dcsimg
Sivun Paroninkarrookävykki kuva
Life » » Archaeplastida » » Gymnosperms » » Zamiaceae »

Paroninkarrookävykki

Encephalartos altensteinii Lehm.

Biology ( englanti )

tarjonnut Arkive
Cycads are long-lived, slow-growing plants that bear their reproductive organs in cones on separate plants, with male cycads bearing cones that contain pollen, and female cycads producing cones that contain ovules that later become seeds (4) (5) (6). There is no way of determining the sex of a cycad until it begins to produce its first cone (6). For a long time cycads were thought, like cone-producing conifers, to be entirely wind pollinated (7). However, studies now suggest that the vast majority, if not all cycads, are actually pollinated by insects or more specifically weevils (5) (6) (7). To attract pollinators, male and female cones produce powerful odours, usually in the early morning or evening (6). Travelling between the sexes, the weevils pollinate the plants by inadvertently transferring pollen from the male cones to the receptive ovules of the female cones (6) (8). The seeds produced by cycads are large and have a fleshy outer coat, but are relatively short-lived and vulnerable to desiccation (5). The fleshy red seeds of the Eastern Cape giant cycad are known to attract the Knysna turaco and trumpeter hornbill (9). Consuming the seeds, the birds digest the outer coat but subsequently regurgitate the unpalatable seed. If the seeds are discarded in a hospitable environment, there is a relatively good chance they will germinate and grow into a mature plant (5) (9).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Conservation ( englanti )

tarjonnut Arkive
There are no specific conservation measures in place for the Eastern Cape giant cycad, but it is listed on Appendix I of CITES, which permits trade only under exceptional circumstances (3).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Description ( englanti )

tarjonnut Arkive
In a conservatory at Kew Royal Botanic Gardens lives one of world's oldest pot plants, an Eastern Cape giant cycad collected in South Africa in the early 1770s (4). This popular ornamental species has a tall, stout stem, topped with a dense, upright crown of bright-green palm-like leaves up to 2.5 metres in length (2). Although woody in appearance, the stem is mostly comprised of soft, pithy storage tissue protected by a solid layer of old leaf bases (5) (6). Initially, the single stem is erect, but over time it usually begins to recline at an angle, and may sucker from the base to form a clump of multiple stems (2) (5). The sexes are borne on separate plants, as indicated at reproductive maturity by the presence of two to five male or female cones on each stem (5) (6). The large, yellowish green female cones are egg-shaped, almost resembling a pineapple, while the similarly coloured, but smaller, male cones are cylindrical (2) (5).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Habitat ( englanti )

tarjonnut Arkive
Found near the coast in habitat ranging from open shrubland on steep rocky slopes to closed evergreen forest in valleys (1).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Range ( englanti )

tarjonnut Arkive
The Eastern Cape giant cycad is widely distributed in the Eastern Cape and south-western KwaZulu-Natal, South Africa (1).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Status ( englanti )

tarjonnut Arkive
Classified as Vulnerable (VU) on the IUCN Red List (1) and listed on Appendix I of CITES (3).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Threats ( englanti )

tarjonnut Arkive
Although land clearance has claimed hundreds of Eastern Cape giant cycads, and numerous plants have been taken from the wild to sustain nurseries, this species remains common throughout its range (6).
lisenssi
cc-by-nc-sa-3.0
tekijänoikeus
Wildscreen
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
Arkive

Oos-Kaapse reusebroodboom ( afrikaans )

tarjonnut wikipedia AF

Die Oos-Kaapse reusebroodboom (Encephalartos altensteinii) kom hoofsaaklik langs die kus voor vanaf Port Elizabeth ooswaarts. Dit kan ook moontlik in KwaZulu-Natal groei.

Dit is een van die grootste broodbome en kan tot 4 m hoog en die blare tot 3,5 m lank word. Die sade is rooi, ovaalvormig en ongeveer 2,3 cm lank. Dit word deur die IUBN geklassifiseer as 'n kwesbare spesie. Die boom lyk baie soos die reusebroodboom.

Sien ook

Bron

Wiki letter w.svg Hierdie artikel is ’n saadjie. Voel vry om Wikipedia te help deur dit uit te brei.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia skrywers en redakteurs
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AF

Oos-Kaapse reusebroodboom: Brief Summary ( afrikaans )

tarjonnut wikipedia AF

Die Oos-Kaapse reusebroodboom (Encephalartos altensteinii) kom hoofsaaklik langs die kus voor vanaf Port Elizabeth ooswaarts. Dit kan ook moontlik in KwaZulu-Natal groei.

Dit is een van die grootste broodbome en kan tot 4 m hoog en die blare tot 3,5 m lank word. Die sade is rooi, ovaalvormig en ongeveer 2,3 cm lank. Dit word deur die IUBN geklassifiseer as 'n kwesbare spesie. Die boom lyk baie soos die reusebroodboom.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia skrywers en redakteurs
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AF

Encephalartos altensteinii ( valencia )

tarjonnut wikipedia CA

Encephalartos altensteinii és una espècie de la família de les Zamiàcies, originària de l'est de la regió de la Ciutat del Cap (Sud-àfrica). Es troba en estat vulnerable segons la UICN, ja que s'ha reduït la població en més d'un 30% (però menys del 50%) basats en la repetició de fotografies. Un gran nombre s'han vist retirats de les àrees dels boiximans de l'àrea de Tamara de la Província Oriental del Cap.[3] De totes maneres és considerat com una planta important a nivell ornamental i probablement la més comuna de les cycas cultivades. Són de vida llarga, de fàcil cultiu i ràpid creixement i es poden fer bastant grans. Les varietats del gènere més properes són E. natalensis i E. lebomboensis.

Distribució i hàbitat

Encephalartos altensteinii és endèmic de Sud-àfrica, i es troba àmpliament distribuïda a la muntanya riberenca del riu Bushman's al sud-est del Cap a la frontera sud de Kwazulu-Natal. També creix a l'interior de la regió de Komga, Kei Road i Ciutat del Rei Guillem a vessants rocoses i penya-segats exposats. Si les condicions d'estiu són càlides i fredes a l'hivern amb gelades que ocorren poques vegades algun. E. altensteinii respon bé al cultiu i es pot conrear a ple sol o ombra parcial. Aquesta espècie tolera gelades lleugeres. En el seu hàbitat natural, aquesta espècie gaudeix de precipitacions entre 800 i 1000 mm, el que indica que el reg regular d'estiu serà beneficiós.

Descripció

El cícades arbre del pa es desenvolupa en una planta mitjana a gran, productora inicialment d'un sol tronc, dret. Algunes plantes produeixen rebrots a la base del tronc que amb el temps desenvolupen a una alçada de 4-5 m. Les cícades són perennes, les fulles joves són de color verd i si creixen a l'ombra es desenvoluparà a una alçada d'3.2 m. A ple sol les fulles són més curtes. Un color de les fulles noves es produeix a la primavera, però no necessàriament cada any.[4]

Galeria

Referències

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Encephalartos altensteinii Modifica l'enllaç a Wikidata  src= Podeu veure l'entrada corresponent a aquest tàxon, clade o naturalista dins el projecte Wikispecies.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autors i editors de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CA

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( valencia )

tarjonnut wikipedia CA

Encephalartos altensteinii és una espècie de la família de les Zamiàcies, originària de l'est de la regió de la Ciutat del Cap (Sud-àfrica). Es troba en estat vulnerable segons la UICN, ja que s'ha reduït la població en més d'un 30% (però menys del 50%) basats en la repetició de fotografies. Un gran nombre s'han vist retirats de les àrees dels boiximans de l'àrea de Tamara de la Província Oriental del Cap. De totes maneres és considerat com una planta important a nivell ornamental i probablement la més comuna de les cycas cultivades. Són de vida llarga, de fàcil cultiu i ràpid creixement i es poden fer bastant grans. Les varietats del gènere més properes són E. natalensis i E. lebomboensis.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autors i editors de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CA

Píchoš Altensteinův ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ

Píchoš Altensteinův (Encephalartos altensteinii) je druh cykasu z čeledi zamiovité (Zamiaceae). Rostliny tohoto druhu byly před několika stoletími dováženy do skleníků evropské šlechty a obchodníků a cestou z Afriky sloužily jako zátěž v podpalubí lodí. Ty co přežily patří k nejstarším sbírkovým rostlinám na světě. Stovky let staré stromy tohoto cykasu lze najít v belgické Národní botanické zahradě v Meise, londýnském skleníku Kew či české Lednici. Patří současně k finančně nejcennějším rostlinám světa, jeho hodnotu zvyšuje i to, že se nejspíše řadí k těm málo rostlinám, pocházejícím přímo z přírody, nikoliv od pěstitelů.

Botanická charakteristika

 src=
Detail listu

Jedná se o středně velký cykas, který dorůstá výšky až 5 m s průměrem kmene do 35 cm. Pichlavé listy mohou být až 1,5 - 2 metry dlouhé a až 35 cm široké.

Výskyt

Pochází z Jižní Afriky. Druh je endemický v provincii Východní Kapsko, kde roste v přímořských oblastech na hranici s provincií KwaZulu-Natal. Jako řada dalších druhů afrických cykasů roste především na otevřených skalnatých svazích ale i ve stinných lesích. Klima je horké v létě a chladné v zimě. Dešťové srážky dosahují od 875 mm do 1000 mm a padají především v létě.

Pěstování v Česku

 src=
Nejstarší český cykas v Lednici má díky neodbornému zacházení v 90. letech poškozený vrchol

Nejstarším českým cykasem a pravděpodobně nejvzácnější českou skleníkovou rostlinou je přibližně 300letý[2] Encephalartos altensteinii ve skleníku zámku v Lednici. Pochází ze soukromých sbírek Lichtenštejnů. Jeho věk není zcela jednoznačný, je udáván různými zdroji ve velmi nepřesném rozmezí 300-500 let. Obdobné evropské cykasy stejného druhu jsou nicméně odhadovány na přibližně 300 let, přičemž strom z londýnského Kew je větší. Ovšem velikost rostliny není ve skleníkových podmínkách rozhodujícím znakem pro určení jejího stáří.

Rekonstrukce palmového skleníku, v 90. letech 20. století, během níž musely všechny rozměrné rostliny zůstat uvnitř opravované stavby (nebyla možnost jak je vyvézt bez poškození ven ze skleníku), byla pro tuto rostlinu velkou zátěží. Přes maximální snahu ochránit tento vzácný exemplář, který byl s balem přemístěn do rozměrné dřevěné nádoby a v zimním období chráněn obalením netkanou textilií (pro jeho velké rozměry a hmotnost nemohl být ani on vyvezen ze skleníku), došlo k poškození růstového vrcholu. Cykas naštěstí nezahynul, poškozený vrchol však dále neroste a rozdělil se na boční výhony. K podobnému jevu dochází občas i na přírodních stanovištích.

Další cykas zasazený vedle je přírůstkem tohoto původního exempláře, tedy rostlina stejného pohlaví.

Dokumentace o jeho původu neexistuje, zahrada nemá v evidenci ani pohlaví rostliny (jediná dochovaná fotografie z regionálního tisku naznačuje, že jde o samičí květenství), byť strom zde již v minulosti kvetl.

Etymologie

Pojmenován po pruském státníkovi Karl vom Stein zum Altensteinovi.

Ochrana

Jedná se o chráněnou rostlinu jejíž přežití je v přírodě ohroženo. Druh Encephalartos altensteinii je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Lednice [online]. [cit. 2008-03-01]. Dostupné online.

Literatura

  • Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9

Externí odkazy

 src=
Kmen: označení věku u stromu v Lednici je odhadem, pro který není dokument v zámeckém archivu
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Píchoš Altensteinův: Brief Summary ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ

Píchoš Altensteinův (Encephalartos altensteinii) je druh cykasu z čeledi zamiovité (Zamiaceae). Rostliny tohoto druhu byly před několika stoletími dováženy do skleníků evropské šlechty a obchodníků a cestou z Afriky sloužily jako zátěž v podpalubí lodí. Ty co přežily patří k nejstarším sbírkovým rostlinám na světě. Stovky let staré stromy tohoto cykasu lze najít v belgické Národní botanické zahradě v Meise, londýnském skleníku Kew či české Lednici. Patří současně k finančně nejcennějším rostlinám světa, jeho hodnotu zvyšuje i to, že se nejspíše řadí k těm málo rostlinám, pocházejícím přímo z přírody, nikoliv od pěstitelů.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Encephalartos altensteinii ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Encephalartos altensteinii ist ein Vertreter der Palmfarne (Cycadales) und gehört zur Gattung der Brotpalmfarne (Encephalartos).

Merkmale

Die Stämme sind aufrecht, baumförmig, manchmal niederliegend, wenn sie in flachen Böden und an steilen Hängen wachsen. Der Stamm wird bis 5 m hoch und erreicht Durchmesser von 25 bis 35 cm. Er ist hellbraun und trägt auffällige Blattnarben.

Die Blätter sind zahlreich, hell- bis gelb-grün, meist gerade, selten rückwärts bis nach unten gebogen. Sie sind einfach gefiedert, 1,5 bis 2 Meter lang und bis zu 35 cm breit. Der Blattstiel ist 10 bis 30 cm lang und unbewehrt. Die Fiederblättchen stehen in 100 oder mehr Paaren, sind lanzettlich, stehen in gleichmäßigem Abstand in einem Winkel von 30 bis 40° nach vorne. Die unteren Fiederblättchen sind kleiner, aber nicht dornig. Die mittleren Blättchen sind 12,5 bis 17 cm lang. Die jungen Blättchen haben am Rand keinen bis drei Dornen, bei erwachsenen Pflanzen haben sie keinen oder einen endständigen Dorn (außer die Pflanzen vom Bushmans River).

 src=
Detail des Fiederblattes
 src=
Stamm

Die weiblichen Zapfen stehen einzeln oder bis zu fünft. Sie sind zylindrisch eiförmig, 40 bis 50 cm lang und 20 bis 30 cm im Durchmesser. Die Farbe reicht von grünlich gelb bis goldgelb. Der Stiel ist sehr kurz, sodass der Zapfen sitzend erscheint. Die an der Zapfenoberfläche liegende Seite des Sporophylls ist 3,5 cm hoch, 4,5 bis 5 cm breit, tief faltig und leicht behaart. Die Sarcotesta des Samens ist zur Reife scharlach- bis knallrot, eiförmig, 29 bis 33 mm lang, 19 bis 21 mm im Durchmesser und glatt, jedoch mit 11 bis 13 Längsfurchen.

Die männlichen Zapfen stehen einzeln bis zu fünft. Sie sind annähernd zylindrisch, 40 bis 50 cm lang bei einem Durchmesser von 12 bis 15 cm. Die Farbe ist grünlich gelb bis goldgelb. Der Stiel ist 5 bis 10 cm lang und misst 4 bis 5 cm im Durchmesser. Die an der Zapfenoberfläche liegende Seite des Sporophylls ist 12 mm hoch und 20 bis 28 mm breit; sie trägt einen 1,5 bis 2 cm langen, nach unten gekrümmten Schnabel. Die Sporangien bedecken die gesamte Unterseite des Sporophylls.

Die Art ist recht variabel, besonders was die Bedornung angeht.

Verbreitung und Standorte

Die Art kommt in Südafrika vor; das Areal reicht vom Bushmans River in der östlichen Kapprovinz nach Norden und Osten fast bis zur Grenze von KwaZulu-Natal.

Hier wächst die Art in niederen Küstengebüschen und Wäldern von Meeresniveau bis in 250 m Seehöhe, häufig in voll besonnten Standorten, im Wald aber auch im Vollschatten. Die jährlichen Niederschläge liegen zwischen 875 und 1000 mm und fallen überwiegend im Sommer. Das Klima ist heiß im Sommer, kalt im Winter, mit seltenen Frösten. Die Art ist in ihrem Areal eine häufige Pflanze und wird als nicht gefährdet eingeschätzt.

Nutzung

Die Art wird aufgrund ihrer einfachen Haltung und ihrer Erscheinungsform gerne in Botanischen Gärten und von Sammlern gehalten. In der Östlichen Kapprovinz ist sie eine allgegenwärtige Zierpflanze im Freien.

Botanische Geschichte und Systematik

Die Art ist nach dem preußischen Staatsmann Karl vom Stein zum Altenstein (1770–1840) benannt. Sie wurde von Johann Georg Christian Lehmann 1834 erstbeschrieben[1] anhand von Material, das Christian Friedrich Ecklon und Carl Ludwig Philipp Zeyher in den 1820er Jahren gesammelt hatten. Ein Exemplar, das älteste bekannte in Kultur, befindet sich seit 1777 - als Encephalartos longifolius bestimmt, in den Royal Botanic Gardens in Kew.

Die nächstverwandten Arten sind Encephalartos lebomboensis, Encephalartos longifolius und Encephalartos natalensis. Sie ist auch die Art innerhalb der Gattung, von der die meisten Hybride bekannt sind.

Literatur

Einzelnachweise

  1. Novarum et Minus Cognitarum Stirpium Pugillus. Band 6, 1834, S. 11. (online)

Weblinks

 src=
– Album mit Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Encephalartos altensteinii ist ein Vertreter der Palmfarne (Cycadales) und gehört zur Gattung der Brotpalmfarne (Encephalartos).

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Encephalartos altensteinii ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Encephalartos altensteinii is a palm-like cycad in the family Zamiaceae. It is endemic to South Africa. The species name altensteinii commemorates Altenstein, a 19th-century German chancellor and patron of science.[3] It is commonly known as the breadtree, broodboom, Eastern Cape giant cycad or uJobane (Zulu).[4] It is listed as vulnerable due to habitat destruction, use for traditional medicine and removal by collectors.[1]

Description

Male cones (above) and female cones (below)

This cycad grows up to seven metres tall and may be branched or unbranched. The leaves are straight or curved backwards and up to three metres in length. The leaflets are rigid and fairly broad with one or both margins toothed. There are no prickles at the base of the leaf which distinguishes it from E. natalensis. There are usually two to five greenish-yellow cones up to fifty centimetres long, the female scales covered with protuberances. The cones are poisonous to humans.[5] The seeds are scarlet and up to four centimetres long.[4]

Distribution and habitat

This species is widespread in the Eastern Cape and south-western KwaZulu-Natal provinces of South Africa. It favours sites near the coast including open scrub, steep rocky slopes, evergreen forests in valleys[6] and river banks. It also occurs inland at a higher altitude in isolated sites in the Amatola Mountains.[1]

References

  1. ^ a b c Donaldson, J.S. (2010). "Encephalartos altensteinii". IUCN Red List of Threatened Species. 2010: e.T41908A10589725. doi:10.2305/IUCN.UK.2010-3.RLTS.T41908A10589725.en. Retrieved 19 November 2021.
  2. ^ a b "Encephalartos altensteinii". Plants of the World Online. Royal Botanic Gardens, Kew. Retrieved 2020-07-24.
  3. ^ "Encephalartos altensteinii () description". www.conifers.org. Retrieved 2017-08-01.
  4. ^ a b Palmer, E. and Pitman, N. Trees of Southern Africa. Cape Town (1972).
  5. ^ Deneys Reitz. Commando: A Boer Journal Of The Boer War, chapter 22, "Moss-Troopers", first published by Faber and Faber in Great Britain in 1929, ISBN 0-571-08778-7
  6. ^ "Encephalartos altensteinii". plantnet.rbgsyd.nsw.gov.au. Retrieved 2017-08-01.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Encephalartos altensteinii is a palm-like cycad in the family Zamiaceae. It is endemic to South Africa. The species name altensteinii commemorates Altenstein, a 19th-century German chancellor and patron of science. It is commonly known as the breadtree, broodboom, Eastern Cape giant cycad or uJobane (Zulu). It is listed as vulnerable due to habitat destruction, use for traditional medicine and removal by collectors.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Encephalartos altensteinii ( kastilia )

tarjonnut wikipedia ES

Encephalartos altensteinii, la cica espinosa, es una especie de la familia Zamiaceae, de las zonas costeras húmedas de Sudáfrica de crecimiento extremadamente lento.

 src=
Frutos
 src=
Planta joven

Descripción

Sus rígidas frondes, como las de las palmas, miden cerca de 1,8 m, con numerosos folíolos rígidos de dientes espinosos. Un ejemplar femenino puede producir conos que parecen piñas alargadas gigantes de 45 cm de longitud.

Taxonomía

Encephalartos altensteinii fue descrita por Johann Georg Christian Lehmann y publicado en Novarum et Minus Cognitarum Stirpium Pugillus 6: 11, t. 4–5. 1834.[2]

Sinonimia
  • Encephalartos marumii de Vriese
  • Encephalartos regalis W.Bull
  • Zamia altensteinii (Lehm.) Heynh.
  • Zamia glabra J.Schust.
  • Zamia katzeri Regel ex J.Schust.
  • Zamia spinosa Lodd. ex Miq.
  • Zamia vernicosa auct.
  • Zamia vroomanii Gentil[3][4]

Referencias

  1. Donaldson, J.S. (2009). «Encephalartos altensteinii». Lista Roja de especies amenazadas de la UICN 2010.2 (en inglés). ISSN 2307-8235. Consultado el Septiembre de 2010.
  2. «Encephalartos altensteinii». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 14 de abril de 2014.
  3. Encephalartos altensteinii en The Plant List/
  4. «Encephalartos altensteinii». World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 14 de abril de 2014.

Bibliografía

  1. Gibbs Russell, G. E., W. G. M. Welman, E. Retief, K. L. Immelman, G. Germishuizen, B. J. Pienaar, M. Van Wyk & A. Nicholas. 1987. List of species of southern African plants. Mem. Bot. Surv. S. Africa 2(1–2): 1–152(pt. 1), 1–270(pt. 2).
  2. Stevenson, D. W., R. Osborne & J. Hendricks. 1990. A world list of cycads. Mem. New York Bot. Gard. 57: 200–206.
 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores y editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia ES

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( kastilia )

tarjonnut wikipedia ES

Encephalartos altensteinii, la cica espinosa, es una especie de la familia Zamiaceae, de las zonas costeras húmedas de Sudáfrica de crecimiento extremadamente lento.

 src= Frutos  src= Planta joven
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autores y editores de Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia ES

Encephalartos altensteinii ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

Encephalartos altensteinii Lehm. è una cicade della famiglia delle Zamiaceae, nativa delle Province del Capo, in Sudafrica.[2]

Descrizione

 src=
Esemplare a portamento reclinante, Kew Gardens

Il tronco può raggiungere i 5 m di altezza e i 35 cm di diametro. Può avere portamento eretto o reclinante e cresce sia in gruppi che come pianta a singolo fusto. Dalla base del tronco si sviluppano spesso polloni basali.

Le foglie, pennate, possono essere lunghe da 1 a 3 m e sono di colore verde-giallastro. Hanno un picciolo privo di spine, lungo 10–30 cm. Le foglioline sono lanceolate, lunghe 10–15 cm, e si inseriscono sul rachide con un angolo di 45-80°; il margine è dentato e l'apice appuntito e pungente.

I coni maschili, peduncolati, in numero da 2 a 5, cilindrici, sono lunghi 40–50 cm e di diametro 12–15 cm; hanno un colore dal giallo al verde. I coni femminili sono sessili, ovoidali, 40–55 cm x 25–30 cm, ricoperti da lanugine e di colore dal giallo al marrone.

I semi sono lunghi 3.5–4 cm e sono di colore rosso brillante.

Distribuzione e habitat

La specie è endemica del Sudafrica ove è distribuita prevalentemente nelle regioni costiere della provincia del Capo Orientale sino al confine con il KwaZulu-Natal.[1]

Gli habitat vanno dai pendii rocciosi e soleggiati alle zone di foresta ombreggiata, con climi caldi in estate ed inverni freddi.

Conservazione

La IUCN Red List classifica E. altensteinii come specie vulnerabile.[1]
La specie è inserita nella Appendice I della CITES.[3]

Note

  1. ^ a b c (EN) Donaldson J.S. 2010, Encephalartos altensteinii, su IUCN Red List of Threatened Species, Versione 2020.2, IUCN, 2020.
  2. ^ (EN) Encephalartos altensteinii Lehm. | Plants of the World Online | Kew Science, su Plants of the World Online. URL consultato il 24 novembre 2020.
  3. ^ CITES - Appendices I, II and III (PDF), su Convention On International Trade In Endangered Species Of Wild Fauna And Flora, International Environment House, 2011 (archiviato dall'url originale il 4 agosto 2012).

Bibliografia cicadi

 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

Encephalartos altensteinii Lehm. è una cicade della famiglia delle Zamiaceae, nativa delle Province del Capo, in Sudafrica.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Encephalartos altensteinii ( ukraina )

tarjonnut wikipedia UK

Опис

Рослини деревовиді; стовбур 5 м заввишки, 25-35 см діаметром. Листки довжиною 100-200 см, від світло або яскраво-зелених до темно-зелених, дуже глянцеві, хребет зелений, прямий, жорсткий; черешок прямий, без колючок. Листові фрагменти ланцетні або яйцеподібні; середні — довжиною 15 см, шириною 25 мм. Пилкові шишки 1-5, вузькояйцевиді, жовті, довжиною 40-50 см, 12-15 см діаметром. шишки 1-5, яйцевиді, жовті, довжиною 40-55 см, 25-30 см діаметром. Насіння довгасте, довжиною 35-40 мм, шириною 20-25 мм, саркотеста червона.

Поширення, екологія

Це поширений вид у прибережних районах Східної Капської провінції, ПАР. Росте на висотах від рівня моря до 600 м. Цей вид зустрічається в прибережному місцях, починаючи від відкритих чагарників або луків і крутих кам'янистих схилів до закритих вічнозелених лісів у долинах. Рослини часто зустрічаються по берегах річок.

Загрози та охорона

Руйнування середовища проживання є серйозною проблемою в прибережних місцях існування. Видалення колекціонерами також є серйозною проблемою, особливо в сільських районах. Кору збирають для традиційного використання в медичних цілях. Вид зберігається у кількох природоохоронних територіях, в тому числі в заповідниках англ. Waters Meeting, Kap River, Dwesa, і в англ. Umtiza State Forest.

Джерела


lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Автори та редактори Вікіпедії
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia UK

Encephalartos altensteinii ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Encephalartos altensteinii là một loài thực vật hạt trần trong họ Zamiaceae. Loài này được Lehm. mô tả khoa học đầu tiên năm 1834.[1]

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Encephalartos altensteinii. Truy cập ngày 9 tháng 8 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết về chủ đề Bộ Tuế này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Encephalartos altensteinii: Brief Summary ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Encephalartos altensteinii là một loài thực vật hạt trần trong họ Zamiaceae. Loài này được Lehm. mô tả khoa học đầu tiên năm 1834.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Энцефаляртос Альтенштейна ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Саговниковидные (Cycadophyta Bessey, 1907)
Класс: Саговниковые (Cycadopsida Brongn., 1843)
Порядок: Саговниковые
Семейство: Замиевые
Вид: Энцефаляртос Альтенштейна
Международное научное название

Encephalartos altensteinii Lehm., 1834

Охранный статус Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 899570NCBI 3300EOL 630828IPNI 297067-1TPL kew-2788579

Энцефаляртос Альтенштейна[1] (лат. Encephalartos altensteinii) — вечнозелёное древовидное растение рода Энцефаляртос (Encephalartos). Видовое название дано в честь Карла Альтенштайна (1770—1840), прусского государственного деятеля и мецената науки 19-го века.

Ствол 5 м высотой, 25-35 см диаметром. Листья длиной 100-200 см, от светло- или ярко-зелёных до тёмно-зелёных, очень глянцевые, хребет зелёный, прямой, жёсткий; черенок прямой, без колючек. Листовые фрагменты ланцетные или яйцевидные; средние - длиной 15 см, шириной 25 мм. Пыльцевые шишки 1-5, узкояйцевидные, жёлтые, длиной 40-50 см, 12-15 см диаметром. Семенные шишки 1-5, яйцевидные, жёлтые, длиной 40-55 см, 25-30 см диаметром. Семена продолговатые, длиной 35-40 мм, шириной 20-25 мм, саркотеста красная.

Это распространённый вид в прибрежных районах Восточно-Капской провинции, ЮАР. Растёт на высотах от уровня моря до 600 м. Этот вид встречается в прибрежном местах, начиная от открытых кустарников или лугов и крутых каменистых склонов в закрытых вечнозелёных лесах в долинах. Растения часто встречаются по берегам рек.

Разрушение среды обитания является серьёзной проблемой в прибрежных местах обитания. Сбор коллекционерами также является серьёзной проблемой, особенно в сельских районах. Кору собирают для традиционного использования в медицинских целях. Вид сохраняется в нескольких природоохранных территориях, в том числе в заповедниках англ. Waters Meeting, Kap River, Dwesa и Umtiza State Forest.

Примечания

  1. Растительность мира: путеводитель по экспозициям музея Ботанического института им. В.Л. Комарова Академии наук СССР. — Л., 1978. — С. 87. — 160 с.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии

Энцефаляртос Альтенштейна: Brief Summary ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию

Энцефаляртос Альтенштейна (лат. Encephalartos altensteinii) — вечнозелёное древовидное растение рода Энцефаляртос (Encephalartos). Видовое название дано в честь Карла Альтенштайна (1770—1840), прусского государственного деятеля и мецената науки 19-го века.

Ствол 5 м высотой, 25-35 см диаметром. Листья длиной 100-200 см, от светло- или ярко-зелёных до тёмно-зелёных, очень глянцевые, хребет зелёный, прямой, жёсткий; черенок прямой, без колючек. Листовые фрагменты ланцетные или яйцевидные; средние - длиной 15 см, шириной 25 мм. Пыльцевые шишки 1-5, узкояйцевидные, жёлтые, длиной 40-50 см, 12-15 см диаметром. Семенные шишки 1-5, яйцевидные, жёлтые, длиной 40-55 см, 25-30 см диаметром. Семена продолговатые, длиной 35-40 мм, шириной 20-25 мм, саркотеста красная.

Это распространённый вид в прибрежных районах Восточно-Капской провинции, ЮАР. Растёт на высотах от уровня моря до 600 м. Этот вид встречается в прибрежном местах, начиная от открытых кустарников или лугов и крутых каменистых склонов в закрытых вечнозелёных лесах в долинах. Растения часто встречаются по берегам рек.

Разрушение среды обитания является серьёзной проблемой в прибрежных местах обитания. Сбор коллекционерами также является серьёзной проблемой, особенно в сельских районах. Кору собирают для традиционного использования в медицинских целях. Вид сохраняется в нескольких природоохранных территориях, в том числе в заповедниках англ. Waters Meeting, Kap River, Dwesa и Umtiza State Forest.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии