dcsimg

Description ( englanti )

tarjonnut Flora of Zimbabwe
Monoecious trees with stellate indumentum. Stipules minute. Leaves alternate, entire or palmately-lobed (often together on same tree). Inflorescences. terminal, in the form of a thyrse; male and female flowers in same inflorescence. Male flowers: calyx splitting into 2-3 lobes; petals 5, alternating with disk glands; stamens c.20, inner united into a column. Female flowers: calyx 2-lobed; petals as for male flowers; ovary 2-locular; styles 2, erect. Fruit large, indehiscent, shallowly 2-lobed with 4 ridges.
lisenssi
cc-by-nc
tekijänoikeus
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
bibliografinen lainaus
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Aleurites Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/genus.php?genus_id=1595
tekijä
Mark Hyde
tekijä
Bart Wursten
tekijä
Petra Ballings
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Flora of Zimbabwe

Yağlıağac ( azeri )

tarjonnut wikipedia AZ

Yağlıağac, tunq ağacı (lat. Aleurites)[2] - südləyənkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[3]

Əhəmiyyəti

Tunq (Aleurites) toxumlarının tərkibində 48,0-57,5% yaxşı keyfiyyətli tez quruyan texniki yağ vardır. Tunq yağının tərkibində 80%-ə qədər eleostearin turşusu vardır ki, bu da yağa xüsusi keyfiyyət polimerləşmə və tez quruma xüsusiyyəti verir. Üzərinə tunq yağı çəkilməsi metalları korroziyadan (çürümədən), ağacları isə rütubətdən xarab olmadan və göbələk çürüməsindən qoruyur. Tunq yağının texniki əhəmiyyəti böyükdür. O tibbi aparatların istismarı zamanı çürümə əleyhinə örtük kimi qiymətlidir. Ondan həmçinin lakların, mina və boyaların alınmasında da istifadə edilir. Təyyarələr, sərnişin qatarları, hərbi, sərnişin və ticarət gəmilərinin sualtı hissələri tunq boyaları (lakları) ilə örtülür.Tunqdan hazırlanmış xüsusi izolə edici qatlar yüksək gərginlikli transformatorlara və kabellərə çəkilir.

Aşağı keyfiyyətli tunq yağı plyonka, müşəmbə (linoleum), qaloş lakı hazırlanmasında istifadə olunur. Tunq yağı alınarkən çıxan tullantıdan gübrə kimi istifadə edilir. Bu tullantının tərkibində 7,6% azot, 25% fosfor olur. Jmıxı zəhərlidir. Ondan kazein və plastmas əldə edilir. Yandıqda da nazik his (qurum) əmələ gətirir ki, ondan da tuş (mürəkkəb) hazırlanır. Oduncağı yüngüldür, suda deformasiya olunmur. Ondan mebel, musiqi alətləri və s. hazırlanır.[4]

Çində və Hind-Çin ölkələrində tunq yağı tibdə qusma və işlətmə dərmanı kimi istifadə edilir, irinli yaralara və yanıqlara çəkilən məlhəmlərin (mazların) tərkibinə daxil edilir.Tunq meyvələrinin tərkibində zəhərli maddə vardır. Bu maddənin xüsusiyyətləri bu günə qədər tam öyrənilməmişdir.Tunqla zəhərlənmə əlamətləri insanlarda qus ma, mədədə kəskin ağrı, başgicəllənmə, nəbzin artması və s. şəklində təzahür edir. Tunq yağının əsas zəhərləyici maddəsi saponindir. Saponin insan qanına keçdikdə qanın parçalanmasına (hemolizinə) səbəb olur.[4]

Yayılması

Tunq subtropik texniki bitki olub Çində və Yaponiyada 26 və 330 şimal enliliklərində yabanı halda yayılmışdır. Mədəni əkinləri ABŞ-da, ArgentinaParaqvayda mövcud dur. Tunq MDB ərazisində əsasən qərbi Gürcüstanın subtropik rayonlarında bitir. Az miqdarda tunq əkinlərinə Azərbaycanın subtropik rayonlarında və Krasnodar vilayə tində də rast gəlinir.1986-cı ildə dünyada 100 min tona yaxın tunq istehsal olunmuş-dur ki, bunun da yarıdan çoxunu (60 min tonunu) Çin istehsal etmişdir. Argentina və Paraqvay da əhəmiyyətli dərəcədə tunq becərirlər. İldə 12 min tona qədər yağ ixrac edirlər. Tunq az miqdarda (2 min ton) Braziliya və keçmiş SSRİ-də (1 min ton) isteh sal olunurdu. Mədəni tunq yabanı formaların əhilləşdirilməsi nəticəsində yaradılmışdır.[4]

Növləri

Azərbaycanın dərman bitkiləri

Digər növləri

Aleurites moluccana

Mənbə

  1. "Genus: Aleurites J. R. Forst. & G. Forst". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 2007-10-05. İstifadə tarixi: 2010-10-09.
  2. Nurəddin Əliyev. Azərbaycanın dərman bitkiləri və fitoterapiya. Bakı, Elm, 1998.
  3. Elşad Qurbanov. Ali bitkilərin sistematikası, Bakı, 2009.
  4. 4,0 4,1 4,2 H. S. HÜMBƏTOV, V. V. BƏŞİROV V. R. MOHUMAYEV " YAĞLI VƏ EFİR YAĞLI BİTKİLƏR" BAKI 2016
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AZ

Yağlıağac: Brief Summary ( azeri )

tarjonnut wikipedia AZ

Yağlıağac, tunq ağacı (lat. Aleurites) - südləyənkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AZ

Aleurites ( valencia )

tarjonnut wikipedia CA

Aleurites és un gènere de plantes euforbiàcies. Consta de 23 espècies descrites i només de 2 acceptades. .[2] Es troba en les regions tropicals i subtropicals asiàtiques, el Pacífic i Amèrica del Sud.[3][4]

Descripció

Són arbres monoics perennifolis o semiperennifolis que arriben a fer 15-40 m d'alt.

L'oli de les seves llavors s'ha usat com parafines, lubricant o com component de vernissos, sabons i pintures. Després d'eliminar-ne les substàncies tòxiques també s'ha usat el seu oli com oli comestible.

Taxonomia

Aquest gènere va ser descrit per J.R.Forst. & G.Forst. i publicat a Characteres Generum Plantarum 111, pl. 56. 1775.[5] L'espècie tipus és: Aleurites triloba

Espècies


Referències

  1. Sinónimos en wiki
  2. Espècies a The International Plant Names Index
  3. Aleurites en PlantList
  4. «Aleurites en». World Checklist of Selected Plant Families.
  5. «Aleurites». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. [Consulta: 13 novembre 2012].

Bibliografia

  1. Bailey, L. H. & E. Z. Bailey. 1976. Hortus Third i–xiv, 1–1290. MacMillan, New York.
  2. Burger, W. & M. Huft. 1995. Family 113 Euphorbiaceae. Fieldiana, Bot., n.s. 36: 1–169.
  3. Martínez Gordillo, M., J. J. Ramírez, R. C. Durán, E. J. Arriaga, R. García, A. Cervantes & R. M. Hernández. 2002. Los géneros de la familia Euphorbiaceae en México. Anales Inst. Biol. Univ. Nac. Autón. México, Bot. 73(2): 155–281.
  4. Molina Rosito, A. 1975. Enumeración de las plantas de Honduras. Ceiba 19(1): 1–118.
  5. Nasir, E. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.

Enllaços externs

 src= Podeu veure l'entrada corresponent a aquest tàxon, clade o naturalista dins el projecte Wikispecies.  src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Aleurites Modifica l'enllaç a Wikidata
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autors i editors de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CA

Aleurites: Brief Summary ( valencia )

tarjonnut wikipedia CA

Aleurites és un gènere de plantes euforbiàcies. Consta de 23 espècies descrites i només de 2 acceptades. . Es troba en les regions tropicals i subtropicals asiàtiques, el Pacífic i Amèrica del Sud.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autors i editors de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CA

Tungovník ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ
 src=
Květy a plody tungovníku moluckého

Tungovník (Aleurites) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to stálezelené stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými, bělavými květy ve vrcholových latovitých květenstvích. Plodem je peckovice s velkým jádrem. Rod zahrnuje jen 2 druhy a je rozšířen v tropech Asie, Austrálie a Oceánie.

Tungovník molucký je v tropech pěstován na plantážích, ze semen se získává technický olej a slouží také jako koření. Strom je těžen pro dřevo a v tropech je vysazován jako okrasná dřevina. Má význam i v tradiční asijské medicíně.

Popis

Tungovníky jsou stálezelené, jednodomé, dosti rychle rostoucí stromy, dorůstající výšky 25 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé nebo mělce dlanitě laločnaté, celokrajné, s dlanitou žilnatinou. Na vrcholu řapíku se v místě, kde nasedá listová čepel, nacházejí 2 žlázky. Palisty jsou drobné a brzy opadavé. Květenství jsou vrcholové, oboupohlavné nebo jednopohlavné vrcholičnaté laty. Květy jsou jednopohlavné, stopkaté. Kalich je členěný na 2 až 3 laloky. Koruna je bílá až smetanová, složená z 5 volných lístků přesahujících kalich. Samčí květy obsahují 17 až 32 tyčinek ve 3 nebo 4 řadách, z nichž vnitřní jsou srostlé do sloupku. Semeník v samičích květech obsahuje 2 až 3 (4) komůrky, v nichž je po jednom vajíčku. Plodem je peckovice, s tenkostěnnou peckou a velkým, zploštěle kulovitým semenem.[1][2]

Rozšíření

Rod tungovník zahrnuje 2 druhy. Tungovník molucký je široce rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří od Indie a jižní Číny přes Indočínu a jihovýchodní Asii po australský Queensland, Nový Zéland a Polynésii. Roste ve vlhkých tropech i v oblastech s periodickým obdobím sucha, v nadmořských výškách až do 1000 metrů. Druh Aleurites rockinghamensis je rozšířen v australském Queenslandu a na Nové Guineji, kde roste zejména na vulkanických podkladech. Oba druhy rostou také jako pionýrské dřeviny.[3]

Zajímavosti

Tungovník molucký je národní strom Havaje.

Ekologické interakce

Květy tungovníku jsou opylovány včelami. Plody jsou rozšiřovány především ptáky.[4] V tlejících kmenech tungovníku moluckého se vyvíjejí larvy tesaříka Agrianome fairmairei.[5]

Obsahové látky a jedovatost

Tungovníky jsou jedovaté rostliny. Podobně jako řada jiných zástupců pryšcovitých obsahují estery forbolu a příbuzných diterpenů s dráždivými účinky. Tyto látky jsou obsaženy ve všech částech rostliny, mírně jedovaté jsou i plody. Otrava se projevuje zejména nevolností, zvracením, průjmem a dehydratací.[6][7][8] Z dalších látek byly zjištěny triterpeny, steroidy, kumariny, fytosterol a různé flavonoidní glykosidy.[9]

Taxonomie

Rod Aleurites je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Crotonoideae, tribu Aleuritideae a subtribu Aleuritinae. Nejblíže příbuzné rody jsou Reutealis a Vernicia. Všechny tyto 3 rody jsou si vzhledově velmi podobné a v minulosti byly všechny druhy řazeny do rodu Aleurites. Rod Reutealis je monotypický a pochází z Filipín, rod Vernicia zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v jižní Číně, Indočíně a Japonsku.[3]

Zástupci

Význam

 src=
Tungovník molucký jako okrasný strom v Hong Kongu

Semena tungovníku moluckého obsahují asi 60 % nejedlého, polovysýchavého oleje, který je používán jako palivo, lubrikant a k výrobě laků, barev a mýdel aj. Domorodci z olejnatých semen vyrábějí louče ke svícení. Latex se používá jako žvýkací guma a jako lepidlo. Dřevo slouží např. k výrobě čajových beden nebo kánoí, jako stavební materiál se však nepoužívá.[3]Strom je pěstován na plantážích, většina získaného oleje se však spotřebuje v zemi původu a pouze menší díl jde na export. Jeden strom vyprodukuje ročně asi 30 až 80 kg plodů.[10] Semena tungovníku slouží v malajské a indonéské kuchyni jako koření při přípravě omáček k rýži a zelenině. Po důkladném usušení či upražení jsou jedlá. Tvoří také jednu ze složek tradičního havajského pokrmu poke.[9]

V tradiční indické medicíně je tungovník molucký používán jako projímadlo, analgetikum a antibiotikum. Strouhané plody se přikládají na zranění, spáleniny a boláky. Olej se používá jako mírné projímadlo a při revmatismu.[8] Z kořenů se v Polynésii připravuje červené barvivo používané k barvení oděvů.[9] Strom je v tropech vsazován i jako okrasná dřevina.[3]

Odkazy

Reference

  1. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)
  2. LI, Bingtao; GILBERT, Michael G. Flora of China: Aleurites [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. a b c d STUPPY, W. et al. Revision of the genera Aleurites, Reutealis and Vernicia (Euphorbiaceae). Blumea. 1999, čís. 44. Dostupné online.
  4. ORWA, C. et al. Aleurites moluccana [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky)
  5. HAWKESWOOD, Trevor J. Review of the biology, host plants and immature stages of the australian Cerambycidae (Coleoptera). Part 1. Parandrinae and Prioninae.. Giornale Italiano di Entomologia. Dec. 1992, čís. 6. Dostupné online.
  6. KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
  7. NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)
  8. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  9. a b c LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 2, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-94-007-1763-3. (anglicky)
  10. DUKE, James A. Aleurites moluccana (L.) Willd. [online]. 1997. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Tungovník: Brief Summary ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ
 src= Květy a plody tungovníku moluckého

Tungovník (Aleurites) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to stálezelené stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými, bělavými květy ve vrcholových latovitých květenstvích. Plodem je peckovice s velkým jádrem. Rod zahrnuje jen 2 druhy a je rozšířen v tropech Asie, Austrálie a Oceánie.

Tungovník molucký je v tropech pěstován na plantážích, ze semen se získává technický olej a slouží také jako koření. Strom je těžen pro dřevo a v tropech je vysazován jako okrasná dřevina. Má význam i v tradiční asijské medicíně.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Aleurites ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Aleurites ist eine Gattung aus der Familie der Wolfsmilchgewächse (Euphorbiaceae). Die Gattung umfasst nach heutiger Auffassung zwei Arten. Die zwei Arten sind nur im tropischen Asien, Australasien und Ozeanien verbreitet.

Beschreibung

Bei den beiden Aleurites-Arten handelt es sich um immergrüne Bäume. Die wechselständigen Laubblätter sind meist gelappt und behaart. Die winzigen Nebenblätter fallen früh ab.

Sie sind einhäusig getrenntgeschlechtig (monözisch). In endständigen Blütenständen sitzen viele Blüten zusammen. Die radiärsymmetrischen, glockenförmigen Blüten sind cremefarben. Die Kelchblätter sind verwachsen. Die fünf (bis sechs) Kronblätter (Petalen) sind frei. 17 bis 32 Staubblätter sind in vier Kreisen angeordnet, die äußeren sind frei, die inneren sind verwachsen. Der Fruchtknoten ist oberständig.

Nutzung

Die Nüsse des Lichtnussbaums (Aleurites moluccanus) werden zur Ölgewinnung genutzt.

Systematik und Verbreitung

In der Vergangenheit wurden weitere Arten dazugezählt, von denen heute die meisten zur Gattung Vernicia gestellt werden, etwa der Tungölbaum (Vernicia fordii, Syn.: Aleurites fordii). Der Gattungsname Aleurites stammt aus dem Griechischen, bedeutet mehlig und nimmt Bezug auf das Aussehen der Blattunterseite.

Die Gattung Aleurites umfasst nach heutiger Auffassung zwei Arten:

  • Lichtnussbaum (Aleurites mollucanus (L.) Willd.): Sie ist im tropischen und subtropischen Asien und Ozeanien von Indien über China bis Neuguinea und Queensland verbreitet.[1]
  • Aleurites rockinghamensis (Baill.) P.I.Forst.: Die seltenere Art kommt von Papua-Neuguinea bis ins nordöstliche Queensland vor.[1]

Literatur

Einzelnachweise

  1. a b Rafaël Govaerts (Hrsg.): Aleurites. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 20. April 2020.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Aleurites: Brief Summary ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Aleurites ist eine Gattung aus der Familie der Wolfsmilchgewächse (Euphorbiaceae). Die Gattung umfasst nach heutiger Auffassung zwei Arten. Die zwei Arten sind nur im tropischen Asien, Australasien und Ozeanien verbreitet.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Aleurites ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Aleurites is a small genus of arborescent flowering plants in the Euphorbiaceae, first described as a genus in 1776.[3][4] It is native to China, the Indian Subcontinent, Southeast Asia, Papuasia, and Queensland. It is also reportedly naturalized on various islands (Pacific and Indian Oceans, plus the Caribbean) as well as scattered locations in Africa, South America, and Florida.[1][5][6]

These monoecious, evergreen trees are perennials or semiperennials. These are large trees, 15–40 m (49–131 ft) tall, with spreading, drooping, and rising branches.

The leaves are alternate, lobate, ovate to ovate-lanceolate with minute stipules. They are pubescent on both sides when young, but in a later stage they become glabrous.

The inflorescence consists of terminal plumes of small, creamy white, bell-shaped, fragrant flowers, branching from the base. The flowers are usually bisexual, with a solitary pistillate flower at the end of each major axis. The lateral cymes are staminate. There are five or six imbricate petals. The staminate flowers are mostly longer and thinner than the pistillate flowers, with 17–32 glabrous stamens in four whorls. The pistillate flowers have a superior ovary.

The fruits are rather large drupes with a fleshy exocarp and a thin, woody endocarp. They vary in shape, according to the numbers of developed locules. They contain oleiferous, poisonous seeds.

The oil has been used as a paraffin and lubricant, and as a constituent of varnish, paint, and soap. Once poisonous substances are removed, it can be used as a cooking oil.

Some deciduous Chinese species are now classified under a separate genus Vernicia.

The name Aleurites is derived from the Ancient Greek: ἄλευρον meaning "wheaten flour" or "ground meal",[7] because of the appearance of the lower surface of the leaf.

Taxonomy and nomenclature

Linnaeus assigned the Latin feminine grammatical gender to the genus name Aleurites, as for example in the species name Aleurites moluccana. The current International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants has standardized all genus names ending in -ites to use the masculine gender, so the correct name of the species Aleurites moluccanus.[8][9]

Species

Candlenut (Aleurites moluccanus)
Candlenut seedling

Accepted species[1][10]

The most widespread species is the candlenut (Aleurites moluccanus), occurring from tropical Asia and the Pacific, from India to China and Polynesia, Australia and New Zealand. Some botanists only recognize two species, A. moluccanus and A. rockinghamensis.

  1. Aleurites moluccanus (L.) Willd. – Indian walnut, candlenut tree, country walnut, aburagiri, ama - most of genus range
  2. Aleurites rockinghamensis (Baill.) P.I.Forst. - Papua New Guinea, Queensland
formerly included[1]

moved to other genera: Croton, Mallotus, Omphalea, Reutealis, Vernicia

References

  1. ^ a b c d Kew World Checklist of Selected Plant Families
  2. ^ "Genus: Aleurites J. R. Forst. & G. Forst". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 2007-10-05. Archived from the original on 2010-05-28. Retrieved 2010-10-09.
  3. ^ Forster, Johann Reinhold & Forster, Johann Georg Adam. 1775. Characteres Generum Plantarum 111, pl. 56
  4. ^ Tropicos, Aleurites J.R. Forst. & G. Forst.
  5. ^ Govaerts, R., Frodin, D.G. & Radcliffe-Smith, A. (2000). World Checklist and Bibliography of Euphorbiaceae (and Pandaceae) 1-4: 1–1622. The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
  6. ^ Flora of China Page 265 石栗属 shi li shu Aleurites J. R. Forster & G. Forster, Char. Gen. Pl. 111. 1776.
  7. ^ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Aleurites" . Encyclopædia Britannica. Vol. 1 (11th ed.). Cambridge University Press. p. 543.
  8. ^ "Aleurites moluccanus". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 2018-01-10.
  9. ^ McNeill, J.; Barrie, F.R.; Buck, W.R.; Demoulin, V.; Greuter, W.; Hawksworth, D.L.; Herendeen, P.S.; Knapp, S.; Marhold, K.; Prado, J.; Prud'homme Van Reine, W.F.; Smith, G.F.; Wiersema, J.H.; Turland, N.J. (2012). International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants (Melbourne Code) adopted by the Eighteenth International Botanical Congress Melbourne, Australia, July 2011. Vol. Regnum Vegetabile 154. A.R.G. Gantner Verlag KG. ISBN 978-3-87429-425-6. Article 62.4
  10. ^ "GRIN Species Records of Aleurites". Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. Retrieved 2010-10-09.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Aleurites: Brief Summary ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Aleurites is a small genus of arborescent flowering plants in the Euphorbiaceae, first described as a genus in 1776. It is native to China, the Indian Subcontinent, Southeast Asia, Papuasia, and Queensland. It is also reportedly naturalized on various islands (Pacific and Indian Oceans, plus the Caribbean) as well as scattered locations in Africa, South America, and Florida.

These monoecious, evergreen trees are perennials or semiperennials. These are large trees, 15–40 m (49–131 ft) tall, with spreading, drooping, and rising branches.

The leaves are alternate, lobate, ovate to ovate-lanceolate with minute stipules. They are pubescent on both sides when young, but in a later stage they become glabrous.

The inflorescence consists of terminal plumes of small, creamy white, bell-shaped, fragrant flowers, branching from the base. The flowers are usually bisexual, with a solitary pistillate flower at the end of each major axis. The lateral cymes are staminate. There are five or six imbricate petals. The staminate flowers are mostly longer and thinner than the pistillate flowers, with 17–32 glabrous stamens in four whorls. The pistillate flowers have a superior ovary.

The fruits are rather large drupes with a fleshy exocarp and a thin, woody endocarp. They vary in shape, according to the numbers of developed locules. They contain oleiferous, poisonous seeds.

The oil has been used as a paraffin and lubricant, and as a constituent of varnish, paint, and soap. Once poisonous substances are removed, it can be used as a cooking oil.

Some deciduous Chinese species are now classified under a separate genus Vernicia.

The name Aleurites is derived from the Ancient Greek: ἄλευρον meaning "wheaten flour" or "ground meal", because of the appearance of the lower surface of the leaf.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Aleurites ( kastilia )

tarjonnut wikipedia ES

Aleurites es un género perteneciente a la familia de las euforbiáceas con 23 especies descritas y de estas, solo 2 aceptadas.[2]​ Se encuentran en las regiones tropicales y subtropicales de Asia, el Pacífico y América del Sur.[3][4]

Descripción

Son árboles monoicos, perennes o semi-perennes. Son grandes árboles que alcanzan los 15-40 m de altura, con la difusión y el aumento de sus ramas caídas.

Las hojas son alternas, lobuladas, aovado-lanceoladas con estípulas. Pubescentes en ambas caras cuando son jóvenes, pero en una etapa posterior se convierten en glabros. La inflorescencia consta con flores terminales como pequeñas plumas, de color blanco cremoso en forma de campanas fragantes. Las flores son generalmente bisexuales, con una flor solitaria al final de cada eje principal. Tiene cinco o seis pétalos imbricados. Las frutas son bastante grandes con una drupa carnosa y un fino exocarpo y endocarpo leñoso. Varían en forma, según el número de lóculos desarrollados. Las semillas de Oleiferous son venenosas.

El aceite ha sido utilizado como parafinas, lubricantes o como un componente de barniz, pintura o jabón. También se ha utilizado como aceite de la cocción, después de la eliminación de las sustancias tóxicas.

Taxonomía

El género fue descrito por J.R.Forst. & G.Forst. y publicado en Characteres Generum Plantarum 111, pl. 56. 1775.[5]​ La especie tipo es: Aleurites triloba

Especies aceptadas

A continuación se brinda un listado de las especies del género Aleurites aceptadas hasta octubre de 2012, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos. La especie más extendida es la (Aleurites moluccana), que se producen en Asia tropical, el Pacífico, de la India a China y Polinesia, Australia y Nueva Zelanda. Algunos botánicos sólo reconocen dos especies, Aleurites moluccana y Aleurites rockinghamensis.

Referencias

  1. Sinónimos en wiki
  2. Especies en The International Plant Names Index
  3. Aleurites en PlantList
  4. «Aleurites en». World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 13 de noviembre de 2012.
  5. «Aleurites». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 13 de noviembre de 2012.

 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores y editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia ES

Aleurites: Brief Summary ( kastilia )

tarjonnut wikipedia ES

Aleurites es un género perteneciente a la familia de las euforbiáceas con 23 especies descritas y de estas, solo 2 aceptadas.​ Se encuentran en las regiones tropicales y subtropicales de Asia, el Pacífico y América del Sur.​​

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores y editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia ES

Aleurites ( ranska )

tarjonnut wikipedia FR

Aleurites est un genre d'arbres de la famille des Euphorbiaceae. Ses espèces sont originaires des régions tropicales d'Asie et d'Amérique du Sud.

Ces arbres monoïques, sempervirents, sont pérennes ou semi-pérennes. Ce sont de grands arbres de 15-40 m de haut, avec des branches étalées et érigées.

Les feuilles sont alternes, lobées, ovales à ovales-lancéolées avec de petits stipules. Elles sont pubescentes sur les deux faces quand elles sont jeunes, puis deviennent glabres.

L'inflorescence, ramifiée dès la base, consiste en plumes terminales de petites fleurs campanulées, blanc crème. Les fleurs sont habituellement hermaphrodites, avec une fleur pistillée au bout de chaque axe principal. Les cymes latérales sont mâles. Il y a cinq à six pétales imbriqués. Les fleurs mâles sont plus longues et plus fines que les femelles, avec 17-32 étamines glabres en quatre rangs. Les fleurs femelles ont un ovaire supère.

Le fruit est une drupe assez grande à exocarpe charnu et endocarpe fin et ligneux. Leur taille varie suivant le nombre des loges développées. Les graines sont oléagineuses et toxiques.

L'huile a été utilisée comme paraffine, lubrifiant ou ingrédient de vernis, peintures ou savons. Elle a aussi servi d'huile de cuisson, après élimination des substances toxiques.

Quelques espèces chinoises décidues sont maintenant classées dans le genre Vernicia.

Le nom Aleurites du grec ἀλευρίτης - aleuritês, "de farine", dérivé de ἄλευρον - aleuron, "farine", parce que les feuilles apparaissent couvertes de farine.

Liste des espèces

À l'heure actuelle, beaucoup de botanistes ne reconnaissent plus que deux espèces[1] :

Sont considérées comme synonymes à Aleurites moluccana (L.) Willd. :

  • Aleurites angustifolia Vieill.
  • Aleurites integrifolia Vieill.
  • Aleurites javanica Gand.
  • Aleurites pentaphylla Wall.
  • Aleurites remyi Sherff
  • Aleurites triloba J.R.Forst. & G.Forst.

Espèces déplacées vers d'autres genres

Synonyme

Le genre Aleurites englobe le genre Camirium Gaertn.

Notes et références

  • Stuppy, W., P.C. van Welzen, P. Klinratana & M.C.T. Posa. 1999. Revision of the genera Aleurites, Reutealis and Vernicia (Euphorbiaceae). Blumea 44: 73-98.
 src=
Noyer des Moluques (Aleurites moluccana)
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia FR

Aleurites: Brief Summary ( ranska )

tarjonnut wikipedia FR

Aleurites est un genre d'arbres de la famille des Euphorbiaceae. Ses espèces sont originaires des régions tropicales d'Asie et d'Amérique du Sud.

Ces arbres monoïques, sempervirents, sont pérennes ou semi-pérennes. Ce sont de grands arbres de 15-40 m de haut, avec des branches étalées et érigées.

Les feuilles sont alternes, lobées, ovales à ovales-lancéolées avec de petits stipules. Elles sont pubescentes sur les deux faces quand elles sont jeunes, puis deviennent glabres.

L'inflorescence, ramifiée dès la base, consiste en plumes terminales de petites fleurs campanulées, blanc crème. Les fleurs sont habituellement hermaphrodites, avec une fleur pistillée au bout de chaque axe principal. Les cymes latérales sont mâles. Il y a cinq à six pétales imbriqués. Les fleurs mâles sont plus longues et plus fines que les femelles, avec 17-32 étamines glabres en quatre rangs. Les fleurs femelles ont un ovaire supère.

Le fruit est une drupe assez grande à exocarpe charnu et endocarpe fin et ligneux. Leur taille varie suivant le nombre des loges développées. Les graines sont oléagineuses et toxiques.

L'huile a été utilisée comme paraffine, lubrifiant ou ingrédient de vernis, peintures ou savons. Elle a aussi servi d'huile de cuisson, après élimination des substances toxiques.

Quelques espèces chinoises décidues sont maintenant classées dans le genre Vernicia.

Le nom Aleurites du grec ἀλευρίτης - aleuritês, "de farine", dérivé de ἄλευρον - aleuron, "farine", parce que les feuilles apparaissent couvertes de farine.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia FR

Aleurites ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

Aleurites J.R.Forst. & G.Forst. è un genere di piante della famiglia delle Euforbiacee.[1]

Tassonomia

Il genere comprende due sole specie:[1]

Usi

I semi di queste piante sono noti come "noci delle Molucche", e sono utilizzati per l'estrazione di olio a uso industriale.[2]

Note

  1. ^ a b (EN) Aleurites, in The Plant List. URL consultato il 22 febbraio 2017.
  2. ^ Noce: altri semi, su sapere.it. URL consultato il 22 febbraio 2017.

 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Aleurites: Brief Summary ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

Aleurites J.R.Forst. & G.Forst. è un genere di piante della famiglia delle Euforbiacee.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Aleurites ( flaami )

tarjonnut wikipedia NL

Aleurites is een geslacht uit de wolfsmelkfamilie (Euphorbiaceae). Het geslacht telt twee soorten die voorkomen op het Indisch subcontinent, Zuidoost-Azië, China, Papoeazië en de Australische deelstaat Queensland.

Soorten

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia-auteurs en -editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia NL

Aleurites: Brief Summary ( flaami )

tarjonnut wikipedia NL

Aleurites is een geslacht uit de wolfsmelkfamilie (Euphorbiaceae). Het geslacht telt twee soorten die voorkomen op het Indisch subcontinent, Zuidoost-Azië, China, Papoeazië en de Australische deelstaat Queensland.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia-auteurs en -editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia NL

Aleurites ( portugali )

tarjonnut wikipedia PT

Aleurites é um género botânico pertencente à família Euphorbiaceae, que inclui, entre outras espécies, a nogueira de Iguape (Aleurites moluccana).[1]

As plantas deste gênero são encontrados nas regiões tropicais e subtropicais da Ásia, Pacífico e América do Sul.

Espécies

Apresenta 24 espécies:

  • Aleurites ambinux
  • Aleurites angustifolia
  • Aleurites commutata
  • Aleurites cordata
  • Aleurites cordifolia
  • Aleurites erratica
  • Aleurites fordii
  • Aleurites integrifolia
  • Aleurites japonica
  • Aleurites javanica
  • Aleurites laccifera
  • Aleurites lanceolata
  • Aleurites lobata
  • Aleurites moluccana
  • Aleurites montana
  • Aleurites peltata
  • Aleurites pentaphylla
  • Aleurites remyi
  • Aleurites rockinghamensis
  • Aleurites saponaria
  • Aleurites triloba
  • Aleurites trisperma
  • Aleurites vernicia
  • Aleurites verniciflua

Nome e referências

Aleurites J.R.Forst. & G.Forst.

Referências

  1. «pertencente à — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020

 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores e editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia PT

Aleurites: Brief Summary ( portugali )

tarjonnut wikipedia PT

Aleurites é um género botânico pertencente à família Euphorbiaceae, que inclui, entre outras espécies, a nogueira de Iguape (Aleurites moluccana).

As plantas deste gênero são encontrados nas regiões tropicais e subtropicais da Ásia, Pacífico e América do Sul.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores e editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia PT

Тунг ( ukraina )

tarjonnut wikipedia UK
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Автори та редактори Вікіпедії
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia UK

Chi Lai ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Chi Lai (danh pháp khoa học: Aleurites, đồng nghĩa Camirium Gaertn.) là một chi nhỏ chứa các loài cây gỗ sinh sống trong khu vực nhiệt đới và cận nhiệt đới châu Á, các đảo trên Thái Bình DươngNam Mỹ, thuộc về họ Đại kích (Euphorbiaceae).

Các loài trong chi này đa phần là đơn tính cùng gốc, thường xanh và sống lâu năm hay bán-lâu năm. Chúng là các loài cây gỗ lớn, cao từ 15 tới 40 m (49–130 ft), với các cành trải rộng rủ xuống hay đâm lên.

Lá mọc so le, có thùy, hình trứng tới hình trứng-mũi mác với các lá kèm nhỏ. Các lá này có lông tơ cả hai mặt khi còn non nhưng sau đó trở thành không lông.

Cụm hoa bao gồm các chùm đầu cành chứa các hoa nhỏ, màu trắng kem hình chuông và có hương thơm, tạo nhánh từ đế cụm hoa. Các hoa thông thường đơn tính, với các hoa có nhụy (hoa cái) đơn độc nằm ở cuối của mỗi trục chính. Các xim hoa ở bên là hoa có nhị (hoa đực). Có 5 hay 6 cánh hoa xếp đè lên nhau. Hoa đực nói chung dài hơn nhưng mảnh dẻ hơn hoa cái, với 17-32 nhị hoa không lông xếp thành 4 vòng xoắn. Hoa cái có bầu nhụy thượng.

Quả là dạng quả hạch lớn với vỏ quả ngoài dày cùi thịt và vỏ quả trong mỏng dạng hóa gỗ. Chúng dao động về kích thước, phù hợp với số lượng các ngăn đã phát triển. Hạt của chúng chứa dầu, và có thể gây ngộ độc.

Dầu của các loài lai từng được sử dụng làm parafin, dầu bôi trơn, như là một thành phần hợp thành hay trong chế tạo véc ni, sơnxà phòng. Khi loại bỏ hoàn toàn các chất có khả năng gây ngộ độc thì nó có thể dùng như là dầu ăn.

Một vài loài trước đây phân loại trong chi này với lá sớm rụng, sinh sống tại Trung Quốc và cận kề, hiện nay đã được tách ra và coi thuộc về chi Vernicia.

Tên gọi Aleurites có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp có nghĩa là "bột mì", do bề ngoài mặt dưới của lá.

Các loài

Loài phổ biến rộng nhất là lai hay trẩu xoan (Aleurites moluccanus), sinh sống trong khu vực nhiệt đới châu Á, các đảo trên Thái Bình Dương, từ Ấn Độ tới Trung QuốcPolynesia, ÚcNew Zealand. Một số nhà thực vật học công nhận hai loài là Aleurites moluccanusAleurites rockinghamensis.

Các loài tách ra

Một số loài trước đây xếp trong chi Aleurites hiện nay được xếp trong các chi như Croton, Mallotus, Omphalea, Reutealis, Vernicia. Cụ thể như sau:

Tham khảo

 src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Chi Lai
  • Stuppy W., P.C. van Welzen, P. Klinratana & M.C.T. Posa. 1999. Revision of the genera Aleurites, Reutealis and Vernicia (Euphorbiaceae). Blumea 44: 73-98.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Chi Lai: Brief Summary ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Chi Lai (danh pháp khoa học: Aleurites, đồng nghĩa Camirium Gaertn.) là một chi nhỏ chứa các loài cây gỗ sinh sống trong khu vực nhiệt đới và cận nhiệt đới châu Á, các đảo trên Thái Bình DươngNam Mỹ, thuộc về họ Đại kích (Euphorbiaceae).

Các loài trong chi này đa phần là đơn tính cùng gốc, thường xanh và sống lâu năm hay bán-lâu năm. Chúng là các loài cây gỗ lớn, cao từ 15 tới 40 m (49–130 ft), với các cành trải rộng rủ xuống hay đâm lên.

Lá mọc so le, có thùy, hình trứng tới hình trứng-mũi mác với các lá kèm nhỏ. Các lá này có lông tơ cả hai mặt khi còn non nhưng sau đó trở thành không lông.

Cụm hoa bao gồm các chùm đầu cành chứa các hoa nhỏ, màu trắng kem hình chuông và có hương thơm, tạo nhánh từ đế cụm hoa. Các hoa thông thường đơn tính, với các hoa có nhụy (hoa cái) đơn độc nằm ở cuối của mỗi trục chính. Các xim hoa ở bên là hoa có nhị (hoa đực). Có 5 hay 6 cánh hoa xếp đè lên nhau. Hoa đực nói chung dài hơn nhưng mảnh dẻ hơn hoa cái, với 17-32 nhị hoa không lông xếp thành 4 vòng xoắn. Hoa cái có bầu nhụy thượng.

Quả là dạng quả hạch lớn với vỏ quả ngoài dày cùi thịt và vỏ quả trong mỏng dạng hóa gỗ. Chúng dao động về kích thước, phù hợp với số lượng các ngăn đã phát triển. Hạt của chúng chứa dầu, và có thể gây ngộ độc.

Dầu của các loài lai từng được sử dụng làm parafin, dầu bôi trơn, như là một thành phần hợp thành hay trong chế tạo véc ni, sơnxà phòng. Khi loại bỏ hoàn toàn các chất có khả năng gây ngộ độc thì nó có thể dùng như là dầu ăn.

Một vài loài trước đây phân loại trong chi này với lá sớm rụng, sinh sống tại Trung Quốc và cận kề, hiện nay đã được tách ra và coi thuộc về chi Vernicia.

Tên gọi Aleurites có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp có nghĩa là "bột mì", do bề ngoài mặt dưới của lá.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Тунг ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Rosanae
Семейство: Молочайные
Подсемейство: Кротоновые
Триба: Aleuritideae
Подтриба: Aleuritinae
Род: Тунг
Международное научное название

Aleurites J.R.Forst. & G.Forst., 1775

Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 28206NCBI 123497EOL 34490209GRIN g:376IPNI 14997-1FW 319930

Тунг, или Ма́сляное де́рево, Ту́нговое дерево (лат. Aleurítes) — небольшой род деревьев семейства Молочайные, распространённых в тропических и субтропических районах Азии и Южной Америки, а также на островах Тихого океана.

Ботаническое описание

В основном это листопадные деревья высотой 15—40 м с широко распростёртой раскидистой кроной.

Листья овальные или овально-ланцетовидные.

Цветки сливочно-белые колоколообразные ароматные однополые, с пятью — шестью лепестками, собраны в соцветия.

Плоды костянковидные с тонкой деревянистой оболочкой. Семена крупные, у большинства видов ядовитые, с богатым содержанием жиров.

Применение

Семена видов тунга — источник ценного технического масла, обладающего свойством быстро высыхать на воздухе. Благодаря этому свойству оно широко применяется для производства лаков и красок. Тунговое масло также растворимо в большинстве органических растворителей. Оно относительно токсично и обладает неприятным запахом, поэтому в пищевых целях не используется.

Виды

Наиболее широко распространённый вид рода — Aleurites moluccanus. Его ареал охватывает территорию от Индии и Китая до Австралии, Новой Зеландии и островов Полинезии. Некоторые исследователи разделяют его на два вида: Aleurites moluccanus и Aleurites rockinghamensis.

  •  src=

    Aleurites moluccana. Листья, цветки и плоды

  •  src=

    Цветки

  •  src=

    Семена

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии

Тунг: Brief Summary ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию

Тунг, или Ма́сляное де́рево, Ту́нговое дерево (лат. Aleurítes) — небольшой род деревьев семейства Молочайные, распространённых в тропических и субтропических районах Азии и Южной Америки, а также на островах Тихого океана.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии

石栗属 ( kiina )

tarjonnut wikipedia 中文维基百科

石栗属学名Aleurites)是大戟科下的一个属,为常绿大乔木植物。该属共有2种,分布于热带亚洲太平洋群岛[2]

参考文献

  1. ^ Genus: Aleurites J. R. Forst. & G. Forst.. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 2007-10-05 [2010-10-09]. (原始内容存档于2010-05-28).
  2. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
维基百科作者和编辑
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia 中文维基百科

石栗属: Brief Summary ( kiina )

tarjonnut wikipedia 中文维基百科

石栗属(学名:Aleurites)是大戟科下的一个属,为常绿大乔木植物。该属共有2种,分布于热带亚洲太平洋群岛

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
维基百科作者和编辑
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia 中文维基百科