Cordyline és un gènere de gairebé 15 espècies de monocotiledònies llenyoses fanerògames classificades en les Asparagaceae o alternativament en la família segregant de les Laxmanniaceae, en el sistema Angiosperm Phylogeny Group, però posada pel sistema APG II (2003) en les Agavaceae.[2] Gènere natiu de la regió de l'oceà Pacífic occidental, des de Nova Zelanda, est d'Austràlia, sud-est d'Àsia, Polinèsia i Hawaii.
Membres del grup creixen freqüentment com a plantes ornamentals, i el Cordyline terminalis culinàriament i altres usos.
Cordyline és un gènere de gairebé 15 espècies de monocotiledònies llenyoses fanerògames classificades en les Asparagaceae o alternativament en la família segregant de les Laxmanniaceae, en el sistema Angiosperm Phylogeny Group, però posada pel sistema APG II (2003) en les Agavaceae. Gènere natiu de la regió de l'oceà Pacífic occidental, des de Nova Zelanda, est d'Austràlia, sud-est d'Àsia, Polinèsia i Hawaii.
Espècies seleccionades Cordyline australis (arbre col) Cordyline banksii Cordyline fruticosa (planta Ti; sin. C. terminalis) Cordyline haageana Cordyline indivisa Cordyline obtecta (endèmica a Illa Norfolk i Nova Zelanda; sin. C.baueri, C. kaspar) Cordyline pumilio Cordyline strictaDračinka (Cordyline) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to stromy a keře s úzkými až vejčitými listy a oboupohlavnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je kožovitá tobolka obsahující černá, lesklá semena. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen na Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří a Jižní Americe. Nejvíce druhů roste na Nové Guineji a v Austrálii.
Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejčastěji se pěstuje dračinka křovitá a dračinka jižní. Dračinka křovitá má jedlé oddenky a má význam v domorodé medicíně a jako magická rostlina.
Dračinky jsou dřevnaté keře a stromy, dorůstající výšky až 10 metrů. Mají tlustý oddenek a tlusté, trochu dužnaté kořeny. Stonky mají anomální druhotné tloustnutí a zpravidla jsou řídce větvené. Listy jsou čárkovitě kopinaté až široce vejčité, přisedlé nebo na bázi s pseudořapíkem, pochvaté, nahloučené na koncích kmene a větví. Čepel je konduplikátní. Listy mají hlavní střední žilku, od níž se odvětvují hustě paralelní postranní žilky. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné, obvykle trubkovitě zvonkovité až válcovité, podepřené několika listeny, uspořádané v postranních nebo vrcholových latách složených z hroznů nebo klasů. Květenství bývají rozměrná a bohatá. Okvětí je složeno z 6 lístků ve dvou kruzích. Okvětní lístky jsou bílé, růžové nebo purpurové, volné nebo častěji na bázi srostlé v krátkou trubku. Tyčinek je 6, jsou volné, přirostlé k bázi okvětních lístků. Semeník je drobný, vejcovitý, obsahuje 3 komůrky a nese krátce nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo trojčetnou bliznou. V každé komůrce jsou dvě až mnoho vajíček. Plodem je kožovitá tobolka připomínající bobuli a obsahující několik kulovitých, černých, hladkých semen.[1][2]
Rod dračinka zahrnuje 24 druhů. Je rozšířen na Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří, Jižní Americe a na ostrovech západního Indického oceánu. Největší počet druhů roste na Nové Guineji a Austrálii (po 8 druzích) a na Novém Zélandu (5 druhů).[3] V Austrálii jsou soustředěny do oblastí blízko pobřeží ve východní, jihovýchodní a severní části kontinentu.[4] Mezi dračinkami jsou i endemické druhy, např. Cordyline neocaledonica na Nové Kaledonii nebo Cordyline casanovae na ostrovech Vanuatu. Druh Cordyline mauritiana roste na ostrovech Mauricius a Réunion, ležících v Indickém oceánu východně od Madagaskaru. Novozélandský druh Cordyline obtecta roste i na ostrově Norfolk. Dračinka křovitá pochází z Austrálie, Nové Guineje a Tichomořských ostrovů, vlivem pěstování však zdomácněla i v jiných částech světa, zejména v tropické Asii a Latinské Americe. Jediným jihoamerickým druhem je Cordyline sellowiana, která je rozšířena v jižní části Jižní Ameriky v Argentině, Bolívii, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi.[3]
