Ar c'hameleon boutin (Chamaeleo chamaeleon) zo ur stlejvil a vev en Europa, e Norzhafrika hag er Reter-Nesañ.
Ar spesad kameleon nemetañ eo a vev en Europa.
Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon) je jediný druh chameleona, který žije v Evropě. Vyskytuje se v okolí celého Středozemního moře, žije v Severní Africe, na Blízkém východě, ve Španělsku a Portugalsku a na některých řeckých ostrovech. Je chráněný, zařazený do přílohy II, CITES.
Samci dorůstají délky až 36 cm, samice bývají o něco větší, až 40 cm dlouhé.[2] Hlava ještěra je trojboká, s širokou tlamou a zakončená střechovitou a do týla protaženou přilbou. Jako všichni chameleoni má i chameleon obecný oční víčka srostlá, zůstává jen malý otvor na zornici, a oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Má bočně zploštělé tělo a malý, vroubkovaný a úzký hřbetní hřeben, který se táhne od začátku hřbetu do poloviny těla. Nohy mají prsty srostlé v klíšťky, které předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na pánevních je tomu naopak. Prsty jsou opatřené silnými drápy. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Zbarvení chameleona obecného je variabilní, zpravidla se jedná o nějaké odstíny zelené, hnědé, šedobílé a černé. Na těle jsou obvykle podélné světlejší pruhy a nepravidelné tmavší skvrny, a na hrdle má chameleon obecný žlutý pruh, který nemění barvu. Samice se od samce kromě velikosti liší též silnějším ocasem.
Chameleon obecný vytváří šest poddruhů, evropský je typový poddruh C. c. chamaeleon. Od ostatních poddruhů se liší menším vzrůstem, jen vzácně je delší než 20 cm.[2] Nalezneme jej v nejrůznějších typech biotypů. Vyskytuje se v oázách severní Afriky, kde žije na palmách a v křovinách, ve Španělsku obývá písečné duny, v Egyptě štěrkové pláně, nevyhýbá se ani piniovým lesům, zahradám, mandloňovým sadům nebo olivovým hájům do nadmořské výšky až 1850 m.[3] Na středomořském pobřeží Španělska je hojný a žije zde 10-25 chameleonů obecných na jednom hektaru.[3], dále chameleoni prokazatelně žijí v Portugalsku a v Řecku na ostrově Samos a Chios. Nepotvrzené zprávy o výskytu pocházejí ze Sicílie a Kréty.[3] V Severní Africe žijí chameleoni obecní na Západní Sahaře, v Maroku, a při pobřeží Středozemního moře v Alžírsku, v Tunisku, v Libyi a v Egyptě. Dále se vyskytuje na Kypru, v jižním Turecku, v Sýrii, Libanonu, v Izraeli, v jihozápadní části Saúdské Arábie a v severním Jemenu.[3]
Je to samotářské zvíře s diurnální aktivitou. Loví hmyz pomocí vystřelovacího jazyka, který mu umožňuje bleskově chytit kořist i ve značné vzdálenosti. Natažený jazyk chameleona je obvykle delší než zbytek jeho těla a na konci je mírně rozšířený a lepkavý.
Období rozmnožování nastává v druhé polovině roku. Je-li samice svolná k páření, nechá samce přiblížit se k ní. Kopulace trvá 15-20 minut. Chameleon obecný je vejcorodý, po 40-60 dnech březosti samice klade 15-45 kožovitých vajec, pro které v půdě vyhrabe 10–20 cm hlubokou noru.[2] Mláďata se při teplotě 17-29 °C líhnou za 160-240 dní.[2]
Chameleona obecného je možné chovat v teráriu o rozměrech minimálně 40×40×70 cm. Vůči ostatním jedincům svého druhu je agresivní, proto by měl být držen odděleně. V teráriu může být teplota pouze 23 °C, ale pod zdrojem tepla musí být teplota vyšší, 30 °C.[2] Pro úspěšné rozmnožování v zajetí je nutné chameleonovi obecnému poskytnout zimní klid, kdy teplota v teráriu klesne na 15 °C. Jako substrát na dno terária je vhodná směs písku a rašeliny, terárium musí být vybaveno větvemi na šplhání či živými rostlinami. Nutností je dobré větrání a k zajištění optimální vlhkosti rosení jedenkrát denně.
Areál rozšíření chameleona obecného (červeně)
Chameleon obecný z Portugalska
Chameleon obecný z ostrova Samos
Chameleon obecný v Tunisu
Obrázky, zvuky či videa k tématu chameleon obecný ve Wikimedia Commons
Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon) je jediný druh chameleona, který žije v Evropě. Vyskytuje se v okolí celého Středozemního moře, žije v Severní Africe, na Blízkém východě, ve Španělsku a Portugalsku a na některých řeckých ostrovech. Je chráněný, zařazený do přílohy II, CITES.
Samci dorůstají délky až 36 cm, samice bývají o něco větší, až 40 cm dlouhé. Hlava ještěra je trojboká, s širokou tlamou a zakončená střechovitou a do týla protaženou přilbou. Jako všichni chameleoni má i chameleon obecný oční víčka srostlá, zůstává jen malý otvor na zornici, a oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Má bočně zploštělé tělo a malý, vroubkovaný a úzký hřbetní hřeben, který se táhne od začátku hřbetu do poloviny těla. Nohy mají prsty srostlé v klíšťky, které předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na pánevních je tomu naopak. Prsty jsou opatřené silnými drápy. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Zbarvení chameleona obecného je variabilní, zpravidla se jedná o nějaké odstíny zelené, hnědé, šedobílé a černé. Na těle jsou obvykle podélné světlejší pruhy a nepravidelné tmavší skvrny, a na hrdle má chameleon obecný žlutý pruh, který nemění barvu. Samice se od samce kromě velikosti liší též silnějším ocasem.
Chameleon obecný vytváří šest poddruhů, evropský je typový poddruh C. c. chamaeleon. Od ostatních poddruhů se liší menším vzrůstem, jen vzácně je delší než 20 cm. Nalezneme jej v nejrůznějších typech biotypů. Vyskytuje se v oázách severní Afriky, kde žije na palmách a v křovinách, ve Španělsku obývá písečné duny, v Egyptě štěrkové pláně, nevyhýbá se ani piniovým lesům, zahradám, mandloňovým sadům nebo olivovým hájům do nadmořské výšky až 1850 m. Na středomořském pobřeží Španělska je hojný a žije zde 10-25 chameleonů obecných na jednom hektaru., dále chameleoni prokazatelně žijí v Portugalsku a v Řecku na ostrově Samos a Chios. Nepotvrzené zprávy o výskytu pocházejí ze Sicílie a Kréty. V Severní Africe žijí chameleoni obecní na Západní Sahaře, v Maroku, a při pobřeží Středozemního moře v Alžírsku, v Tunisku, v Libyi a v Egyptě. Dále se vyskytuje na Kypru, v jižním Turecku, v Sýrii, Libanonu, v Izraeli, v jihozápadní části Saúdské Arábie a v severním Jemenu.
Je to samotářské zvíře s diurnální aktivitou. Loví hmyz pomocí vystřelovacího jazyka, který mu umožňuje bleskově chytit kořist i ve značné vzdálenosti. Natažený jazyk chameleona je obvykle delší než zbytek jeho těla a na konci je mírně rozšířený a lepkavý.
Období rozmnožování nastává v druhé polovině roku. Je-li samice svolná k páření, nechá samce přiblížit se k ní. Kopulace trvá 15-20 minut. Chameleon obecný je vejcorodý, po 40-60 dnech březosti samice klade 15-45 kožovitých vajec, pro které v půdě vyhrabe 10–20 cm hlubokou noru. Mláďata se při teplotě 17-29 °C líhnou za 160-240 dní.
Das Gewöhnliche oder Europäische Chamäleon (Chamaeleo chamaeleon) lebt in Nordafrika entlang der Küste des Mittelmeers, in Israel, Jordanien, Syrien, dem Libanon und der südlichen und westlichen Türkei. In Europa gibt es nur wenige, isolierte Vorkommen. Es lebt im Süden der Iberischen Halbinsel in der portugiesischen Provinz Faro und in den spanischen Provinzen Huelva, Cádiz, Málaga, Granada und Almería, auf Malta, Kreta, Chios und Samos. Die Chamäleons im Süden der Peloponnes sind keine Europäischen, sondern die größeren Afrikanischen Chamäleons (Chamaeleo africanus). Die europäischen Vorkommen beruhen vermutlich auf Einschleppungen durch den Menschen. Sie sind vom Aussterben bedroht.
Gewöhnliche Chamäleons leben vor allem in vegetationsreichen Küstengebieten, wie gut bepflanzten Dünen, aber auch in lichten Wäldern und Buschland, oft in der Nähe von Gewässern. In Nordafrika kommen sie auch in vegetationsarmen Gebieten auf dem Boden lebend vor, in der Provinz Málaga findet man sie noch in Höhen von 900 Metern, außerhalb Europas bis in Höhen von 2600 Meter. Auf der Iberischen Halbinsel sind die Gewöhnlichen Chamäleons Kulturfolger, die auch in Olivenhainen, Eukalyptusplantagen, landwirtschaftlichen Pflanzungen und Gärten, die regelmäßig mit Wasser besprüht werden, anzutreffen sind. In ihrem Lebensraum können Temperaturdifferenzen zwischen Tag und Nacht von bis zu 40 °C vorkommen.
Gewöhnliche Chamäleons werden 20 bis 30 Zentimeter lang. Meist erreichen sie eine Länge von 25 Zentimeter, wovon zehn bis zwölf auf den Greifschwanz entfallen. Ihr Körper ist hochrückig und seitlich abgeflacht. Auf dem Rücken befindet sich ein niedriger Kamm, auf dem Hinterkopf eine auffällige, helmartige Wölbung. Wie bei allen Chamäleons sind ihre Zehen teilweise zu Greifzangen verwachsen und die hervorstehenden Augen unabhängig voneinander beweglich. Das Gewöhnliche Chamäleon ist normalerweise hell- oder olivgrün, mit zwei unregelmäßigen, weißen Längsbändern, kann aber seine Farbe schnell wechseln und grau, schwärzlich oder braun werden und schwarze Flecken bekommen. Nachts sind die Tiere hell bräunlichgrau, bei Erregung werden sie kontrastreicher.
Gewöhnliche Chamäleons paaren sich in den Monaten August bis September. Das Weibchen legt im Oktober oder November, zu Beginn der kühleren, regenreicheren Jahreszeit, 40 bis 60 Tage nach der Paarung 20 bis 50 Eier in selbstgegrabenen Erdlöchern. Die Eier sind 10 bis 19 × 8 bis 12,5 mm groß. Während des Winters ruht die Keimentwicklung. Die Jungen schlüpfen nach acht bis neun Monaten im Juli oder August des folgenden Jahres.
Das Gewöhnliche oder Europäische Chamäleon (Chamaeleo chamaeleon) lebt in Nordafrika entlang der Küste des Mittelmeers, in Israel, Jordanien, Syrien, dem Libanon und der südlichen und westlichen Türkei. In Europa gibt es nur wenige, isolierte Vorkommen. Es lebt im Süden der Iberischen Halbinsel in der portugiesischen Provinz Faro und in den spanischen Provinzen Huelva, Cádiz, Málaga, Granada und Almería, auf Malta, Kreta, Chios und Samos. Die Chamäleons im Süden der Peloponnes sind keine Europäischen, sondern die größeren Afrikanischen Chamäleons (Chamaeleo africanus). Die europäischen Vorkommen beruhen vermutlich auf Einschleppungen durch den Menschen. Sie sind vom Aussterben bedroht.
Ο Μεσογειακός χαμαιλέοντας, Chamaeleo chamaeleon (Linnaeus, 1758) είναι ένα είδος χαμαιλέοντα. Αποτελούν, μαζί με τον Αφρικανικό χαμαιλέοντα, τα μοναδικά είδη χαμαιλέοντα που η γεωγραφική τους κατανομή φτάνει την Ευρώπη.
Στην Ευρώπη, απαντάται στην Ιβηρική χερσόνησο, Κύπρο και Σάμο. Από το σύνολο της Ευρωπαϊκής κατανομής του μόνο στη Σάμο θεωρείται αυτόχθονο[1]. Εντοπίζεται επίσης στη Β. Αφρική και τη Μέση Ανατολή.
Το Αρχιπέλαγος διεξάγει προσπάθεια για την διατήρηση του είδους στη Σάμο.
Ο Μεσογειακός χαμαιλέοντας, Chamaeleo chamaeleon (Linnaeus, 1758) είναι ένα είδος χαμαιλέοντα. Αποτελούν, μαζί με τον Αφρικανικό χαμαιλέοντα, τα μοναδικά είδη χαμαιλέοντα που η γεωγραφική τους κατανομή φτάνει την Ευρώπη.
The common chameleon or Mediterranean chameleon (Chamaeleo chamaeleon) is a species of chameleon native to the Mediterranean Basin and parts surrounding the Red Sea. It is the only extant species of Chamaleonidae with a range that naturally extends into Europe.
Four subspecies are currently recognized:
The average length of the common chameleon is 20–40 cm (8–16 inches), with females often being substantially larger than males. The colour of the common chameleon is variable, between yellow/brown through green to a dark brown. Whatever the background colour is, the common chameleon will have two light coloured lines along its side. It has a small beard of scales and some small hard scales on the top of its back. Many assume the color changes undergone by the chameleon are a result of its attempting to camouflage itself, when in reality the chameleon changes its color as a response to light and temperature stimuli and as an expression of its emotions (like chameleon body language). Often when caught for analysis, the chameleon may turn a dark color. Their colors are also important for intraspecies communication, especially during the mating season.[2]
The common chameleon is insectivorous, capturing insects by stealth and the rapid extension of its long tongue which has a terminal pad which grasps and adheres to the prey. Adults are known to eat young chameleons and have been observed to eat fruit.[2]
The common chameleon like others of its family enjoys an arboreal habitat, scrambling about in trees and bushes with feet that have five toes, in groups of two or three on each side for grasping branches. It also uses its prehensile tail to maintain balance and stability. Movement is usually leisurely, often with a slight swaying motion to avoid detection by predators. The animal can move more rapidly when involved in a territorial dispute.[2]
The common chameleon is usually solitary, maintaining a territory and only tolerating members of the opposite sex during the mating season. It is sexually mature within one year and the females produce one clutch of eggs per year. Larger females produce more eggs and are more attracted to males who will fight over a female. The mating season for the common chameleon is from mid-July to mid-September. The animals descend to lowers levels of vegetation or to the ground to search for a mate. The eggs are laid in the soil and take from 10–12 months to incubate. Adult animals, especially males, will eat young that they encounter.[2]
In Europe, it is only autochthonous to: southern Portugal,[3][4] southern Spain, southern Italy, Cyprus and the Greek island of Crete. Nevertheless, it has been successfully introduced into other Greek islands, Canary islands and Malta. In Malta, Jesuit priests are thought to have introduced this species around 1880 in a small private garden in St. Julian's.[5] Since then, this species seems to have flourished and spread across the island, with sightings being reported in Gozo, Malta's sister island.[6] A small population is reported to be present in Apulia in southeastern Italy.
In North Africa and the Middle East, it occurs in Morocco, Algeria, Tunisia, Libya, Egypt,[7] Israel, Palestine, Jordan, Western Sahara, Saudi Arabia, Yemen, Turkey, Lebanon, Syria, Iraq, and Iran. In Greece, the species is now only found on the island of Samos, having disappeared from the other islands in recent years. Conservation efforts on Samos are being led by the Archipelagos Institute of Marine Conservation to preserve the remaining populations, but the species is not currently evaluated under the IUCN redlist.[8]
While the species is common throughout most of its range, it is threatened locally by habitat loss, principally through urban development, the intensification of agriculture, predation by domestic animals, illegal collection for the pet trade, and roadkill mortality. Wildfires constitute a threat in Turkey.[1]
Chameleon in Northern Israel looking backwards The common chameleon or Mediterranean chameleon (Chamaeleo chamaeleon) is a species of chameleon native to the Mediterranean Basin and parts surrounding the Red Sea. It is the only extant species of Chamaleonidae with a range that naturally extends into Europe.
El camaleón común (Chamaeleo chamaeleon) es una especie de lagarto iguanio de la familia Chamaeleonidae y único representante de su familia en Europa. En España puede encontrarse en puntos muy concretos de Andalucía, sur de la provincia de Alicante y en el parque natural de la Sierra de la Muela, Cabo Tiñoso y Roldán en las cercanías de Cartagena. En Portugal se encuentra en la zona del Algarve. Asimismo aparece en Malta,[2] Italia y en Creta. También está presente por toda la costa mediterránea africana y el sur de Anatolia. Su hábitat son los pinares o la maquia mediterránea cercanos a humedales, donde abundan los insectos y mosquitos, la base de su alimentación.[3]
El camaleón común es una especie típica en su género, del clima mediterráneo. Mide alrededor de 30 centímetros.
El camaleón común está adaptado a la vida arborícola. Cuenta con dedos oponibles y cola prensil (motivo por el cual la cola no puede desprenderse del cuerpo). Posee una lengua larga, pegajosa y retráctil con la que atrapa a sus presas a distancia. Sus ojos grandes y prominentes se pueden mover individualmente, dando al animal una visión estereoscópica. Los ojos están protegidos por un párpado rígido con una pequeña abertura. En la parte trasera de la cabeza se encuentra una cresta semicircular, similar a la de otros camaleones y a la de los ceratopsios. Los camaleones pueden estrechar o ensanchar el cuerpo considerablemente.[cita requerida]
En cuanto al color, es variable. Normalmente tiene el cuerpo marrón, pero en la estación de celo los machos adquieren una tonalidad verde, las hembras adquieren un color azul negruzco cuando ya están listas para la puesta, y también cambian por muchas otras razones: para expresar su estado de ánimo, para camuflarse, para recibir mayor o menor radiación solar, etc.[cita requerida]
El camaleón común vive normalmente en los matorrales, pero a menudo baja al suelo, donde se desplaza con movimientos lentos y pesados. Su máxima actividad se desarrolla en las horas diurnas. Cuando es molestado se hincha y amenaza con la boca abierta. Es un animal solitario y territorial; acusadamente intolerante respecto a sus congéneres, excepto en el periodo de celo. Para marcar su territorio se sitúa en lugares donde puede ser visto con facilidad y, si aparece otro individuo, comienza una serie de movimientos de amenaza y cambios de coloración para disuadirlo. A mediados de otoño, con la bajada de las temperaturas, se aletargan y permanecen ocultos hasta la primavera siguiente, si bien se pueden observar algunos ejemplares aislados en la arena caliente. Los jóvenes se mantienen activos durante todo el año.[4]
Hay que destacar que el camaleón común es el único reptil europeo con hábitos arborícolas.[5]
La hembra es ovípara y pone los huevos en un agujero excavado en el suelo cerca del matorral. Su actividad reproductora se desarrolla en el verano y a principio del otoño. El cortejo es muy simple y consiste en una persecución del macho a la hembra. Una vez fecundada, la hembra se muestra agresiva con los machos. La puesta de huevos se realiza en el mes de octubre. La hembra baja al suelo y deposita de 7 a 40 huevos que eclosionan en el verano siguiente.[4]
Actualmente se reconocen cuatro subespecies:
Datos: Q577924
Multimedia:
Especies: Chamaeleo chamaeleon
El camaleón común (Chamaeleo chamaeleon) es una especie de lagarto iguanio de la familia Chamaeleonidae y único representante de su familia en Europa. En España puede encontrarse en puntos muy concretos de Andalucía, sur de la provincia de Alicante y en el parque natural de la Sierra de la Muela, Cabo Tiñoso y Roldán en las cercanías de Cartagena. En Portugal se encuentra en la zona del Algarve. Asimismo aparece en Malta, Italia y en Creta. También está presente por toda la costa mediterránea africana y el sur de Anatolia. Su hábitat son los pinares o la maquia mediterránea cercanos a humedales, donde abundan los insectos y mosquitos, la base de su alimentación.
Chamaeleo chamaeleon Chamaeleo generoko animalia da. Narrastien barruko Chamaeleonidae familian sailkatuta dago.
Chamaeleo chamaeleon Chamaeleo generoko animalia da. Narrastien barruko Chamaeleonidae familian sailkatuta dago.
Välimerenkameleontti (Chamaeleo chamaeleon), vanhalta nimeltään euroopankameleontti, on Välimeren alueella Pohjois-Afrikassa, Lounais-Aasiassa ja Etelä-Euroopassa tavattava kameleonttilaji. Laji on kaikista kameleonttilajeista laajimmalle levinnyt[2].
