Petrocallis pyrenaica ye una planta de la familia de les crucíferas.
Planta perenne, cespitosa. Tarmu pelosu. Fueyes abuxaes, toes basales, fondamente estremaes (casi toes trífides), con cantos ciliaos. Flores de 6-7 mm, colos pétalos arrondaos de color rosa o lila pálidu (escasamente blanques) y les anteres marielles, dipuestas en pequeñes inflorescencies. Frutos en silícula.[1]
Roques, resquiebros, rellanos ,crestones y gleres fixes, en suelos caliares. Especie pionera. Percima de los 1.800 msnm.[2]
Montaña como los Pirineos o los Alpes.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Petrocallis pyrenaica ye una planta de la familia de les crucíferas.
Krasoskalník pyrenejský (Petrocallis pyrenaica) je jediný druh rodu krasoskalník (Petrocallis) z čeledi brukvovité (Brassicaceae). Je to pohledná nízká polštářovitá bylina s bílými nebo nafialovělými květy, rozšířená ve vápencových oblastech Alp, Pyrenejí a Karpat. Roste vzácně i na Slovensku v Belianských Tatrách. Náleží mezi oblíbené a atraktivní skalničky.
Krasoskalník pyrenejský je nízká polštářovitě rostoucí bylina s bohatě větveným, krátkým a dřevnatějícím stonkem. Dorůstá výšky 2 až 8 cm. Listy jsou uspořádané v přízemní růžici a jsou tuhé, klínovité, brvité, se 3 až 5 výraznými laloky. Květy jsou bílé až světle fialové, čtyřčetné, uspořádané v krátkém hroznu. Stopka květenství je přímá a vyrůstá z paždí přízemních listů. Kalich je zelený, dlouhý 2 až 2,5 mm. Koruna je dlouhá 4 až 5 mm, korunní plátky jsou obvejčité, na bázi nehetnaté. Prašníky jsou žluté. Šešulky jsou obvejčité, zploštělé, 4 až 5 mm dlouhé a obsahují obvykle 2 semena (zřídka více, až 4). Kvete v červnu až červenci.[1][2][3]
Krasoskalník je rozšířen ve střední, jihozápadní a jihovýchodní Evropě v Alpách a v Pyrenejích. Izolovaná arela je na Slovensku. Existují herbářové doklady z Rumunska z jižních Karpat, výskyt však již dlouho nebyl potvrzený a může jít o omyl. Nejstarší známá herbářová položka ze Slovenska je z roku 1813. Vyskytuje se zde na několika lokalitách výhradně v Belianských Tatrách a je veden jako kriticky ohrožený druh.[3]
V Alpách roste v nadmořských výškách 1700 až 2600 metrů a někdy je splavován i níže. Z Pyrenejí je udávána nadmořská výška až 2900 metrů. V Belianských Tatrách roste na vápencovém a dolomitovém podkladu na jižní až jihozápadní straně v nadmořských výškách 1700 až 2000 metrů.[2][3][4]
Krasoskalník se vyskytuje výhradně na karbonátovém podloží v alpínském a subalpínském stupni. Nejčastěji roste ve skalních štěrbinách, řidčeji i na skalních teráskách nebo v suti. Z fytocenologického hlediska je to charakteristický druh společenstev karbonátových skal a drolin svazu Potentilion caulescentis. V Belianských Tatrách je doprovázen např. pelyňkem skalním (Artemisia petrosa), chudinou plstnatou (Draba tomentosa) a tuřičkou ostřicovou (Kobresia simpliuscula).[3]
V 19. století byl popsán Boissierem další druh krasoskalníku, Petrocallis fenestrata, rozšířený v jihozápadní Asii. Dnes je řazen do jiného rodu pod názvem Elburzia fenestrata.[5]
Krasoskalník je oblíbená, velmi pohledná a poměrně snadno pěstovatelná skalnička. Vyžaduje neutrální nebo zásaditou, propustnou půdu, slunné a sušší stanoviště a zimní ochranu před nadměrnou vlhkostí. Množí se jarním výsevem semen nebo řízkováním v pozdním létě.[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu krasoskalník pyrenejský ve Wikimedia Commons
Krasoskalník pyrenejský (Petrocallis pyrenaica) je jediný druh rodu krasoskalník (Petrocallis) z čeledi brukvovité (Brassicaceae). Je to pohledná nízká polštářovitá bylina s bílými nebo nafialovělými květy, rozšířená ve vápencových oblastech Alp, Pyrenejí a Karpat. Roste vzácně i na Slovensku v Belianských Tatrách. Náleží mezi oblíbené a atraktivní skalničky.
Der Steinschmückel (Petrocallis pyrenaica), auch Pyrenäen-Steinschmückel[1] genannt, ist die einzige Art der Pflanzengattung Petrocallis innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae). Sie gedeiht in den europäischen Gebirgen den Pyrenäen, den Alpen und den Karpaten.
Der Steinschmückel ist eine ausdauernde krautige Pflanze und bildet ein 2 bis 8 Zentimeter hohes so genanntes »Hohlkugelkissen«, eine Sonderform des Polsterwuchses. Ein holziges Stämmchen steckt in Felsspalten oder Geröll, von dort gehen strahlig angeordnete, bis zu 12 Zentimeter lange, wurzelnde Äste aus. Die harte „Rinde“ bietet ausgezeichneten Schutz gegen Winddürre, Sand- und Schneegebläse. Das Innere des Hohlkissens kann Feuchtigkeit speichern. Gestauchte Partien mit rosettigen Blättern und gestreckte Partien wechseln sich ab. Die Blattscheiden bleiben nach dem Verwittern erhalten, so dass das Polster außen von einer dichten Rinde bedeckt wird, innen aber hohl, von dünnen Stämmchen durchzogen ist.
Die in einer grundständigen Rosette angeordneten Laubblätter sind bei einer Länge von 4 bis 8 Millimetern keilförmig. Sie sind drei- bis fünfgeteilt und am Rand bewimpert.
Die Blütezeit reicht von Juni bis Juli. Die Blüten stehen gedrängt in einem doppeltraubigen Blütenstand zusammen. Die zwittrigen Blüten besitzen eine doppelte Blütenhüllte. Der hautrandige Kelch ist rötlich. Die vier freien, rosa- bis lilafarbenen oder hellvioletten Kronblätter sind mit einer Länge von 4 bis 5 Millimetern eiförmig und etwa doppelt so lang wie der Kelch.
Die kahlen Schötchen sind elliptisch.
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 7; es liegt Diploidie vor mit der Chromosomenzahl 2n = 14.[2][3]
Der Steinschmückel kommt in den Ländern Deutschland, Österreich, Schweiz, Frankreich, Italien, Slowenien, der Slowakei und Kroatien vor. Beispielsweise ist der Steinschmückel in den nördlichen und südlichen Kalkalpen sowie in den Pyrenäen verbreitet. Es handelt sich wahrscheinlich um eine Nunatakker-Pflanze, deshalb fehlt sie in den damals vergletscherten Tälern der Zentralalpen. Sie kommt in Deutschland nur sehr lokal und selten in hochgelegenen Standorten in den Alpen vor und es gibt adventive Einzelfunde in anderen Gebieten Deutschlands.[4]
Die ausgesprochene hochalpine Pflanzenart ist kalk- und felsenstet und wächst in Höhenlagen von 1700 bis 3400 Metern. Sie ist eine Charakterart des Verbands Potentillion caulescentis, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften der Verbände Thlasion rotundifolii oder im Caricetum firmae des Verbands Seslerion vor.[2]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 2 (mäßig trocken), Lichtzahl L = 5 (sehr hell), Reaktionszahl R = 5 (basisch), Temperaturzahl T = 1+ (unter-alpin, supra-subalpin und ober-subalpin), Nährstoffzahl N = 1 (sehr nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 4 (subkontinental).[5]
Sie wird 1996 in Deutschland nicht als gefährdet angesehen.[1] Sie ist in Bayern nach der Roten Liste Bayern 2003 in Kategorie 3 = „gefährdet“ eingeordnet und gilt dort als selten.[4][6] Nur die wild lebende Populationen sind nach Bundesnaturschutzgesetz in Deutschland seit 1980 streng bzw. besonders geschützt.[7] Diese sehr seltene Pflanzenart ist in Österreich geschützt. Sie wird in der Schweiz als „Near Threatened“ = „potenziell gefährdet“ bewertet.[5]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Draba pyrenaica durch Carl von Linné. Die Gattung Petrocallis wurde 1812 durch William Townsend Aiton aufgestellt. Die Neukombination zu Petrocallis pyrenaica (L.) R.Br. wurde 1812 durch Robert Brown veröffentlicht.[8] Das Artepitheton pyrenaica bedeutet „aus den Pyrenäen“.
Der Steinschmückel (Petrocallis pyrenaica), auch Pyrenäen-Steinschmückel genannt, ist die einzige Art der Pflanzengattung Petrocallis innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae). Sie gedeiht in den europäischen Gebirgen den Pyrenäen, den Alpen und den Karpaten.
Petrocallis pyrenaica es una planta de la familia de las crucíferas.
Planta perenne, cespitosa. Tallo peloso. Hojas grisáceas, todas basales, profundamente divididas (casi todas trífidas), con bordes ciliados. Flores de 6-7 mm, con los pétalos redondeados de color rosa o lila pálido (rara vez blancas) y las anteras amarillas, dispuestas en pequeñas inflorescencias. Frutos en silícula.[1]
Rocas, grietas, rellanos ,crestones y gleras fijas, en suelos calizos. Especie pionera. Por encima de los 1.800 msnm.[2]
Montañas como los Pirineos o los Alpes.
Petrocallis pyrenaica es una planta de la familia de las crucíferas.
Petrocallis pyrenaica
La Drave des Pyrénées ou Pétrocalle des Pyrénées (Petrocallis pyrenaica) est une espèce de plantes vivaces herbacée de montagne de la famille des Brassicacées et du genre Petrocallis.
C'est une plante herbacée de 2 à 8 cm de haut, poussant en coussinets lâches, possédant des tiges aphylles couronnées de fleurs à leur extrémité. Les feuilles sont toutes disposées en rosette à la base de la tige. Cunéiformes et pouvant atteindre 8 mm de long, elles sont divisées en 3 à 5 lobes à leur extrémité. Le rhizome, renflé et rampant, développant les feuilles à son extrémité, pénètre souvent dans les fissures des rochers et les élargit[1].
Les fleurs, parfumées, peuvent être de couleur rose, lilas ou violet clair. Elles sont composées de quatre pétales et sépales ovales et peuvent atteindre 1 cm de diamètre. La floraison a lieu de juin à juillet[1].
C'est une plante rare qui pousse dans les fissures et éboulis de rochers, parmi les groupements pionniers des pelouses, sur sols calcaires, de 1 500 à plus de 3 000 m d'altitude[1].
On la rencontre dans les Alpes, les Pyrénées et les Carpates[1].
Petrocallis pyrenaica
La Drave des Pyrénées ou Pétrocalle des Pyrénées (Petrocallis pyrenaica) est une espèce de plantes vivaces herbacée de montagne de la famille des Brassicacées et du genre Petrocallis.
Pyrenejski petrokalis (Petrocallis pyrenaica) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Pyrenejski petrokalis (Petrocallis pyrenaica) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Skalistrój pirenejski (Petrocallis pyrenaica (L.) W.T. Aiton) – gatunek rośliny z monotypowego rodzaju Petrocallis R. Brown z rodziny kapustowatych.
Występuje w górach Europy w piętrze alpejskim do wysokości 3400 m w Alpach[2].
Skalistrój pirenejski (Petrocallis pyrenaica (L.) W.T. Aiton) – gatunek rośliny z monotypowego rodzaju Petrocallis R. Brown z rodziny kapustowatych.
Występuje w górach Europy w piętrze alpejskim do wysokości 3400 m w Alpach.
Petrocallis pyrenaica là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) R.Br. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.[1]
Petrocallis pyrenaica là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) R.Br. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.
