Clematis lathyrifolia Bess. ex Reichb.

Clematis Erecta L., ye una especie fanerógama perteneciente a la familia de les ranunculacees.

Flores.

Ilustración de Flora Batava

Detalle

Distribución y hábitat

Ye una planta orixinal d'Europa central y oriental, n'España alcuéntrase na zona norte y centru, partíes por praderíes seques y sebes.

Descripción

Ye una planta yerbácea viviega qu'algama un metro d'altor y 75 cm de diámetru. Tarmu erecto con flores pequeñes de color blancu. La xamasca ye de color gris-verde, y floria en (xunetu a ochobre). Les pequeñes flores estrellaes alcuéntrase en panícules terminales con pétalos de 1 a 2 cm de diámetru de color blancu crema y bien fragantes. Los frutos tienen plumes bien decoratives.

Propiedaes

• Utilizada en tiempos antiguos en farmacia.
• Usada en homeopatía contra les erupciones cutanees y afecciones reumátiques.
• Utilizada como diurética y diaforética.
• Rubefaciente per vía esterna.

Taxonomía

Clematis Erecta describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 1: 544, nel añu 1753.^[1]

Citoloxía

Númberos cromosomáticos de Clematis Erecta (Fam. Ranunculaceae) y táxones infraespecificos: 2n=16^[2]

Etimoloxía

Clematis: nome xenéricu que provién del griegu klɛmətis.^[3] (klématis) "planta qu'engata".

recta: epítetu llatín que significa "erecta, ríxida".^[4]

Sinonimia

• Clematis lathyrifolia Bess. ex Reichenb.^[5]
• Clematis erecta sensu Willk.
• Clematis hispanica Mill.
• Clematis chinensis Osbeck
• Clematitis recta (L.) Moench^[6]
• Anemone recta (L.) K.Krause
• Clematis bracteosa Banks ex Steud.
• Clematis corymbosa Poir.
• Clematis tenuiflora DC.
• Clematis umbraticola Schur^[7]

Nome común

• Castellanu: centoria, clemátide Erecta, clematites, enredadera baxa, flámula de Xúpiter, flámula recta, azón, revientabuey.

Ver tamién

• Terminoloxía descriptiva de les plantes
• Cronoloxía de la botánica
• Historia de la Botánica

Referencies

Bibliografía

1. Anonymous. 1986. List-Based Rec., Soil Conserv. Serv., O.S.D.A. Database of the O.S.D.A., Beltsville.
2. Scoggan, H. J. 1978. Dicotyledoneae (Saururaceae to Violaceae). 3: 547–1115. In Fl. Canada. National Museums of Canada, Ottawa.

Enllaces esternos

• Wikimedia Commons acueye conteníu multimedia sobre Clematis recta.

Düz ağəsmə (lat. Clematis recta) — qaymaqçiçəyikimilər fəsiləsinin ağəsmə cinsinə aid bitki növü.

Təbii yayılması

Botaniki təsviri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

Plamének přímý (Clematis recta) je druh nepopínavé rostliny z rodu plamének, kvete drobnými bílými květy.

Výskyt

Roste v Evropě včetně západního Ruska. Severní hranice areálu výskytu probíhá Francii, středním Německem a jihem Polska a dále se táhne až po Moskevskou oblast v Rusku. Byl zavlečen do Severní Ameriky. Vyhledává kamenité i hlinité zásadité propustné půdy, např. vápence, opuky a vápnité spraše. Vyrůstá na výslunných stráních mezi křovinami a ve světlých listnatých hájích.

V Čechách roste v Českém středohoří, Českém krasu, dolním Povltaví, středním a východním Polabí a izolovaně v okolí Sušice. Na Moravě je k vidění na Hané v okolí Olomouce a dále se vyskytuje od moravského podhůří Českomoravské vysočiny přes Brněnskou vrchovinu, Znojemsko, Mikulovskou vrchovinu až po Bílé Karpaty.^[1]

Popis

Je to vytrvalá, opadavá, nepopínavá rostlina s přes 1 m vysokou, jemně rýhovanou, na bázi výjimečně dřevnatějící lodyhou která se nahoře větví. Lodyha, dole hladká a nahoře jemně chlupatá, je vespod porostlá nedělenými listy s širokou vejčitou čepelí 9 až 12 cm dlouhou. Střední a horní listy s řapíky 2 až 6 cm jsou lichozpeřené se 3 až 5 páry celokrajných zašpičatělých lístků srdčitě vejčitého tvaru s vyniklou žilnatinou. Lístky bývají dlouhé 3 až 6 cm a široké 2 až 4 cm, jejich řapíčky měří 1 až 4 cm, na líci jsou lístky barvy tmavě zelené a na rubu bledší.

Bílé oboupohlavné rozevřené květy mívají v průměru 3 cm. Vyrůstají na 1 až 3 cm dlouhých stopkách a bývají seskupeny do bohatých vrcholových vidlanů. Čtyři až pět bílých, volných kališních lístků má vzhled lístků korunních. Jsou úzce vejčité a bývají dlouhé do 1,5 a široké 0,5 cm. V květu je 20 až 50 tyčinek bílé barvy dosahující 2/3 délky okvětních lístků, mají tenké, čárkovité lysé nitky s malými světle žlutými prašníky. Pestíků bývá 8 až 25 a jsou dlouhé jen 5 až 8 mm. Ve květu nejsou nektarové žlázky, květy lákají opylovací hmyz na vůni pylu. Kvetou v červnu a červenci.

Lysé nebo řídce chlupaté, asi 5 mm velké nažky vejčitého tvaru mají 1 až 2 cm dlouhý pérovitý přívěsek pro snazší roznášení větrem.^[2][3][4][5]

Využití

Jeho listy obsahují ostrou látku, která způsobuje na kůži alergickou reakci podobnou popálenině, při vnitřním použití poškozuje žaludek a střeva. Po usušení rostliny se jedovatost ztrácí, v minulosti se používaly hlavně jako léku proti nemocem mužských pohlavních orgánů, v současnosti se tato droga používá jen v homeopatii. Přestože plamének přímý je prakticky celý jedovatý, k otravám pro jeho palčivou chuť nedochází.^[6]

Ohrožení

Plamének přímý roste ve volné přírodě České republiky na mnoha místech, počty jedinců na jednotlivých lokalitách jsou však malé. Pro jeho záchranu a případné zvýšení početního stavu volně rostoucích rostlin byl v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" prohlášen za ohrožený druh (C3-VU).^[7]

Odkazy

Reference

1. ↑ HRČKA, Daniel. Ohrožená pražská příroda: Plamének přímý [online]. Salvia-os.cz, rev. 11.04.2013 [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (česky)
2. ↑ MÖLLEROVÁ, Jana. BOTANY.cz: Plamének přímý [online]. BOTANY.cz, rev. 11.12.2007 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
3. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Plamének přímý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2010-11-30]. S. 35. Dostupné online. (česky)
4. ↑ Dendrologie.cz: Plamének přímý [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
5. ↑ Flora of North America: Clematis recta [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
6. ↑ Léčivé rostliny:Plamének přímý [online]. Health Communication s. r. o., Praha 5 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
7. ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plamének přímý ve Wikimedia Commons
• Galerie plamének přímý ve Wikimedia Commons

Hvid staudeklematis (Clematis recta) er en buskformet staude med en opstigende til opret eller let slyngende vækst. Blomsterne har en fin duft. Hele planten er giftig, og saften kan fremkalde brandsårsagtige skader på huden.

Beskrivelse

Stænglerne er furede, svagt hårede og rødligt anløbne. Bladene er modsatte og uligefinnede med ægformede småblade. Bladrandene er hele, og oversiden er græsgrøn, mens undersiden er lyst grågrøn. Blomstringen sker i juni-august, hvor man kan finde de talrige blomster samlet i endestillede halvskærme. De enkelte blomster har fire hvide blosterblade og mange støvdragere. Frugterne er nødder med korte, gråhvide frøhaler (griflerne).

Rodnettet er kraftigt udviklet og består af mange, grove rødder.

Højde x bredde og årlig tilvækst: 1,00 x 1,00 m (100 x 100 cm/år). Målene kan anvendes ved udplantning.

Hjemsted

Hvid staudeklematis er udbredt i Lilleasien, Kaukasus og Europa undtagen de nordlige, tempererede egne. Arten foretrækker et solåbent, tørt og kalkrigt voksested og findes derfor mest på maki, i krat og på overdrev.

I naturbeskyttelsesområdet Velká Klajdovka nær Brno i Tjekkiet findes arten på kalkbund i skovkanter og lysninger sammen med bl.a. pære, blodrød storkenæb, dansk astragel, duneg, dværgkirsebær, flerårig fladbælg, fransk rose, grenet edderkopurt, guldhårasters, hvid anemone, hvid diktam, kirsebærkornel, peberbusk, solhvirvel, Stipa joannis (en art af fjergræs), storblomstret brunelle, tarmvridrøn og virgilasters^[1]

Anvendelse

Hvid staudeklematis kan bruges som solitærstaude eller sammen med f.eks. græsser og kalkbundsplanter på tørre, varme skråninger. Den kan også bruges i stenbedet eller i krukker og kummer.

Portal:Botanik

Note

Pensaskärhö (Clematis recta) on Etelä-Euroopassa alkuperäisenä kasvava kärhöjen sukuun kuuluva monivuotinen leinikkikasvi. Sitä viljellään koristekasvina.^[1]

Ulkonäkö ja koko

Pensaskärhö kasvaa 1–1,5 metriä korkeaksi. Kasvutavaltaan se poikkeaa monista muista kärhöistä, sillä se ei kasva kiipeilevänä köynnöksenä vaan pystynä ja pensasmaisena. Kasvin varsi on ruohomainen, jäykkä ja ontto, vain tyveltä vähän puutunut. Lehdet koostuvat suikeista ehytlaitaisista lehdyköistä. Huiskilomaiset kukinnot kasvavat haarojen kärkiin. Pensaskärhön kukat ovat tuoksuvat ja väriltään maidonvalkoiset. Kehälehdet ovat 8–15 millimetriä pitkät, terälehtiä ei ole. Hedelmänä on kalju pähkylä.^[1]

Lähteet

Prosty pryšćenc (Clematis recta) je rostlina ze swójby maslenkowych rostlinow (Ranunculaceae).

Wopis

Prosty pryšćenc je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 50 hač 150 cm.

Stolpik je zwjetša njewodrjewjeny, hranity a dudławy.

Łopjena

Łopjena su njeporowje pjerite z pjeć, sydom abo dźesać dołho stołpikatymi, jejkojtymi, wótrymi łopješkami. Łopency su cyłokromne a módrozelene.

Kćenja

Kćěje wot (meje) junija hač julija. Mnoholičbne, běłe kćenja steja w kwětnistwach na kóncach zrunanych, dudławych stołpikow. Štyri kćenjowe łopjena su běłe, jenož na kromje husto pjelsćojće kosmate.

Maćizny

Wutk čerstwych rostlinow wobsahuje wótry protoanemonin, kotryž kožu jara sylnje dražni.

Stejnišćo

Rosće w ćopłych kerčinatych lěsach a swětłych kerčinach. Preferuje w lěće ćopłe, wapnite pódy.

Rozšěrjenje

Rostlina je w južnej Němskej, Durinskej, južnych Alpach a Pyrenejach, w južnej a wuchodnej Europje rozšěrjena.

Nóžki

1. ↑ Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 377.
2. ↑ W internetowym słowniku: Waldrebe

Žórła

• Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 32 (němsce)
• Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 112 (němsce)
• Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
• Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
• Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
• Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Augstais mežvītenis (latīņu: clematis recta; angļu: erect clematis, krievu: ломонос прямой) ir daudzgadīgs Gundegu dzimtas puskrūms.

Raksturojums

Augums liels, līdz 1,5 m. Stumbrs stāvs, stipri zarojas, augšdaļā ar īsiem matiņiem . Lapas nepāra plūksnaini saliktas. Ziedi balti, sakārtoti plašā skarveida ziedkopā stumbra vai zara galā. Zied jūnija beigās, jūlijā. Auglis — sēklenis.

Izplatība

Suga sastopama Eiropas dienvidu, dienvidaustrumu daļā. Latvijā savvaļā ir izplatīts reti. Aug skrajos mežos, mežmalās, siltās un saulainās vietās.

Izmantošana

Audzē kā dekoratīvu augu.

Powojnik prosty (Clematis recta) – gatunek rośliny z rodziny jaskrowatych (Ranunculaceae). Występuje w zachodniej Azji (Azerbejdżan i Kaukaz Południowy) oraz we wschodniej, środkowej i południowej Europie^[2]. W Polsce jest rzadki, występuje nad dolną Wisłą^[3].

Morfologia

Łodyga

Wzniesiona lub ze słabą tendencją do pięcia się. Osiąga 1 m wysokości.

Liście

Naprzeciwległe, nieparzystopierzaste, całobrzegie, o ogonkach często poskręcanych.

Kwiaty

Koloru kremowobiałego, małe o średnicy ok. 1,5 cm, zebrane są w szczytowe wielokwiatowe nibybaldachy, pachnące. Kwitnie w okresie od lipca do sierpnia.

Owoce

Niełupka z wydłużonym piórkowatym dzióbkiem.

Morfologia

Biologia i ekologia

Bylina, hemikryptofit. Kwitnie w okresie od lipca do sierpnia. Rośnie na łąkach, skarpach, w zaroślach. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla All. Geranion sanguinei^[4]. Cała roślina jest lekko trująca, przy doustnym spożyciu powoduje biegunkę, skurcze, paraliże i podrażnienia skóry^[5]. Po wysuszeniu traci trujące własności^[5]. Liczba chromosomów 2n = 16^[3].

Zastosowanie

• Roślina lecznicza: Dawniej stosowana w medycynie ludowej. Surowiec zielarski: ziele (Herba Clematitis), zawiera glikozyd ranunkulinę i saponiny^[6]. W medycynie ludowej używano go przy różnych chorobach skóry, m.in. przy egzemie i liszajach, obecnie jest bardzo rzadko stosowany^[6].

Zagrożenia i ochrona

Gatunek umieszczony na polskiej czerwonej liście w kategorii NT (gatunek bliski zagrożenia)^[7].

Przypisy

Styvklematis (Clematis recta) är en art i familjen ranunkelväxter från centrala, södra och östra Europa.

Synonymer

• Clematis chinensis Osbeck
• Clematis erecta All.
• Clematis hispanica Mill.
• Clematis lathyrifolia Besser ex Rchb.
• Clematis recta var. hispanica (Mill.) Pau
• Clematis recta var. humillis Colmeiro
• Clematis recta var. lathyrifolia Pau
• Clematis recta var. vincetoxifolia Pau
• Clematis recta var. virginiana Pau
• Clematis recta proles lathyrifolia (Besser ex Rchb.) Bonnier
• Clematitis recta (L.) Moench

Трав'яниста рослина заввишки 50–100(150) см. Листки перисті, з великими частками, 3–5 см завдовжки. Квітки білі, 8–10(12) мм довжиною^[2].

Поширення

Поширений у помірній Європі й Кавказу (Азербайджан, Грузія)^[3].

В Україні вид зростає в лісах, на узліссях, у чагарниках — у лісових р-нах і Лісостепу, звичайний; в Степу, в північних р-нах^[2].

Примітки

Clematis recta là một loài thực vật có hoa trong họ Mao lương. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.^[1]

Hình ảnh

Chú thích

Liên kết ngoài

• Phương tiện liên quan tới Clematis recta tại Wikimedia Commons
• Dữ liệu liên quan tới Clematis recta tại Wikispecies
• Vườn thực vật hoàng gia Kew; Đại học Harvard; Australian Plant Name Index (biên tập). “Clematis recta”. International Plant Names Index. Truy cập ngày 13 tháng 6 năm 2013.

Bài viết về chủ đề tông mao lương Anemoneae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.

• x
• t
• s

• 1 Распространение и экология
• 2 Ботаническое описание
• 3 Таксономия
  • 3.1 Синонимика
• 4 Примечания
• 5 Литература