dcsimg

Cucurbitaceae ( Bcl )

provided by wikipedia emerging_languages

Klasipikasyon

Klasipikasyon kan tribo

Cucurbitaceae 2.jpg
Cucurbits (Cucurbitaceae).jpg
2016-11-10 Cucurbits (Cucurbitaceae) Madrid Botanico.jpg
[2][3]

Listahan kan genera

Abobra, Acanthosicyos, Actinostemma, Alsomitra, Ampelosicyos, Anisosperma, Apodanthera, Austrobryonia, Baijiania, Bambekea, Bayabusua, Benincasa, Borneosicyos, Bryonia, Calycophysum, Cayaponia, Cephalopentandra, Ceratosanthes, Cionosicys, Citrullus, Coccinia, Cogniauxia, Corallocarpus, Ctenolepis, Cucumis, Cucurbita, Cucurbitella, Cyclanthera, Cyclantheropsis, Dactyliandra, Dendrosicyos, Diplocyclos, Doyerea, Ecballium, Echinocystis, Echinopepon, Eureiandra, Fevillea, Frantzia, Gerrardanthus, Gomphogyne, Gurania, Gynostemma, Halosicyos, Hanburia, Helmontia, Hemsleya, Herpetospermum, Hodgsonia, Ibervillea, Indofevillea, Indomelothria, Kedrostis, Khmeriosicyos, Lagenaria, Lemurosicyos, Linnaeosicyos, Luffa, Marah, Melothria, Melotrianthus, Momordica, Muellerargia, Neoalsomitra, Nothoalsomitra, Papuasicyos, Penelopeia, Peponium, Peponopsis, Polyclathra, Psiguria, Pteropepon, Raphidiocystis, Ruthalicia, Schizocarpum, Schizopepon, Scopellaria, Seyrigia, Sicana, Sicydium, Sicyos, Siolmatra, Siraitia, Solena, Tecunumania, Telfairia, Thladiantha, Trichosanthes, Trochomeria, Trochomeriopsis, Tumamoca, Wilbrandia, Xerosicyos, Zanonia, Zehneria.

Systematika

[2][4][5][6][7][8]



Anisophylleaceae (outgroup)


Cucurbitaceae

Gomphogyneae


Alsomitra




Bayabusua





Hemsleya



Gomphogyne





Gynostemma



Neoalsomitra








Triceratieae


Fevillea




Pteropepon




Cyclantheropsis



Sicydium





Zanonieae


Gerrardanthus





Zanonia



Siolmatra




Xerosicyos






Actinostemmateae

Actinostemma



Indofevilleeae

Indofevillea



Thladiantheae


Baijiania



Thladiantha




Siraitieae

Siraitia



Momordiceae

Momordica



Joliffieae


Cogniauxia




Telfairia



Ampelosicyos





Bryonieae



Ecballium



Bryonia




Austrobryonia




Sicyoeae



Nothoalsomitra




Hodgsonia





Echinocystis



Marah






Echinopepon



Frantzia





Cyclanthera



Hanburia




Sicyos








Linnaeosicyos




Luffa



Trichosanthes





Schizopeponeae


Schizopepon



Herpetospermum




Coniandreae



Bambekea



Eureiandra





Dendrosicyos





Trochomeriopsis



Seyrigia





Corallocarpus




Cucurbitella





Doyerea



{{Expansion depth limit exceeded|1=Wilbrandia

1=Psiguria 1=Helmontia 2=Gurania
 }} }} }} 



Melotrianthus




Kedrostis



{{Expansion depth limit exceeded|1={{Expansion depth limit exceeded|1={{Expansion depth limit exceeded|1=Ceratosanthes

