Kuřátka sličná (Ramaria formosa) je mírně jedovatá saprofytní houba z čeledi stročkovcovité (Gomphaceae) rostoucí především v listnatých lesích. Patří mezi nejčastěji se vyskytující houby v Evropě a v Severní Americe. V České republice jsou z hlediska ohrožení řazeny do kategorie DD (nedostatečné údaje). Často bývá zaměňována za jedlé druhy kuřátek žlutých (Ramaria flava) nebo kuřátek zlatých (Ramaria aurea). Požití kuřátek sličných však může vést k silným zažívacím problémům - nevolnosti, zvracení, křečovitým bolestem břicha a průjmu.
Plodnice dorůstají do výšky až 20 centimetrů. Na šířku mívají i 15 centimetrů. Charakteristický je keříčkovitý vzhled. Typické zbarvení kuřátek sličných je v mládí lososově růžové. Později se mění na žlutorůžovou, žlutou až žlutookrovou barvu. Větvičky mají citronově žlutě zbarvené konce. [1] Dužnina je bílá nebo narůžovělá. Později rezavějící až hnědnoucí. Houby rostou od srpna do října. [2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramaria formosa na anglické Wikipedii.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Kuřátka sličná (Ramaria formosa) je mírně jedovatá saprofytní houba z čeledi stročkovcovité (Gomphaceae) rostoucí především v listnatých lesích. Patří mezi nejčastěji se vyskytující houby v Evropě a v Severní Americe. V České republice jsou z hlediska ohrožení řazeny do kategorie DD (nedostatečné údaje). Často bývá zaměňována za jedlé druhy kuřátek žlutých (Ramaria flava) nebo kuřátek zlatých (Ramaria aurea). Požití kuřátek sličných však může vést k silným zažívacím problémům - nevolnosti, zvracení, křečovitým bolestem břicha a průjmu.