Välimerenkameleontti voi vaihtaa väritystään kirkkaan vihreän, harmaan ja ruskean väliltä. Naarailla voi olla keltaisia, oransseja tai vihreitä laikkuja paritteluajan aikaan. Pohjaväristä riippumatta kameleontin kyljessä on tavallisesti kaksi vaaleaa raitaa ruumiin molemmilla puolilla. Raidat ovat joskus jakautuneet laikuiksi tai täpliksi. Välimerenkameleontti on kehittynyt elämään puissa ja pensaissa ja sillä onkin voimakkaat jalat tarttumista varten, sekä tarttumakykyinen häntä. Yksilöiden koko vaihtelee 8,5 ja 16 senttimetrin välillä. Painoa voi olla 35 grammaa. Naaraat ovat hieman uroksia raskaampia.[2]
Välimerenkameleonttia tavataan Pohjois-Afrikassa, Lounais-Aasiassa ja Etelä-Euroopassa. Euroopassa sitä tavataan Maltalla, Kreikan Chíoksen ja Sámoksen saarilla, sekä Espanjan ja Portugalin etelärannikolla. Espanjaan ja Portugaliin laji tuotiin ilmeisesti ihmisten mukana ennen vuotta 1500. Varmentamattomia tietoja muualta tuoduista välimerenkameleonttikannoista on Kreetalta ja Sisiliasta. Italian Apuliassa on myös pieni sinne ilmeisesti tuotu kanta. Pohjois-Afrikassa sitä tavataan Länsi-Saharan Atlantin vastaisella rannikolla, Marokossa, Pohjois-Algeriassa, Pohjois- ja Keski-Tunisiassa, Pohjois-Libyassa ja Pohjois-Egyptissä. Lounais-Aasiassa lajia tavataan Kyproksella, Etelä-Turkissa, Länsi-Syyriassa, Libanonissa, Israelissa, Länsi-Jordaniassa, läntisessä Saudi-Arabiassa ja Jemenin pohjoisosissa.[3]
Välimerenkameleontti viettää suurimman osan ajastaan puissa tai pensaissa. Se viihtyy useissa erilaisissa ympäristöissä, kuten metsissä, viljelmillä, puutarhoissa ja pensaikkomailla.[2]
Välimerenkameleontit parittelevat kesän loppupuolella heinäkuun ja syyskuun välisenä aikana. Tänä aikana urokset pyrkivät suojelemaan omaa aluettaan ja naaraita muilta uroksilta. Naaraat munivat kesän lopulla tai syksyn alulla ja hautaavat munat maahan. Kerralla ne munivat 5-45 munaa. Munien kuoriutumiseen menee 10-12 kuukautta ja poikaset ilmestyvät tavallisesti seuraavan vuoden elo- ja marraskuun välillä. Urokset ja naaraat tulevat sukukypsiksi yhden vuoden ikään mennessä.[2]
Kameleontit syövät useita eri hyönteisiä, kuten kärpäsiä, ampiaisia, heinäsirkkoja ja muurahaisia. Joidenkin yksilöiden on havaittu syövän myös hämähäkkejä ja hedelmiä. Kameleontti liikkuu hitaasti ja odottaa saaliin tulevan sen lähelle saaliin jahtaamisen sijaan. Saaliinsa se nappaa pitkällä tahmealla kielellään. Aikuiset yksilöt saattavat syödä nuorempia yksilöitä ja nuoremmat piiloutuvat vanhemman kameleontin kohdatessaan.[2]
Välimerenkameleontin saalistajia ovat käärmeet ja kesykissat. Uhattuna se pysähtyy paikoilleen, ottaa uhkaavan asennon, pakenee suojaan tai pudottautuu maahan. Se saattaa myös yrittää naamioida itsensä vaihtamalla väritystään. Kameleontti vaihtaa väriään naamioitumisen ohella myös hallitakseen ruumiinlämpöään, urosten välisissä kiistoissa ja naaraiden houkuttelemiseksi.[2]
Välimerenkameleontti (Chamaeleo chamaeleon), vanhalta nimeltään euroopankameleontti, on Välimeren alueella Pohjois-Afrikassa, Lounais-Aasiassa ja Etelä-Euroopassa tavattava kameleonttilaji. Laji on kaikista kameleonttilajeista laajimmalle levinnyt.
Chamaeleo chamaeleon
Chamaeleo chamaeleon, le Caméléon commun, est une espèce de sauriens de la famille des Chamaeleonidae[1].
Selon Reptarium Reptile Database (21 mai 2013)[2], cette espèce est autochtone en Afrique du Nord (au Maroc, en Algérie, en Tunisie, en Libye et en Égypte), au Proche-Orient (en Palestine, au Liban, en Syrie, dans le sud de la Turquie, en Irak, en Iran, en Jordanie, en Arabie saoudite et au Yémen) et dans certains pays du sud de l'Europe (sud du Portugal, sud de l'Espagne, à Malte, en Grèce (Crète) et à Chypre). En Italie, l'espèce est présente dans le Sud de la Calabre, où elle est allochtone[3]. Son statut en Sicile est quelque peu incertain : bien que ce caméléon ait longtemps été cité dans les faunes siciliennes, où il a un temps été introduit et noté sur l'île dès 1832, il semble ne pas avoir perduré, et seuls quelques signalements sporadiques sont recensés vers la fin du XXe siècle[4].
C'est un reptile diurne et arboricole, qui chasse divers insectes et arthropodes.
Il possède des chromatophores ce qui lui permet de changer de couleurs.
Selon Reptarium Reptile Database (21 mai 2013)[2] :
Les sous-espèces Chamaeleo chamaeleon arabicus et Chamaeleo chamaeleon zeylanicus ont été élevées au rang d'espèce. La sous-espèce Chamaeleo chamaeleon calcarifer est maintenant une sous-espèce de Chamaeleo calyptratus sous le nom de Chamaeleo calyptratus calcarifer[1].
Le caméléon commun (Chamaeleo chamaeleon) est protégé par la Convention de Berne en Europe où il est présent dans le sud du Portugal (Algarve) et de l'Espagne (Andalousie), en Sicile, à Malte, en Crète… Sa capture, sa détention, son transport et donc toutes les formes d'élevage et de commercialisation sont interdits. Beaucoup de touristes les achètent dans les souks au Maroc, Tunisie ou encore en Algérie, à bas prix. Ils les ramènent ensuite de manière illégale en Europe, dans leurs valises, mais, en raison du froid et de la difficulté à les nourrir, très peu survivent au-delà de quelques jours. Même pour des professionnels ayant les certificats de capacité (vivariums, zoos), cette espèce est difficile à maintenir et reproduire en captivité.
Chamaeleo chamaeleon
Chamaeleo chamaeleon, le Caméléon commun, est une espèce de sauriens de la famille des Chamaeleonidae.
Chamaeleo chamaeleon, coñecido vulgarmente como camaleón común, é unha especie de réptil da orde dos escamosos, suborde dos lacertilios, infraorde dos iguanios, familia dos camaleónidos e subfamilia dos camaleoninos. É a especie tipo da familia e a subfamilia citadas.
Xunto co camaleón africano, C. africanus, é unha das dúas únicas especies existentes de camaleónidos cunha área de dispersión que se estende a Europa.
A especie foi descrita en 1758 por Linnaeus, na 10ª edición do seu Systema Naturae, baixo o nome de Lacerta chamaeleon.[2]
En 1768 o médico e naturalista austriaco Josephus Nicolaus Laurenti incluíuna dentro do xénero Chamaeleo, descrito por este autor nese mesmo ano, co nome de Chamaeleo parisiensium.[3] Máis tarde, polo principio de antigüidade das leis de nomenclatura zoolóxica, foi reclasificado co nome actual.
Tanto o nome xenérico como o específico derivan do latín chămaelĕōn,[4] tirado do grego antigo χαμαιλέων chamailéōn,[4][5] voz formada polos elementos χαμαί chamaí, "en terra", "polo chan", e λέων léōv, "león".[5] Literalmente: "león da terra".
Ademaais do nome actualmente válido, a especie coñceuse, entre outros, polo sinónimos seguintes:[6]
Na actualidade recoñécense, dentro da especie, as catro seguintes subespecies:[6]
O camaleón común, como outros membros da súa familia, vive en hábitats arbóreos movéndose nas árbores e nos arbustos cos seus pés, provistos de cinco dedos, unidos en grupos de dous ou tres a cada lado, para agarrarse ás pólas; tamén utiliza a súa cola prénsil para manter o equilibrio e a estabilidade.[7]
Os camaleóns comúns, como todas as especie do seu xénro, distínguense polos seus pés zigodáctilos, as súas longas linguas, moi modificadas, rapidamente protráctiles (que poden proxectarse moito cara a fóra da boca)[8] e a súa marcha balanceándose,[9] e unha cola prénsil. Os ollos poden moverse independentemente o un do outro, pero para apuntar a unha presa, céntranse cara a adiante en coordinación, permitindo unha visión estereoscópica ao animal.
Os seus movementos adoitan seren pausados, a miúdo cun lixeiro movemento de balanceo para evitar ser detectado polos seus depredadores. Porén, o animal pode moverse máis rapidamente cando está involucrado nunha disputa territorial. Polo xeral, son animais solitarios que manteñen un territorio e só toleran membros do sexo oposto durante a temporada de apareamento.[7]
A lonxitud media do camaleón común macho é de 20 a 40 cm; as femias adoitan seren notabelalmente máis grandes. A súa coloración é variábel, entre amarela/marrón, verde e marrón escura. Calquera que sea aa cor de fondo, presenta dúas liñas de cor clara ao longo dos flancos. Presentan unha pequena barba de escamas e algunhas outras pequenas escamas duras na parte superior das costas.[7]
Moitos supoñen que os cambios de cor experimentados polo camaleón son o resultado do sue intento de camuflarse, cando en realidade cambia a súa cor como resposta aos estímulos de luz e temperatura, e como unha expresión das súas emocións. A miúdo, cando o atrapan para a súa análise, pode volverse de cor máis escuro. A súa coloración tamén é importantes para a comunicación entre especies, especialmente durante a temporada de apareamento.[7]
O camaleón común é basicamente insectívoro, capturando insectos sixilosamente coa rápida proxección da súa longa lingua protráctil, que tene unha expansión terminal pegañenta que agarra e se adhire á súa presa. Sábese que os adultos comen camaleóns xoves e se observou que tamén comen froitos (probalelmente como fonte de auga).[7]
O camaleón común é sexualmente maduro cando teñen un ano de idade. As femias fan unha niñada cada ano. As femias máis grandes poñen máis ovos, e son máis atractivas para os machos, que pelearán entre eles por unha destas femias. A temporada de apareamento vai desde mediados de xullo até mediados de setembro. Para reproduciese os animais descenden a niveis máis baixos de vexetación, ou mesmo ao solo, para buscaren parella. Os ovos póñense no solo e tardan de 10 a 12 meses en incubarse. Os animais adultos, especialmente os machos, comerán as crías que encontren cerca.[7]
Esta especie é autóctona do norte de África (Marrocos, Alxeria, Tunisia, Libia e Exipto),[10] no Cercano Oriente (Israel, Líbano, Siria, sur de Turquía, Iraq, Irán, Xordania, Arabia Saudita e Iemen) e nalgúns países do sur de Europa (sur de Portugal e de España),[11][12] Grecia (Creta, Samos) e Chipre.[6]
Na península Itálica está presente no sur da Calabria, onde é alóctona.[6][13]
O seu status en Sicilia é algo incerto: aínda que este camaleón citouse durante moito tempo na fauna siciliana, onde se introduciu e rexistrou na illa desde 1832, parece non ter durado, e só informes esporádicos citárona contra o final do século XX.[14]
Introduciduse con éxito noutras illas gregas, Canarias e Malta.
Os seus hábitats naturais son os bosques temperados e as zonas de vexetación arbustiva de tipo mediterráneo, plantacións e xardíns rurais.[1]
Cómpre destacar que o camaleón común é o único réptil europeo con hábitos arborícolas.[15][16]
A diferenza do que ocorre no norte de África, a maior parte da área ocupada por C. chamaeleon na península Ibérica coincide con áreas sometidas a un forte impacto humano. Nalgúns casos, as maiores densidades desta especie encóntranse en hortos e pequenos cultivos, onde os campesiños consideran beneficiosa a súa presenza e trasladan activamente exemplares dun sitio a outro no seu proveito. Este, por exemplo, foi a orixe das poboacións que existiron no sur de Doñana onde, a mediados do século XX, os poboadores das cabanas das Marismillas traían regularmente camaleóns desde a outra baira do río Guadalquivir para liberalos nos seus hortos, nun intento de controlar posíbeis pragas de insectos. Noutros casos, as poboacións de C. chameleon concéntranse en zonas urbanizadas asociadas ao turismo de praia, onde con frecuencia son capturados e mantidos en catividade, non sendo raro que cando os veraneantes volven ás súas localidades de residencia habitual leven consigo algún exemplar, converténdose entón nun vector efectivo de dispersión.[17]
Chamaeleo chamaeleon está ameazado localmente pola perda de hábitat debido á urbanización e o desenvolvemento de instalaciónes turísticas, a intensificación das actividades agrícolads, a depredación por animais domésticos, as mortes accidentais nas estradas e a recolección ilegal de animais. Poden usarse para remedios ou como talismáns no norte de África (non en Exipto). Captúranse animais ilegalmente para o mercado internacional de mascotas, que se ofrecen aos turistas nos mercados locais. En Turquía, os incendios forestais tamén son unha ameaza.[1]
O camalón común está incluido no Anexo II do Convenio de Berna para aconservación da vida silvestre e do medio natural de Europa (1979), e no Apéndice II da CITES. A súa área de dispersión inclúe moitas zonas protegidas, especialmente en Marrocos. En España creáronse barreiras nun intento de previr a mortalidade nas estradas.[1]
A Unión Internacional para a Conservación da Natureza e dos Recursos Naturais (UICN), tendo en conta que a área de distribución desta especie é moi ampla, que tolera relativamente ben a modificación do seu hábitat, que se presume que a súa poboación é grande, e que é pouco probábel que diminúa o suficientemente rápido como para situala nunha categoría ameazada, cualifica o seu status como LC (pouco preocupante).[1]
Chamaeleo chamaeleon, coñecido vulgarmente como camaleón común, é unha especie de réptil da orde dos escamosos, suborde dos lacertilios, infraorde dos iguanios, familia dos camaleónidos e subfamilia dos camaleoninos. É a especie tipo da familia e a subfamilia citadas.
Xunto co camaleón africano, C. africanus, é unha das dúas únicas especies existentes de camaleónidos cunha área de dispersión que se estende a Europa.
Il camaleonte mediterraneo (Chamaeleo chamaeleon Linneus, 1758) è un sauro della famiglia Chamaeleonidae.[2]
Il camaleonte comune è inconfondibile nella stragrande maggioranza del suo areale. Il colore della sua pelle è determinato dall'ambiente e dalla temperatura circostanti ed è capace di improvvisi mutamenti. Generalmente è verde, più chiaro la notte. Trascorre gran parte del suo tempo arrampicandosi sui cespugli, aggrappandosi ai rami con la coda e con le zampe modificate (le dita di ciascuna zampa sono formate da due artigli prensili). Misura da 9 a 17 cm, più 12-14 di coda. Il maschio è poco più grosso della femmina. Quest'ultima depone nella tarda estate 30-40 uova, che si schiuderanno la successiva primavera. Vive fino a 20 anni, il record in cattività è 22 anni, ma in genere vive 12-13 anni[3].
Prevalentemente insettivoro, caccia farfalle, zanzare, libellule e cavallette. Talvolta si nutre anche di ragni, scorpioni e di altri aracnidi. I maschi più grandi cacciano però anche piccoli vertebrati, quali sauri, topi e giovani uccelli[4]. La preda è puntata da lontano, catturata con la lingua viscosa e ingoiata intera.
Il camaleonte mediterraneo è presente in Europa meridionale (Spagna, Portogallo, Italia e Grecia), in Nord Africa (aree costiere del Sahara occidentale, Marocco, Algeria, Tunisia, Libia ed Egitto) e Asia sud-occidentale (Turchia meridionale, Siria, Libano, Israele, Giordania, Arabia saudita e Yemen).[1]
Presente a Malta, in alcune isole greche (Creta, Samos e Chios), e nella parte meridionale della penisola iberica.[1] In Italia alcune sporadiche segnalazioni sono pervenute in passato dalla Sicilia[5] ma si tratta di introduzioni accidentali di esemplari nordafricani: una recente revisione colloca C. chamaleon tra le specie la cui presenza in Sicilia non è confermata[6]. Più recentemente popolazioni acclimatate sono state segnalate in Puglia[7] e Calabria[8]; entrambe le popolazioni sono il frutto di relativamente recenti reintroduzioni (rispettivamente dalla Tunisia e da Israele)[9].
Sono state descritte 4 sottospecie:[2]
Sono presenti variazioni di colore e dimensione tra le popolazioni. Ad esempio, gli individui di Israele sono i più piccoli, mentre i più grandi vivono in Tunisia e Algeria.[10]
Il camaleonte comune è un animale molto diffuso in terrari e simili. Tuttavia, ora è protetto dalla CITES, e, per quanto riguarda l'Italia, ne è vietata l'importrazione da paesi nordafricani e vicinorientali, così come da Grecia e Spagna. In pratica, si possono allevare solo esemplari provenienti da allevamenti.
Dopo l'acquisto, bisogna registrare il nuovo nato su un apposito registro consegnato con l'animale.[11]. Ogni tanto, degli ispettori passeranno a controllare che il numero di animali dichiarati sul registro equivalga a quello degli animali realmente posseduti.
Il camaleonte mediterraneo (Chamaeleo chamaeleon Linneus, 1758) è un sauro della famiglia Chamaeleonidae.
Vanlig kameleon er en kameleonart som er utbredt i de varmeste delene av middelhavsområdet.
Denne arten kan bli opptil 30 cm lang hvis en tar med halen. I likhet med andre kameleoner, er den flatklemt fra siden, og har gripehale og utstående øyne. Fargen varierer mye, og kan skifte raskt. Grønt er den vanligste fargen, men vanlig kameleon kan også være nesten svart, brun, grå, eller ganske lys. Ofte har den forskjellige mønstre med mørke, hvite eller oransje flekker. Fargeskiftene har sammenheng med kamuflasje, regulering av kroppstemperaturen, og sosialt samspill med artsfrender.
En finner som regel vanlig kameleon klatrende i busker, ofte på ganske tørre steder som furuskog, eukalyptus-plantasjer og frukthager, og sjeldnere i olivenlunder og vinmarker. Den beveger seg sakte, og sniker seg inn på byttet, som den fanger ved å skyte ut den lange tunga. De viktigste byttedyrene er insekter som fanges når de sitter i ro på vegetasjon, men den tar også små øgler og fugleunger. Vanlig kameleon kommer sjelden ned på bakken, men under egglegging må den klatre ned på marka. Når kameleonen blir skremt, blåser den seg opp ved hjelp av luftsekker i kroppen, samtidig som den åpner munnen og får en mørk farge.
Hannene har territorier som de ivrig forsvarer mot andre hanner, samtidig som de vokter på hunner som befinner seg i territoriet. Etter paring graver hunnen en 20–50 cm lang jordgang, der hun legger 5–35 egg. Etter 8–12 uker klekkes eggene, og ungene blir forplantningsdyktige på under ett år. Eggleggingen er en stor belastning, og 30–40 prosent av hunnene dør etterpå. Få kameleoner blir mer enn tre år gamle. Den korte levealderen gjør at antall individer i et område ofte skifter mye fra år til år avhengig av miljøforholdene.[1]
Vanlig kameleon forekommer naturlig i Nord-Afrika nord for Sahara, og kanskje i deler av Sørvest-Asia. Arten er innført av mennesker mange steder rundt Middelhavet, og det ser som om fønikerne var de første som begynte å spre den. Det er i mange tilfeller vanskelig å avgjøre om en populasjon er naturlig eller innført. Vanlig kameleon finnes nå på de greske øyene Kreta, Khíos og Samos, på Kypros, Malta og Kanariøyene, og i sørlige Tyrkia, Syria, Libanon, Israel, Jordan, Sinai og nordvestlige Saudi-Arabia.[2]
På Den iberiske halvøy finnes arten bare i de spanske provinsene Málaga, Cádiz og Huelva, samt i Algarve i Portugal. En molekylærgenetisk undersøkelse antyder at de iberiske kameleonene stammer fra to ulike introduksjoner. Populasjonen i Málaga er eldst, og det kan tenkes at den er naturlig.[3]
Det angis ofte at arten finnes på Sicilia, men det er ingen bekreftede funn på denne øya.[4] Enkelte kilder hevder at vanlig kameleon forekommer i Iran og Irak, men det dreier seg sannsynligvis om spekulasjoner uten grunnlag i konkrete funn. Arten er overhodet ikke nevnt i de nyeste og mest omfattende oversiktene over krypdyr i disse to landene.[5][6][7][8]
Kameleonene sørvest på den greske halvøya Peloponnes tilhører en annen art, Chamaeleo africanus.[9]
Vanlig kameleon er en kameleonart som er utbredt i de varmeste delene av middelhavsområdet.
Denne arten kan bli opptil 30 cm lang hvis en tar med halen. I likhet med andre kameleoner, er den flatklemt fra siden, og har gripehale og utstående øyne. Fargen varierer mye, og kan skifte raskt. Grønt er den vanligste fargen, men vanlig kameleon kan også være nesten svart, brun, grå, eller ganske lys. Ofte har den forskjellige mønstre med mørke, hvite eller oransje flekker. Fargeskiftene har sammenheng med kamuflasje, regulering av kroppstemperaturen, og sosialt samspill med artsfrender.
En finner som regel vanlig kameleon klatrende i busker, ofte på ganske tørre steder som furuskog, eukalyptus-plantasjer og frukthager, og sjeldnere i olivenlunder og vinmarker. Den beveger seg sakte, og sniker seg inn på byttet, som den fanger ved å skyte ut den lange tunga. De viktigste byttedyrene er insekter som fanges når de sitter i ro på vegetasjon, men den tar også små øgler og fugleunger. Vanlig kameleon kommer sjelden ned på bakken, men under egglegging må den klatre ned på marka. Når kameleonen blir skremt, blåser den seg opp ved hjelp av luftsekker i kroppen, samtidig som den åpner munnen og får en mørk farge.
Hannene har territorier som de ivrig forsvarer mot andre hanner, samtidig som de vokter på hunner som befinner seg i territoriet. Etter paring graver hunnen en 20–50 cm lang jordgang, der hun legger 5–35 egg. Etter 8–12 uker klekkes eggene, og ungene blir forplantningsdyktige på under ett år. Eggleggingen er en stor belastning, og 30–40 prosent av hunnene dør etterpå. Få kameleoner blir mer enn tre år gamle. Den korte levealderen gjør at antall individer i et område ofte skifter mye fra år til år avhengig av miljøforholdene.
Vanlig kameleon forekommer naturlig i Nord-Afrika nord for Sahara, og kanskje i deler av Sørvest-Asia. Arten er innført av mennesker mange steder rundt Middelhavet, og det ser som om fønikerne var de første som begynte å spre den. Det er i mange tilfeller vanskelig å avgjøre om en populasjon er naturlig eller innført. Vanlig kameleon finnes nå på de greske øyene Kreta, Khíos og Samos, på Kypros, Malta og Kanariøyene, og i sørlige Tyrkia, Syria, Libanon, Israel, Jordan, Sinai og nordvestlige Saudi-Arabia.
På Den iberiske halvøy finnes arten bare i de spanske provinsene Málaga, Cádiz og Huelva, samt i Algarve i Portugal. En molekylærgenetisk undersøkelse antyder at de iberiske kameleonene stammer fra to ulike introduksjoner. Populasjonen i Málaga er eldst, og det kan tenkes at den er naturlig.
Det angis ofte at arten finnes på Sicilia, men det er ingen bekreftede funn på denne øya. Enkelte kilder hevder at vanlig kameleon forekommer i Iran og Irak, men det dreier seg sannsynligvis om spekulasjoner uten grunnlag i konkrete funn. Arten er overhodet ikke nevnt i de nyeste og mest omfattende oversiktene over krypdyr i disse to landene.
Kameleonene sørvest på den greske halvøya Peloponnes tilhører en annen art, Chamaeleo africanus.
Multimedia w Wikimedia Commons Kameleon pospolity, kameleon europejski (Chamaeleo chamaeleon) – gatunek jaszczurki z rodziny kameleonowatych.
Występuje w południowej Hiszpanii, na Krecie, w północnej Afryce, na Wyspach Kanaryjskich oraz w południowo-zachodniej Azji. Osiąga długość ciała 30 cm. Ubarwienie jest różnorodne, najczęściej zielone.
Gatunek jest objęty konwencją waszyngtońską CITES (załącznik II)[3].
Kameleon pospolity, kameleon europejski (Chamaeleo chamaeleon) – gatunek jaszczurki z rodziny kameleonowatych.
Występuje w południowej Hiszpanii, na Krecie, w północnej Afryce, na Wyspach Kanaryjskich oraz w południowo-zachodniej Azji. Osiąga długość ciała 30 cm. Ubarwienie jest różnorodne, najczęściej zielone.
Gatunek jest objęty konwencją waszyngtońską CITES (załącznik II).
O camaleão-comum (Chamaeleo chamaeleon), juntamente com o camaleão-africano é única espécie da família Chamaeleonidae presente na Europa.
Alimenta-se de insetos, especialmente gafanhotos.
A fêmea põe 20 a 30 ovos num buraco que escava no solo.
Estão identificadas quatro subespécies:
Pode ser encontrado no sul da Grécia (ilhas do Egeu, Creta, Chios, Samos), Malta, sul de Portugal, sul de Espanha, sudeste da Turquia, Chipre, norte de África: Marrocos, Argélia, Tunísia, Líbia, Egito, Sinai, Israel, Jordânia, Saara Ocidental, sudoeste da Arábia Saudita, Iémene, Líbano, Síria, Iraque e Irão.
O camaleão-comum (Chamaeleo chamaeleon), juntamente com o camaleão-africano é única espécie da família Chamaeleonidae presente na Europa.
Alimenta-se de insetos, especialmente gafanhotos.
A fêmea põe 20 a 30 ovos num buraco que escava no solo.
Chameleonul comun sau chameleonul mediteranean (Chamaeleo chamaeleon), împreună cu chameleonul african, C. africanus, este unul dintre cele două specii existente de Chamaleonidae cu o gamă care se extinde în Europa.
Chameleonul obișnuit, ca și alții din familia sa, se bucură de un habitat arboric, cățărându-se prin copaci și tufișuri cu picioarele care au patru degete, câte două pe fiecare parte pentru a se prinde de ramuri. De asemenea, folosește coada prehensilă pentru a menține echilibrul și stabilitatea. Mișcarea este, de obicei, lentă, adesea cu o mișcare ușoară, pentru a evita observarea de către prădători. Animalul poate să se deplaseze mai rapid atunci când este implicat într-o dispută teritorială. Sunt de obicei animale solitare care mențin un teritoriu și tolerează doar membrii de sex opus în timpul sezonului de împerechere. Lungimea medie a chameleonului comun este de la 20 la 40 cm, femelele fiind adesea substanțial mai mari decât masculii. Culoarea chameleonului comun este variabilă, între galben / maro și verde până la un brun închis. Oricare ar fi culoarea fundalului, chameleonul comun va avea două linii colorate de-a lungul laturii sale. Are o barbă mică de cântărire și niște mici cântare grele pe partea superioară a spatelui. Mulți presupun că schimbările de culoare ale chameleonului sunt rezultatul încercării sale de camuflaj, când în realitate chameleonul își schimbă culoarea ca răspuns la stimulii de lumină și temperatură și ca o expresie a emotiilor sale (cum ar fi limbajul corpului chameleon). Adesea, când este prins pentru analiză, chameleonul se poate transforma într-o culoare închisă. Culorile lor sunt, de asemenea, importante pentru comunicarea interspecies, în special în timpul sezonului de împerechere. [12]
Chameleonul comun este insectivoros, captează insectele prin stealth și extinderea rapidă a limbii sale lungi, care are un tampon terminal care prindă și aderă la prada. Adulții sunt cunoscuți că mănâncă tinere de cămăși și că au fost observate că mănâncă fructe. [12]
Chameleonul obișnuit este matur sexual în decurs de un an, iar femelele produc o ambreiaj de ouă pe an. Femelele mai mari produc mai multe ouă și sunt mai atractive pentru bărbații care se vor lupta cu o femeie. Sezonul de împerechere pentru chameleonul comun este de la jumătatea lunii iulie până la jumătatea lunii septembrie.Animalele coboară spre scăderea nivelurilor de vegetație sau la sol pentru a căuta un partener. Ouăle sunt puse în sol și se iau timp de 10-12 luni pentru a se incuba. Animalele adulte, în special bărbații, vor mânca tineri pe care îi întâlnesc. [12]
În Europa, este doar autohtonă pentru Peninsula Iberică: sudul Spaniei și Portugalia, [13][14] Cipru și insula grecească Creta. Cu toate acestea, a fost introdusă cu succes în alte insule grecești, în insulele Canare și în Malta. Specia a fost introdusă în Sicilia la începutul secolului al XIX-lea, dar prezența actuală nu a fost confirmată. O populație mică introdusă este prezentă în Apulia, în sud-estul Italiei. În Africa de Nord șiOrientul Mijlociu apare în Maroc, Algeria,Tunisia,Libia,Egipt, [15] Israel, Palestina, Iordania, Sahara Occidentală, Arabia Saudită, Yemen, Turcia, Liban, Siria, Irak și Iran. În Grecia, specia se găsește acum numai pe insula Samos, dispărând din celelalte insule în ultimii ani. Eforturile de conservare pe Samos sunt conduse de Institutul de Arhipelaguri de Biologie Marină pentru conservarea populațiilor rămase, însă specia nu este în prezent evaluată în lista redusă IUCN.
Principalele amenințări la adresa chameleonului comun sunt pierderea habitatului prin intervenția umană și capturarea pentru comerțul cu animale de companie (atât ilegale cât și juridice, în funcție de țară). Mulți mor de stres sau de depresie la capturarea înainte de a ajunge la destinația dorită; capturarea din sălbăticie este adesea cea mai dăunătoare amenințare la adresa speciei. Specia este, de asemenea, extrem de teritorială, iar pierderea habitatului a provocat tulpini în găsirea unor medii adecvate de cuibărit, deoarece bărbații adulți au fost cunoscuți pentru a ataca și mânca tineri care intră în domeniile lor.
Această specie cuprinde următoarele subspecii:[16]
_2.jpg)
|access-date= (ajutor)Mentenanță CS1: Nume multiple: lista autorilor (link) Eroare la citare: Eticheta cu numele „source” definită în nu este utilizată în textul anterior.
.png){kind=small}
Acest articol referitor la o reptilă este un ciot. Puteți ajuta Wikipedia prin completarea sa. Chameleonul comun sau chameleonul mediteranean (Chamaeleo chamaeleon), împreună cu chameleonul african, C. africanus, este unul dintre cele două specii existente de Chamaleonidae cu o gamă care se extinde în Europa.
Bayağı bukalemun (Chamaeleo chamaeleon), Squamata takımının bukalemun familyasına ait bir sürüngen türü.
Vücut boyu 30 cm kadar olan değişik görünüşlü bir kertenkele türüdür. Başın üst tarafından miğfer şeklinde bir çıkıntı vardır ve vücut yanlardan basıktır. Sırt ortasında büyük pullardan meydan gelen boyuna bir sırt çıkıntısı mevcutur. parmakların ikisi bir, üçü bir arada birleşmiştir. Bu nedenle ayaklar yürümeden çok, yakalamaya yönelik bir şekil almıştır.
Gözleri teleskop şeklinde, ortası delik tek göz kapağı vardır. Her göz aynı anda değişik yerlere bakabilir. Kuyrukları sarılıcı tiptedir. Renklerini değiştirebilirler.Hızlı renk değiştirebilen bu kertenkeleler olarak bilinirler. Bundan dolayı belirgin bir renkleri yok. Renklerini bulundukları ortama göre, ışık ve sıcaklığın durumuna göre ya da çiftleşme zamanlarında kur yapmak için değiştirebilirler. Hızlı renk değiştirme özelliği, derilerinde bulunan melanin denilen boya maddesi sayesinde. Bu boya maddesi melanafor denilen hücrelerden yukarda belirttiğimiz nedenlerden dolayı hücre içinde bir araya toplanırsa renk açılır, dağılırsa renk koyulaşır. Sırt zemini üzerinde daha koyu tonlarda leke yahut şeritler bulunur. Karın altında anüse kadar uzanan sarımsı çizgi renk değişimine uğramaz. Kış uykusuna yatmazlar ama hareketleri çok yavaşlar.
Ağaçlarda yaşar. Yakalayıcı ayakları ve sarılıcı kuyruk ile dallara sıkıcı tutunur ve ağır fakat rahat hareket eder. Ortama uygun renk değiştirdiğinden, bulunduğu bitki üzerinde fark edilmesi zordur. Durduğu yerde dilini 10 cm kadar ileriye fırlatarak avlarını yaklar. Besinlerini böcek türleri teşkil eder. Dilin böceği yakalayıp geri çekmesi 0.1 sn kadar sürer.Dilleri ağız içinde özel bir yerde kat kat kıvrılmış biçimde durur ve uçları yapışkandır. Deniz seviyesinden 700 m yüksekliklerde görülür
Çiftleşme yazın ortalarında başlar. Sonbaharda yumurtlamaya başlayan dişiler bir defada 6-40 kadar yumurta bırakabilirler. Yumurtalarını yumuşak toprak açtıkları 10 cm derinliğindeki çukurlara bırakırlar.
Türkiye`de kuzeyde İzmir`den güneye doğru Ege sahilleri ile bütün Akdeniz sahil bölgesinsinde yayılmıştır.
Bayağı bukalemun (Chamaeleo chamaeleon), Squamata takımının bukalemun familyasına ait bir sürüngen türü.
Tắc kè hoa châu Âu, con gọi là Tắc kè hoa Địa Trung Hải, tên khoa học Chamaeleo chamaeleonis, là một loài tắc kè hoa châu Âu.
Loài này có thân dài từ 20–40 cm, con cái lớn hơn con đực. Chúng có thể thay đổi màu sa theo nhiệt độ và ánh sáng và biểu lộ cảm xúc của nó.
Có 4 phân loài:
Tại châu Âu: Nam bộ Hy Lạp (các đảo Aegea, Crete, Chios, Samos), Malta, phía Nam Bồ Đào Nha, phía Nam Tây Ban Nha, Cộng hòa Síp. Tại Bắc Phi và Trung Đông: Maroc, Algérie, Tunisia, Libya, Ai Cập, Israel, Palestine, Jordan, Tây Sahara, Ả Rập Xê Út, Yemen, Liban, Syria, Iraq, Iran.
Bài viết liên quan đến bộ bò sát có vảy này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Tắc kè hoa châu Âu, con gọi là Tắc kè hoa Địa Trung Hải, tên khoa học Chamaeleo chamaeleonis, là một loài tắc kè hoa châu Âu.
Loài này có thân dài từ 20–40 cm, con cái lớn hơn con đực. Chúng có thể thay đổi màu sa theo nhiệt độ và ánh sáng và biểu lộ cảm xúc của nó.
地中海變色龍 （学名：Chamaeleo chamaeleon）也稱為歐洲變色龍。分布在南歐的希臘、土耳其、葡萄牙、西班牙等國，以及北非和中東的摩洛哥、埃及、西撒哈拉、葉門等等。
