Descurainia és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia Són espècies originàries en la seva majoria de les regions fredes i temperades d'Amèrica, algunes s'han estès com mala herba per gran part del món en regions temperades. Tenen tiges erectes amb flors petites grogues o blanquinoses. Moltes espècies són tòxiques.
Als Països Catalans només es troba una espècie d'aquest gènere Descurainia sophia (herba de Santa Sofia) que té el sinònim de Sisymbrium sophia L.[1]
Algunes espècies:
Descurainia és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia Són espècies originàries en la seva majoria de les regions fredes i temperades d'Amèrica, algunes s'han estès com mala herba per gran part del món en regions temperades. Tenen tiges erectes amb flors petites grogues o blanquinoses. Moltes espècies són tòxiques.
Als Països Catalans només es troba una espècie d'aquest gènere Descurainia sophia (herba de Santa Sofia) que té el sinònim de Sisymbrium sophia L.
Algunes espècies:
Descurainia antarctica - Terra del Foc Descurainia bourgaeana Descurainia californica - Descurainia incana - Descurainia obtusa - Descurainia paradisa - Descurainia pinnata - Descurainia ramosissima - Descurainia sophioides - Descurainia torulosa -Úhorník (Descurainia) je rod brukvovitých rostlin se 40 až 50 druhy z nichž jediný úhorník mnohodílný vyrůstá v České republice. Nejvíce druhů se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, méně v Asii, Africe i Austrálii; jediný druh rostoucí v Evropě je považován za celosvětově rozšířený plevel.
Rostliny tohoto rodu jsou jednoleté, ozimé nebo vytrvalé, zřídka i keře. Mají krátké rozvětvené chlupy které jsou někdy doplněné chlupy žláznatými a jejich listy jsou vícenásobně pérovitě dělené s úzkými úkrojky. Lodyhy jsou vzpřímené a v horní polovině obvykle rozvětvené. V růžici rostoucí přízemní listy s řapíky jsou tvaru vejčitého až obvejčitého, 1 až 3krát zpeřené, při kvetení již obvykle usychají. Lodyžní listy vyrůstající střídavě jsou obvykle přisedlé, ne ale objímavé a tvarově podobné přízemním, avšak menší.
Oboupohlavné květy tvoří hroznovitá květenství nejčastěji bez listenů. Čtyři kopinaté až eliptické, často vztyčené kališní lístky jsou zelené a často mají červenavý nádech. Světložluté, zelenožluté nebo i řídce krémově bílé čtyři korunní lístky s malým nehtíkem a nedělené do laloků mohou být delší i kratší než kališní. Čtyřmocné tyčinky s nerozšířenými nitkami mají podlouhlé až vejčité prašníky, u báze tyčinek jsou splývající nektarové žlázy. V semeníku bývá 5 až 100 vajíček, čnělka je obvykle zakrnělá a blizna hlavičková.
Plody jsou přisedlé nebo na stopkách vyrůstající podlouhlé, pukající šešule nebo šešulky kruhovitého, elipsoidního neb čtyřhranného průřezu bez zobáčku s 1 až 3 podélnými žilkami. Bezkřídlá semena uložená v jedné nebo dvou řadách jsou podlouhlá nebo elipsoidní, osemení je nepatrně síťované a obvykle při navlhčení slizovatí.
Jsou to v převážné míře planě rostoucí rostliny které obvykle nebývají hospodářsky využívány. Pouze se občas některých semen používá jako příměsí k výrobě hořčice a listy určitých druhů sloužily k léčbě otevřených, špatně se hojících ran.
Obrázky, zvuky či videa k tématu úhorník ve Wikimedia Commons
Úhorník (Descurainia) je rod brukvovitých rostlin se 40 až 50 druhy z nichž jediný úhorník mnohodílný vyrůstá v České republice. Nejvíce druhů se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, méně v Asii, Africe i Austrálii; jediný druh rostoucí v Evropě je považován za celosvětově rozšířený plevel.
Vejsennep (Descurainia) er en slægt af planter, der består af omkring 40 arter, hvoraf 1 art findes vildtvoksende i Danmark. Også slægten Sisymbrium kaldes på dansk for vejsennep.
Den danske art i slægten:
Vejsennep (Descurainia) er en slægt af planter, der består af omkring 40 arter, hvoraf 1 art findes vildtvoksende i Danmark. Også slægten Sisymbrium kaldes på dansk for vejsennep.
Бүрек сыпыргычы, нигезут (лат. Descurainia Webb & Berthel., 1836[1]) — кәбестәчәләр гаиләлегенә караган үсемлекләр ыруы.
Бүрек сыпыргычы, нигезут (лат. Descurainia Webb & Berthel., 1836) — кәбестәчәләр гаиләлегенә караган үсемлекләр ыруы.
Нигеҙут (рус. Дескура́йния, Декуре́ния, Дескуре́ния, Кружевни́ца, лат. Descurainia) —кәбеҫтә һымактар (Brassicaceae) ғаиләһенән бер йыллыҡ ағыулы һәм һаҫык еҫле үлән үҫемлек, бейеклеге 15-80 см. Май-август айҙарында аҡһыл һары сәскә ата, июнь-сентябрҙә орлоғо өлгөрә.
Төньяҡ Американың уртаса климатында үҫә, Евразия һәм Африкала бер нисә төрө осрай. Башҡортостанда сүп үләне буларак таралған. Нигеҙут ташландыҡ ерҙә, ҡойма, юл буйҙарында, элек мал ятҡан урындарҙа үҫә.
Нигеҙут (рус. Дескура́йния, Декуре́ния, Дескуре́ния, Кружевни́ца, лат. Descurainia) —кәбеҫтә һымактар (Brassicaceae) ғаиләһенән бер йыллыҡ ағыулы һәм һаҫык еҫле үлән үҫемлек, бейеклеге 15-80 см. Май-август айҙарында аҡһыл һары сәскә ата, июнь-сентябрҙә орлоғо өлгөрә.
Descurainia is a genus of plants in the family Brassicaceae which are known commonly as the tansymustards.[1] The genus name commemorates French botanist and herbalist François Descurain (1658–1749). The plants are similar in appearance to other mustards, sending up long erect stems and bearing small yellow or whitish flowers. Many species are noxious weeds. Some species are toxic to livestock and become a nuisance when they grow in grazing fields. Plants of this genus are found worldwide in temperate regions. Descurainia sophia, (flixweed or herb sophia), is the type species of Descurainia.
Selected species:
Descurainia is a genus of plants in the family Brassicaceae which are known commonly as the tansymustards. The genus name commemorates French botanist and herbalist François Descurain (1658–1749). The plants are similar in appearance to other mustards, sending up long erect stems and bearing small yellow or whitish flowers. Many species are noxious weeds. Some species are toxic to livestock and become a nuisance when they grow in grazing fields. Plants of this genus are found worldwide in temperate regions. Descurainia sophia, (flixweed or herb sophia), is the type species of Descurainia.
Selected species:
Descurainia antarctica - Tierra del Fuego tansymustard Descurainia bourgaeana Descurainia californica - Sierra tansymustard Descurainia incana - mountain tansymustard Descurainia obtusa - blunt tansymustard Descurainia paradisa - paradise tansymustard Descurainia pinnata - western tansymustard Descurainia ramosissima - Villa Grove tansymustard Descurainia sophia - flixweed, herb-Sophia or tansy Descurainia sophioides - northern tansymustard Descurainia torulosa - Wind River tansymustardDescurainia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Brassicaceae.[2]
Son similares en apariencia a otros géneros de la familia, con tallos erectos y pequeñas flores de color blanco o amarillo. Muchas especies son tóxicas. Algunas, que crecen en zonas de pastoreo son perjudiciales para el ganado. Este género se encuentra en las regiones templadas de todo el mundo.