2=Halosicyos
 }} 
2=Apodanthera
 }} 
1=Tumamoca 2=Ibervillea
 }} }} 









Cucurbiteae



Polyclathra




Peponopsis



Cucurbita







Penelopeia



Calycophysum



Sicana





Tecunumania




Schizocarpum




Cionosicys




Abobra



Cayaponia








Benincaseae


Zehneria






Citrullus




Peponium



Lagenaria






Acanthosicyos





Raphidiocystis



{{Expansion depth limit exceeded|1=Cephalopentandra

1=Lemurosicyos 1=Solena 2=Borneosicyos
 }} }} }} 




Benincasa



{{Expansion depth limit exceeded|1=Ctenolepis

1=Dactyliandra 2=Trochomeria
 }} }} 








Ruthalicia




Indomelothria



Melothria








Coccinia



Diplocyclos





Papuasicyos



Scopellaria






Muellerargia



Cucumis




















Mga toltolan

  1. Angiosperm Phylogeny Group (2009). "An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III". Botanical Journal of the Linnean Society 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x.
  2. 2.0 2.1 "Phylogenetic relationships in the order Cucurbitales and a new classification of the gourd family (Cucurbitaceae)". Taxon 60 (1): 122–138. 2011. doi:10.1002/tax.601011. http://www.ingentaconnect.com/content/iapt/tax/2011/00000060/00000001/art00011. Retrieved on 20 March 2017.
  3. "Phylogenetics of Cucumis (Cucurbitaceae): Cucumber (C. sativus) belongs in an Asian/Australian clade far from melon (C. melo)". BMC Evolutionary Biology 7: 58–69. 2007. doi:10.1186/1471-2148-7-58. PMID 17425784.
  4. "Phylogeny of the Cucurbitales based on DNA sequences of nine loci from three genomes: Implications for morphological and sexual system evolution". Molecular Phylogenetics and Evolution 39 (2): 305–322. 2006. doi:10.1016/j.ympev.2005.10.002. PMID 16293423. http://www.umsl.edu/~renners/Zhang_Cucurbitales_MPE2006.pdf.
  5. "Gourds afloat: A dated phylogeny reveals an Asian origin of the gourd family (Cucurbitaceae) and numerous oversea dispersal events". Proc Royal Soc B 276 (1658): 843–851. 2009. doi:10.1098/rspb.2008.1447. PMID 19033142. PMC: 2664369. http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/276/1658/843.
  6. "Evolution and loss of long-fringed petals: A case study using a dated phylogeny of the snake gourds, Trichosanthes (Cucurbitaceae)". BMC Evolutionary Biology 12: 108. 2012. doi:10.1186/1471-2148-12-108. PMID 22759528.
  7. Plantilya:Cite thesis
  8. Renner SS, Schaefer H (2016). "Phylogeny and evolution of the Cucurbitaceae". In Grumet R, Katzir N, Garcia-Mas J. Genetics and Genomics of Cucurbitaceae. Plant Genetics and Genomics: Crops and Models. 20. New York, NY: Springer International Publishing. pp. 1–11. doi:10.1007/7397_2016_14. ISBN 978-3-319-49330-5.

Ibang basahon

  • Bates D, Robinson R, Jeffrey C, eds. (1990). Biology and Utilization of the Cucurbitaceae. Cornell University Press. ISBN 978-0-8014-1670-5.
  • Jeffrey C. (2005). "A new system of Cucurbitaceae". Bot. Zhurn. 90: 332–335.

Panluwas na takod

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

ಕರ್ಕುಂಬುಡ ( Tcy )

provided by wikipedia emerging_languages
 src=
ಕರ್ಕುಂಬುಡ

ಕರ್ಕುಂಬುಡ ಎಡ್ಡೆ ಪೋಷಕಾಂಶ ಇತ್ತಿನ ಒಂಜಿ ಕಜ್ಪು ಕಾಯಿ. ಉಂದು ಕುಕುರ್ಬೇಸೀ[೧] ಕುಟುಂಬೊಗ್ ಸೇರ್ದಿನ ಕಾಯಿ. ಬೂರುಡ್ ಬುಲೆಪುನ ಮಲ್ಲ ಕಾಯಿ. ಲತ್ತ್ ಕಾಯಿ ಮಸ್ತ್ ನಸೆ ಉಪ್ಪುಂಡ್. ಬುಲೆನಗ ಓಡ್ ಗಟ್ಟಿ ಆಪುಂಡ್.ಇಂದೆತ ಚೋಲಿಡ್ ಬೊನ್ಯ ಕುಡ್ತಿಲೆಕ್ಕ ಬೊಲ್ದು ಪೊಡಿ ಉಪ್ಪುಂಡ್. ಐಕಾದ್ ನೆಕ್ಕ್ ತುಳುಟ್ಟು ಬೊನ್ಯ ಕುಂಬುಡ ಪಂಡ್ದ್ ಲಾ ಕನ್ನಡದಕ್ಲು ಇಂದೆನ್ 'ಬೂದು ಕುಂಬಳ ಕಾಯಿ' ಪನ್ಪೆರ್. ಇಂದೆತ್ತ ಮಿತ್ತ್ ಕನ್ನಡೊಡ್ 'ಕುಂಬಳ ಕಾಯಿ' ಕಳ್ಳ ಎಂದರೆ ಹೆಗಲು ಮುಟ್ಟಿ ನೋಡಿದ' ಪನ್ಪಿನ ಗಾದೆ ಉಂಡ್.ಉಂದ್ ಒಂಜಿ ವರ್ಸೊದ ಬುಲೆ.

