Listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus) je brouk z početné čeledi nosatcovití (Curculionidae).
Délka těla listohlodů zlatozelených je 3–7 mm. Tělo je pokryto krátkými, podlouhlými šupinami, které mají zářivě zelenozlatou barvu, skutečná základní barva je však černá a zůstává skryta pod barevnými šupinami, dokud se neopotřebují. Tykadla a nohy jsou světle žluté až červenohnědé, zřídka tmavé, kromě pokrytí chloupky, a také částečně zelenozlatě šupinaté. Chodidla žlutavá, stehna všech tří párů noh mají zřetelný zub. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou podélně rýhované, drážky a mezery mezi jednotlivými šupinkami na zbytku těla jsou černé. Štítek je na rozdíl od podobného druhu Phyllobius arborator (listohlod stromový) stejně šupinatý, podobně jako spodní část břicha, což odlišuje zase druh Phyllobius betulinus. Nos je krátký a širší než delší. Je nepatrně užší, než je hlava a je zakřivený dolů.
Podobné druhy:
Brouci jsou aktivní za dne a obvykle je najdeme na listech listnatých stromů, které jsou jejich hlavní složkou potravy. Larvy, které připomínají červy much, žijí ve stoncích a ze stonků různých divokých rostlin. Pokud jsou dost staré, zavrtávají se do půdy, kde se živí kořeny a poté se zakuklí. Kukla přezimuje v kuklení kolébce, kterou předtím larva vytvořila. Imago vylézá až po zimě na jaře příštího roku. Vyskytují se a jsou aktivní po celé jaro a léto.
Listnaté a smíšené lesy, zanedbané parky, velké a staré zahrady; většinou na listnatých, méně na jehličnatých stromech. Malé larvy ožírají tenké kořínky, později však mohou způsobit i citelné škody překousáním silnějších kořenů, případně i odkorněním mladých stromků těsně nad povrchem půdy.
Brouci jsou velmi běžně rozšířeni v celé Evropě až po jih Norska, centrální Švédsko a Finsko, a v Asii na východ po Japonsko. Obývají především listnaté stromy, vzácně i jehličnany od nízkých nadmořských výšek po hory.
Není zákonem chráněný. Hojný až velmi hojný.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silberner Grünrüssler na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu listohlod zlatozelený ve Wikimedia Commons
Listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus) je brouk z početné čeledi nosatcovití (Curculionidae).
Der Silberne Grünrüssler, Silbriggrüne Laubholzrüssler oder Goldgrüne Blattnager (Phyllobius argentatus) ist ein Käfer aus der Familie der Rüsselkäfer (Curculionidae).
Die Käfer werden 3,5 bis 6 Millimeter lang. Ihr Körper ist mit kurzen, langgestreckten Schuppen bedeckt, die eine grüngoldene Färbung haben, die eigentliche schwarze Grundfarbe bleibt so verborgen, bis sich die Schuppen abnützen. Die Augen sind abgeflacht, aus der seitlichen Kopfwölbung nur schwach vortretend. Der Rüssel ist an der Basis so breit wie der Kopf und mit diesem nach vorn gleichmäßig konisch, aber nur schwach verengt (Untergattung Dieletus).[1] Der Halsschild ist kürzer als breit. Die Deckflügel sind längsgerillt, die Rillen und auch die Zwischenräume zwischen den einzelnen Chitinplatten am restlichen Körper sind schwarz. Das Schildchen (Scutellum) ist anders als beim ähnlichen Phyllobius arborator ebenso beschuppt, gleichfalls auch die Unterseite des Hinterleibs, das die Art wiederum von Phyllobius betulinus unterscheidet. Die Fühler und Beine sind hellgelb bis rötlichbraun, selten auch dunkel, tragen neben Härchen aber teilweise auch grüngoldene Schuppen. Der Rüssel ist kurz und breiter, als lang. Er ist unmerklich schmaler als der Kopf und ab den Fühlereinlenkungen nach unten gekrümmt. Die Schenkel (Femora) aller drei Beinpaare haben einen deutlichen Zahn.
In der Literatur werden folgende Synonyme verwendet:[2]
Die Käfer sind in Europa bis in den Süden Norwegens, die Mitte Schwedens und Finnlands und in Asien, östlich bis Japan weit verbreitet und häufig. Sie bewohnen vor allem Laubhölzer, selten auch Nadelbäume von tiefen Lagen bis ins Gebirge. Man findet sie im gesamten Frühjahr und Sommer.
Die tagaktiven Tiere sitzen meist auf den Blättern von Laubbäumen, die ihre Nahrung darstellen. Die Larven, die sehr an Fliegenmaden erinnern, leben in und von den Stängeln verschiedener Wildpflanzen. Wenn sie alt genug sind, graben sie sich in den Boden zur Verpuppung ein, die Imago schlüpft erst nach der Überwinterung im nächsten Frühjahr.
Der Silberne Grünrüssler, Silbriggrüne Laubholzrüssler oder Goldgrüne Blattnager (Phyllobius argentatus) ist ein Käfer aus der Familie der Rüsselkäfer (Curculionidae).
Phyllobius argentatus is a species of short-nosed weevil commonly known as the silver-green leaf weevil.[2]
Phyllobius argentatus is a slender and elongate weevil, measuring 3.8-6.0 mm in length with bright metallic green scales on its elytra.[3]
Phyllobius argentatus is associated with a broad range of host plant, including examples in the plant families Salicaceae, Rosaceae, Ulmaceae, Fagaceae, and Betulaceae.[4]
It is widely distributed in Europe, where it may be regarded as a pest of fruit trees and hazelnuts where adult beetles may bite holes in leaves and flowers. The damage is, however, rarely important unless it occurs on young trees and nursery stocks.[5]
Phyllobius argentatus is a species of short-nosed weevil commonly known as the silver-green leaf weevil.
Sidabražvynis lapinukas (Sidabrinis lapinukas) (lot. Phyllobius argentatus) – straubliukų (Curculionidae) šeimos vabalas.
Vabalas 3,5-6 mm ilgio. Kūnas siauras, juodas, padengtas ryškiais aukso žalumo ir melsvais žvyneliais. Antsparniai be žvynelių, dar apaugę pasišiaušusiais geltonais plaukeliais. Antenos ir kojos rusvos, šlaunys dažnai tamsesnės. Straubelio pamatas ne siauresnis už galvą, per vidurį nėra išilginės vagutės. Akys didelės.
Polifagas. Kenkia įvairiems lapuočiams medžiams, taip pat obelims, kraušėms ir kitiems vaismedžiams.
Paplitę Europoje iki Norvegijos pietų, vidurio Švedijos ir Suomijos, bei Azijoje, rytuose iki Japonijos. Lietuvoje dažnas. Gyvena ant lapuočių, retai ir ant spygliuočių.
Sidabražvynis lapinukas (Sidabrinis lapinukas) (lot. Phyllobius argentatus) – straubliukų (Curculionidae) šeimos vabalas.
De groene beukensnuitkever (Phyllobius argentatus) is een snuitkever die behoort tot de Curculionidae. De kever komt in Europa overal voor op loofbomen. De kever is overdag actief en vreet van de bladeren. De larven lijken veel op de maden van vliegen en leven in en van plantenstengels. De larve verpopt in de grond en in het daaropvolgende voorjaar verschijnt de kever.
De kever is 4 tot 6 mm lang en is bijna helemaal bedekt met glanzende, groene schubjes, met uitzondering van delen van de poten en de antennen. De dijbenen en de antennen zijn rood. Het lichaam is langwerpig en de kop is verlengd in een brede snuit. Op de dekschilden zijn donkere lengtegroeven aanwezig.
Zie de categorie Phyllobius argentatus van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp. Phyllobius argentatus é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Curculionidae.[1]
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Phyllobius argentatus é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Curculionidae.
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Долгоносик серебристый, или листовой золотистый (лат. Phyllobius argentatus) — вид долгоносиков-скосарей из подсемейства Entiminae.
Жук длиной 3,5—6 мм. Тело, за исключением брюшка, в золотисто-зелёных чешуйках. Головотрубка без явственной продольной бороздки. Ноги и усики жёлтого цвета. Глаза большие, диаметр их гораздо больше половины ширины лба. Плечевые бугры надкрылий сильно выступают. Переднеспинка у обоих полов значительно уже надкрылий, на основании значительно уже, чем на вершине[1].
Жук питается на лиственных деревьях.[1]
Долгоносик серебристый, или листовой золотистый (лат. Phyllobius argentatus) — вид долгоносиков-скосарей из подсемейства Entiminae.
_IMG_2889.JPG)
_IMG_2896.JPG)
