Devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus) je horský druh rodu devětsil, který je v české přírodě poměrně vzácný. Je to původní druh české květeny a roste pouze ve střední a jihovýchodní Evropě. Objeven byl roku 1846 v okolí Špindlerova Mlýna v Krkonoších českou botaničkou Josefínou Kablíkovou a roku 1851 jej správně zařadil a popsal botanik Ignaz Friedrich Tausch; z úcty k objevitelce dal tomuto devětsilu druhové jméno "Kablíkové" (kablikianus).[1][2]
V České republice je nacházen v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Beskydech a Javornících, na západní a severní hranici nespojitého areálu, jenž dále pokračuje jihovýchodním směrem do Karpat a hor na Balkánském poloostrově.
Mimo ČR, Slovensko a Polsko roste od submontánního do montánního stupně v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku, Kosovu, Albánii, Bulharsku, Rumunsku a v Řecku.[1][2][3]
Upřednostňuje, stejně jako většina devětsilů, na dusík a ostatní živiny bohaté, propustné a trvale vlhké půdy. Vyrůstá nejčastěji na březích potoků, horních toků řek a jejich štěrkových naplaveninách, stejně jako na silně vlhkých, nízkostébelných horských loukách nebo stinných okrajích cest. Požaduje vysokou hladinu podzemní vody a může být krátkodobě zaplavován. Nároky na prostředí má obdobné jako ostatní tři v Česku původní druhy devětsilu.
Často se nachází ve společnosti devětsilu lékařského i devětsilu bílého a na příhodných místech společně vytvářejí veliké shluky. Patří mezi rostliny kvetoucí brzy zjara, ještě před vyrašením listů.[1][4][5]
Tato vytrvalá aromatická bylina má hrubý oddenkem s krátkými výběžky, z nichž v trsech vyrůstají další rostliny. Přízemní listy s rýhovaným a mírně promáčklým, až 50 cm dlouhým řapíkem jsou tuhé, kožovité, trojúhelníkovitě srdčité, po obvodě nepravidelně oddáleně zoubkované a velké až 50 cm. Na lícní straně jsou tmavě zelené, na spodní šedé a v mládí plstnaté. Lodyhy se zelenými, šupinovitými, pavučinatě chlupatými listy jsou duté a během kvetení bývají vysoké do 40 cm; po opylení se prodlužují až na 70 cm. Květenství je vytvořeno hroznem květních úborů se špičatými, zelenými, zákrovními listeny. Nejprve rozkvétají úbory nejvýše postavené. Úbor bývá složen ze samčích, samičích i oboupohlavných květů, které jsou trubkovité a mají bílé koruny. Kvete od března do května. Plody jsou 3 mm dlouhé nažky s chmýrem dvojnásobně delším než tělo nažky. Ploidie druhu je 2n = 60.[1][6]
Pro rychlé a spolehlivé odlišení devětsilu Kablíkové od podobných, v české přírodě taktéž původních druhů, je důležitý tvar na průřezu řapíku přízemních listů. Devětsil bílý má řapík téměř oblý a plný, devětsil lékařský zase výrazně žebernatý a dutý, nažky nejvíce podobného devětsilu bílého mají chmýr třikrát delší než je nažka.[1]
Devětsil Kablíkové je napadán parazitickou rostlinou zárazou devětsilovou (Orobanche flava), která odčerpáváním živin zpomaluje jeho růst a mnohdy i omezuje kvetení. Z lidských činností je ohrožován hlavně regulací vodních toků, odlesňováním i eutrofizací vodních toků, stejně jako šířením nepůvodních invazních rostlinných druhů, například netýkavkou žláznatou a křídlatkou. Z hlediska ohrožení v české přírodě je "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" hodnocen jako vzácnější druh vyžadující si další pozornost (C4b).[1][5][7]
Devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus) je horský druh rodu devětsil, který je v české přírodě poměrně vzácný. Je to původní druh české květeny a roste pouze ve střední a jihovýchodní Evropě. Objeven byl roku 1846 v okolí Špindlerova Mlýna v Krkonoších českou botaničkou Josefínou Kablíkovou a roku 1851 jej správně zařadil a popsal botanik Ignaz Friedrich Tausch; z úcty k objevitelce dal tomuto devětsilu druhové jméno "Kablíkové" (kablikianus).
Petasites kablikianus est une Pétasite, une plante herbacée vivace de la famille des Astéracées.
Petasites kablikianus est une Pétasite, une plante herbacée vivace de la famille des Astéracées.
Lepiężnik wyłysiały (Petasites kablikianus) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych. Występuje w Europie: na Półwyspie Bałkańskim oraz w Sudetach i Karpatach. W Polsce występuje głównie w Karpatach, w Sudetach rzadziej, na rozproszonych stanowiskach.
Bylina, geofit, hemikryptofit. Kwitnie od marca do maja. Jest wiatrosiewna. Siedlisko: Występuje nad potokami i rzekami górskimi. W niektórych miejscach tworzy duże, jednogatunkowe skupiska. W Tatrach występuje głównie w reglu dolnym i górnym. Jest gatunkiem charakterystycznym dla związku (All.) Adenostylion i Ass. Petasitetum kablikiani oraz Ass. Phalarido-Petasitetum hybrydi[2]. Liczba chromosomów 2n= 60[3]
Lepiężnik wyłysiały (Petasites kablikianus) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych. Występuje w Europie: na Półwyspie Bałkańskim oraz w Sudetach i Karpatach. W Polsce występuje głównie w Karpatach, w Sudetach rzadziej, na rozproszonych stanowiskach.
Petasites kablikianus là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được Tausch ex Bercht. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1851.[1]
Petasites kablikianus là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được Tausch ex Bercht. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1851.