia elliptica reicht von Sri Lanka bis zum südlichen Indien und von Kambodscha über Thailand, Vietnam, Malaysia, Indonesien, bis zu den Philippinen, den Ryūkyū-Inseln, Taiwan und Papua-Neuguinea.[1] Sie wird vielen in tropischen Ländern (beispielsweise China und Hawaii) angebaut.[3][1] Ardisia elliptica ist in vielen tropischen bis subtropischen Gebieten der Welt ein Neophyt, beispielsweise in Australien,[5] auf Mauritius, Reunion, auf den Seychellen, auf Hawaii, in den südöstlichen USA (Florida) und auf Karibischen Inseln.[1][4][3] Sie gilt in vielen Ländern der Welt als invasive Pflanze.[1][2]
Ardisia solanacea Roxb. und Ardisia polycephala Wight wurden oft mit Ardisia elliptica verwechselt und so gibt es zu diesen Arten falsche Fundortangaben.[4]
Die Erstveröffentlichung von Ardisia elliptica erfolgte 1798 durch Carl Peter Thunberg in Nova Genera Plantarum, 8, S. 119. Synonyme Ardisia elliptica Thunb. sind: Ardisia kotoensis Hayata, Ardisia littoralis Andrews, Ardisia sorsogonensis Elmer ex Merr., Ardisia squamulosa C.Presl, Ardisia umbellata Roxb., Bladhia elliptica (Thunb.) Nakai, Bladhia kotoensis (Hayata) Nakai, Bladhia squamulosa (C.Presl) Nakai, Tinus squamulosa (C.Presl) Kuntze.[6][1]
Ardisia elliptica wird wegen ihrer dekorativen Früchte in den Tropen bis Subtropen als Zierpflanze verwendet.[2] In Bali wird die Pflanze als Heilpflanze genutzt.
Ardisia elliptica ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ardisia in der Unterfamilie der Myrsinengewächse (Myrsinoideae). Sie ist auf dem Indischen Subkontinent, in Indochina, Ostasien und Malesien weitverbreitet und in vielen Gebieten der Welt ein Neophyt.
Lempeni, rempeni utawa Ardisia elliptica kalebu tuwuhan kang tansah ijo. Tuwuhan ikiumebar ing India, Sri Lanka, Indocina, Malaysia, Indonesia lan Papua Nugini.
Tuwuhan iki bisa duwé dhuwur nganti 5 mèter, urip ana lemah kang teles lan ayom, duwé woh ndhompol warna ijo semu klawu nalika mentah lan abang-ungu tuwa nalika wis tuwa.
Tuwuhan iki wiwit awoh nalika umur 2-4 taun.
Woh lempeni kang isih mentah biyasa digunakaké dadi mimis bedhil-bedhilan kanggone bocah karang padésan. Godhonge bisa kanggo jamu tamba lara kanker.
கோழுருச்சி (ardisia solanacea) ஒரு சிறிய தாவர இனத்தைச்சேர்ந்த செடியாகும்.[1]
இந்த தாவரம் அடுக்காக பல பூக்களைப்பூக்கும் தன்மை கொண்டது. இந்த செடி பொதுவாக 6 அடி உயரம் வளரும். இதன் கனி உணவாகப்பயன்படுகிறது.
கோழுருச்சி (ardisia solanacea) ஒரு சிறிய தாவர இனத்தைச்சேர்ந்த செடியாகும்.
Ardisia elliptica is an evergreen tree, also known as the shoebutton ardisia, duck's eye and coralberry, native to the west coast of India, Sri Lanka, Indochina, Malaysia, Indonesia and New Guinea. It is a prolific reproducer which has made it a successful invasive species in other locations in the tropics where it has been introduced as a garden ornamental.
Ardisia elliptica is a tropical understory shrub that can reach heights of up 5 meters. Undamaged plants in forest habitats are characterized by a single stem, producing short, perpendicular branches. Leaves are elliptic to elliptic-obovate, entire, leathery and alternate. Umbellate inflorescences develop in leaf axils of branch leaves. Petals are light pink. Fruits are drupes that first turn red as they mature and then deep purple / black. Pulp staining fingers a deep purple. Seeds are approximately spherical with a diameter of about 5 mm.
Ardisia solanacea and Ardisia humilis are considered to be included in the single variable species Ardisia elliptica by some botanists.[1]
It is grown in gardens as an ornamental and has become an invasive species in Puerto Rico, tropical Australia (Queensland, Northern Territory), Southern Florida in the US, the Caribbean, the Mascarene Islands, the Seychelles, and on several Pacific islands such as Hawaii.[2]
Given ideal conditions, individuals can reach reproductive maturity in 2–4 years in the field and 1–2 years in a shade house. Large adults in bright forested sites have been measured producing up to 400 fruits. However, adults can also successfully set fruit under shady conditions. Seeds do not have any long-term dormancy (i.e., greater than 6 months), however, seedlings and juveniles can survive under very shady conditions for many years. Given enough light, juveniles rapidly develop into reproductive adults. Its fruit is readily consumed by both avian and mammalian frugivores and rapid spread across a landscape is possible.
The benzoquinone rapanone, the terpenoids bauerenol and amyrin, and the phenolic compounds syringic acid, isorhamnetin, quercetin, bergenin, 5-(Z-heptadec-4'-enyl)resorcinol and 5-pentadecylresorcinol can be found in A. elliptica.[3]
Antiplatelet and Antibacterial.[4]
In Malaysia, a decoction of leaves is said to assuage retrosternal pains,[5] and a paste made from the leaves is used to treat herpes and measles. In Thai traditional medicine, the fruits are used to cure diarrhoea with fever.[6] In Southeast Asia leaves are used to treat scabies, and fruit for intestinal worms.[7]
Ardisia elliptica is an evergreen tree, also known as the shoebutton ardisia, duck's eye and coralberry, native to the west coast of India, Sri Lanka, Indochina, Malaysia, Indonesia and New Guinea. It is a prolific reproducer which has made it a successful invasive species in other locations in the tropics where it has been introduced as a garden ornamental.
Ardisia elliptica es un árbol de hoja perenne, también conocido como ardisia china o mora botón , nativo de la costa oeste de India, Sri Lanka, Indochina, Malasia, Indonesia y Nueva Guinea. Se trata de un reproductor prolífico que se ha convertido en una especie invasora con éxito en otros lugares en los trópicos, donde se ha introducido como una planta ornamental de jardín.
A. elliptica es un arbusto del sotobosque tropical que puede alcanzar alturas de hasta 5 metros. Las plantas en buen estado en los hábitat forestales se caracterizan por un solo tallo, produciendo ramas perpendiculares cortas. Las hojas son elípticas a elíptico-obovadas, enteras, coriáceas y alternas. Inflorescencias umbeladas que se desarrollan en las axilas de las hojas en las hojas de la rama. Los pétalos son de color rosa claro. Los frutos son drupas que primero se vuelven rojas a medida que maduran y luego de color morado oscuro / negro. Tiñen los pulpejos de los dedos de un púrpura profundo. Las semillas son aproximadamente esféricas con un diámetro de aproximadamente 5 mm.
Las especies Ardisia solanacea y Ardisia humilis están consideradas por algunos botánicos para ser incluidas como especies variables individuales de Ardisia elliptica.[1]
Se cultiva en jardines como planta ornamental, y se ha convertido en una especie invasora en Puerto Rico, en Australia tropical (Queensland, Territorio del Norte), el sur de Florida en los EE. UU., El Caribe, en las Islas Mascareñas, Seychelles, y en varias islas del Pacífico como Hawái.[1]
Teniendo en cuenta las condiciones ideales, la especie pueden alcanzar la madurez reproductiva en 2 a 4 años en el campo y en 1 a 2 años en un umbráculo. Grandes especímenes adultos en los sitios boscosos soleados se han medido que producen hasta 400 frutos. Sin embargo, los adultos también pueden establecer con éxito fruta bajo condiciones de sombra. Las semillas no tienen ninguna latencia a largo plazo (es decir, más de 6 meses), sin embargo, las plántulas y juveniles pueden sobrevivir en condiciones con mucha sombra durante muchos años. Dada suficiente luz, los juveniles se desarrollan rápidamente en adultos reproductores. Su fruto se consume fácilmente tanto por aves y mamíferos frugívoros y es posible la rápida propagación a través de un territorio.
La benzoquinona rapanona, los terpenoides bauerenol y amirina, y los compuestos fenólicos ácido siríngico, isorhamnetina, quercetina, bergenina , 5-(Z-heptadec-4'-enil) resorcinol y 5-pentadecylresorcinol se puede encontrar en A. elliptica.[2]
Antiplaquetario y Antibacteriano.[2]
En Malasia, se dice que una decocción de las hojas para aliviar dolores retroesternales,[3] y una pasta hecha de las hojas se utiliza para tratar herpes y sarampión. En la medicina tradicional tailandesa, los frutos se utilizan para curar diarreas con fiebre.[2] Las hojas se utilizan en el sudeste de Asia para tratar la sarna, y la fruta para los parásitos intestinales.[4]
Ardisia elliptica es un árbol de hoja perenne, también conocido como ardisia china o mora botón , nativo de la costa oeste de India, Sri Lanka, Indochina, Malasia, Indonesia y Nueva Guinea. Se trata de un reproductor prolífico que se ha convertido en una especie invasora con éxito en otros lugares en los trópicos, donde se ha introducido como una planta ornamental de jardín.
Ardisia elliptica est une espèce de plantes de la famille des Primulaceae. Originaire d'Asie, l'Ati popa'a (mot d'origine polynésienne) est devenue envahissante à Hawaï, dans le sud de la Floride, à Okinawa, en Nouvelle-Calédonie et en Jamaïque.
Cette espèce a été en 1798 par le botaniste Carl Peter Thunberg (1743-1828). En classification classique de Cronquist (1981) et en classification phylogénétique APG II (2003) le genre Ardisia est assigné à la famille des Myrsinaceae, puis en classification phylogénétique APG III (2009) il est assigné à celle des Primulaceae.
Selon Tropicos (17 novembre 2017)[1] :
Comme elle est envahissante en Nouvelle-Calédonie, le Code de l'environnement de la Province Sud interdit l’introduction dans la nature de cette espèce ainsi que sa production, son transport, son utilisation, son colportage, sa cession, sa mise en vente, sa vente ou son achat[4].
Ardisia elliptica est une espèce de plantes de la famille des Primulaceae. Originaire d'Asie, l'Ati popa'a (mot d'origine polynésienne) est devenue envahissante à Hawaï, dans le sud de la Floride, à Okinawa, en Nouvelle-Calédonie et en Jamaïque.
Ardisia elliptica adalah tanaman yang selalu hijau, berasal dari pantai barat India, Sri Lanka, Indochina, Malaysia, Indonesia dan New Guinea. Tanaman ini memiliki tingkat reproduksi yang tinggi sehingga cenderung menjadi spesies invasif di lokasi lain di daerah tropis yang menanamnya sebagai taman hias.
A. elliptica berupa semak semak yang bisa mencapai ketinggian hingga 5 meter. Tanaman yang tidak rusak di habitat hutan yang ditandai dengan batang tunggal, dengan cabang pendek dan tegak lurus. Daun berbentuk jorong sampai bulat panjang, dengan tekstur halus mengkilat. Perbungaan berbentuk payung berkembang di axils daun dari cabang daun. Kelopak putih hingga warna merah muda. Buah-buahan tunggal bergerombol, mula-mula berwarna hijau kusam dan berubah menjadi merah saat mereka dewasa dan kemudian ungu / hitam. Buah yang masak bisa membuat jari berwarna ungu, ukuran sekitar 5-6 mm. Benih yang kurang lebih berbentuk bulat dengan diameter sekitar 5 mm.
