Len chlupatý (Linum hirsutum) je druh rostliny z čeledi lnovitých (Linaceae). Je to vytrvalá bylina až polokeř, dosahuje výšky 25–60 cm. V lýkové části cévních svazků jsou provazce sklerenchymatických buněk zvyšující pevnost lýka v tahu. Na rozdíl od lnu setého nejsou však tyto vlákna průmyslově využívána, protože je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněn Ministerstvem životního prostředí.
Len chlupatý má allorhizický typ kořene vřetenovitého tvaru. Kořen dřevnatí.[1]
Typ stonku je dřevnatý, větvící se většinou v květonosné (zřídkakdy sterilní) lodyhy. Na bázi jsou lodyhy krátce vystoupavé, větví se přímo, dále pokračuje větvení šikmo rozestále. Lodyha je oblá, hustě pýřitá (zejména v horní části). Podzemní část stonku je metamorfována v oddenek tlustý 0,5–0,7 cm.[1]
Listy jsou celokrajné, přisedlé, se třemi až pěti žilkami šedozelené barvy bez palistů. Na dolní části stonku jsou listy úzce vejčité až kopinaté. Vrchol mají tupý až tupě špičatý. Šířka listů se pohybuje mezi 0,5–1,2 cm a délka mezi 3–4 cm. Jsou hustě až řídce chlupaté, horní listy jsou kratší než dolní. Listy těsně pod květenstvím jsou značně pokryty trichomy s žláznatě brvitými okraji. Listy jsou střídavé.[1]
Květ je rozlišen na kalich a korunu. Korunní listy jsou zpravidla světle modré, pětičetné se zřetelně tmavší žilnatinou. Tvar korunních listů je široce obvejčitý se zaokrouhleným vrcholem a délkou 2–3 cm. Báze se prudce zužuje (na cca 0,5 cm) ve žlutý nehet.
Lístky kališní jsou asi 3× menší než listy korunní. Jsou též pětičetné, tvar mají kopinatý až obvejčitý, vrchol zašpičatělý. Těsně přiléhají ke korunním listům. Na rozdíl od korunních jsou pokryty trichomy. Na vnější straně však najdeme trichomy někdy jen v horní polovině. Naopak na vnitřní straně horní poloviny okraje jsou žláznatě brvité. Květní stopky jsou hustě pýřité, přibližně stejně velké jako kališní lístky.
Tyčinky jsou na bázi srostlé a směrem k vrcholu se od sebe oddělují na pět tyčinek. Mezi nitkami se též vyskytují čárkovité staminodia, což jsou zakrnělé tyčinky bez prašníku, a tím pádem v nich nedochází k tvorbě pylu.
Len chlupatý vytváří 2 typy květů – květy, jejichž blizna je podlouhlá a květy, jejichž blizna je čárkovitá. Semeník je dělen nepravými placentárními přepážkami na 10 pouzder.
Květenství tvoří 20 až 40květý vidlan složený z vijanů.[1]
Plodem je kulovitá tobolka vznikající bočním srůstem pěti plodolistů. Je zhruba 0,5 cm vysoká. Horní polovina tobolky je porostlá trichomy. Na vrcholu se špičatí do 0,5 cm dlouhého zobánku. Tobolka lnu chlupatého puká deseti chlopněmi na deset jednosemenných částí. V době plodenství často zůstávají kališní lístky.[1]
Semena jsou zploštělá elipsovitého tvaru s masíčkem. Mají leskle tmavohnědou barvu, délku mají 0,25 cm.[1]
Ideálním stanovištěm pro len chlupatý jsou suché půdy. Častým stanovištěm jsou opuštěné vinice, sady a slunné travnaté stráně. Ideální půdou pro výskyt jsou humusem a živinami bohaté jemnozemě, neutrální až bazické. Půdní podklad je vápenitý – převážně spraše, vápence a vápnitý flyš. Mimo území České republiky ho můžeme najít na podkladech bazických vyvřelin. Většinou jeho výskyt nepřesáhne 300 m n. m. Nalezneme ho ve společenstvech svazu Bromion erecti, Festucion valesiacae, Xerobromion, Quercion pubescenti - petraeae.[2] Generativní období je květen až červen. Květy jsou opylovány entomogamicky čili hmyzem.[1]
Jeho rozšíření je v Evropě od Panonské nížiny přes Balkánský poloostrov až po Ukrajinu, Krym a střední Turecko. Uvedené oblasti se ovšem vymyká jih a střed Řecka. Dále se vyskytuje len chlupatý v Rakousku okolo Dunaje a ve střední Itálii.
V České republice se vyskytuje na jižní Moravě.[1]
Variabilita se projevuje především v různosti ochlupení stonku a listů. Stonek je pokryt trichomy zcela nebo jen v dolní třetině až polovině. Listy mohou být ochlupené i lysé, případně jen s několika trichomy. Velikost a počet žilek je různá, drobnější lístky mívají tři žilky větší pak pět žilek.
Len chlupatý má 2 poddruhy – len chlupatý pravý (Linum hirsutum subsp. hirsutum) a len chlupatý olysalý (Linum hirsutum subsp. glabrescenc).
Tento druh lnu patří mezi silně ohrožené druhy. Vyskytuje se v chráněném území NPR Pouzdřanská step-Kolby a též ho nalezneme na Dunajovických kopcích, které jsou označeny jako národní přírodní památka. Len chlupatý spadá pod ochranu Ministerstva životního prostředí vyhláškou MŽP ČR č. 398/1992Sb ze dne 11. 6. 1992.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu len chlupatý ve Wikimedia Commons
Len chlupatý (Linum hirsutum) je druh rostliny z čeledi lnovitých (Linaceae). Je to vytrvalá bylina až polokeř, dosahuje výšky 25–60 cm. V lýkové části cévních svazků jsou provazce sklerenchymatických buněk zvyšující pevnost lýka v tahu. Na rozdíl od lnu setého nejsou však tyto vlákna průmyslově využívána, protože je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněn Ministerstvem životního prostředí.
Der Zottel-Lein (Linum hirsutum), auch Zotten-Lein genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Lein (Linum) innerhalb der Familie der Leingewächse (Linaceae). Sie ist in Österreich, Tschechien, Polen und Ungarn sowie in Südosteuropa und der Türkei verbreitet.
Der Zottel-Lein ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 60 Zentimeter erreicht. Viele oberirdische Pflanzenteile sind behaart. Die überwiegend wechselständig am Stängel angeordneten Laubblätter sind sitzend. Die einfache Blattspreite ist ungeteilt und ganzrandig. Die mittleren Laubblätter besitzen eine bei einer Breite von meist 4 bis 10 Millimetern eiförmig-längliche bis längliche Blattspreite, die drüsenlos bewimpert ist.[1]
Die Blühzeit des Zottel-Lein reicht in Mitteleuropa von Juni bis Mitte Oktober. Die Deckblätter sind drüsig bewimpert. Die Blütenstiele sind kürzer als die Kelchblätter. Die Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die Kelchblätter haben breit eilanzettliche Form und sind meist drüsenlos. Die fünf freien Kronblätter sind 20 bis 30 Millimeter lang. Die Farbe der Kronblätter ist lilablau mit einer gelblichen Stelle am Grund. Die fünf Staubblätter sind am Grund zu einem Ring verwachsen. Auf dem oberständigen Fruchtknoten befinden sich ein, drei oder fünf Griffel auf, der Zottel-Lein ist also verschiedengriffelig.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Beim Zottel-Lein handelt es sich um einen Hemikryptophyten.[1]
Der Zottel-Lein ist in Mitteleuropa in Österreich, Tschechien, Polen und Ungarn sowie in Südosteuropa, Ukraine, Krim und der Türkei heimisch.[3] Im deutschsprachigen Raum tritt er ausschließlich in Österreich auf.
In Österreich tritt der Zottel-Lein nur in der Unterart Linum hirsutum subsp. hirsutum im pannonischen Gebiet selten auf trockenwarmen meist ruderal gestörten und offenen Säumen und Rasen in der collinen Höhenstufe auf. Die Vorkommen beschränken sich auf die Bundesländer Wien, das Burgenland, Niederösterreich und Kärnten. Die Vorkommen in Kärnten gelten jedoch als fraglich. In Oberösterreich und der Steiermark ist der Zottel-Lein ausgestorben. Der Zottel-Lein gilt als stark gefährdet.[1]
Man kann neun Unterarten unterscheiden:[4]
Habitus
Stängel mit behaarten Laubblättern
Fünfzählige Blüten
Drüsig bewimperte Deckblätter
Kapselfrüchte mit Samen
Samen
Der Zottel-Lein (Linum hirsutum), auch Zotten-Lein genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Lein (Linum) innerhalb der Familie der Leingewächse (Linaceae). Sie ist in Österreich, Tschechien, Polen und Ungarn sowie in Südosteuropa und der Türkei verbreitet.
Multimedia w Wikimedia Commons Len włochaty (Linum hirsutum L.) – gatunek rośliny z rodziny lnowatych (Linaceae).
Od Turcji poprzez południowo-wschodnią Europę, po Austrię, Czechy i Polskę na zachodzie i północy[2]. W Polsce występuje tylko w Niecce Nidziańskiej.
Roślina objęta w Polsce ścisłą ochroną gatunkową.
Kategorie zagrożenia:
Стебла 10-40 см заввишки, до 5 мм у діаметрі. Уся рослина густо жорстко-волосиста, рідше — розсіяно-волосиста.
Листки тупуваті або загострені, шириною до 12 мм.
Чашолистки довго загострені, по краю та зверху залозисто-волосисті. Квітки блідо-фіолетові, пелюстки довжиною 20-28 мм, у 3 рази довші від чашечки. Цвіте у червні-липні.
Вид поширений у Європі та в Азії: у Туреччині[2]. В Україні зустрічається у степу, росте на кам'янистих схилах, у чагарниках.
Linum hirsutum là một loài thực vật có hoa trong họ Linaceae. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
-2.JPG)
Linum hirsutum là một loài thực vật có hoa trong họ Linaceae. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Linum hirsutum L.
Лён жёстковолоси́стый (лат. Līnum hirsūtum) — вид многолетних травянистых растений рода Лён семейства Льновые.
Встречается на Украине, в Молдавии, Европе, Малой Азии и на Балканах, в России встречается в Курской, Воронежской, Белгородской, Ростовской областях[2].
Как правило, растёт в степных зонах, лесостепях, реже встречается на выходах мела, на луговых и настоящих степях, каменистых склонах рассеянно.
Многолетнее растение. Стебель высотой 8—40 см, волосистый, как и листья.
Листья сидячие с тремя — пятью жилками; прикорневые листья лопатковидные; средние стеблевые — обратно удлинённо-яйцевидные, 2,5—4,5 см длиной и 5—12 мм шириной; верхние листья линейно-ланцетные, 7—10 мм длиной и 2—4 мм шириной, на верхушке заострённые.
Лепестки длиной 2—3 см, их ноготки[неизвестный термин] сросшиеся или слипшиеся между собой. Чашелистики ланцетные, волосистые, по краю явственно железисто-реснитчатые, в полтора раза длиннее коробочки. Цветки светло-голубые, реже бледно-сиреневые. Цветёт в июне, плодоносит в июле.
Включён в Красные книги следующих субъектов Российской Федерации: Воронежская область, Курская область, Ростовская область, а также в Красную книгу Харьковской области Украины[3].
По данным The Plant List на 2010 год[4], в синонимику вида входят:
Стебель
Стебель с листьями
Соцветие
Внутрянняя сторона листа
Плоды с семенами
Семена
Лён жёстковолоси́стый (лат. Līnum hirsūtum) — вид многолетних травянистых растений рода Лён семейства Льновые.
-1.JPG)
