Kýlatec[1] (Vochysia) je rod rostlin z čeledi kýlatcovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými nebo přeslenitými listy. Květy jsou žluté, mají jedinou tyčinku a ostruhatý kalich a jsou uspořádané v podlouhle latovitých květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 140 druhů a je to největší rod čeledi kýlatcovité. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Paraguay. Nejvíc druhů roste v tropické Jižní Americe, zejména v Brazílii. Kýlatce jsou těženy pro dřevo, pěstují se v tropech jako okrasné dřeviny a mají význam v tradiční medicíně.
Kýlatce jsou keře a stromy, výjimečně i polokeře. Některé druhy dorůstají výšky až přes 50 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo přeslenité, kožovité, s drobnými trojúhelníkovitými palisty. Žilnatina je zpeřená. Ochlupení se skládá z jednoduchých nebo vidličnatých chlupů, případně jsou rostliny lysé. Květy jsou žluté, uspořádané v latách složených z 1 až 10-květých vijanů. Kalich je pětičetný, zadní lalok je 3x až 4x delší než ostatní a přeměněn v ostruhu. V poupěti je ostruha svinutá a obklopuje ostatní květní části. Koruna je nejčastěji složená ze 3 čárkovitých až lžicovitých lístků. Tyčinka je jediná, v květu jsou dále přítomny 2 drobné patyčinky. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Na vrcholu nese jedinou čnělku zakončenou vrcholovou nebo postranní bliznou. Plodem je kožovitá až dřevnatá tobolka pukající 3 chlopněmi. Obsahuje 3 křídlatá semena.[2][3]
Detail květu Vochysia ferruginea
Kvetoucí V. pyramidalis
Nedozrálý plod V. elliptica
Rod kýlatec zahrnuje asi 130[2] až 140[4] druhů. Je to největší rod čeledi kýlatcovité, rozšířený v tropické Americe od Mexika po Brazílii, Paraguay a Bolívii.[2] Většina druhů se vyskytuje v tropické Jižní Americe, zejména v Brazílii, kde roste celkem asi 85 druhů. Ve Střední Americe roste 8 druhů, v Mexiku 2, na Karibských ostrovech není tento rod zastoupen. Do Paraguaye zasahují 2 druhy.[4]
Kýlatce rostou zejména podél říčních toků v nížinných i horských deštných lesích, některé druhy i na savanách, v poloopadavých lesích nebo různých typech keřové vegetace. Několik druhů roste i na vrcholech venezuelských stolových hor (tepuís) až do nadmořské výšky 2000 metrů.[2] V brazilském biotopu cerrado roste asi 17 druhů a v některých oblastech tvoří typickou složku vegetace.[5]
Květy kýlatců mají v rámci různých druhů poměrně jednotnou stavbu a jsou specializovány na opylování včelami, které jsou také jejich nejefektivnějšími opylovači. Rostliny jsou vesměs cizosprašné. Nektar se shromažďuje v ostruze vzniklé přeměnou spodního kališního lístku. V brazilském cerrado navštěvují květy je zejména různé větší i drobnější druhy včel z rodů Epicharis, Euglossa, Centris, Eufriesea aj. a rovněž čmelák Bombus morio, dále lišajové (např. Aellopos fadus). Vyhledávají je také některé druhy kolibříků, zejména kolibřík zrcadlový (Amazilia fimbriata) a kolibřík ametystouchý (Colibri serrirostris). Z motýlů je navštěvují např. žluťásci Phoebis sennae nebo soumračníkovitý motýl Pyrrhopyge charibdes.[5] Bylo rovněž zaznamenáno opylování netopýry.[6]
Křídlatá semena jsou šířena větrem.[5] Některé druhy rostoucí v otevřené krajině (savana, cerrado) jsou přizpůsobeny periodickým požárům. Patří mezi ně např. brazilský druh V. pumila. Nadzemní část je polokeřovitá a rostlina přežívá pomocí podzemního dřevnatého kmene, který po požáru opět obráží.[5] Některé druhy kýlatců akumulují ve vegetativních částech hliník, např. V. guianensis. Jeho obsah v listech může dosáhnout až 1 %. Druh V. thyrsoidea z brazilského cerrado dokonce může růst pouze v půdách se zvýšeným obsahem tohoto prvku.[7][8]
Žluťásek Phoebis sennae
Kolibřík ametystouchý
Orchidejová včela rodu Euglossa
Celá řada druhů kýlatců je těžena pro dřevo. Je používáno zejména v tesařství, na venkovní obklady, dlabané kánoe, bedny, levný nábytek, dýhy aj. Dřevo jihoamerických druhů V. guianensis a V. tomentosa je obchodováno pod názvem kwarie, dřevo středoamerického kýlatce V. hondurensis pod názvem yemeri. Dřevo V. vismiifolia je velmi trvanlivé a používá se ke stavbě mostů, na různé stavby a obklady a podobně.[9][10] Ze šťávy V. thyrsoidea je získávána klovatina s velkou viskozitou.[9]
Některé druhy jsou v tropické Americe pěstovány jako okrasné a pouliční dřeviny nebo se používají k zalesňování. Patří mezi ně např. Vochysia divergens, V. divergens, V. cinnamomea, V. bifalcata, V. tucanorum a V. magnifica.[9] V době květu jsou nápadné a zdobné.
Různé druhy kýlatců slouží v domorodé medicíně např. k léčení kašle, vykašlávání krve, astma aj. Kůra a listy V. lomatophylla se používají ve směsi s horkým kvašeným nápojem čiča (chicha) jako abortivum. Šťáva V. divergens se používá jako oční kapky. Kůra V. surinamensis slouží v Guyaně jako analgetikum při bolestech zubů.[9][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kýlatec ve Wikimedia Commons
Kýlatec (Vochysia) je rod rostlin z čeledi kýlatcovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými nebo přeslenitými listy. Květy jsou žluté, mají jedinou tyčinku a ostruhatý kalich a jsou uspořádané v podlouhle latovitých květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 140 druhů a je to největší rod čeledi kýlatcovité. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Paraguay. Nejvíc druhů roste v tropické Jižní Americe, zejména v Brazílii. Kýlatce jsou těženy pro dřevo, pěstují se v tropech jako okrasné dřeviny a mají význam v tradiční medicíně.
Die Gattung Vochysia gehört zur Familie der Vochysiaceae. Der botanische Name Gattung Vochysia ist abgeleitet von einer karibischen Sprache. Diese rein neotropische Gattung ist mit etwa 100–130 Arten im tropischen Zentral- und Südamerika, von 23° N bis 27° S verbreitet.
Die meisten Vochysia-Arten sind Bäume, manche Sträucher, wenige Arten Halbsträucher. Die ungeteilten, ganzrandigen Blätter stehen gegenständig oder wirtelig. Die Nebenblätter sind klein und dreieckig. Die Blütenstände sind Thyrsen mit wickeligen Teilblütenständen, die meist endständig an den Zweigenden stehen.
Alle Vochysia-Arten unterliegen keinen CITES-Regeln und -Handelsbeschränkungen. Die überwiegend fasrigen Stämme werden in ihren Verbreitungsgebieten zum Bau von Kanus und Einbäumen verwendet, finden aber auch Nutzung beim Bau von Möbeln und als Bauhölzer.
Bekanntere Arten aus der Gattung Vochysia sind z. B.:[1]
Die brasilianische Vochysia oppugnata Vell. wird umgangssprachlich “RABO DE TUCANO” (Tukanschwanz) oder auch “RABO DE ARARA” (Araschwanz) genannt.
Die Gattung Vochysia gehört zur Familie der Vochysiaceae. Der botanische Name Gattung Vochysia ist abgeleitet von einer karibischen Sprache. Diese rein neotropische Gattung ist mit etwa 100–130 Arten im tropischen Zentral- und Südamerika, von 23° N bis 27° S verbreitet.