Ardisia solanacea dan Ardisia humilis dianggap sebagai spesies yang sama dengan Ardisia elliptica oleh beberapa ahli botani.[1]
Saat tanaman ini ditanam di daerah baru sebagai tanaman hias di kebun-kebun bijiannya menyebar dan telah menjadi spesies invasif di Puerto Rico, tropis Australia (Queensland, Northern Territory), Southern Florida di Amerika Serikat, Karibia, Kepulauan Mascarene, Seychelles, dan di beberapa kepulauan Pasifik seperti Hawaii.[2]
Dalam kondisi ideal, individu dapat mencapai kematangan reproduksi dalam 2-4 tahun di alam liar dan 1-2 tahun di kebun. Tanaman dewasa di hutan dengan pencahayaan matahari yang cukup dapat berbuah 400 buah-buahan. Namun, dalam kondisi yang teduh juga tetap dapat menghasilkan buah. Biji tidak memiliki jangka panjang dormansi (yaitu, lebih besar dari 6 bulan), namun, bibit dan remaja dapat bertahan hidup di bawah sangat teduh kondisi selama bertahun-tahun. Dengan sedikit cahaya matahari, tanaman remaja dengan cepat berkembang menjadi dewasa dan bereproduksi. Buah yang mudah dikonsumsi oleh burung dan mamalia pemakan dan sangat mungkin cepat tersebar di seluruh lanskap.[3]
Antiplatelet dan Antibakteri.[4]
Ardisia elliptica adalah tanaman yang selalu hijau, berasal dari pantai barat India, Sri Lanka, Indochina, Malaysia, Indonesia dan New Guinea. Tanaman ini memiliki tingkat reproduksi yang tinggi sehingga cenderung menjadi spesies invasif di lokasi lain di daerah tropis yang menanamnya sebagai taman hias.
Pokok Mempenai atau juga dikenali sebagai Buah Letus, Cempeni, Penai, Penah, Periah, Rempenai, Daun Bisa Hati, atau Kayu Lampilan merupakan sejenis tumbuhan yang terdapat di hutan di Malaysia serta di negara-negara ASEAN yang lain. Ia merupakan sejenis pokok herba. Nama botaninya Ardisia elliptica.[1]
A - B - C - D - E - F - G - H - I - J - K - L - M - N - O - P - Q - R - S - T - U - V - W - X - Y - Z
Pokok Mempenai atau juga dikenali sebagai Buah Letus, Cempeni, Penai, Penah, Periah, Rempenai, Daun Bisa Hati, atau Kayu Lampilan merupakan sejenis tumbuhan yang terdapat di hutan di Malaysia serta di negara-negara ASEAN yang lain. Ia merupakan sejenis pokok herba. Nama botaninya Ardisia elliptica.
Ardisia elliptica là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được Thunb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1789.[1]
Bài viết về chủ đề phân họ Xay này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Ardisia elliptica là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được Thunb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1789.
Ardisia elliptica Thunb.
Синонимы
Ардизия эллиптическая (лат. Ardisia elliptica) — вид цветковых растений рода Ардизия семейства Первоцветные (Primulaceae) подсемейства Мирсиновые (Myrsinoideae), произрастающий в Индии, Индонезии, Японии, Малайзии, Филиппинах, Шри-Ланке и Вьетнаме. Натурализован во всей тропической зоне[2].
Вечнозеленый кустарник высотой до 5 м. Листья обратнояйцевидные, 6-12 см длиной и 3-5 см шириной, кожистые, с острым концом. Цветы белые или розовые, 6-8 мм в диаметре, соцветие - зонтик. Плод от красного до темно-пурпурного цвета 8 мм в диаметре.
Ардизия эллиптическая была введена в культуру как декоративный вид и впоследствии стала инвазионным видом в Пуэрто-Рико, тропической части Австралии, Южной Флориде, на Карибах, Сейшеллах, Маскаренских островах и некоторых островах Тихого океана, таких как Гавайи[3].
В идеальных условиях растение Ардизии эллиптической достигает зрелости через 2-4 года на открытой местности и 1-2 года в тени. Взрослое растение может давать до 400 плодов в год. Семена сохраняют всхожесть в течение полугода, однако проростки и молодые растения могут долгое время жить в глубокой тени, а дотянувшись до света быстро переходить в зрелое репродуктивное состояние. Плоды ардизии также поедаются птицами и млекопитающими и таким образом распространяются на новые территории.
Некоторыми ботаниками виды Ардизия приземистая, Ардизия пасленовая и Ардизия эллиптическая объединяются в один вид.
Ардизия эллиптическая (лат. Ardisia elliptica) — вид цветковых растений рода Ардизия семейства Первоцветные (Primulaceae) подсемейства Мирсиновые (Myrsinoideae), произрастающий в Индии, Индонезии, Японии, Малайзии, Филиппинах, Шри-Ланке и Вьетнаме. Натурализован во всей тропической зоне.
蘭嶼樹杞（学名：Ardisia elliptica），又稱蘭嶼紫金牛[1]、濱樹杞，是紫金牛屬的一個成員，為台灣的原生植物，分布於東南亞地區、台灣以及琉球。蘭嶼樹杞是一種常綠灌木，通常作為觀賞盆景，其果實可食用。它已經脫離私人、公眾的花園侵入自然區域。由於繁殖力高且耐蔭，苗木能在成樹的下面生長。種子的高發芽率（99%）與鳥類、哺乳動物的咬食，導致迅速的傳布橫跨一片土地，並名列世界百大外來入侵種。[2]
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
|access-date=中的日期值 (帮助) 蘭嶼樹杞（学名：Ardisia elliptica），又稱蘭嶼紫金牛、濱樹杞，是紫金牛屬的一個成員，為台灣的原生植物，分布於東南亞地區、台灣以及琉球。蘭嶼樹杞是一種常綠灌木，通常作為觀賞盆景，其果實可食用。它已經脫離私人、公眾的花園侵入自然區域。由於繁殖力高且耐蔭，苗木能在成樹的下面生長。種子的高發芽率（99%）與鳥類、哺乳動物的咬食，導致迅速的傳布橫跨一片土地，並名列世界百大外來入侵種。
分類 界 : 植物界 Plantae 門 : 被子植物門 Magnoliophyta 綱 : 双子葉植物綱 Magnoliopsida 目 : サクラソウ目 Primulales 科 : ヤブコウジ科 Myrsinaceae 属 : ヤブコウジ属 Ardisia 種 : セイロンマンリョウ A. elliptica 学名 Ardisia ellipticaArdisia humilis Vahl.
Ardisia squamulosa Pr.
セイロンマンリョウ（学名：Ardisia elliptica）は、ヤブコウジ科に分類される植物の一種。別名ウミベマンリョウ、コウトウタチバナ。
スリランカ、インド西岸、マレーシア、インドシナ半島、インドネシアを原産地とする[1]。北アメリカ、ハワイなどに移入分布する[2]。
常緑低木で、樹高は5mほど[1]。葉の形は楕円形もしくは倒卵形で、互生する。花は薄桃色で、果実は熟すと暗紫色となる。
熱帯の森林や海浜に生育する。耐陰性があり、日光のあまりあたらない場所でも生存できる。
本種は適応力や繁殖力が高く、群落を容易に形成する。本種が外来種として定着している地域では、在来植物の生育を大きく阻害し問題となっている[2]。そのため、国際自然保護連合によって世界の侵略的外来種ワースト100に選定されており、駆除も行われている[2]。日本では野生化はしておらず観賞用に栽培されているだけであるが、外来生物法により要注意外来生物に指定されている[2]。
マレーシアでは葉の煎汁が胸の痛みを和らげると言われており[3]、葉のペーストはヘルペスや麻疹の治療に使われる。タイでは果実が発熱を伴った下痢に用いられる[4]。東南アジアで、葉は疥癬、果実は腸内寄生虫に対して用いられる[5]。