Dračinky jsou živnými rostlinami soumračníkovitých motýlů rodu Pirdana, v severovýchodní Austrálii též druhu Sabera dobboe.[5][6]
Rod Cordyline je v rámci čeledi Asparagaceae řazen do podčeledi Lomandroideae. V minulosti bylo zařazení tohoto rodu podobně jako členění celého řádu Asparagales velmi neustálené a různí taxonomové jej řadili do různě široce pojatých čeledí Agavaceae, Asparagaceae, Asteliaceae, Laxmanniaceae nebo Lomandraceae.[7][8][9][10] V systému APG I, vydaném v roce 1998, je rod Cordyline řazen do čeledi Laxmanniaceae. V systému APG II z roku 2003 došlo oproti předchozímu sytému k rozsáhlým změnám pojetí jednoděložných rostlin a čeleď Laxmanniaceae byla spolu s dalšími čeleděmi vřazena do široce pojaté čeledi Asparagaceae, kde tvoří podčeleď Lomandroideae.[11][12][13]
Dračinky jsou občas zaměňovány s dračinci. Historicky byla také řada druhů rodu Cordyline popsána nejprve v rodu Dracaena. Navzdory vnější podobnosti nejsou oba rody bezprostředně příbuzné a jsou každý řazen do jiných podčeledí čeledi Asparagaceae. Zásadní morfologické rozdíly jsou zejména v plodech, anatomii cévních svazků a způsobu klíčení semen. Plody dračinky obsahují větší počet drobných semen, kdežto v plodech dračinců je pouze jedno až tři velká semena. V kořenech dračinek chybí na rozdíl od dračinců sekundární tkáň.[14]
Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny, ceněné zejména pro své olistění. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejznámější a nejvíce rozšířená je dračinka křovitá a dračinka jižní. Oba druhy se pěstují v řadě kultivarů s různě variegátními listy.[15][16]
Různé části dračinky křovité jsou v domorodé medicíně používány k léčení různých neduhů, zejména průjmů, řezných ran, zánětů aj.[17][18] K podobným účelům jsou na Novém Zélandu používány i listy dračinky jižní.[17] Dračinka křovitá má na Nové Guineji, Havaji a Malajsii význam jako magická rostlina. Například Dajakové ve východní Malajsii ji vysazují pro přitahování dobrých duchů.[19] Velké, dužnaté, sladké oddenky některých kultivarů dračinka křovité jsou zejména na Havaji, Nové Guineji a Tichomoří oblíbené jako potravina. Rostlina je známa pod názvem ti. Oddenky obsahují asi 20 % jednoduchých cukrů, zejména fruktózy. Bývají konzumovány vařené nebo pečené a také se používají k výrobě silného alkoholického nápoje, který je na Havaji znám jako okolehao. Oddenky jsou máčeny ve vodě, roztok je kvašen a poté destilován.[20][19][21] Rostlina poskytuje dobrou nouzovou potravou pro přežití.[22] Na Novém Zélandu jsou také konzumovány plody druhu Cordyline indivisa.[20]
Dračinka (Cordyline) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to stromy a keře s úzkými až vejčitými listy a oboupohlavnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je kožovitá tobolka obsahující černá, lesklá semena. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen na Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu, Tichomoří a Jižní Americe. Nejvíce druhů roste na Nové Guineji a v Austrálii.
Dračinky jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Některé méně vzrůstné druhy jsou také pěstovány v řadě kultivarů jako pokojovky. Nejčastěji se pěstuje dračinka křovitá a dračinka jižní. Dračinka křovitá má jedlé oddenky a má význam v domorodé medicíně a jako magická rostlina.
Kordyline (Cordyline) er en slægt med ca. 15 arter, som er udbredt i egnene ved det vestlige Stillehav: New Zealand, Australien, Sydøstasien, Polynesien og Hawaii. Det er oprette eller opstigende buske eller små træer. Stænglerne er træagtige med tydelige bladar. Senere skjules arrene af barkedannelse. Bladene sidder endestillet i store kvaste, og de er uden egentlig stilk, selv om bladet smalner ind ved foden og danner en bladskede. Blomsterne er endestillede eller også sidder de i bladhjørnerne. De er regelmæssige og 3-tallige. Frugten er et bær med sorte, blanke frø.
Her nævnes kun de arter, som er økonomisk betydningsfulde i Danmark.
Arter
Angiosperm Phylogeny Group placerer slægten her, men den har tidligere været henregnet til Agave-familien (Agavaceae).
Keulenlilien (Cordyline) sind eine Pflanzengattung aus Unterfamilie der Lomandroideae in der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae) innerhalb der Ordnung der Spargelartigen (Asparagales). Viele Arten, die früher in dieser Gattung waren, wurden in die Gattung Dracaena gestellt. Cordyline bilden keulenförmige Speicherknollen an den Wurzeln (deutscher Name!). Einige Arten und Sorten sind Zierpflanzen. Manche Arten und besonders ihre Sorten besitzen bunte Blätter, oft rot, deshalb verwendet man sie als Zierpflanzen in frostfreien Gebieten in Parks und Gärten, aber auch als Zimmerpflanzen.
Es gibt ausdauernde krautige und verholzende Cordyline-Arten. Die verholzten Arten sind nur baumförmige oder strauchförmige Lebensformen und keine Bäume. Die mehr oder weniger verholzten Sprossachsen sind meist wenig verzweigt mit deutlich Blattnarben. Die wechselständigen Blätter stehen in einer Rosette zusammen.
Die Laubblätter sind in Blattscheide, Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Manchmal fehlt ein Blattstiel ansonsten ist er 10 bis 30 Zentimeter lang. Die mehr oder weniger breiten Blattspreiten besitzen weitgehend parallele Blattadern, aber mit Seitenadern, die von der Mittelrippe ausgehen.
In den Blattachseln der obersten Blättern entwickeln sich verzweigte, relativ große rispige Blütenstände. Es sind meist nur kurze Blütenstiele vorhanden.
Die zwittrigen Blüten sind dreizählig. Die sechs gleichgestaltigen Blütenhüllblätter sind röhrig, glocken- bis fast zylinderförmig verwachsen. Die sechs Staubblätter sind mit der Blütenhülle verwachsen. Drei Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsen mit zwei bis vielen Samenanlagen je Fruchtknotenkammer. Der schlanke Griffel endet in einer kleinen, kopfigen Narbe.
Die ledrigen Beeren enthalten einen bis einige Samen. Die Samen sind durch Phytomelanin schwarz.
Die Erstveröffentlichung der Gattung Cordyline erfolgte 1810 durch Philibert Commerson in Robert Brown: Prodromus Florae Novae Hollandiae, Seite 280. Dort ist die Typusart Cordyline cannifolia R.Br.[1] Aber es gibt auch die Literaturangabe Philibert Commerson in Antoine Laurent de Jussieu: Genera Plantarum, 1789, Seite 41.[1] Ein weiters Homonym für Cordyline Comm. ex R.Br. nom. cons. ist Cordyline Adans. das in Familles des Plantes, 2, 1763, 54, 543 veröffentlicht wurde.[1]
Synonyme für Cordyline Comm. ex R.Br. sind: Taetsia Medik., Carlwoodia Sweet, Charlwoodia Sweet, Euphyleia Raf., Calodracon Planch., Cohnia Kunth, Dracaenopsis Planch., Ezehlsia Lour. ex B.A.Gomes, Terminalis Medik. nom. rej.
Die Gattung Cordyline gehört zur Unterfamilie Lomandroideae innerhalb der Familie Asparagaceae.[2] Sie wurde früher in die Familien Agavaceae, Lomandraceae, Laxmanniaceae, Liliaceae oder Asteliaceae gestellt.[2]
Ihr Verbreitungsgebiet reicht von Papuasien bis zu den Inseln im westlichen Pazifik, von Bolivien bis ins südliche Südamerika und umfasst auch die Maskarenen.[3] Acht Arten sind in Australien beheimatet.
Zur Gattung der Keulenlilien (Cordyline) gehören je nach Autor etwa 24 Arten:[2][4]
Im zentralen Hochland des westlichen Neuguinea ist bei den Eipo eine Cordyline-Art eine sakrale Pflanze. Sie wird am Männerhaus gepflanzt. Bei diesem Ritus handelt es sich um eine symbolische Wiederholung des Schöpfungsvorganges.
In Polynesien wurde die heilige und glückverheißende Ti- oder Kī-Pflanze (Cordyline terminalis bzw. Cordyline fruticosa)[6] unweit der Tempelanlagen (marae) angepflanzt. Aus den verbrannten Pflanzenteilen stellten die Polynesier die schwarze Tätowierfarbe her. Aus dem fermentierten Rhizom von Cordyline fruticosa wird in Hawaii der Okolehao-Schnapps hergestellt.
In Neuseeland werden die stärkehaltigen Stängel und die fleischigen Rhizome sowohl von Tī Pore oder Dwarf Cabbage Tree (Cordyline pumilio) und Tī Kōuka, Cabbage Tree (Cordyline australis) von den Maori gedämpft, um das Süßungsmittel Kāuru herzustellen. Die zarten Spitzen und das Blattinnere wurden roh als Gemüse verzehrt. Dabei galt der Geschmack von Tī Kōuka (Cordyline australis) dem von Tī Pore (Cordyline pumilio) überlegen. Als schmackhaftestes Süßungsmittel galt die von der aus Polynesien importierten Keulenlilien-Art Cordyline fruticosa hergestelltes Kāuru.
Keulenlilien (Cordyline) sind eine Pflanzengattung aus Unterfamilie der Lomandroideae in der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae) innerhalb der Ordnung der Spargelartigen (Asparagales). Viele Arten, die früher in dieser Gattung waren, wurden in die Gattung Dracaena gestellt. Cordyline bilden keulenförmige Speicherknollen an den Wurzeln (deutscher Name!). Einige Arten und Sorten sind Zierpflanzen. Manche Arten und besonders ihre Sorten besitzen bunte Blätter, oft rot, deshalb verwendet man sie als Zierpflanzen in frostfreien Gebieten in Parks und Gärten, aber auch als Zimmerpflanzen.
Cordyline is a genus of about 24 species of woody monocotyledonous flowering plants in family Asparagaceae, subfamily Lomandroideae. The subfamily has previously been treated as a separate family Laxmanniaceae,[2] or Lomandraceae. Other authors have placed the genus in the Agavaceae (now Agavoideae). Cordyline is native to the western Pacific Ocean region, from New Zealand, eastern Australia, southeastern Asia and Polynesia, with one species found in southeastern South America.
The name Cordyline comes from the Greek word kordyle, meaning "club," a reference to the enlarged underground stems or rhizomes.[3]
As of March 2015, the World Checklist of Selected Plant Families accepted 24 species:[4]
Members of the group are often grown as ornamental plants - notably C. australis and C. fruticosa. Many species have been used as a foodstuff and medicine, for additional details on these and other uses see the article on C. australis. The rhizome was roasted in an hāngi (earth oven) by Māori to extract sugar.[6]
In the highlands of Papua New Guinea. leaves of Cordyline and other plants are tied to sticks to mark taboo areas where pandanus language must be spoken during karuka harvest.[7]
Media related to Cordyline at Wikimedia Commons
Cordyline is a genus of about 24 species of woody monocotyledonous flowering plants in family Asparagaceae, subfamily Lomandroideae. The subfamily has previously been treated as a separate family Laxmanniaceae, or Lomandraceae. Other authors have placed the genus in the Agavaceae (now Agavoideae). Cordyline is native to the western Pacific Ocean region, from New Zealand, eastern Australia, southeastern Asia and Polynesia, with one species found in southeastern South America.
The name Cordyline comes from the Greek word kordyle, meaning "club," a reference to the enlarged underground stems or rhizomes.
Cordyline es un género de cerca de 15 especies de monocotiledóneas leñosas fanerógamas clasificadas en las Asparagaceae o alternativamente en la familia segregante de las Laxmanniaceae, en el sistema Angiosperm Phylogeny Group, pero colocada por el sistema APG II (2003) en las Agavaceae.[2] Género nativo de la región del océano Pacífico occidental, desde Nueva Zelanda, este de Australia, sudeste de Asia, Polinesia y Hawái.
Plantas policárpicas, arborescentes o sufrútices epífitas, escasamente ramificadas; tallos leñosos con cicatrices foliares persistentes. Hojas enteras, coriáceas o rígidas, agregadas en la punta de las ramas, inermes, la base amplexicaule, con frecuencia abruptamente contraída en un pecíolo acanalado. Inflorescencia una panícula. Flores bisexuales, verdosas, amarillentas o rosáceas, cortamente pediceladas o sésiles; tépalos unidos basalmente en un tubo corto o largo, los lobos más o menos iguales; estambres insertados cerca de la parte superior del tubo; ovario súpero, 3-locular, glabro, los óvulos (2-)4-20 por lóculo, en 2 series. Fruto una baya globosa, suculenta; semillas numerosas, comprimidas, negras.[3]
El género fue descrito por Comm. ex R.Br. y publicado en Prodromus Florae Novae Hollandiae 280. 1810.[3]
Cordyline: nombre genérico que deriva de la palabra griega kordyle que significa "club", en referencia a los tallos subterráneos o agrandamiento de los rizomas.[4]
Miembros del grupo crecen frecuentemente como ornamentales, y el Cordyline terminalis culinariamente y otros usos.
Cordyline es un género de cerca de 15 especies de monocotiledóneas leñosas fanerógamas clasificadas en las Asparagaceae o alternativamente en la familia segregante de las Laxmanniaceae, en el sistema Angiosperm Phylogeny Group, pero colocada por el sistema APG II (2003) en las Agavaceae. Género nativo de la región del océano Pacífico occidental, desde Nueva Zelanda, este de Australia, sudeste de Asia, Polinesia y Hawái.
Cordyline est un genre de plantes classé selon les auteurs dans la famille des Liliaceae, des Asparagaceae, des Agavaceae, des Asteliaceae ou des Lomandraceae. Les études génétiques du Angiosperm Phylogeny Group (APG) l'ont placé dans les Laxmanniaceae en 2003 puis dans les Asparagaceae en 2009.
Ce genre est originaire de la région de l'ouest de l'océan Pacifique, de Nouvelle-Zélande, d'Australie orientale, d'Asie du sud, de Polynésie et d'Hawaï.
Le nom de genre Cordyline vient du grec ancien κορδύλη (kordulê) « bosse, tumeur », en raison de la racine pivotante épaisse de certaines espèces.
La création de ce genre fut d'abord attribuée à Robert Brown en 1810 dans Prodromus florae Novae Hollandiae[1] bien que cet auteur reconnaisse clairement que Philibert Commerson (p. 280) en soit le créateur, comme l'atteste l'IPNI[2].
Les Cordylines sont des plantes arbustives avec un tronc plus ou moins ligneux, en général assez vigoureux, portant généralement quelques branches, marqués par les cicatrices laissées par les feuilles détachées[3].
Les feuilles se rassemblent à l'extrémité des rameaux et sont pétiolées (ou sessiles). Le pétiole fait de 10 à 30 cm de long et comporte une base amplexicaule. Le limbe est ellipique-lancéolé à ensiforme.
L'inflorescence est généralement une panicule large, très ramifiée. La fleur bisexuée, est généralement tubulaire-campanulée, à 6 tépales. Elle porte 6 étamines, insérées dans le tube du périanthe, 3 carpelles soudés à 2 ovules par loge.
Le fruit est une baie, contenant des graines noires, en raison de la présence d'un spermoderme à phytomélanine (formant une couche noire).
Les genres Cordyline et Dracaena ne sont pas toujours faciles à distinguer. Le pétiole des premiers est généralement plus grand que celui des seconds (de 10 à 30 cm contre 0 à 8 cm). La cuticule des Dracaena contient des dépôts d'oxalate de calcium[4]. Les Cordylines possèdent un rhizome blanchâtre d'où émergent des bourgeons volumineux (ou turion) alors que les Dracaena sont sans turion et à racine jaunâtre[5].
Cordyline est un genre de plantes classé selon les auteurs dans la famille des Liliaceae, des Asparagaceae, des Agavaceae, des Asteliaceae ou des Lomandraceae. Les études génétiques du Angiosperm Phylogeny Group (APG) l'ont placé dans les Laxmanniaceae en 2003 puis dans les Asparagaceae en 2009.
Ce genre est originaire de la région de l'ouest de l'océan Pacifique, de Nouvelle-Zélande, d'Australie orientale, d'Asie du sud, de Polynésie et d'Hawaï.
Hanjuang (Cordyline) atau andong (bahasa Jawa) merupakan sekelompok tumbuhan monokotil berbatang yang sering dijumpai di taman sebagai tanaman hias. Marga Cordyline memiliki sekitar 15 jenis. Sistem APG II memasukkan hanjuang ke dalam suku Laxmanniaceae. Namun, beberapa pustaka lain memasukkannya ke dalam Liliaceae (suku bakung-bakungan) serta Agavaceae.
Nama hanjuang juga dipakai untuk sekelompok tumbuhan dari marga Dracaena.
Daun hanjuang khas, berbentuk lanset, berukuran agak besar dan berwarna hijau kemerah-merahan (Cordyline) atau berwarna hijau muda (Dracaena).
Kebanyakan jenis Cordyline merupakan tanaman hias karena warna daunnya yang berubah menjadi merah jika mendapat sinar matahari langsung. Beberapa jenisnya:
Hanjuang Cordyline sering dipakai sebagai tanaman pelindung dan pembatas blok pada sawah, ladang, serta perkebunan teh atau kina di Indonesia. Hanjuang, terutama C. fruticosa, populer sebagai tanaman hias. Daun hanjuang dipakai sebagai pembungkus makanan. Hasil penelitian menunjukkan, bungkus daun hanjuang memiliki kemampuan antibakterial.[1]
Dalam masyarakat Sunda, Jawa, serta Bali, hanjuang memiliki makna sebagai "pembatas ruang", baik secara harafiah maupun filosofis.
Pohon hanjuang Cordyline fruticosa di Pilangsari, Kedawung, Cirebon
Pohon hanjuang Cordyline fruticosa
Tanaman Hias Hanjuang atau Andong (Cordyline fruticosa)
Hanjuang (Cordyline) atau andong (bahasa Jawa) merupakan sekelompok tumbuhan monokotil berbatang yang sering dijumpai di taman sebagai tanaman hias. Marga Cordyline memiliki sekitar 15 jenis. Sistem APG II memasukkan hanjuang ke dalam suku Laxmanniaceae. Namun, beberapa pustaka lain memasukkannya ke dalam Liliaceae (suku bakung-bakungan) serta Agavaceae.
Nama hanjuang juga dipakai untuk sekelompok tumbuhan dari marga Dracaena.
Daun hanjuang khas, berbentuk lanset, berukuran agak besar dan berwarna hijau kemerah-merahan (Cordyline) atau berwarna hijau muda (Dracaena).
Cordyline is een geslacht dat in het APG III-systeem tot de aspergefamilie (Asparagaceae) wordt gerekend. The Plant List erkent 26 soorten. Volgens de Flora of China bestaat het geslacht uit circa twintig soorten die voorkomen in Zuid- en Zuidoost-Azië, Australië, op eilanden in de Grote Oceaan en in Zuid-Amerika.
Een aantal soorten worden toegepast als sierplant.
Cordyline is een geslacht dat in het APG III-systeem tot de aspergefamilie (Asparagaceae) wordt gerekend. The Plant List erkent 26 soorten. Volgens de Flora of China bestaat het geslacht uit circa twintig soorten die voorkomen in Zuid- en Zuidoost-Azië, Australië, op eilanden in de Grote Oceaan en in Zuid-Amerika.
Een aantal soorten worden toegepast als sierplant.
Drakelilje (Cordyline) er ei slekt med planter i aspargesfamilien. Slekta har tidligere blitt regnet til agavefamilien, liljefamilien og Asteliaceae.
Artene varierer i vekstform fra urter med grunnstilte blad i rosett til ganske store trær. Blomstene er tvekjønnede, undersittende og har seks blomsterdekkblad og seks pollenbærere. Frukten er et bær. De er utbredt i det vestlige stillehavsområdet i østlige Australia, Sørøst-Asia og New Zealand og på øyene utover til Polynesia. Det er også én art i vestlige Sør-Amerika.
Cordyline er ofte blitt forvekslet med Dracaena, men de kan skilles på at Cordyline har en oppsvulmet jordstengel. Flere arter brukes som stueplanter, og i strøk med lite frost dyrkes de også i hager og parker. Cordyline fruticosa er viktig for polynesierne som mat, medisin og i religiøse sammenhenger, og de spredte arten utover i Stillehavet til østlige Polynesia.
Drakelilje (Cordyline) er ei slekt med planter i aspargesfamilien. Slekta har tidligere blitt regnet til agavefamilien, liljefamilien og Asteliaceae.
Artene varierer i vekstform fra urter med grunnstilte blad i rosett til ganske store trær. Blomstene er tvekjønnede, undersittende og har seks blomsterdekkblad og seks pollenbærere. Frukten er et bær. De er utbredt i det vestlige stillehavsområdet i østlige Australia, Sørøst-Asia og New Zealand og på øyene utover til Polynesia. Det er også én art i vestlige Sør-Amerika.
Cordyline er ofte blitt forvekslet med Dracaena, men de kan skilles på at Cordyline har en oppsvulmet jordstengel. Flere arter brukes som stueplanter, og i strøk med lite frost dyrkes de også i hager og parker. Cordyline fruticosa er viktig for polynesierne som mat, medisin og i religiøse sammenhenger, og de spredte arten utover i Stillehavet til østlige Polynesia.
Cordyline é um género botânico pertencente à família Asparagaceae[1].
A espécie Cordiline terminalis ocorre como subespontânea no Brasil, sendo originária das ilhas do pacífico. Em inglês, a espécie recebe a denominação de Ti-root, pois de suas raízes tostadas se faz um chá. A folhagem pode ser verde, purpúrea ou variegada com ambas estas cores. É citada sua ocorrencia no Brasil já na Flora Brasiliensis, de Martius (1876).
Cordyline é um género botânico pertencente à família Asparagaceae.
Kordylinesläktet (Cordyline) är ett växtsläkte i familjen trådliljeväxter med cirka 15 arter utspridda från Indien till Australien, Nya Zeeland, Stillahavsöarna och Sydamerika. Några arter används som krukväxter i Sverige.
På svenska heter arterna dracena, vilket är förvirrande eftersom arterna i dracenasläktet (Dracaena) också heter så. Detta är en rest från tiden då man trodde att Cordyline-arterna tillhörde dracenasläktet. Numera är Cordyline ett självständigt släkte och är faktiskt inte särskilt nära släkt med Dracaena.
Kordylinesläktets arter är tuvbildande till trädlika med förvedade stammar. Bladen sitter samlade i toppen av grenarna och är gräslika till smalt elliptiska, med mer eller mindre tydliga bladskaft. De tvåkönade blommorna sitter samlade i stora vippor. Själva blommorna är små och stjärnlika, med en kort blompip. Frukten är först ett bär, men torkar senare.
Kordylinesläktet är svårt att skilja från dracenasläktet (Dracaena, detta trots att de inte verkar vara närmre släkt utan räknas till olika familjer. Det enda säkra sättet är att räkna fröämnena i fruktämnet. Hos kordylinesläktet finns flera fröämne i varje cell och hos dracenasläktet finns bara ett.
Kordylinesläktet (Cordyline) är ett växtsläkte i familjen trådliljeväxter med cirka 15 arter utspridda från Indien till Australien, Nya Zeeland, Stillahavsöarna och Sydamerika. Några arter används som krukväxter i Sverige.
På svenska heter arterna dracena, vilket är förvirrande eftersom arterna i dracenasläktet (Dracaena) också heter så. Detta är en rest från tiden då man trodde att Cordyline-arterna tillhörde dracenasläktet. Numera är Cordyline ett självständigt släkte och är faktiskt inte särskilt nära släkt med Dracaena.
Kordylinesläktets arter är tuvbildande till trädlika med förvedade stammar. Bladen sitter samlade i toppen av grenarna och är gräslika till smalt elliptiska, med mer eller mindre tydliga bladskaft. De tvåkönade blommorna sitter samlade i stora vippor. Själva blommorna är små och stjärnlika, med en kort blompip. Frukten är först ett bär, men torkar senare.
Kordylinesläktet är svårt att skilja från dracenasläktet (Dracaena, detta trots att de inte verkar vara närmre släkt utan räknas till olika familjer. Det enda säkra sättet är att räkna fröämnena i fruktämnet. Hos kordylinesläktet finns flera fröämne i varje cell och hos dracenasläktet finns bara ett.
Chi Huyết dụ (danh pháp khoa học: Cordyline) là một chi khoảng 15 loài thực vật một lá mầm thân gỗ, được phân loại trong họ Asparagaceae (họ Măng tây) trong hệ thống APG III hoặc trong họ được tách ra theo tùy chọn là họ Laxmanniaceae theo như phân loại của hệ thống APG và hệ thống APG II, nhưng được các tác giả khác đặt trong họ Agavaceae hay họ Lomandraceae. Chi này có nguồn gốc ở khu vực miền tây Thái Bình Dương, từ New Zealand, miền đông Úc, đông nam châu Á, Polynesia và Hawaii.
Thời điểm tháng 10 năm 2018, World Checklist of Selected Plant Families công nhận 24 loài và 2 loài lai ghép:[2]
Các loài trong chi này thường được trồng làm cảnh, riêng loài C. australis còn có tác dụng trong nấu ăn và công dụng khác. Cây huyết dụ còn có tác dụng làm thuốc trong y học cổ truyền.
Chi Huyết dụ (danh pháp khoa học: Cordyline) là một chi khoảng 15 loài thực vật một lá mầm thân gỗ, được phân loại trong họ Asparagaceae (họ Măng tây) trong hệ thống APG III hoặc trong họ được tách ra theo tùy chọn là họ Laxmanniaceae theo như phân loại của hệ thống APG và hệ thống APG II, nhưng được các tác giả khác đặt trong họ Agavaceae hay họ Lomandraceae. Chi này có nguồn gốc ở khu vực miền tây Thái Bình Dương, từ New Zealand, miền đông Úc, đông nam châu Á, Polynesia và Hawaii.
Cordyline Comm. ex R.Br. (1810)
Кордилина (лат. Cordyline) — род растений семейства Спаржевые (Asparagaceae). Название рода от греческого cordylle — желвак, узел, шишка, по наличию шишковидных вздутых, мясистых корней[2].
Деревья, кустарники или полукустарники, образующие поросль. Корни клубневидные, толстые, мясистые[3].
Листья сидячие, узко- или широколинейные, ланцетные, мечевидные, длинные[3].
Соцветие — метёлка. Цветки мелкие, красные, белые и лиловатые[3].
Ареал охватывает тропические и субтропические области Азии, Австралии и Америки[3].
По информации базы данных The Plant List, род включает 26 видов[4].
Кордилина (лат. Cordyline) — род растений семейства Спаржевые (Asparagaceae). Название рода от греческого cordylle — желвак, узел, шишка, по наличию шишковидных вздутых, мясистых корней.
本文参照
コルディリネ属(コルディリネぞく、学名Cordyline)とは、リュウゼツラン科(APG植物分類体系ではキジカクシ科ロマンドラ亜科 Lomandroideae)の属の1つ。コルディリーネ属ともいう。和名はセンネンボク属。
インド、オーストラリア、熱帯アフリカ、中国などに分布し、20種程度ある。ドラセナ属(Dracaena)とよく似ているので、園芸上は本属の植物も「ドラセナ」ということがある。
コルディリネ属(コルディリネぞく、学名Cordyline)とは、リュウゼツラン科(APG植物分類体系ではキジカクシ科ロマンドラ亜科 Lomandroideae)の属の1つ。コルディリーネ属ともいう。和名はセンネンボク属。
インド、オーストラリア、熱帯アフリカ、中国などに分布し、20種程度ある。ドラセナ属(Dracaena)とよく似ているので、園芸上は本属の植物も「ドラセナ」ということがある。