ಲಕ್ಷಣೊಲು

ಕರ್ಕುಂಬುಡದ ಇರೆ ಬೊಕ್ಕ ಬೂರುಡ್ ರೋಮೊಲು ಉಂಡು. ಮಂಜೊಲು ಪೂ ಬುಡ್ಪುಂಡ್. ಐಟ್ ಉದ್ದ ತೊಟ್ಟ್ ಇತ್ತಿನ ಪೂನ್ ಆನ್ ಪೂ ಪನ್ಪೆರ್. ಐಟ್ ಕಾಯಿಆಪುಜಿ. ಕುದ್ಯ ತೊಟ್ಟ್ ಇತ್ತಿನ ಪೂನ್ ಪೊಣ್ಣು ಪೂ . ಪೂತ ಮುದೆಲ್ಡ್ ಕಾಯಿ ಮೂಡುಂಡ್. ಇಂದೆಟ್ ನೀರ್ದ ಅಂಶ ಜಾಸ್ತಿ.

ಪುದರುಲು

  1. ವೈಜ್ಞಾನಿಕ ಪುದರ್: ಬೆನಿಂಕಾಸ ಹಿಸ್ಪಿಡ
  2. ಇಂಗ್ಲಿಷ್: ಆಷ್ ಗಾರ್ಡ್ , ವಿಂಟರ್ ಮೆನನ್
  3. ಸಂಸ್ಕ್ರತ: ಕೂಷ್ಮಾಂಡ
  4. ಹಿಂದಿ: ಪೇಠಾ
  5. ಕನ್ನಡ: ಬೂದು ಕುಂಬಳ ಕಾಯಿ
  6. ತುಲು: ಕರ್ಕುಂಬುಡ

ಉಪಯೋಗ

  1. ಸಾಮಾನ್ಯವಾದ್ ಕರ್ಕುಂಬುಡನ್ ಕಾಯಿಕಜ್ಪು ಆದ್ ಗಲಸುವೆರ್.
  2. ಇಲ್ಲ್ , ಮಲ್ಲ ಮಲ್ಲ ಕಟ್ಟಣಲೆನ್ ಕಟ್ಟ್ನಗ ದ್ರುಷ್ಟಿಯಾವಂದಿಲೆಕ್ಕ ದೀಪೆರ್.
  3. ಮಾರಿಯಮ್ಮಗ್, ಆಯುಧ ಪೂಜೆಗ್ ವಾಹನೊಲೆದ ಚಕ್ರೊಗ್ ಬಲಿ ಕೊರ್ಯೆರೆ ಗಲಸುವೆರ್.
  4. ಉಂದೆಟ್ ಮಸ್ತ್ ಮರ್ದ್ ದ ಸತ್ವೊಲು ಇತ್ತಿನೆಡಾತ್ರ ಆಯುರ್ವೇದದ ಮರ್ದ್ ಲೆಗ್ ಗಲಸುವೆರ್. 'ಕೂಷ್ಮಾಂಡ ಲೇಹ' ಕರ್ಕುಂಬುಡರ್ದ್ ಮಲ್ಪುನ ಒಂಜಿ ಪುಷ್ಟಿ ಕೊರ್ಪುನ ಲೇಹ.
  5. ಇಂದೆತ ಪೂನ್ ಕಡ್ಲೆಹಿಟ್ಟ್ ಡ್ ಮುರ್ಕಾದ್ಬೊ ಬಜ್ಜಿ ಮಲ್ಪುವೆರ್.
  6. ಕರ್ಕುಂಬುಡದ ಹಲ್ವ, ಅಡ್ಯೆ, ಸಕ್ಕರೆಪಾಕೊಡ್ ಮುರ್ಕಾದ್ ಪೇಠ ಪನ್ಪಿನ ತಿನೆರೆ, ಇಂಚ ತೆನಸ್ಲೆಗ್ ಗಲಸುವೆರ್.
  7. ಸುಬ್ರಹ್ಮಣ್ಯ ಷಷ್ಠಿದ ವೃತ ಪತ್ತುನಕ್ಲು ಬೊಲೆಂತರಿತ ನುಪ್ಪುದೊಟ್ಟಿಗೆ ಕರ್ಕುಂಬುಡದ ಕಜಿಪುಡ್ ಮದ್ಯಾನದ ಒನಸ್ ಮಲ್ಪುನ ಕ್ರಮ ಉಂಡು.
  8. ತುಲುನಾಡ್ಡ್ ಬೊಜ್ಜದಾನಿ ಕರ್ಕುಂಬುಡೊದ ಕಜಿಪು ಮಲ್ಪುವೆರ್.

ಮರ್ದ್ ದ ಗುಣೊಕುಲು

[೨] ಉಂದ್ ಎಡ್ಡೆ ಸತ್ವ ಇತ್ತಿನ ಕಜ್ಪುಕಾಯಿ ಆಂಡಲ ಇಂದೆಟ್ ಕ್ಯಾಲೊರಿ ಮಸ್ತ್ ಕಮ್ಮಿ. ಅಂಚಾದ್ ಉಂದ್ ಸೀಪೆ ಪಡ್ಕೆಗ್ ಎಡ್ಡೆ ಮರ್ದ್. ಇಂದೆತ ರಸೊನ್ ಬಜಿ ಬಂಜಿಗ್ ಪರ್ಂಡ ಬಂಜಿದ ಪುಡಿ(ಅಲ್ಸರ್) ಕಮ್ಮಿಯಾಪುಂಡ್. ಇಂದೆಟ್ ನೀರ್ ದ ಅಂಶ ಹೆಚ್ಚ ಉಂಡ್. ಅಂಚಾದ್ ಉರಿ ಪಡ್ಕೆ, ಮೂತ್ರಪಿಂಡಡ್ ಕಲ್ಲ್ ಆಪಿನೆನ್ ತಡೆಪುಂಡ್. ನಾರ್ ದ ಅಂಶ ಹೆಚ್ಚ ಇತ್ತಿನೆಡ್ದಾತ್ರ ಮಲಬದ್ಧತೆನ್ಲ ಕಮ್ಮಿ ಮಲ್ಪುಂಡ್. ರಸೊಕ್ ಕೆಂಪು ಕಲ್ಸೆಕ್ಕರೆ ಪಾಡ್ದ್ ಪರ್ಂಡ ಪಿತ್ತದೋಷ ಕಮ್ಮಿಯಾಪುಂಡ್. ತಾರಯಿದ ಪೇರ್ ದೊಟ್ಟಿಗೆ ದೆತೊಂಡ ಬಂಜಿದ ಪುರಿಕ್ಲೆನ್ ಪಿದಯಿ ಪಾಡುಂಡ್.

ನಂಬಿಕೆಲು

ತುಳು ಜನೊಕ್ಕುಲು ಹೆಚ್ಚಾದ್ ಉಂದೆನ್ ಇಡಿಯಾದ್ ಇಲ್ಲದ ಉಲಯಿ ಕನಪುಜೆರ್, ತುಂಡು ಮಲ್ತ್ ಕನಪೆರ್. ದಾಯೆ ಪಂಡ ಉಂದು ಬೊಜ್ಜದಪಗ ಕಜಿಪು ಮಲ್ಪುನ ಒಂಜಿ ಕಾಯಿ ಕಜಿಪು ಪಂಡ್ದ್

ಉಲ್ಲೇಕೊ

  1. http://www.gardeningknowhow.com/edible/vegetables/vgen/cucurbit-plant-information.htm
  2. http://www.ayurvedictalk.com/medicinal-values-of-ash-gourd/1028/
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

ಕರ್ಕುಂಬುಡ: Brief Summary ( Tcy )

provided by wikipedia emerging_languages
 src= ಕರ್ಕುಂಬುಡ

ಕರ್ಕುಂಬುಡ ಎಡ್ಡೆ ಪೋಷಕಾಂಶ ಇತ್ತಿನ ಒಂಜಿ ಕಜ್ಪು ಕಾಯಿ. ಉಂದು ಕುಕುರ್ಬೇಸೀ ಕುಟುಂಬೊಗ್ ಸೇರ್ದಿನ ಕಾಯಿ. ಬೂರುಡ್ ಬುಲೆಪುನ ಮಲ್ಲ ಕಾಯಿ. ಲತ್ತ್ ಕಾಯಿ ಮಸ್ತ್ ನಸೆ ಉಪ್ಪುಂಡ್. ಬುಲೆನಗ ಓಡ್ ಗಟ್ಟಿ ಆಪುಂಡ್.ಇಂದೆತ ಚೋಲಿಡ್ ಬೊನ್ಯ ಕುಡ್ತಿಲೆಕ್ಕ ಬೊಲ್ದು ಪೊಡಿ ಉಪ್ಪುಂಡ್. ಐಕಾದ್ ನೆಕ್ಕ್ ತುಳುಟ್ಟು ಬೊನ್ಯ ಕುಂಬುಡ ಪಂಡ್ದ್ ಲಾ ಕನ್ನಡದಕ್ಲು ಇಂದೆನ್ 'ಬೂದು ಕುಂಬಳ ಕಾಯಿ' ಪನ್ಪೆರ್. ಇಂದೆತ್ತ ಮಿತ್ತ್ ಕನ್ನಡೊಡ್ 'ಕುಂಬಳ ಕಾಯಿ' ಕಳ್ಳ ಎಂದರೆ ಹೆಗಲು ಮುಟ್ಟಿ ನೋಡಿದ' ಪನ್ಪಿನ ಗಾದೆ ಉಂಡ್.ಉಂದ್ ಒಂಜಿ ವರ್ಸೊದ ಬುಲೆ.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors