nimet breadcrumb-navigoinnissa
Slonovník (Phytelephas) je rod palem z čeledi arekovité (Arecaceae).
Roste zejména v Jižní Americe (Kolumbie, Ekvádor).
Má 20-30cm silný kmen, u některých druhů poléhavý asi 2-15 m dlouhý a na něm vějíř až 7 m dlouhých a 2 m širokých sudozpeřených listů. Rostlina je dvoudomá (samčí rostlina a samičí rostlina). Samčí květy jsou směstnané na dlouhé válcovité palici. Samičí květy jsou uspořádané do několika visutých kulovitých palic velikosti asi 30 cm. Po uzrání se ze samičích květů vytvoří trs cca 60 peckovic, každá s 3 až 10 semeny. Plody (tzv. guayaquill) mají sladkou dužinu, ze které se připravuje lahodný nápoj. Semena jsou přibližně kulovitá, 2 až 6 cm velká a obsahují sladkou bílou tekutou hmotu, ze které se také připravuje lahodný nápoj. Později tekutá hmota v semenech zbělí a ztvrdne v hmotu vzhledem a tvrdostí podobnou slonovině. Odtud pochází jejich název "rostlinná slonovina" a název rostliny "slonovník". Semenům se říká "kamenáče", "kamenné ořechy" nebo "slonovinové ořechy". Tvrdá semena se brousí, soustruží, barví. Vyrábí se z nich šperky, figurky, knoflíky, intarzie a výrobky nahrazující pravou slonovinu.
Slonovníků existuje několik druhů. Největší semena dává Phytelephas macrocarpa, naopak nejmenší semena má Phytelephas microcarpa, který nemá téměř žádný kmen.
Obrázky, zvuky či videa k tématu slonovník ve Wikimedia Commons
Die Steinnusspalmen oder Elfenbeinpalmen (Phytelephas) sind eine Gattung in der Familie der Palmengewächse (Arecaceae). Das Endosperm ihrer Samen wird als vegetabiles Elfenbein genutzt.
Die Steinnusspalmen sind mittelgroße bis große, diözische Palmen. Der einzige Stamm ist aufrecht. Häufig bleiben am Stamm die Blattbasen erhalten, ebenso hängt meist ein oder mehr tote Blätter am Stamm. Die Blätter sind gefiedert, dabei regelmäßig geteilt. Die Blattscheide ist offen und besitzt braune Fasern am Rand. Der Blattstiel ist im Querschnitt konkav. Die Blattfiedern setzen regelmäßig oder in Gruppen an. Die Nerven treten leicht hervor. Die Spitze der Blattfiedern ist symmetrisch und verschmälert sich gleichmäßig.[1]
Der Blütenstand besitzt mehrere hängende Hochblätter. Die männlichen Blütenstände sind zylindrisch, gelb und tragen dicht stehende Blüten. Diese besitzen eine unauffällige Blütenhülle und zahlreiche Staubblätter. Die weiblichen Blütenstände sind kompakt und tragen weniger als 25 Blüten. Jede Blüte besitzt drei oder mehr dreieckige Kelchblätter, vier bis zehn Kronblätter und einen Fruchtknoten aus vier bis zehn verwachsenen Fruchtblättern.[1]
Die Fruchtstände sind kugelig. Die Früchte sind groß und mit korkigen, dornenartigen Auswüchsen besetzt. Die Blätter der Keimlinge sind fiederteilig.[1]
Die Chromosomenzahl ist 2n = 36.[2]
Die Vertreter der Gattung sind in Süd- und Zentralamerika verbreitet. Sie bevorzugen feuchte schattige Standorte.
Die Früchte besitzen ein Endosperm, das nach Trocknung etwa so hart wie Knochen wird. Dies wird als Elfenbein ersetzender Rohstoff, zum Beispiel für Schnitzwerk, verwendet (siehe Steinnuss).
Die Gattung Phytelephas Ruiz & Pav. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Ceroxyloideae, Tribus Phytelepheae gestellt. Die Gattung ist monophyletisch. Ihre Schwestergruppe ist die Gruppe aus Ammandra und Aphandra.[2]
In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[3]
Die Gattung Phytelephas wurde von den beiden spanischen Botanikern Hipólito Ruiz López und José Antonio Pavón y Jiménez aufgestellt; ihre Beschreibung wurde 1798 in ihrem gemeinsamen Werk Systema vegetabilium florae peruvianae chilensis veröffentlicht.[4] Synonyme für die Gattung sind Elephantusia Willd., Palandra O.F.Cook und Yarina O.F.Cook.
Die Steinnusspalmen oder Elfenbeinpalmen (Phytelephas) sind eine Gattung in der Familie der Palmengewächse (Arecaceae). Das Endosperm ihrer Samen wird als vegetabiles Elfenbein genutzt.
దంతపు తాటి (Ivory palms లేదా Ivory-nut palms) ఒక విధమైన తాటి చెట్టు. ఇవి పామేసి కుటుంబంలోని ఫైటెలిఫాస్ (Phytelephas) అనే ప్రజాతికి చెందిన ఆరు జాతుల తాటి మొక్కలున్నాయి. ఫైటెలిఫాస్ అంటే "plant elephant" (మొక్క ఏనుగు) అని అర్ధం. దీని పేర్లు దీని విత్తనాలలోని ఏనుగు దంతం (Ivory) వంటి తెల్లని అంకురచ్ఛదము (Endosperm) వలన వచ్చింది. ఇవి ఎక్కువగా దక్షిణ పనామా, బొలీవియా, పెరు దేశాలలో విస్తరించాయి.
They are medium-sized to tall palms reaching up to 20 m tall, with pinnate leaves. In its original state, the "nut" is covered with pericarp, which gets removed by various animals. The kernel is covered with a brown, flaky skin and shaped like a small avocado, roughly 4-8 cm in diameter.
As of 2004, the following species were considered valid:[1]
దంతపు తాటి (Ivory palms లేదా Ivory-nut palms) ఒక విధమైన తాటి చెట్టు. ఇవి పామేసి కుటుంబంలోని ఫైటెలిఫాస్ (Phytelephas) అనే ప్రజాతికి చెందిన ఆరు జాతుల తాటి మొక్కలున్నాయి. ఫైటెలిఫాస్ అంటే "plant elephant" (మొక్క ఏనుగు) అని అర్ధం. దీని పేర్లు దీని విత్తనాలలోని ఏనుగు దంతం (Ivory) వంటి తెల్లని అంకురచ్ఛదము (Endosperm) వలన వచ్చింది. ఇవి ఎక్కువగా దక్షిణ పనామా, బొలీవియా, పెరు దేశాలలో విస్తరించాయి.
They are medium-sized to tall palms reaching up to 20 m tall, with pinnate leaves. In its original state, the "nut" is covered with pericarp, which gets removed by various animals. The kernel is covered with a brown, flaky skin and shaped like a small avocado, roughly 4-8 cm in diameter.
Phytelephas is a genus containing six known species of dioecious[3] palms (family Arecaceae), occurring from southern Panama along the Andes to Ecuador, Bolivia, Colombia, northwestern Brazil, and Peru.[2][4] They are commonly known as ivory palms, ivory-nut palms or tagua palms (/ta.gwa/); the scientific name Phytelephas means "plant ivory". This and the first two of the common names refer to the very hard white endosperm of their seeds (tagua nuts or jarina seeds), which resembles elephant ivory.[5][6]
They are medium-sized to tall palms reaching up to 20 m tall, with pinnate leaves. The "nut" is covered with pericarp, which gets removed by animals. The kernel is covered with a brown, flaky skin and shaped like a small avocado, roughly 4–8 cm in diameter.
Given trade restrictions in elephant ivory as well as animal welfare concerns, ivory palm endosperm is often used as a substitute for elephant ivory today, and traded under the names vegetable ivory, palm ivory, marfim-vegetal, corozo, tagua, or jarina. When dried out, it can be carved just like elephant ivory; it is often used for beads, buttons, figurines and jewelry, and can be dyed. More recently, palm ivory has been used in the production of bagpipes.[5]
Vegetable ivory stimulates local economies in South America, provides an alternative to cutting down rainforests for farming, and prevents elephants from being killed for the ivory in their tusks.[5]
In Ecuador, the Ecuadorean ivory palm (P. aequatorialis) is the species whose kernels are widely harvested. The large-fruited ivory palm (P. macrocarpa) is the ivory palm native to Brazil, and most internationally traded palm ivory is derived from this species. The Colombian ivory palm (P. schottii) and P. tenuicaulis, both formerly included in P. macrocarpa, are the usual source of the product in Colombia. The other two species are quite rare and have a restricted range; they are not used for tagua production on a significant scale.[5]
The kernels are picked up from the ground after the ripe fruit has detached from the tree and forest animals have taken care of the pericarp, or harvested when ripe and the pericarp manually removed. As the nut shrinks when it hardens a small hollow cavity can form in the center. It is often not possible to know whether the inside of the nut will have a small cavity in the center until it is cut into. Therefore, when carving, it is common to either incorporate the hole or cavity into carvings or not carve deep enough to reach a potential cavity.[5]
In their native range, these palms are also used as a source of food and construction wood.
