Prickly Scorpion's Tail

L'herba d'eruga (Scorpiurus muricatus) és una espècie de la família de les lleguminoses oriünda del sud d'Europa.

Descripció

Teròfit herbàcia anual, pubescent o glabrescent, multicaula i prostrada. Fulles simples (poc característiques de les lleguminoses), lanceolato-espatulades, atenuades al pecíol. Limbe acutiúscul amb flors grogues de 5-10 mm, agrupades (de 2 a 5 flors, rarament 1) en inflorescències umbel·liformes, axil·lar i llargament pedunculades. El peduncle és notablement més llarg que la fulla acompanyant. El calze està format per 5 dents, on les que formen el calze són més llargues que les del tub. Floreix de març a juny.^[2] El fruit és un llegum amb 6-8 costelles longitudinals molt acusades i recobertes d'agullons, disposats tan densament que sovint fan difícil veure les costelles. Aquest és caragolat en una espiral irregular i tridimensional.

Ecologia

Apareix en prats assolellats i secs.

Distribució

Originalment circummediterrània, inclòs l'Orient Mitjà, i estesa fins a Europa central i l'Àfrica oriental (Etiòpia).^[3]

Al País Valencià es troba a tot el litoral des del nord de Castelló fins al territori diànic. A Catalunya per tot el litoral, penetrant per la Garrotxa, la Selva, Bages, etc. I a les terres cultivades apareix accidentalment al Segrià (0-900 m). I a totes les Illes.^[4]

Usos

L'extracte de les parts verds tenen efectes al·lelopàtics sobre els fongs del gènere Fusarium degut a l'alta concentració de fitoalexines en els teixits de les plantes.^[5] A més a més, és usada principalment com a planta de jardí com a cobertura vegetal, com a planta farratgera i els seus llegums es consumeixen crus en amanida a Argentina.

Imatges

• Flors

• Fruit madur

• Planta jove

• Planta adulta

Referències

Scorpiurus muricatus

Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ffacbysen arw sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Scorpiurus muricatus a'r enw Saesneg yw Caterpillar plant.^[1]

Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).

Gweler hefyd

• Geiriadur rhywogaethau Gwefan Llên Natur

Cyfeiriadau

Mae gan Gomin Wikimedia
gyfryngau sy'n berthnasol i:

Ffacbysen arw

Ostnitý lusk

Štírovka měkkoostenná (Scorpiurus muricatus) je nízká, poléhavá, žlutě kvetoucí, planě rostoucí rostlina. Je jediný druh malého rodu štírovka, který v české přírodě vyrůstá.

Rozšíření

Druh pochází z oblastí okolo Středozemního moře, ze severní Afriky a z jihozápadní Asie. Dostává se i do severněji položených evropských zemí kde vyrůstá již méně často, zavlečen byl i na americký a australský kontinent. V České republice, kam je tento neofyt také příležitostně zavlékán, se objevuje jen ojediněle.

Tato teplomilná rostlina je na kvalitu půdy nenáročná, roste na suchých i vlhkých místech, na plném slunci i v polostínu. Obvykle se vyskytuje po okrajích polí, cest a železničních tratích, na úhorech, rumištích, náspech i v suché stepní krajině, většinou na dobře odvodněných místech. Vyskytuje se do nadmořské výšky až 1200 m.

Popis

Jednoletá bylina s mnoha poléhavými a na koncích mírně vystoupavými lodyhami dlouhými 5 až 60 cm. Lysé nebo pouze jemně chlupaté lodyhy jsou porostlé vztyčenými kopinatými listy dlouhými do 10 a širokými do 2 cm. Celistvé listy mají palisty srostlé s dlouhými řapíky a jejich čepele jsou celokrajné se třemi až pěti žilkami.

Z úžlabí listů vyrůstají vzpřímeně dlouhé stopky okoličnatých květenství tvořených třemi až pěti oboupohlavnými květy. Stopky se postupně prodlužují a v době kvetení jsou květy výše než listy. Květy mají drobný, pětizubý, zvonkovitý kalich a 0,5 až 1 cm dlouhou, žlutou, pětičetnou motýlokvětou korunu s pavézou, křídly a člunkem. V koruně je deset dvoubratrých tyčinek s prašníky a přisedlý semeník nesoucí zahnutou čnělku s hlavičkovitou bliznou. Květy rozkvétají od konce jara po celé léto a jsou opylovány hmyzem.

Plodem je nepukavý, 2 až 5 cm dlouhý, nepravidelně spirálovitě stočený lusk porostlý měkkými ostny.

Význam

Rostliny štírovky měkkoostenné obsahují hodně fytoalexinů, látek které jsou součástí obranného sytému rostlin. Potlačují mj. růst plísní rodu Fusarium, které produkují lidem škodící myxotoxiny.

Čerstvé byliny jsou sice výživné a dobře jsou přijímány přežvýkavci, vědomě se však za tímto účelem nepěstují. Místy se vysévají do okrasných zahrad nebo skalek jako půdokryvné rostliny. Jejich listy i plody jsou po uvaření jedlé, stočené plody se pak podobají housence a zdobí se jimi zeleninové saláty. V některých zemích proto mívá tato rostlina, pro vzhled plodů, jméno „pichlavá housenka“.^{[1][2][3][4][5]}

Reference

1. ↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Štírovka měkkoostenná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 17.03.2008 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. (česky)
2. ↑ AtlasRostlin.cz: Štírovka měkkoostenná [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. (česky)
3. ↑ Plants For a Future: Scorpiurus muricatus [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ FINCKH, Maria R. The OSCAR Project: Scorpiurus vermiculatus [online]. Faculty of Organic Agricultural Sciences, University of Kassel, DE, rev. 14.02.2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
5. ↑ LONCHAMP, J.-P. HYPPA, Scorpiurus muricatus [online]. INRA, Unité de Malherbologie & Agronomie, Dijon, FR, rev. 12.2000 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štírovka měkkoostenná ve Wikimedia Commons
• Taxon Scorpiurus muricatus ve Wikidruzích
• Fotografie štírovky měkkoostenné

Der Stachelige Skorpionsschwanz (Scorpiurus muricatus) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Skorpionsschwanz (Scorpiurus) in der Unterfamilie Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie Hülsenfrüchtler (Fabaceae).^[1]

Beschreibung

Illustration aus Garidel

Hülsenfrucht

Vegetative Merkmale

Der Stachelige Skorpionsschwanz ist eine einjährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 5 bis 60 Zentimetern erreicht. Der niederliegende bis aufsteigende Stängel ist mehr oder weniger anliegend behaart.^[2]

Die Laubblätter sind wechselständig angeordnet. Die einfache Blattspreite ist spatelförmig, lang in den Spreingrund verschmälert und besitzt drei bis fünf parallele Blattnerven.^[2]

Generative Merkmale

Die Blütezeit ist März bis Juni.^[2] Auf einem auf einem 4,5 bis 18 Zentimeter langen Blütenstandsschaft befindet sich ein Blütenstand mit nur ein bis fünf Blüten.^[3]

Die zwittrige Blüte ist zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die gelbe Krone weist die typische Form einer Schmetterlingsblüte auf und ist 5 bis 12 Millimeter lang.^[2]

Die charakteristische Hülsenfrucht ist unregelmäßig spiralig eingerollt und trägt auf den äußeren Rippen zahlreiche Höcker und Stacheln. Die Samen sind halbmondförmig.^[2]

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 28.^[4]

Vorkommen

Der Stachelige Skorpionsschwanz kommt vom Mittelmeerraum bis Äthiopien, Eritrea, der Arabischen Halbinsel und Vorderasien bis zum Iran vor.^[1] Er besiedelt Kulturland, Brachland und Ruderalflächen.^[2] Er kommt auf der Iberischen Halbinsel in Höhenlagen von 0 bis 1200 Metern vor.^[3]

