Oxytropis pilosa ye una de planta perteneciente a la familia Fabaceae.
Tallo d'hasta 5 cm. Fueyes pinnaes con 9-13 pares de foliolos oblongos a llinial-oblongos, pelos adpresos y peciolos con pelos estendíos; estípules non fundíes. Flores mariellu maciu, peloses, n'inflorescencies oblongues; pétalos de 1,2-1,4 cm. Vaina de 1,5-2 cm, ovoide a estrechamente cilíndria con trupos pelos. Floria a final de primavera y pel branu.[2]
Roques, arenisques.
Francia, Alemaña, Suecia, Austria, Bulgaria, República Checa, Eslovaquia, Suiza, Hungría, Italia, antigua Yugoslavia, Polonia, Rumanía y Rusia.
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Oxytropis pilosa ye una de planta perteneciente a la familia Fabaceae.
Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) je vytrvalá, středně vysoká, počátkem léta nažloutle vykvétající, planě rostoucí rostlina, která pomalu mizí z české přírody. Je jediným druhem, z bohatého a po světě hodně rozšířeného rodu vlnice, který roste v České republice.
Euroasijský druh vyskytující se ostrůvkovitě od Francie a Španělska na západě, téměř přes celou Evropu a Rusko až po Mongolsko a okolí Bajkalu na východě. V Česku roste jen roztroušeně a mnoha oblastech vzácně, obvykle se nachází ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a jihovýchodní Moravě.
Roste na místech stepního charakteru, na slunečných svazích a travnatých stráních, skalkách, sutích i písčinách, od nížin až po pahorkatiny. Upřednostňuje hlinité nebo písčité, vysychavé až suché půdy na bazickém podloží (vápenec, opuka, diabas, čedič), může se vyskytnout i na stanovištích ovlivněných člověkem (železniční náspy). Vlnice chlupatá se rozmnožuje výhradně semeny.
Vytrvalá bylina dorůstající do výše 20 až 50 cm, která má lodyhy, listy, květy i plody téměř celé porostlé vlnatými chlupy. Z dlouhých, hrubých, vřetenovitých kořenů s větvenou hlavou vyrůstají přímé či vystoupavé, jednoduché nebo rozvětvené lodyhy tlusté až 4 mm. Lodyžní listy s vytrvalými, úzkými palisty měří 5 až 10 cm, mají dlouhé řapíky, jsou lichozpeřené a bývají tvořeny pěti až třinácti páry lístků podlouhlého, eliptického nebo kopinatého tvaru. Lístky, dlouhé 10 až 20 mm, jsou celokrajné, mají kratičké řapíčky, na svrchní straně jsou zelené až žlutozelené a na spodní bělavě chlupaté.
Květy s krátkými stopkami a listeny, v obvyklém počtu 10 až 40, vytvářejí hustá hroznovitá nebo klasnatá květenství. Ta vyrůstají z úžlabí listů na dlouhých stopkách, nejdříve jsou krátká (téměř kulovitá) a při odkvětu se značně prodlužují.
Oboupohlavné květy mají žlutozelený, vytrvalý, trubkovitý kalich s pěti podobnými, úzce trojúhelníkovitými a ostře zakončenými zuby. Bělavě žlutá koruna s dlouhou a vykrojenou vejčitou pavézou, s křídly s tupými laloky a se zašpičatělým člunkem bývá dlouhá 10 až 15 mm. V květu je deset dvoubratrých tyčinek a jedna blizna. Rostlina kvete v květnu až červenci, květy jsou opylovány hmyzem létajícím do květů pro nektar. Ploidie druhu je 2n = 16.
Plody jsou úzce válcovité, hnědavě šedé a hustě chlupaté poltivé lusky. Bývají dlouhé asi 18 mm, široké 4 mm a jsou zakončeny zobánkem. Obsahují po šesti až dvanácti ledvinovitých, šedočerných semenech velkých 1,3 mm.
Vlnici chlupatou je možno na prvý pohled vzhledově zaměnit za kozinec cizrnový. Zásadní rozdílnost mezi nimi je v tom, že vlnice chlupatá má člunek v květu zakončen špičkou a kozinec ho má zaoblený, vlnice nemá zralé plody nápadně nafouklé a kozinec nemá lodyhy a listy výrazně chlupaté.
Rostlina obsahuje v květech a semenech mj. toxický indolizidinový alkaloid swainsonin, je to metabolický produkt a jeho množství je závislé na napadení houbou kořenomorkou Rhizoctonia. Nejcitlivější na něj jsou koně, pak ovce a nakonec skot.
Již pětidenní spásání většího množství vlnice chlupaté může u zvířat zapříčinit závažné problémy. Alkaloid přechází do tkání a způsobuje poškození zraku, chronické vyčerpání zvířat a případné zhoršení kvality i snížení množství mléka. Za rizikové je považováno množství 0,4 kg suché natě denně.
Vlnice chlupatá se většinou vyskytuje v biotopech ohrožených lidskou činností a proto její setrvání v české přírodě je přímo závislé na ochraně jejího území. Byla proto v „Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ zařazena mezi ohrožené druhy (C3).[1][2][3][4][5]
Kolonie vlnice chlupaté
Květy před rozkvětem
Odkvétající rostliny
Chlupatý lusk
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlnice chlupatá ve Wikimedia Commons
Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) je vytrvalá, středně vysoká, počátkem léta nažloutle vykvétající, planě rostoucí rostlina, která pomalu mizí z české přírody. Je jediným druhem, z bohatého a po světě hodně rozšířeného rodu vlnice, který roste v České republice.
Der Zottige Spitzkiel (Oxytropis pilosa), auch Steppen-Spitzkiel oder Gelbe Fahnenwicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Spitzkiele (Oxytropis) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae).
Beim Zottigen Spitzkiel handelt es sich um eine mehrjährige krautige Pflanze mit Langsprossen und kurzer, dünner Pfahlwurzel sowie kurzem, meist ästigem, mehrköpfigem „Erdstock“. Der Stängel und die Laubblätter sind dicht mit weißen, meist abstehenden Wollhaaren bekleidet.
Der Stängel ist kräftig und oft mehrere mm dick, stielrund und in der Regel 10 bis 30 cm lang. Er steigt meist bogig auf, ist nicht oder nur wenig verzweigt und besitzt zahlreiche, oberwärts meist stark verkürzte Internodien.
Die Laubblätter sind genähert und etwa 4 bis 10 cm lang, beiderseits dicht weichhaarig und unpaarig gefiedert. Die Blättchen sind meist in 10 bis 12 Paaren und von der Form eilanzettlich bis schmal-elliptisch. Sie sind 0,5 bis 2 cm lang und 2 bis 5 mm breit, meist nur kurz bespitzt bis abgerundet, mit sehr schwacher Mittelrippe und ohne deutliche Seitennerven.
Die Nebenblätter sind kleiner als die Blättchen, ganz frei und lanzettlich zugespitzt.
Die Blütezeit reicht von Juni bis August. Die oft scheinbar endständigen, kräftigen Blütenstandsschäfte sind 2 bis 6 Zentimeter lang. Die kurz gestielten, abstehenden Blüten befinden sich in dichten, ziemlich reichblütigen, fast kugeligen köpfchenförmigen Blütenständen. Sie überragen die Laubblätter meist nur wenig.
Die zwittrigen Blüten sind bei einer Länge von kaum 1 Zentimetern zygomorph mit doppelter Blütenhülle. Der Kelch ist glockig, dicht zottig behaart und außer mit langen weißen auch mit kurzen, oft dunklen Haaren besetzt. Die Kelchzähne sind pfriemlich, die unteren länger als die oberen und mehr oder weniger so lang wie die Röhre. Die Kronblätter sind bleich gelb, kurz genagelt und kaum doppelt so lang wie der Kelch. Die Fahne ist eiförmig, ausgerandet und deutlich länger als die stumpfen Flügel und das stark gekrümmte, mit langer, schmaler Spitze versehene Schiffchen.
Die Hülsenfrüchte sind fast sitzend, aufrecht, meist 1,5 Zentimeter lang und 3 bis 4 Millimeter breit, fast stielrund, abstehend weiß behaart und vielsamig. Sie sind rasch gegen den aufwärts gekrümmten Griffelrest verschmälert.
Die Samen sind klein, nierenförmig und von brauner Farbe.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[1]
Der Zottige Spitzkiel ist wohl altaischen Ursprungs und hat Mitteleuropa auf verschiedenen Wegen und wohl auch zu sehr verschiedenen Zeiten erreicht. Er ist in Mitteleuropa sehr selten anzutreffen. Er ist eine echte Steppenpflanze. Obwohl er sich von seinen jetzigen Standorten aus etwas ausgebreitet hat, kann sein heutiges Areal unmöglich unter den heutigen Bedingungen entstanden sein, sondern hat vielmehr deutlichen Reliktcharakter. Die ostdeutschen Teilareale können schon in spätglazialer Zeit besiedelt worden sein, die zentralalpinen sicher erst viel später.
Oxytropis pilosa kommt vom Altai-Gebirge bis zum Ural und den nördlichen Vorbergen des Kaukasus vor. Weiter westlich breitet er sich bis Estland, Südschweden bis zum Rheingebiet und den Westalpen aus. Südlich gibt es Vorkommen in den Abruzzen, den Südostalpen, Serbien, Montenegro, Albanien und der Türkei.
Der Zottige Spitzkiel wächst auf Steppenwiesen an trockenen Südhängen auf Löss, Schutt, Fels, aber auch auf Bachalluvionen und Flugsand. Er ist kalktreu. Er kommt vorwiegend in der collinen Stufe – selten auch höher (Hohe Tauern bis 2150 m) – vor. Er ist eine Charakterart der Ordnung Festucetalia valesiacae und kommt etwa im Stipetum capillaris aber auch im Xerobrometum vor.[1]
In Deutschland gibt es wenige, heute völlig getrennte Areale: Im Odergebiet, Sachsen-Anhalt, Thüringen, Nordbayern, Rheingebiet, in der Pfalz sowie im Neckargebiet (NSG Hirschauer Berg) und im Hegau existieren kleine, isolierte Vorkommen. In Bayern existieren lediglich einige wenige Standorte im "Grabfeld" (nördliches Franken).
Der Zottige Spitzkiel ist nach BArtSchV als besonders geschützt eingestuft.
Gefährdung in Deutschland: Kategorie 2: stark gefährdet.
In Österreich tritt der Steppen-Spitzkiel selten bis sehr selten im pannonischen Gebiet und in inneralpischen Trockengebieten auf. Die Vorkommen beschränken sich auf die Bundesländer Burgenland, Niederösterreich, Steiermark, Kärnten, Tirol und Vorarlberg. In Wien ist die Art ausgestorben und gilt in ganz Österreich als stark gefährdet.[2]
In der Schweiz ist die Art vollständig geschützt.
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 1 (sehr trocken), Lichtzahl L = 3 (halbschattig), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 4 (kollin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 5 (kontinental).[3]
Der Zottige Spitzkiel (Oxytropis pilosa), auch Steppen-Spitzkiel oder Gelbe Fahnenwicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Spitzkiele (Oxytropis) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae).
Oxytropis pilosa is a species of flowering plant in the legume family and the Faboideae subfamily, found in Central Europe and Eastern Europe as far as Russia. It is a rare and protected plant, and flowers from June to August.
Oxytropis pilosa is a species of flowering plant in the legume family and the Faboideae subfamily, found in Central Europe and Eastern Europe as far as Russia. It is a rare and protected plant, and flowers from June to August.
Oxytropis pilosa es una de planta perteneciente a la familia Fabaceae.
Tallos de hasta 5 cm. Hojas pinnadas con 9-13 pares de folíolos oblongos a lineal-oblongos, pelos adpresos y pecíolos con pelos extendidos; estípulas no fusionadas. Flores amarillo pálido, pelosas, en inflorescencias oblongas; pétalos de 1,2-1,4 cm. Vaina de 1,5-2 cm, ovoide a estrechamente cilíndria con densos pelos. Florece a final de primavera y en verano.[2]
Rocas, areniscas.
Francia, Alemania, Suecia, Austria, Bulgaria, República Checa, Eslovaquia, Suiza, Hungría, Italia, antigua Yugoslavia, Polonia, Rumanía y Rusia.
Karvane lipphernes (Oxytropis pilosa) on rohttaim liblikõieliste sugukonnast lippherne perekonnast.
Karvane lipphernes (Oxytropis pilosa) on rohttaim liblikõieliste sugukonnast lippherne perekonnast.
Oxytropis pilosa est une espèce de plantes de la famille des Fabaceae et de la sous-famille des Faboideae que l'on trouve en Europe centrale et en Europe de l'Est jusqu'à la Russie. C'est une plante rare et protégée. Elle fleurit de juin à août.
Oxytropis pilosa est une espèce de plantes de la famille des Fabaceae et de la sous-famille des Faboideae que l'on trouve en Europe centrale et en Europe de l'Est jusqu'à la Russie. C'est une plante rare et protégée. Elle fleurit de juin à août.
Kosmaty kozync (Oxytropis pilosa) je rostlina ze swójby łušćinowcow. Dalše serbske ludowe mjeno je kosmate ptački.
Kosmaty kozync je wotstejo kosmata rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 10 hač 30 cm.
Łopjena wobsteja z 19-27 lancetojtych, nahich abo na delnim boku přilěhawje kosmatych pjeritych łopješkow z dołhosću mjez 5 a 20 mm.
Kćěje wot junija hač julija. Kćenja steja po pjećoch w zrunanych kićach. Keluškowe zubki su nimale tak dołhe kaž keluškowa rołka. Króna je swětłožołta a docpěwa dołhosć wot 10 hač 12 mm. Čołmik njese stajeny kónčk.
Łušćina je linealna a krótko kosmata.
Rosće na słónčnych stepowych trawnikach, skalnych zwisach, we swětłych chójnowych lěsach.
Rostlina je w južnej Němskej, Durinskej, južnej Šwedskej, Alpach, Apenninach a wuchodnej Europje rozšěrjena.
Kosmaty kozync (Oxytropis pilosa) je rostlina ze swójby łušćinowcow. Dalše serbske ludowe mjeno je kosmate ptački.
Plaukuotasis drugišius (lot. Oxytropis pilosa) – pupinių (Fabaceae) šeimos drugišių (Oxytropis) genties augalų rūšis.
Užauga iki 10-30 cm aukščio. Išaugina trumpą šakotą šakniastiebį ir keletą stiebų. Lapai neporiškai plunksniški. Žiedai sutelkti kekėse. Vainikėlis šviesiai geltonas. Žydi birželio-liepos mėn. Ankštys apie 2 cm ilgio.
Augalą apdulkina kamanės ir drugiai. Auga sausose vietose, upių slėnių šlaituose, sausuose miškuose. Lietuvoje gana reta rūšis.
Ostrołódka kosmata (Oxytropis pilosa DC.) – gatunek roślin należący do rodziny bobowatych. Występuje rzadko na murawach kserotermicznych. W Polsce pod ochroną ścisłą.
Występuje w Azji środkowej i na Syberii, w regionie Kaukazu, w Turcji, w Europie wschodniej i środkowej na południu po Rumunię i centralne Włochy, na zachodzie sięga do francuskich Alp i Niemiec[2]. W Polsce występuje w rozproszeniu na niżu w pasie na północ od Zielonej Góry, Poznania i Płocka poza tym bardzo rzadko na północ od Krakowa i wzdłuż granicy wschodniej[3].
Umieszczony na polskiej czerwonej liście w kategorii VU (narażony)[5]. Jest gatunkiem tracącym stanowiska w wyniku zmian sposobu użytkowania gruntów, w szczególności z powodu zaorywania muraw i zarastania ich lub zalesiania roślinnością drzewiastą. W Polsce objęty ochroną gatunkową.
Ostrołódka kosmata (Oxytropis pilosa DC.) – gatunek roślin należący do rodziny bobowatych. Występuje rzadko na murawach kserotermicznych. W Polsce pod ochroną ścisłą.
Luddvedel (Oxytropis pilosa) är en växtart i familjen ärtväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Luddvedel.
Багаторічна трава від 15 до 50 см заввишки. Стебла товсті, прямі, гіллясті, відстояче-волосисті. Прилистики від довгасто-яйцеподібних до ланцетних, (0.6)1–1.3 см, трав'янисті, з довгими трихомами, прикріплені до основи черешка, верхівка гостра. Листя 5–12 см, 15–29-листочкове, листочки від еліптичних до ланцетних, 1–2.3 × 0.3–1 см, обидві поверхні опушені. Суцвіття яйцевидно-довгасті; чашечка широко-циліндрична, 7–9 мм, з трихомами; віночок блідо жовтий, 11-14 мм довжиною; гострі кінці човників прямі. Боби від ланцетно-яйцеподібних до циліндричних, 1.5–2 × 1–1.5 см, з розлогими щільними білими тріхомами, верхівка гостра. Число хромосом 2n = 16[2][3].
Поширений у Євразії від Франції до пн. Ірану й Сибіру[4][5][6].
В Україні зростає на степових ділянках і кам'янистих відслоненнях — в Степу і півд. ч. Лісостепу, зазвичай. Відомий з території західних областей України[2].
Це незавершена стаття про Бобові.Oxytropis pilosa là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) DC. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
Oxytropis pilosa là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) DC. miêu tả khoa học đầu tiên.
Oxytropis pilosa (L.) DC., 1802
Остроло́дочник волоси́стый (лат. Oxýtropis pilósa) — многолетнее травянистое растение, вид рода Остролодочник семейства Бобовые (Fabaceae).
Многолетнее травянистое растение 15—50 см высотой, покрытое длинными оттопыренными волосками белого цвета. Стебель обычно единственный, прямостоячий, жёсткий, в нижней части нередко красноватый. Листья 5—10 см длиной, с 7—14 парами листочков продолговато-ланцетной формы, 10—20 мм длиной и 3—5 мм шириной. Прилистники раздельные, от продолговато-яйцевидных до ланцетовидных, травянистые.
Кисти густые, яйцевидные или продолговатые, со множеством цветков, на утолщённом цветоносе, превышающем листовую пластинку по длине. Прицветники шиловидные, одной длины с чашечкой или более длинные. Чашечка 10—12 мм длиной, трубчато-колокольчатой формы, волосистая, зубцы её равны трубке или более длинные. Венчик цветка светло-жёлтый; флаг 12—14 мм длиной, с выемкой на верхушке; крылья короче флага; лодочка ещё короче, с остроконечием до 1,5 мм длиной.
Бобы прямостоячие, кожистые, 15—20 мм длиной, почти сидячие, с округло-почковидными семенами оливково- или орехово-коричневого цвета.
Число хромосом — 2n = 16.
Родина растения — Восточная Европа и Западная Азия.
Встречается в луговых и разнотравных степях, на остепнённых лугах.
Остроло́дочник волоси́стый (лат. Oxýtropis pilósa) — многолетнее травянистое растение, вид рода Остролодочник семейства Бобовые (Fabaceae).
疏毛棘豆（学名：Oxytropis pilosa）为豆科棘豆属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 