Tagua carvings
Ecuadorian handicraft
Silver locket with tagua center
The following species are recognized:[1]
{{{annotations}}}
Tagua nuts before carvingPhytelephas is a genus containing six known species of dioecious palms (family Arecaceae), occurring from southern Panama along the Andes to Ecuador, Bolivia, Colombia, northwestern Brazil, and Peru. They are commonly known as ivory palms, ivory-nut palms or tagua palms (/ta.gwa/); the scientific name Phytelephas means "plant ivory". This and the first two of the common names refer to the very hard white endosperm of their seeds (tagua nuts or jarina seeds), which resembles elephant ivory.
They are medium-sized to tall palms reaching up to 20 m tall, with pinnate leaves. The "nut" is covered with pericarp, which gets removed by animals. The kernel is covered with a brown, flaky skin and shaped like a small avocado, roughly 4–8 cm in diameter.
Phytelephas es un género con 28 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae). Es originario de América tropical desde Panamá hasta Sudamérica.
La semilla de Phytelephas sp. es conocida generalmente como tagua (Centroamérica) o marfil vegetal, mientras que la palmera es llamada Yarina o Jarina en Sudamérica.
El género fue descrito por Ruiz & Pav. y publicado en Systema Vegetabilium Florae Peruvianae et Chilensis 299–301. 1798.[2] La especie tipo es: Phytelephas macrocarpa Ruiz et Pav.
Phytelephas: nombre genérico que deriva de las palabras griegas: phyt = "planta" y elephas = "elefante", en referencia a su uso como fuente de marfil vegetal.[3]
Phytelephas es un género con 28 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae). Es originario de América tropical desde Panamá hasta Sudamérica.
La semilla de Phytelephas sp. es conocida generalmente como tagua (Centroamérica) o marfil vegetal, mientras que la palmera es llamada Yarina o Jarina en Sudamérica.
Phytelephas est un genre de la famille des Arecaceae qui regroupe des espèces de palmiers originaires d'Amérique du Sud et d'Amérique centrale.
Les espèces de ce genre s'appellent palmier à ivoire car lorsque leur graine se durcit, elle devient ce qu'on appelle de l'ivoire végétal, aussi appelé tagua ou corozo.
Le terme phytelephas dérive du grec ancien φυτόν, phytón phyto- « végétal » et ἐλέφας, eléphas « éléphant ».
Ces six espèces de palmiers à ivoire sont distribuées du centre du Panama au sud-ouest de l'Équateur, dans le bassin du Rio Magdalena en Colombie et dans les régions amazoniennes occidentales de Colombie et Bolivie[1].
Phytelephas est un genre de la famille des Arecaceae qui regroupe des espèces de palmiers originaires d'Amérique du Sud et d'Amérique centrale.
Les espèces de ce genre s'appellent palmier à ivoire car lorsque leur graine se durcit, elle devient ce qu'on appelle de l'ivoire végétal, aussi appelé tagua ou corozo.
Toradh an phailm eabharchnó. Táirgtear i dtuaisceart Mheiriceá Theas é. Suas le 40 cnó an-chrua i gcapsúl amháin, gach ceann timpeall 5 cm ar leithead. Úsáidtear ábhar plandúil an chnó in ionad eabhair. Déantar cnaipí is a leithéid as. Má shiltear aigéad sulfarach tiubhaithe air, tagann dath dearg air, athrú nach dtarlaíonn le fíoreabhar.
Kamjentny worjech ('Phytelephas) je ród ze swójby palmowych rostlinow (Arecaceae).
Synonymy za ród su Elephantusia Willd., Palandra O.F.Cook a Yarina O.F.Cook.
Sćěhowace družiny su připóznate[1]:
Kamjentny worjech ('Phytelephas) je ród ze swójby palmowych rostlinow (Arecaceae).
Phytelephas Ruiz & Pav., 1798 è un genere di piante della famiglia delle Arecacee (o Palme)[1].
Comprende le seguenti specie:[1]
Multimedia w Wikimedia Commons Słoniorośl (Phytelephas Ruiz & Pav.) – rodzaj roślin z rodziny arekowatych (Arecaceae Bercht. & J. Presl). Według The Plant List w obrębie tego rodzaju znajduje się 7 gatunków o nazwach zweryfikowanych i zaakceptowanych, podczas gdy kolejnych 12 taksonów ma status gatunków niepewnych (niezweryfikowanych)[3]. Występuje naturalnie w klimacie tropikalnym Ameryki[4]. Gatunkiem typowym jest P. macrocarpa Ruiz & Pav.[2]
Nasiona gatunku P. macrocarpa są dość duże (4 cm długości[6]), twarde, zbudowane z prawie czystej celulozy o barwie i strukturze zbliżonej do kości słoniowej dzięki czemu wykorzystywane są jako surowiec imitujący kość słoniową[7].
Słoniorośl (Phytelephas Ruiz & Pav.) – rodzaj roślin z rodziny arekowatych (Arecaceae Bercht. & J. Presl). Według The Plant List w obrębie tego rodzaju znajduje się 7 gatunków o nazwach zweryfikowanych i zaakceptowanych, podczas gdy kolejnych 12 taksonów ma status gatunków niepewnych (niezweryfikowanych). Występuje naturalnie w klimacie tropikalnym Ameryki. Gatunkiem typowym jest P. macrocarpa Ruiz & Pav.
Phytelephas é um género botânico pertencente à família Arecaceae[1].
Elfenbenspalmer[1] (Phytelephas) är ett släkte av palmer[2] som kännetecknas av att de ofta har underjordiska stammar. Endast de stora bladen sticker upp ur marken. Släktet är dioikt och honplantornas frukter sitter samlade i små klasar. Varje frukt, stor som en fotboll, innehåller 4-6 mycket hårda frön (äggstorlek). Fram till plastens intåg på 1930-talet var nötterna en mycket använd ersättare för elfenben. I Ecuador och Colombia utgjorde exporten en mycket viktig del av ekonomin. Det lokala namnet för materialet är Tagua.
Arter enligt Catalogue of Life[2]:
Skulpturer skapad av elfenbenspalmernas nötter.
dito
Wikimedia Commons har media som rör Elfenbenspalmer.
Wikispecies har information om Phytelephas.
Elfenbenspalmer (Phytelephas) är ett släkte av palmer som kännetecknas av att de ofta har underjordiska stammar. Endast de stora bladen sticker upp ur marken. Släktet är dioikt och honplantornas frukter sitter samlade i små klasar. Varje frukt, stor som en fotboll, innehåller 4-6 mycket hårda frön (äggstorlek). Fram till plastens intåg på 1930-talet var nötterna en mycket använd ersättare för elfenben. I Ecuador och Colombia utgjorde exporten en mycket viktig del av ekonomin. Det lokala namnet för materialet är Tagua.
Phytelephas Ruiz & Pav. (1798)
Синонимы Типовой вид
Фителефас (лат. Phytelephas) — род растений семейства Пальмовые (Arecaceae).
Пальмы бесстебельные или со стеблем до 2(6) м высоты. Листья крупные, перистые длиной 3-6 м. Цветки однополые, двудомные, собраны в початки. Мужские початки простые, длинные и толстые, цилиндрические, при основании одетые 2—4 крыльями; околоцветник чашечковидный, тычинок много. Женские початки простые, булавовидные, со многими сравнительно длинными крыльями; околоцветник двурядный, неправильный, стаминодиев много, пестик с шарообразной завязью (с 4—9 гнёздами) и длинным столбиком с удлинёнными рыльцами, число которых соответствует числу гнёзд. Плоды ягодообразные с твёрдобугорчатой оболочкой, содержат по 4—6 семян[2].
Род Фителефас включает 6 видов[3]:
