Létavec (Miniopterus) je rod netopýra, jediný zástupce čeledi létavcovití (Miniopteridae). Dříve byla tato čeleď řazena do čeledi Vespertilionidae, později nicméně došlo k osamostatnění na vlastní čeleď. Tito netopýři mají velký areál rozšíření a během posledních 15 000 let osídlili téměř celou oblast od jižní Evropy, přes Afriku a blízký ostrov Madagaskar až po Asii, Austrálii a Oceánii (např. Vanuatu, Nová Kaledonie).
Létavci jsou malí, jejich tělo měří asi 10 cm a rozpětí křídel 30 až 35 cm. Tito netopýří váží méně než 20 g. Čenich je široký a krátký. Lebka je kulovitá a vyšší než čenich, podobně jako u netopýrů rodů Kerivoula a Myotis. Tyto rysy se pravděpodobně vyvinuly u nejstaršího společného předka čeledi Vespertilionidae. Křídla létavců jsou dlouhá a úzká, třetí prst extrémně dlouhý. Mezi horními špičáky a prvním třenovým zubem se u létavců vyvinuly další, plně nevyvinuté třenové zuby.
Roku 2017 byl v genomu létavců nalezen deltaretrovirus, způsobující leukemii. Tento virus byl zaznamenán pouze u savců, v tomto případě byl poprvé zaznamenán u netopýrů. U tohoto rodu se virus objevil před nějakými 20 miliony lety.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miniopterus na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu létavec ve Wikimedia Commons
Létavec (Miniopterus) je rod netopýra, jediný zástupce čeledi létavcovití (Miniopteridae). Dříve byla tato čeleď řazena do čeledi Vespertilionidae, později nicméně došlo k osamostatnění na vlastní čeleď. Tito netopýři mají velký areál rozšíření a během posledních 15 000 let osídlili téměř celou oblast od jižní Evropy, přes Afriku a blízký ostrov Madagaskar až po Asii, Austrálii a Oceánii (např. Vanuatu, Nová Kaledonie).
Létavci jsou malí, jejich tělo měří asi 10 cm a rozpětí křídel 30 až 35 cm. Tito netopýří váží méně než 20 g. Čenich je široký a krátký. Lebka je kulovitá a vyšší než čenich, podobně jako u netopýrů rodů Kerivoula a Myotis. Tyto rysy se pravděpodobně vyvinuly u nejstaršího společného předka čeledi Vespertilionidae. Křídla létavců jsou dlouhá a úzká, třetí prst extrémně dlouhý. Mezi horními špičáky a prvním třenovým zubem se u létavců vyvinuly další, plně nevyvinuté třenové zuby.
Roku 2017 byl v genomu létavců nalezen deltaretrovirus, způsobující leukemii. Tento virus byl zaznamenán pouze u savců, v tomto případě byl poprvé zaznamenán u netopýrů. U tohoto rodu se virus objevil před nějakými 20 miliony lety.
