Potentilla heptaphylla ye una especie de planta yerbácea perenne perteneciente a la familia Rosaceae. Ye orixinaria del centru d'Europa.
Ye una planta herbal perennifolia, qu'algama un tamañu de 5 a 20 cm d'altor. El tarmu postráu a ascendente y peciolos peludos, con pelos glandulares y acolorataos. Les fueyes basales son de llargu pecíoluy compónense de siete foliolos. Les fueyes son llanceolaes invertíes con cinco a ocho dientes en cada llau, de 10 a 25 mm de llargu.
El tarmu de la flor ye ascendente, de 10 a 20 cm de llargu. Les flores son hermafrodites, con simetría radial y tienen un diámetru d'aprosimao 10 a 15 mm. Los sépalos los esteriores oblongo-elíptiques, obtusos, y 2,5 a 4,0 mm de llargu. Los sépalos los tienen forma de güevu y que tien un llargor de 4 a 5 mm más llargos que los sépalos los esteriores. Los pétalos son de color mariellu, llargamente obovaes, de 5 a 7 mm de llargu. Floria d'abril a xunu. La polinización faise xeneralmente polos inseutos.
Potentilla heptaphylla describióse por (L.) Mill. y espublizóse en Centuria II. Plantarum ... 13, non. 35. 1755.[1]
Potentílla: nome xenéricu que remanez del llatín postclásico potentilla, -ae de potens, -entis, potente, poderosu, que tien poder; llatín -illa, -illae, sufixu de diminutivu–. Alude a les poderoses presuntes propiedaes tóniques y astringentes d'esta planta.
heptaphylla: epítetu llatín que significa "con siete fueyes".[2]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Potentilla heptaphylla ye una especie de planta yerbácea perenne perteneciente a la familia Rosaceae. Ye orixinaria del centru d'Europa.
Mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla) je vytrvalá, 5-15 cm vysoká bylina s obloukovitě vystoupavou lodyhou. Listy jsou obvykle pětičetné, dílčí lístky pak oválné a mírně zubaté. Zlatožluté květy mají v průměru 1,5-2,5 cm, na bázi mají žlutooranžovou skvrnu. Kvete od dubna do července.
Vyskytuje se ve Střední Evropě na jihu od severu Itálie a na severu od jihu Skandinávie. Většinou na kyselých jílovitých půdách s nízkým podílem živin. Je součástí chudých trávníků, luk, skal. Nachází se v subalpínských a alpínských polohách.
Mochna sedmilistá z Dolních Frank v Bavorsku
Mochna sedmilistá z přírodní památky Na Popovickém kopci
Obrázky, zvuky či videa k tématu mochna sedmilistá ve Wikimedia Commons
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla) je vytrvalá, 5-15 cm vysoká bylina s obloukovitě vystoupavou lodyhou. Listy jsou obvykle pětičetné, dílčí lístky pak oválné a mírně zubaté. Zlatožluté květy mají v průměru 1,5-2,5 cm, na bázi mají žlutooranžovou skvrnu. Kvete od dubna do července.
Vyskytuje se ve Střední Evropě na jihu od severu Itálie a na severu od jihu Skandinávie. Většinou na kyselých jílovitých půdách s nízkým podílem živin. Je součástí chudých trávníků, luk, skal. Nachází se v subalpínských a alpínských polohách.
Mat potentil (Potentilla heptaphylla) er en vildstaude med en grundstillet bladroset og opstigende vækst. Blomsterne er gule. Planten findes i Danmark kun på Sjælland, hvor den kan ses på bakker og i overdrev.
Mat potentil er en flerårig, urteagtig plante, der danner en grundstillet bladroset. De opstigende stængler er hårede og runde i tværsnit. De bærer spredte blade, som er hånddelte. Grundbladene kan have op til 7 småblade, mens stængelbladene er sammensat af 3-5 småblade. Småbladene er omvendt ægformede, men smalle med takket rand. Oversiden er matgrøn og behåret, mens undersiden er lyst grågrøn og ligeledes håret. Blomstringen foregår i maj, hvor man finder de enlige blomster endestillet på korte skud fra stænglerne. Blomsterne er 5-tallige og regelmæssige med gule kronblade. Frugterne er nødder.
Rodsystemet består af en kraftig, lodret jordstængel, som bærer grove, trævlede rødder.
Planten er ganske lav, ca. 10 cm høj. Til gengæld er den betydeligt mere bred: 30-40 cm.
Mat potentil er udbredt i Central- og Østeuropa, men mangler helt i Syd- og Vesteuropa. Dens nordvestlige grænse løber gennem Blakinge, Skåne og Sjælland. Arten er knyttet til lysåbne voksesteder med tør og varm, næringsfattig jord. På tørre og halvtørre bjergsider i Slovakiet findes åbne skove med stilkeg som dominerende art. Disse skove står på sandet, mager jord, og her findes arten i plantesamfundet Quercetum pubescenti-roboris sammen med bl.a. almindelig agermåne, almindelig korsblad, almindelig merian, bjerglæbeløs, blød lungeurt, bredbladet ærenpris, giftig kronvikke, kaukasisk konval, knoldet løvehale, pilealant, skovløg, våradonis og ædelkortlæbe[1]
Mat potentil (Potentilla heptaphylla) er en vildstaude med en grundstillet bladroset og opstigende vækst. Blomsterne er gule. Planten findes i Danmark kun på Sjælland, hvor den kan ses på bakker og i overdrev.
Das Rötliche Fingerkraut (Potentilla heptaphylla), auch Siebenblättriges Fingerkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Es kommt in Mitteleuropa nur gebietsweise häufiger vor.
Das Rötliche Fingerkraut ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 5 bis 20 cm erreicht. Die niederliegenden bis aufsteigenden Stängel und Blattstiele sind waagerecht abstehend zottig behaart, mit Drüsenhaaren und oft rötlich überlaufen. Die grundständigen Laubblätter sind langgestielt und sieben- (bis neun-)zählig gefingert. Die verkehrt-lanzettlichen Blättchen besitzen fünf bis acht Zähne auf jeder Seite, sind 10 bis 25 mm lang und haben unten und oben vorwärts gerichtete, 1 bis 2 mm lange Härchen. Der freie Teil der Nebenblätter ist bei den untersten Blättern eiförmig bis lanzettlich und häutig.
Der Blütenstängel ist aufsteigend, 10 bis 20 cm lang und oben locker in den drei- bis zehnblütigen Blütenstand verzweigt. Die Blütenstiele sind nach der Blüte nickend. Die zwittrigen, radiärsymmetrischen Blüten weisen einen Durchmesser von etwa 10 bis 15 mm auf. Die Außenkelchblätter sind länglich-elliptisch, stumpf und 2,5 bis 4,0 mm lang. Die Kelchblätter sind eiförmig und mit einer Länge von 4 bis 5 mm etwas länger als die Außenkelchblätter. Die Kronblätter sind gelb, breit-verkehrt-eiförmig, ausgerandet und 5 bis 7 mm lang. Es blüht von April bis Juni. Die Bestäubung erfolgt meist durch Insekten.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14, aber auch 28, 30, 35, 42, 43.[1]
Diese Art ist in einigen Merkmalen (Blättchenform, Behaarung) ziemlich variabel, doch lassen sich keine infraspezifischen Sippen abtrennen.
Diese Art ist ein im weiteren Sinne mitteleuropäisches Florenelement. Sie kommt von Elsaß-Lothringen im Westen bis in die Ukraine im Osten vor. Im Norden erreicht sie Ostpreußen und Südschweden, im Süden noch Norditalien, Montenegro und das untere Donaugebiet. In West- und Südeuropa fehlt diese Art. In Österreich kommt es zerstreut bis selten vor, in der Schweiz findet man es selten und lediglich im Norden des Gebiets.
Das Rötliche Fingerkraut ist in Deutschland im Osten und Süden des Gebiets etwas verbreiteter. Ansonsten praktisch fehlend.
Potentilla heptaphylla wächst auf basen- und meist auch kalkreichen, mageren, trockenen Sand- und Kiesböden, auf Kalkverwitterungslehmen und Löß. Sie bevorzugt Kalk-, Trocken- und Magerrasen, kommt aber auch in Saumgesellschaften und in lichten Trocken-Wäldern vor.
Das Rötliche Fingerkraut braucht kalkhaltigen, lehmig-sandigen Boden.
Es besiedelt Trockenrasen und Raine, es geht aber auch an Mauern und an Trockengebüsche. Es kommt besonders in Gesellschaften der Ordnung Brometalia vor, aber auch in denen der Verbände Festucion valesiacae, Cirsio-Brachypodion, Alysso-Sedion oder Erico-Pinion.[1]
In den Mittelgebirgen nördlich der Linie Stuttgart-Nürnberg ist es sehr selten; im Schwäbisch-Fränkischen Jura, in der West- und Nordschweiz ist es selten. In Ober- und Niederösterreich sowie im Burgenland kommt es zerstreut vor. Am Alpensüdfuß findet man es wohl nur im Veltlin.
Das Hauptareal der Art liegt in Osteuropa.
Der Artname Potentilla heptaphylla wurde 1755 von Carl von Linné in Cent. Pl. I, 13 erstveröffentlicht. Synonyme sind: Fragaria rubens Crantz, Potentilla opaca L., Potentilla rubens (Crantz) Zimmeter.
Von Potentilla heptaphylla gibt es sexuelle und apomiktische Rassen.
Das Rötliche Fingerkraut (Potentilla heptaphylla), auch Siebenblättriges Fingerkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Es kommt in Mitteleuropa nur gebietsweise häufiger vor.
Sétmelëstkòwi pòwroznik (Potentilla heptaphylla L.) - to je ôrt roscënë z rodzëznë różowatëch (Rosaceae Juss.). Òn rosce m. jin. na Kaszëbach.
Potentilla heptaphylla es una especie de planta herbácea perenne perteneciente a la familia Rosaceae. Es originaria del centro de Europa.
Es una planta herbácea perennifolia, que alcanza un tamaño de 5 a 20 cm de altura. El tallo postrado a ascendente y peciolos peludos, con pelos glandulares y rojizos. Las hojas basales son de largo pecíolo y se componen de siete foliolos. Las hojas son lanceoladas invertidas con cinco a ocho dientes en cada lado, de 10 a 25 mm de largo.
El tallo de la flor es ascendente, de 10 a 20 cm de largo. Las flores son hermafroditas, con simetría radial y tienen un diámetro de aproximadamente 10 a 15 mm. Los sépalos exteriores oblongo-elípticas, obtusos, y 2,5 a 4,0 mm de largo. Los sépalos tienen forma de huevo y que tiene una longitud de 4 a 5 mm más largos que los sépalos exteriores. Los pétalos son de color amarillo, ampliamente obovadas, de 5 a 7 mm de largo. Florece de abril a junio. La polinización se hace generalmente por los insectos.
Potentilla heptaphylla fue descrita por (L.) Mill. y publicado en Centuria II. Plantarum ... 13, no. 35. 1755.[1]
Potentílla: nombre genérico que deriva del latín postclásico potentilla, -ae de potens, -entis, potente, poderoso, que tiene poder; latín -illa, -illae, sufijo de diminutivo–. Alude a las poderosas presuntas propiedades tónicas y astringentes de esta planta.
heptaphylla: epíteto latíno que significa "con siete hojas".[2]
Potentilla heptaphylla es una especie de planta herbácea perenne perteneciente a la familia Rosaceae. Es originaria del centro de Europa.
Načerwjeń porstnik (Potentilla heptaphylla) je rostlina ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae).
Načerwjeń porstnik je kosmata, šěrje swěćaca rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 15 cm.
Stołpiki a keluchi často su čerwjenojte.
Spódne łopjena su 5- hač 7-ličbowe a dołhostołpikowe. Łopješka su podołhojće, na spódku nimale stołpikojće šwižne, na kóždej stronje maja 2 hač do 5 zubkow.
Rostlina kćěje wot apryla hač do julija. Kćenja su žołte, 5-ličbowe a dosahuja šěrokosć mjezy 1 a 1,5 cm. Wonkowne keluškowe łopješka su lancetojte kaž keluchowe łopjena.
Wón rosće na suchich trawnikach a w swětłych lěsach.
Načerwjeń porstnik je w srjedźnej Europje rozšěrjeny.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Načerwjeń porstnik (Potentilla heptaphylla) je rostlina ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae).
Potentilla heptaphylla adalah spesies tumbuhan yang tergolong ke dalam famili Rosaceae. Spesies ini juga merupakan bagian dari ordo Rosales. Spesies Potentilla heptaphylla sendiri merupakan bagian dari genus Potentilla. [1] Nama ilmiah dari spesies ini pertama kali diterbitkan oleh L..
Potentilla heptaphylla adalah spesies tumbuhan yang tergolong ke dalam famili Rosaceae. Spesies ini juga merupakan bagian dari ordo Rosales. Spesies Potentilla heptaphylla sendiri merupakan bagian dari genus Potentilla. Nama ilmiah dari spesies ini pertama kali diterbitkan oleh L..
Luddfingerört (Potentilla heptaphylla) är en växtart i familjen Rosväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Luddfingerört.
Luddfingerört (Potentilla heptaphylla) är en växtart i familjen Rosväxter.
Багаторічна рослина 10-20 см заввишки.
Стебла висхідні, червонуваті, покриті довгими горизонтально відхиленими волосками.
Прикореневі листки складаються із 5-9 листочків.
Зустрічається на Поліссі та у північній частині лісостепу, росте по схилах та пагорбах, на пісках.