Taxonomie

Die Erstveröffentlichung von Scorpiurus muricatus erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Band 2, S. 745. Synonyme für Scorpiurus muricatus L. sind: Scorpiurus echinatus Lam., Scorpiurus sulcatus L.^[1]

Einzelnachweise

1. ↑ ^{a b c} Datenblatt bei International Legume Database Information Service = ILDIS - LegumeWeb - World Database of Legumes, Version 10.38 vom 20. Juli 2010.
2. ↑ ^{a b c d e f} Peter Schönfelder, Ingrid Schönfelder: Die neue Kosmos-Mittelmeerflora. Franckh-Kosmos-Verlag Stuttgart 2008, ISBN 978-3-440-10742-3. S. 230.
3. ↑ ^{a b} Datenblatt mit Verbreitung auf der Iberischen Halbinsel bei Flora Vascular.
4. ↑ Scorpiurus muricatus bei Tropicos.org. In: IPCN Chromosome Reports. Missouri Botanical Garden, St. Louis.

Tagrit (Isem usnan: Scorpiurus muricatus) d talmest n yemɣi seg twacult n fabaceae . Carl Von Linné d amdan amezwaru i yuran fell-as deg useggas n 1753.

Tilmas

Scorpiurus muricatus - Tagrit^[1][2][3]

Ismawen

• Isem-is s latinit: Scorpiurus muricatus, Scorpiurus muricatus subsp. subvillosus
• Isem-is s tefransist: Chenillette sillonée, Scorpiure
• Ismawen-is nniḍen s teqbaylit:
• Ismawen-is nniḍen s tmaziɣt:

Isseqdac

Tiwelhiwin

1. ↑ 'Imɣan n Tensawt - Plantes de Kabylie ' - Saïd Zidat - Editions Innexsys, Luxembourg, Avril 2016 ISBN 978-99959-0-205-6 www.imghantensawt.lu
2. ↑ 'Amawal n Yemɣan - Lexique de plantes ' - Chabane Mohand u Remdane - Mémoire d'études en Agronomie - Université de Tizi ouzou (non daté ~années 80)
3. ↑ ‘Petite botanique kabyle’ - Jean Marie Dallet - Fichier de documentation berbère - Fort National, réédition 1963

Scorpiurus muricatus - MHNT

Scorpiurus muricatus, the caterpillar-plant^[1] or prickly scorpion's-tail,^[2] is an annual leguminous plant native to southern Europe and Greater Syria with tiny pea-like flowers and simple leaves uncharacteristic of a legume. Its contorted, pubescent pods give rise to its common name "prickly caterpillar". Extracts of the species have been found to have allelopathic effects on microbes of the genus Fusarium due to the high concentration of phytoalexins in the plants' tissues.^[3]

This is mainly a garden plant used as a groundcover. Its densely haired pods may be added to salads for interest, and its leaves used as a salad herb in some Mediterranean countries.

References

Hojas

Flor, detalle

Fruto inmaduroin situ

Scorpiurus muricatus, conmúnmente llamado granillo de oveja, entre otros nombres vernáculos, es una especie de planta herbácea del género Scorpiurus de la familia Fabáceae.

Descripción

Es una planta herbácea de hasta 60 cm de alto, con tallos generalmente glabros y erectos o decumbentes. Las hojas, estipuladas, pecioladas y algo pubescentes son, característica inhabitual en la familia, enteras y de forma elíptica. Las inflorescencias, axilares y con un pedúnculo de 5-15 cm, están conformadas por 1-5 flores pediceladas; tienen el cáliz, algo peludo, bilabiado, el superior bífido y el inferior trífido, mientras la corola, papilionácea, es de color amarillo con líneas rojas divergentes en el estandarte. El fruto es una legumbre indehiscente, enrollada en una o varias espiras concéntricas, con costillas longitudinales ventrales cubiertas de tubérculos o de excrecencias puntiagudas. Contiene 5-9 semillas lineares, arqueadas en sus extremos, amarillentas o negruzcas.^[1]​

Distribución

Originalmente circum-mediterránea, incluido Oriente Medio; extendida hasta Europa central y África oriental (Etiopía).^[2]​

Usos

El extracto de materia verde posee efectos alelopáticos en microbios del género Fusarium debido a la alta concentración de fitoalexinas en los tejidos.^[3]​

Es una planta de jardín usada como cobertura del suelo. Sus densamente pilosas legumbres pueden agregarse a ensaladas, pero es raramente usada así.

Taxonomía

La especie fue creada por Carlos Linneo y publicada en Species Plantarum, vol. 2, p. 745, 1753.

Etimología

• Scorpiurus: vocablo compuesto a partir del griego σχoρπίoς, el escorpión, y oύρo, cola, rabo; o sea, 'cola de escorpión' por la forma del fruto retorcido.
• muricatus: prestado del latín mǖrǐcātus, -a, -um, derivado de murex, -icis, el caracol Murex; ornamentado con puntas como las de este gasterópodo, por los tubérculos del fruto.

Sinónimos

• Scorpioides muricata (L.) Medik.
• Scorpiurus echinatus Lam.
• Scorpiurus echinatus raza subvillosus Samp.
• Scorpiurus echinatus var. laevigatus sensu Samp.
• Scorpiurus echinatus var. muricatus (L.) Samp.
• Scorpiurus echinatus var. subvillosus sensu Brot.
• Scorpiurus helicoidea P.Palau
• Scorpiurus laevigatus Sm.
• Scorpiurus margaritae P.Palau
• Scorpiurus muricatus subsp. laevigatus (Sm.) Thell.
• Scorpiurus muricatus var. margaritae (P.Palau) E.Domínguez & Galiano
• Scorpiurus muricatus subsp. subvillosus (L.) Thell.
• Scorpiurus muricatus subsp. sulcatus (L.) Thell.
• Scorpiurus oliverii P.Palau
• Scorpiurus subvillosa L.
• Scorpiurus subvillosus auct.
• Scorpiurus subvillosus auct. lusit.
• Scorpiurus subvillosus L.
• Scorpiurus subvillosus subsp. sulcatus (L.) Hayek
• Scorpiurus sulcata
• Scorpiurus sulcatus L.
• Scorpiurus sulcatus subsp. muricatus (L.) Batt. in Batt. & Trab.
• Scorpiurus sulcatus var. muricatus (L.) Pérez Lara
• Scorpiurus sulcatus var. subvillosus sensu Pérez Lara^[4]​^[5]​

Citología

Número de cromosomas: 2n=28.^[1]​

Nombres vernáculos

• Castellano: cagarria (3), granillo, granillo de oveja (7), granillo oveja, hierba del alacrán (2), hierba del escorpión (3), lechuguilla (3), lengua de oveja, lengua oveja, llantén de agua (2), oreja de liebre (2), orejas de liebre, orejica de liebre, orejicas de liebre, oruga erisada, oruga erizada (las cifras entre paréntesis indican la frecuencia del uso del vocablo en España).^[4]​

Referencias

Scorpiurus muricatus - Muséum de Toulouse

Scorpiurus muricatus est une espèce de plantes annuelles de la famille des Fabaceae (Légumineuses), de la sous-famille des Faboideae. Originaire d'Europe du Sud, elle a de minuscules fleurs jaunes ressemblant à celle du pois. Ses feuilles sont simples non caractéristiques des Légumineuses. Ses gousses pubères très contorsionnées lui donnent son nom commun de Chenillette sillonnée^[1]. On lui trouve des pouvoirs allélopathiques pour ses effets sur des champignons du genre Fusarium, en raison de la forte concentration de phytoalexines dans les tissus de cette plante^[2].

C’est une plante principalement utilisée dans les jardins comme couvre-sol. Ses gousses aux poils denses peuvent être ajoutées à des salades, mais on la consomme rarement.

Quelques synonymes de S. muricatus

• Scorpiurus echinatus Lam.
• Scorpiurus laevigatus Sm.
• Scorpiurus oliverii P.Palau
• Scorpiurus subvillosus L.
• Scorpiurus sulcatus L.

Liste des variétés

Selon Tropicos (5 juillet 2013)^[3] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :

• variété Scorpiurus muricatus var. acutifolia Kuntze
• variété Scorpiurus muricatus var. margaritae (Palau Ferrer) E. Domínguez & Galiano
• variété Scorpiurus muricatus var. muricatus
• variété Scorpiurus muricatus var. subvillosus (L.) Lam.

Notes et références

Vlasnatodlakavi crveni mač (štipavac šiljasti, mač crljeni, šćipavac, lat. Scorpiurus muricatus), jednogodišnja dvosupnica iz porodice mahunarki. jedna je od tri priznate vrste u rodu crveni mač ili štipavac. Rasprostranjena je u južnoj Europi, na sredozemlju (uključujući i Hrvatsku^[1]) i jugozapadnoj Aziji.

Raste po suhim mjestima, makiji, kamenjarima obraslim travom i zapuštenim zemljištima.

Naraste do 30cm. visine, uzdignute je ili polegnute dlakave stabljike, duguljastih listova, dvospolnih cvjetova sa pet žutih latica, a plod je mahuna duga 2 do 4 centimetra. Mahune su joj jestive i sirove i termički obrađene, ali su bezukusne.^[2]

• Cijela biljka

• Cvijet, Provincija Alicante

• Plod

Izvori

Scorpiurus sulcatus é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.

A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 745. 1753.

Portugal

Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental e no Arquipélago da Madeira.

Em termos de naturalidade é nativa das duas regiões atrás indicadas.

Protecção

Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.

Referências

• Scorpiurus sulcatus^{[ligação inativa]} - Checklist da Flora de Portugal (Continental, Açores e Madeira) - Sociedade Lusitana de Fitossociologia
• Checklist da Flora do Arquipélago da Madeira (Madeira, Porto Santo, Desertas e Selvagens) - Grupo de Botânica da Madeira
• Scorpiurus sulcatus - Portal da Biodiversidade dos Açores
• Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 29 de agosto de 2014 http://www.tropicos.org/Name/13054513>
• Scorpiurus sulcatus - The Plant List (2010). Version 1. Published on the Internet; http://www.theplantlist.org/ (consultado em 29 de agosto de 2014).
• Scorpiurus sulcatus - International Plant Names Index
• Castroviejo, S. (coord. gen.). 1986-2012. Flora iberica 1-8, 10-15, 17-18, 21. Real Jardín Botánico, CSIC, Madrid.

• 1 Опис
• 2 Поширення, екологія
• 3 Галерея
• 4 Примітки
• 5 Посилання

1. ↑ Додаток 1 до Постанови Верховної Ради Автономної Республіки Крим від 21.06.2013 р. № 1323-6/13 Перелік видів рослин, що підлягають особливій охороні на території Автономної Республіки Крим
2. ↑ ^{а б} Scorpiurus muricatus // Ю. Кобів. Словник українських наукових і народних назв судинних рослин (Серія «Словники України»). — Київ : Наукова думка, 2004. — 800 с. — ISBN 966-00-0355-2.
3. ↑ ^{а б} Доброчаева Д.Н., Котов М.И., Прокудин Ю.Н., и др. Определитель высших растений Украины. — Киев : Наукова думка, 1987. — С. 198. (рос.)(укр.)
4. ↑ Dictionary of Botanical Epithets. Процитовано 18.01.2018.

Scorpiurus muricatus là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.^[1]

Hình ảnh

• 
• 
• 
• 
• Scorpiurus muricatus - Museum specimen

Chú thích

Liên kết ngoài

• Phương tiện liên quan tới Scorpiurus muricatus tại Wikimedia Commons
• Dữ liệu liên quan tới Scorpiurus muricatus tại Wikispecies

Bài viết liên quan đến tông đậu Loteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.

• x
• t
• s

• 1 Ботаническое описание
• 2 Распространение и среда обитания
• 3 Галерея
• 4 Примечания
• 5 Ссылки