Chaluhy čili hnědé řasy (Phaeophyceae, Fucophyceae) jsou eukaryotické mnohobuněčné organismy z říše Chromalveolata, kmene Stramenopila. Žijí především v mořské vodě, kde dokáží díky své schopnosti fotosyntetizovat vyprodukovat obrovské množství biomasy.[1]
Chloroplasty chaluh obsahují chlorofyl a a c a navíc barviva betakaroten, fukoxantin a violaxantin. Zásobními látkami jsou hlavně chrysolaminaran, oleje a mannitol.[1] Jsou to mnohobuněčné vodní organismy navenek podobné rostlinám, ale ve skutečnosti jsou jim evolučně velice vzdálené. Buněčné stěny obsahují celulózu a alginové látky; mezi buňkami bývají póry či plazmodezmata.[2]
Mají článkové tělo tvořené vláknitou či dokonce pletivnou stélkou, která může dorůstat délky až 60 m (rod Macrocystis[1]). V této podobě dokonce obsahují primitivní vodivá pletiva.[3]
Pro chaluhy je typická rodozměna, tedy střídání gametofytu a sporofytu. Obvykle se gametofyt pozná od sporofytu vzhledem, ale u primitivního řádu Ectocarpales je rodozměna izomorfní a obě stadia vypadají shodně. Gametofyt bývá různě omezován a u řádu Fucales se dokonce stává zcela závislým na sporofytu (vyrůstá na specializovaných sporofytních útvarech, konceptakulech).[1]
Pohlavní rozmnožování je izogamie, anizogamie či oogamie. Nepohlavně jsou schopné se rozmnožovat pomocí zoospor.[1]
Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými řády podle současných představ (2010)[4][5][6] lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:
PhaeophyceaeIshigeales (+ "Peterodermatales")
Scytothamnales (+ Bachelotia )
Ectocarpales (+ klad Asterocladon )
Jsou potravou pro vodní živočichy. Hromadí jód. Využívají se také ke konzumaci, k výživě zvířat, jako palivo a k získávání jódu.
Chaluhy čili hnědé řasy (Phaeophyceae, Fucophyceae) jsou eukaryotické mnohobuněčné organismy z říše Chromalveolata, kmene Stramenopila. Žijí především v mořské vodě, kde dokáží díky své schopnosti fotosyntetizovat vyprodukovat obrovské množství biomasy.