Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Locustellidae) dříve řazených do čeledi pěnicovitých.
Tvoří 3 poddruhy: západní část areálu rozšíření po severní a střední Ural obývá cvrčilka slavíková evropská (Locustella luscinioides luscninioides), východní Ukrajinu až jižní Ural a Předkavkazí c. s. sarmatská (L. l. sarmatica) a území od Malé Asie přes Blízký východ a od Uralu na východ c. s. turkestánská (L. l. fusca).[2]
Menší než vrabec (délka těla 13,5–15 cm). Je celkově nenápadně zbarvená – shora olivově šedohnědá, zespodu špinavě bílá s rezavě šedými boky. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.[3]
Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, hnízdí v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Je tažná, zimuje v subsaharské Africe.[2] Hnízdí v rozlehlých vysokých rákosinách.[4]
V České republice hnízdí na celém území v nižších polohách (do nadmořské výšky max. 665 m n. m.). První prokázaná hnízdění z našeho území pochází po expanzi do střední Evropy ze 40. let 20. století, počet hnízdících párů pak stoupá po další expanzní vlně v letech 1960-70. Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 400-750 párů, v letech 2001-2003 na 450-900 párů.[2][5]
Monogamní druh, výjimečně jsou známy i případy polygamie. Hnízdo je nízko v hustém porostu, zpravidla nad suchým podkladem. Ve snůšce je 4-5 bílých, jemně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 x 14,6 mm. Jejich inkubace trvá 12-13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 11-15 dnech a samostatnosti dosahují ve věku 25-30 dnů. Pohlavně dospívají v 2. kalendářním roce.[2]
Potrava je výhradně živočišná, tvořená hlavně hmyzem.[2]
Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Locustellidae) dříve řazených do čeledi pěnicovitých.