Vochysia is a genus of plant in the family Vochysiaceae. It contains the following species, among many others:
Vochysia tomentosa - MHNT Vochysia is a genus of plant in the family Vochysiaceae. It contains the following species, among many others:
Vochysia aurifera, Standl. & L.O. Williams Vochysia haenkeanaVochysia es un género de plantas con flor de la familia de las Vochysiaceae.[1]
La vochisina es un pirrolidinoflavano aislado de los frutos de Vochysia guianensis[2]
Vochysia est un genre d'arbre néotropical appartenant à la famille des Vochysiaceae, dont l'espèce type est Vochysia guianensis Aubl.. Ce genre comprend aujourd'hui 117 espèces valides.
En 1775, le botaniste Aublet propose la diagnose suivante[2] :
« VOCHY . (Tabula 6.)CAL. Perianthium monophyllum, quadripartitum ; laciniis ſubrotundis, ad oras viiloſis ; duabus majoribus.
COR. tetrapetala : petalis inæqualibus, calici inſertis ; ſuperius porte elongatum in tubum obtuſum, clauſum, incurvum : pars ſuperior expanditur in lobum erectum, oblongum, emarginatum, limbo utrinque incurvo ; petala duo latéralia minora ungue lato inſerta, mutuo conniventia ; inferius amplum, intra lateralia poſitum ipſiſque incumbens.
STAM. Filamentum unicum, oblongum, latum, membranaceum, apice concavum, calicis fundo inſertum. Antheræ binsæ, oblongæ, nigricantæ, in cavitate filamenti partim reconditæ.
PIST. Germen ſubrotundum, ſubtrigonum. Stylus longus, incurvus, carnoſus. Stigma ab una parte convexum, ab altera complanatum.
PER. immaturum, tranfversè ſectum, triloculare.
SEM. plurima. »
Selon The Plant List (17/11/2021)[3] :
Vochysia est un genre d'arbre néotropical appartenant à la famille des Vochysiaceae, dont l'espèce type est Vochysia guianensis Aubl.. Ce genre comprend aujourd'hui 117 espèces valides.
Kvaruba (Vochysia) – kvarubinių (Vochysiaceae) šeimos augalų gentis. Jai priklauso 105 rūšys, augančios Amerikos atogrąžose.
Tai visžaliai, iki 30 m (kartais iki 50 m) aukščio užaugantys medžiai. Lapai odiški, lancetiški arba kiaušiniški. Žiedai susitelkę į žiedynus (kekes, šluoteles), dvilyčiai, dažniausiai geltoni. Vaisius – trilizdė atsidarančioji dėžutė.
Kvarubos medžių mediena gelsvai ruda, lengvos, gana kieta, todėl plačiau naudojama baldų pramonėje ir interjero apdailai.[1]
Svarbiausios rūšys:
Kvaruba (Vochysia) – kvarubinių (Vochysiaceae) šeimos augalų gentis. Jai priklauso 105 rūšys, augančios Amerikos atogrąžose.
Tai visžaliai, iki 30 m (kartais iki 50 m) aukščio užaugantys medžiai. Lapai odiški, lancetiški arba kiaušiniški. Žiedai susitelkę į žiedynus (kekes, šluoteles), dvilyčiai, dažniausiai geltoni. Vaisius – trilizdė atsidarančioji dėžutė.
Kvarubos medžių mediena gelsvai ruda, lengvos, gana kieta, todėl plačiau naudojama baldų pramonėje ir interjero apdailai.
Svarbiausios rūšys:
didžioji kvaruba (Vochysia maxima) gvatemalinė kvaruba (Vochysia guatemalensis) gauruotoji kvaruba (Vochysia tomentosa)Vochysia é um género botânico pertencente à família Vochysiaceae.[1]
Vochysia là một chi thực vật thuộc họ Vochysiaceae.
Chi này có các loài sau:
.jpg)
.jpg)
Bài viết Bộ Đào kim nương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Vochysia là một chi thực vật thuộc họ Vochysiaceae.
.jpg)
.jpg)
_male.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