Dentro de Brassicaceae, las plantas del género Descurainia se diferencian por ser plantas arbustivas perennes, con hojas pinnatífidas. Las flores tienen pétalos amarillos y los frutos son silicuas más o menos tetranguladas.
El género fue descrito por Webb y Berthel. y publicado en Histoire Naturelle des Îles Canaries 3(2,1): 72–73. 1836.[3]
Descurainia: nombre genérico dedicado a François Descuraine (1658-1740), farmacéutico francés.
Descurainia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Brassicaceae.
Litutillit (Descurainia) on kasvisuku ristikukkaiskasvien heimossa. Siihen kuuluu 46 lajia.[1] Litutillien läheisiä sukulaisia ovat muun muassa samaan sukuryhmään kuuluvat kesäkrassit ja pääskynkukat.[2]
Euroopassa tai maanosan lähialueella esiintyy 12 litutillilajia.[3] Niistä osa on ruohovartisia ja osa puutuneita pensaita. Pohjoismaissa ja Suomessa kasvaa yksi laji, yksivuotinen litutilli. Se on Suomessa muinaistulokkaana kasvava rikkakasvi.[4]
Litutillit (Descurainia) on kasvisuku ristikukkaiskasvien heimossa. Siihen kuuluu 46 lajia. Litutillien läheisiä sukulaisia ovat muun muassa samaan sukuryhmään kuuluvat kesäkrassit ja pääskynkukat.
Euroopassa tai maanosan lähialueella esiintyy 12 litutillilajia. Niistä osa on ruohovartisia ja osa puutuneita pensaita. Pohjoismaissa ja Suomessa kasvaa yksi laji, yksivuotinen litutilli. Se on Suomessa muinaistulokkaana kasvava rikkakasvi.
Descurainia est un genre de plantes de la famille des Brassicacées.
Selon BioLib (14 février 2022)[1] :
Selon ITIS (14 février 2022)[2] :
Selon NCBI (14 février 2022)[3] :
Selon The Plant List (14 février 2022)[4] :
Selon Tropicos (14 février 2022)[5] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Descurainia est un genre de plantes de la famille des Brassicacées.
Rukej (Descurainia) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Poklius (lot. Descurainia, vok. Besenrauke) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso vienintelė Lietuvoje dažna rūšis – paprastasis poklius (Descurainia sophia). Piktžolė. Auga dykvietėse, pakelėse, patvoriuose. Žydi balandžio – rugsėjo mėn. Žiedai sutelkti skėtiškose kekėse. Vaisiai – ankštaros atsiranda gegužės antrojoje pusėje.
Stulicha (Descurainia Webb & Berthel.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Liczy ok. 40[3]–45 gatunków[4][5], występujących głównie w Ameryce Północnej (30 gatunków) i na wyspach Makaronezji (7 gatunków)[3]. Jeden gatunek – stulicha psia (D. sophia) jest kosmopolityczny[3] i występuje także we florze Polski jako jedyny przedstawiciel rodzaju[6]. Nazwa rodzajowa upamiętnia francuskiego botanika i aptekarza – François Descuraina (1658-1740)[4].
Discurea (C. A. Meyer ex Ledebour) Schur, Sophia Adanson
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1][7].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj stulicha (Descurainia Webb & Berthel.)[8].
Stulicha (Descurainia Webb & Berthel.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Liczy ok. 40–45 gatunków, występujących głównie w Ameryce Północnej (30 gatunków) i na wyspach Makaronezji (7 gatunków). Jeden gatunek – stulicha psia (D. sophia) jest kosmopolityczny i występuje także we florze Polski jako jedyny przedstawiciel rodzaju. Nazwa rodzajowa upamiętnia francuskiego botanika i aptekarza – François Descuraina (1658-1740).
Acanthocardamum, Aethionema, Agallis, Alliaria, Alyssoides, Alyssopsis, Alyssum, Ammosperma, Anastatica, Anchonium, Andrzeiowskia, Anelsonia, Aphragmus, Aplanodes, Arabidella, Arabidopsis, Arabis, Arcyosperma, Armoracia, Aschersoniodoxa, Asperuginoides, Asta, Atelanthera, Athysanus, Aubretia, Aurinia
Ballantinia, Barbarea, Beringia, Berteroa, Berteroella, Biscutella, Bivonaea, Blennodia, Boleum, Boreava, Bornmuellera, Borodinia, Botscantzevia, Brachycarpaea, Brassica, Braya, Brayopsis, Brossardia, Bunias
Cakile, Calepina, Calymmatium, Camelina, Camelinopsis, Capsella, Cardamine, Cardaminopsis, Cardaria, Carinavalva, Carrichtera, Catadysia, Catenulina, Caulanthus, Caulostramina, Ceratocnemum, Ceriosperma, Chalcanthus, Chamira, Chartoloma, Cheesemania, (Cheiranthus=Erisymum), Chlorocrambe, Chorispora, Christolea, Chrysobraya, Chrysochamela, Cithareloma, Clastopus, Clausia, Clypeola, Cochlearia, Coelonema, Coincya, Coluteocarpus, Conringia, Cordylocarpus, Coronopus, Crambe, Crambella, Cremolobus, Crucihimalaya, Cryptospora, Cuphonotus, Cusickiella, Cycloptychis, Cymatocarpus, Cyphocardamum, Dactylocardamum
Degenia, Delpinophytum, Descurainia, Diceratella, Dichasianthus, Dictyophragmus, Didesmus, Didymophysa, Dielsiocharis, Dilophia, Dimorphocarpa, Diplotaxis, Dipoma, Diptychocarpus, Dithyrea, Dolichirhynchus, Dontostemon, Douepea, Draba, Drabastrum, Drabopsis, Dryopetalon
Eigia, Elburzia, Enarthrocarpus, Englerocharis, Eremobium, Eremoblastus, Eremodraba, Eremophyton, Ermania, Ermaniopsis, Erophila, Erucaria, Erucastrum, Erysimum, Euclidium, Eudema, Eutrema, Euzomodendron
Farsetia, Fezia, Fibigia, Foleyola, Fortuynia
Galitzkya, Geococcus, Glaribraya, Glastaria, Glaucocarpum, Goldbachia, Gorodkovia, Graellsia, Grammosperma, Guiraoa, Gynophorea
Halimolobos, Harmsiodoxa, Hedinia, Heldreichia, Heliophila, Hemicrambe, Hemilophia, Hesperis, Heterodraba, Hirschfeldia, Hollermayera, Hornungia, Hornwoodia, Hugueninia, Hymenolobus
Iberis, Idahoa, Iodanthus, Ionopsidium, Irenepharsus, Isatis, Ischnocarpus, Iskandera, Iti, Ivania
Lachnocapsa, Lachnoloma, Lanhedgea, Leavenworthia, Lepidium, Lepidostemon, Leptaleum, Lesquerella, Lignariella, Lithodraba, Lobularia, Lonchophora, Loxostemon, Lunaria, Lyocarpus, Lyrocarpa
Macropodium, Malcolmia, Mancoa, Maresia, Mathewsia, Matthiola, Megacarpaea, Megadenia, Menkea, Menonvillea, Microlepidium, Microsysymbrium, Microstigma, Morettia, Moricandia, Moriera, Morisia, Murbeckiella, Muricaria, Myagrum
Nasturtiopsis, (Nasturtium=Rorippa), Neomartinella, Neotchihatchewia, Neotorularia, Nerisyrenia, Neslia, Neuontobotrys, Notoceras, Notothlaspi
Ochthodium, Octoceras, Olimarabidopsis, Onuris, Oreoloma, Oreophyton, Ornithocarpa, Orychophragmus, Otocarpus, Oudneya
Pachycladon, Pachymitus, Pachyphragma, Pachypterygium, Parlatoria, Parodiodoxa, Parolinia, Parrya, Parryodes, Pegaeophyton, Peltaria, Peltariopsis, Pennellia, Petiniotia, Petrocallis, Phaeonychium, Phlebolobium, Phlegmatospermum, Phoenicaulis, Physaria, Physocardamum, Physoptychis, Physorrhynchus, Platycraspedum, Polyctenium, Polypsecadium, Pringlea, Prionotrichon, Pritzelago, Pseuderucaria, Pseudoarabidopsis, Pseudocamelina, Pseudoclausia, Pseudofortuynia, Pseudovesicaria, Psychine, Pterygiosperma, Pterygostemon, Pugionium, Pycnoplinthopsis, Pycnoplinthus
Raffenaldia, Raphanorhyncha, Raphanus, Rapistrum, Reboudia, Redowskia, Rhizobotrya, Ricotia, Robeschia, Rollinsia, Romanschulzia, Roripella, Rorippa, Rytidocarpus
Sameraria, Sarcodraba, Savignya, Scambopus, Schimpera, Schivereckia, Schizopetalon, Schlechteria, Schoenocrambe, Schouwia, Scoliaxon, Selenia, Sibara, Silicularia, Sinapidendron, Sinapis, Sisymbrella, sisymbriopsis, Sisymbrium, Smelowskia, Sobolewslia, Sohms-Laubachia, Sophiopsis, Sphaerocardamum, Spirorhynchus, Spryginia, Staintoniella, Stanfordia, Stanleya, Stenopetalum, Sterigmostemum, Stevenia, Straussiella, Streptanthella, Streptanthus, Streptoloma, Stroganowia, Stubebdorffia, Subularia, Succowia, Synstemon, Synthlipsis
Taphrospermum, Tauscheria, Teesdalia, Teesdaliopsis, Tetracme, Thelypodiopsis, Thelypodium, Thlaspeocarpa, Thlaspi, Thysanocarpus, Trachystoma, Trichotolinum, Trochiscus, Tropidocarpum, Turritis
Warea, Weberbauera, Werdermannia, Winklera
Descurainia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
Descurainia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.
Descurainia
Webb & Berth., 1836, nom. cons.
Дескура́йния, Декуре́ния, Дескуре́ния (лат. Descurainia), или Кружевни́ца, — род травянистых растений семейства Капустные (Brassicaceae). Встречается в умеренном климате, главным образом в Северной Америке, несколько видов в Евразии и Африке.
Назван в честь французского фармацевта и ботаника Франсуа Декюрена (нем.)русск. (22 августа 1658 — 17 или 18 марта 1740)[3][4].
Однолетние или многолетние травы.
Листья дважды- или триждыперисторассечённые на узкие, до нитевидных, доли.
Чашелистики косо вверх стоящие или простёртые. Лепестки разных оттенков жёлтого цвета.
Плод — тонкий, двустворчатый стручок.
Род Дескурайния входит в семейство Капустные (Brassicales) порядка Капустоцветные (Brassicaceae).
ещё 14 семейств (согласно Системе APG II) около 40 видов порядок Капустоцветные род Дескурайния отдел Цветковые, или Покрытосеменные семейство Капустные ещё 44 порядка цветковых растений (согласно Системе APG II) ещё более 400 родовПо информации базы данных The Plant List, род включает 46 видов[5]:
Дескура́йния, Декуре́ния, Дескуре́ния (лат. Descurainia), или Кружевни́ца, — род травянистых растений семейства Капустные (Brassicaceae). Встречается в умеренном климате, главным образом в Северной Америке, несколько видов в Евразии и Африке.
Назван в честь французского фармацевта и ботаника Франсуа Декюрена (нем.)русск. (22 августа 1658 — 17 или 18 марта 1740).
播娘蒿属（学名：Descurainia）是十字花科下的一个属，为一年生、二年生或多年生草本植物。该属共有40余种，主要分布于北美洲。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
