Likuala[1] (Licuala) je poměrně rozsáhlý rod palem, zahrnující více než 160 druhů. Jsou to nevelké palmy s okrouhlými vějířovitými listy, rostoucí v podrostu tropických deštných lesů. Květenství mají poměrně jednoduchou stavbu a vyrůstají z listové růžice, plody jsou drobné peckovice. Rod je rozšířen v Asii, Austrálii a Tichomoří od severovýchodní Indie po souostroví Vanuatu. Nejvíc druhů roste na Borneu a Malajském poloostrovu. Některé druhy jsou v tropech pěstovány pro okrasu.
Likualy jsou drobné až středně vysoké, jednodomé nebo výjimečně dvoudomé palmy. Kmeny jsou jednoduché nebo vícečetné, u některých druhů silně zkrácené a podzemní. Nejmenší druhy dosahují stěží výšky 1 metru. Nejvyšší druh (až přes 10 metrů) je L. ramsayi z Austrálie. Listy jsou dlanité, reduplikátní. Listové pochvy jsou otevřené, na okraji vláknité. Řapíky jsou na okraji většinou ostnité, řidčeji bez ostnů. Čepel listů je zpravidla silně skládaná, v obrysu okrouhlá, většinou členěná až k bázi na několik skládaných segmentů, řidčeji celistvá. Květenství vyrůstají z listové růžice a jsou částečně pokrytá ztlustlými listeny. Mají jednoduchou stavbu, mají hlavní vřeteno a postranní větévky členěné do 1 či 2 řádů. Délka květenství se pohybuje od 15 cm až do 3 metrů. Květy jsou převážně oboupohlavné, se 6 tyčinkami a gyneceem složených ze 3 pestíčků. Pestíčky jsou na vrcholu srostlé v jedinou čnělku a obsahují po 1 vajíčku. Plody jsou drobné, kulovité až vejcovité, jednosemenné peckovice různých barev.[2][3]
Celistvý list L. orbicularis
Členěný list Licuala valida
Plodenství L. peltata
Plody L. grandis
Rod likuala zahrnuje asi 162 popsaných a uznaných druhů.[4] Areál sahá od severovýchodní Indie a jižní Číny přes jihovýchodní Asii po Austrálii a souostroví Vanuatu.[5] Rod má 2 centra druhové diverzity: jedno je v jihovýchodní Asii (zejména Malajský poloostrov a Borneo), druhé na Nové Guineji. Na Borneu je likuala po rodu rotan (Calamus) druhým nejbohatším rodem palem. Je odtud známo celkem 46 druhů, z nichž 42 druhů jsou místní endemity.[3] Z Malajského poloostrova je známo 41 druhů.[5] V Thajsku roste 13 druhů,[6] v Číně 3.[2] V Austrálii roste jediný endemický druh, L. ramsayi. Vyskytuje se při pobřeží severního a severovýchodního Queenslandu.[7]
Likualy jsou typické stínomilné palmy, tvořící v asijských pralesích charakteristickou složku podrostu tropických deštných lesů. Některé druhy tvoří i rozsáhlejší porosty. Na otevřených stanovištích se jim vesměs nedaří. Jedinou výjimkou je druh Licuala spinosa, široce rozšířený v rámci Indočíny a jihovýchodní Asie a rostoucí i na otevřenějších stanovištích a v mangrovové vegetaci. Druh L. paludosa je rovněž široce rozšířen a roste zejména v podmáčených rašelinných lesích.[5][6][8]
Název Lucuala je odvozen od domorodého názvu pro tuto palmu na Sulawesi, leko wala.[9]
Rod Licuala je v rámci palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Livistoneae a subtribu Livistoninae. Mezi blízce příbuzné rody náleží např. Livistona a Copernicia.[10] Ucelená monografie rodu dosud nebyla uveřejněna. Ve stávajících monografiích zahrnujících určité dílčí oblasti (Borneo, Thajsko, Malajský poloostrov) bylo popsáno mnoho nových druhů.[3][6][5] Lze proto očekávat, že celkový počet druhů se ještě dosti zvýší.
Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné palmy, zejména Licuala grandis a L. peltata.[11] Z listů se místně vyrábějí např. klobouky nebo pláště do deště.[9] Řada druhů rodu likuala je uváděna ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[12]
Obrázky, zvuky či videa k tématu likuala ve Wikimedia Commons
Likuala (Licuala) je poměrně rozsáhlý rod palem, zahrnující více než 160 druhů. Jsou to nevelké palmy s okrouhlými vějířovitými listy, rostoucí v podrostu tropických deštných lesů. Květenství mají poměrně jednoduchou stavbu a vyrůstají z listové růžice, plody jsou drobné peckovice. Rod je rozšířen v Asii, Austrálii a Tichomoří od severovýchodní Indie po souostroví Vanuatu. Nejvíc druhů roste na Borneu a Malajském poloostrovu. Některé druhy jsou v tropech pěstovány pro okrasu.
.jpg)
_(6760733635).jpg)
