Trifolium medium ye una especie yerbácea de la familia de les fabacees. Ye orixinaria d'Europa Central.
Ye una planta perenne, yerbácea, qu'algama un tamañu d'ente 30 y 50 cm d'altor. El tarmu ye ascendente y de cutiu acoloratáu. Les fueyes de 1,5 a 5 cm de llargu y 0,8 a 2 cm, son de forma elíptica. Polo xeneral, componer d'una sola inflorescencia esférica, xeneralmente de 2 a 3 cm d'anchu y 3 cm de llargu. La corona 15 a 18 mm de llongura ye de color púrpura, bien raramente blanca. .
Trifolium medium describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Amoenitates Academici . . . 4: 105. 1759. [1]
Númberu de cromosomes de Trifolium medium (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecíficos: 2n=80[2] 2n=84.[3]
Trifolium: nome xenéricu deriváu del latin que significa "con tres fueyes".[4]
medium: epítetu llatín que significa "mediu"[5]
Trifolium medium ye una especie yerbácea de la familia de les fabacees. Ye orixinaria d'Europa Central.
Trifolium medium (lat. Trifolium medium) — paxlakimilər fəsiləsinin yonca cinsinə aid bitki növü.
Trifolium medium (lat. Trifolium medium) — paxlakimilər fəsiləsinin yonca cinsinə aid bitki növü.
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Meillionen igam-ogam sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trifolium medium a'r enw Saesneg yw Zigzag clover.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Meillionen Wyrgam, Buchlaswellt, Buchwellt Maill Gwyrgam, Meillion Gwyrgam.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Meillionen igam-ogam sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trifolium medium a'r enw Saesneg yw Zigzag clover. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Meillionen Wyrgam, Buchlaswellt, Buchwellt Maill Gwyrgam, Meillion Gwyrgam.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Jetel prostřední (Trifolium medium) je vytrvalý, planě rostoucí druh jetele s velkými, karmínově červenými hlávkami květů. Je původní rostlinou v české přírodě a bývá pokládán za perspektivní pícninářskou bylinu.
Je původní druh na většině území Evropy, v západní Sibiři, oblastech okolo Kavkazu, v Malé Asii a na severovýchodě Afriky. S příchodem evropských osadníků byl zanesen hlavně do Severní Ameriky. V současností roste běžně téměř v celém mírném pásu severní polokoule a vzácněji též na západě Jižní Ameriky, východě a jihu Afriky, jihu Austrálie i na Novém Zélandu.
V České republice se roztroušeně až hojně vyskytuje od nižších pahorkatin do hor, nejvíce však je ho ve středních polohách. Většinou ale chybí v teplých a suchý oblastech, jako jsou Pálava a Lounsko.[1][2][3][4]
Je to druh poměrně vytrvalý, na stanovišti vytrvává okolo šesti let. Není náročný na půdní a klimatické podmínky, je odolný proti vymrzání a v některých oblastech je výnosnější než jetel zvrhlý a má i vyšší obsah proteinů než jetel plazivý. Jeho kořenový systém sahá poměrně hluboko a proto dobře odolává sušším podmínkách a je vhodný proti půdní erozi. Z oddenků velmi silně odnožuje a brzdí tak okolní rostliny. Na jaře vyrůstá poměrně pozdě a začíná kvést až v červnu, prvá semena dozrávají v srpnu. Mladé rostliny často kvetou až ve druhém roce.
Ve volné přírodě se vyskytuje na vlhkých až sušších lokalitách s malou zásobou živin v půdě. Typicky roste na mezích, loukách, pastvinách a po světlých okrajích lesů a remízků, na pH půdy není příliš citlivý. Na jeho kořenech se nacházejí hlízkové bakterie, které vážou vzdušný dusík a rostlina ho využívá.[1][5][6][7][8]
Vytrvalá bylina s kůlovitým kořenem a výběžkatým oddenkem, ze kterého vyrůstají vystoupavé, méně často poléhavé, lodyhy dlouhé 20 až 50 cm. Často v uzlinách zprohýbané, někdy červenavě naběhlé lodyhy se řídce větví, jsou lysé nebo mají kratičké chloupky; jsou porostlé trojčetnými listy s řapíky a palisty, délka řapíků se směrem vzhůru zkracuje. Lístky s kratičkými řapíčky jsou vejčitě eliptické až podlouhlé kopinaté, velké 15 až 55 × 6 až 20 mm a na vrcholu jsou tupé nebo špičaté. Mají 1 až 12 laterálních žilek, po obvodě bývají jemně pilovité a brvité, na rubu jemně chlupaté, na líci holé a někdy mají světlé půlměsíční skvrny. Palisty jsou bylinné, téměř z poloviny přirostlé k řapíku a pozvolna se zužující do dlouhé špičky.
Květenství je přisedlá, po odkvětu krátce stopkatá, kulovitá nebo vejčitá hlávka o velikosti do 3 cm rostoucí na vrcholu lodyhy nebo větve. Přisedlé květy dlouhé 13 až 20 mm nemají listeny. Kalich je desetižilný, horní cípy jsou kratší než spodní i než lysá kališní trubka. Koruna je dvojnásobně delší než kalich a je purpurově červená až fialová, její okrouhlá pavéza je delší než křídla i člunek.V květu je deset dvoubratrých tyčinek a jedna blizna. Květy produkující hodně nektaru jsou pro poměrně dlouhou korunní trubku včelám špatně přístupné a bývají opylovány hlavně čmeláky.
Plody jsou vejčité, nepukavé lusky s krátkým zobánkem. Obsahují trojhranná, nesouměrná, srdčitě vykrojená semena asi 2 mm dlouhá. Semena bez skarifikace klíčí velmi pozvolna.[1][5][6][7][9]
Jetel prostřední je sice považován za nekulturní jetelovinu, bývá ale někdy součásti jetelotravních směsek, snáší kosení i dvakrát ročně. Zvířaty je do doby květu dobře přijímán, pak jeho lodyhy dřevnatí. Pěstuje se také jako pícnina odolná vůči mnoha chorobám, např. virózám a padlím. Je perspektivní při zakládání druhově bohatších luk nebo ovčích pastvin. Dlouhé vytrvalosti jetele prostředního se hodlá využívat, připravuje se jeho křížení s jetelem lučním.[2][5][8]
Jetel prostřední (Trifolium medium) je vytrvalý, planě rostoucí druh jetele s velkými, karmínově červenými hlávkami květů. Je původní rostlinou v české přírodě a bývá pokládán za perspektivní pícninářskou bylinu.
Bugtet kløver (Trifolium medium) er en 15-50 cm høj urt, der vokser på f.eks. skrænter og i skovkanter. Blomsterne er vinrøde og sidder i kompakte hoveder. Den ligner rødkløver, men har lancetformede småblade uden lyse tegninger og støttebladet sidder en eller flere centimeter under blomsterstanden. Planten bruges ikke meget i haverne. Til gengæld er den er god foderplante, da planten er rig på proteiner.
Bugtet kløver er en lavtvoksende flerårig urt med en bugtet og opstigende vækst. Planten kan blive fladedækkende under gode forhold. Stænglerne er rødligt spættede og fint hårede. Bladene er trekoblede med lancetformede småblade, som er fint hårede og har svagt takket rand. Oversiden er græsgrøn, mens undersiden er lysegrøn.
Blomstringen sker i juni-august, hvor man kan se de endestillede hoveder af røde blomster fordelt på hele planten. De enkelte blomster er bygget over den sædvanlige model for blomster i ærteblomstfamilien med en opadrettet fane, to sidestillede kronblade og og en sammenvokset køl – alt sammen i rødt. Frugten er en bælg med 1-3 frø.
Rodnettet består af en kort pælerod, som er forbundet med lange underjordiske stængler, hele toppen og forholdsvist få siderødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 0,50 x 1 m (50 x 20 cm/år).
Bugtet kløver hører hjemme i Mellemøsten, Kaukasus og Sibirien samt i det meste af Europa, herunder i Danmark, hvor den er almindelig i hele landet. arten er knyttet til lysåbne voksesteder med en jordbund, der er veldrænet, kalkrig og ikke for næringsrig. Det kan f.eks. være skrænter, overdrev og i skovkanter.
Ved Øer, nær Ebeltoft, findes den på tidligere havbund sammen med bl.a. draphavre, alm. knopurt, rundbælg, engelsk visse, gul snerre, prikbladet perikon, smalbladet timian, spids øjentrøst og stor skjaller[1]
Bugtet kløver (Trifolium medium) er en 15-50 cm høj urt, der vokser på f.eks. skrænter og i skovkanter. Blomsterne er vinrøde og sidder i kompakte hoveder. Den ligner rødkløver, men har lancetformede småblade uden lyse tegninger og støttebladet sidder en eller flere centimeter under blomsterstanden. Planten bruges ikke meget i haverne. Til gengæld er den er god foderplante, da planten er rig på proteiner.
Der Mittlere Klee (Trifolium medium), auch Zickzack-Klee genannt, ist eine in Mitteleuropa verbreitete Pflanzenart aus der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Er wird innerhalb der Gattung in die Sektion Trifolium, Untersektion Intermedia, gestellt.
Der Mittlere Klee ist eine ausdauernde, krautige Pflanze, die Wuchshöhen zwischen 30 und 50 cm erreicht. Der kahle bis zerstreut behaarte Stängel wächst aufsteigend und ist meist hin- und hergebogen („Zickzack-Klee“). Oft ist er rötlich überlaufen oder gestrichelt.
Die 1,5 bis 5 cm langen und 0,8 bis 2 cm breiten Laubblättchen sind elliptisch geformt. An ihrem Grund wachsen lanzettliche, verschmälerte und gewimperte Nebenblätter.
In der Regel besitzt eine Pflanze nur ein einzelnes, kugelförmiges, meist 2 bis 3 cm breites und 3 cm langes Köpfchen, das am Grunde normalerweise keine Hülle hat. Es sitzt anfangs direkt am Stängel, später ist es kurz gestielt. Die 15 bis 18 mm lange Krone ist purpurrot gefärbt, sehr selten auch weiß. Der kahle, grünlichweiße Kelch ist zehnnervig und durch einen zweilippigen, behaarten Ringwulst fast geschlossen. Die Kelchzähne sind mehr oder weniger dicht gewimpert und ungleich lang.
Der Mittlere Klee blüht vorwiegend in den Monaten Juni bis August. Verwechslungsmöglichkeiten bestehen insbesondere mit dem Wiesen-Klee.
Die Art hat die Chromosomenzahlen 2n = 78 oder 79, 80, 82, 84.[1]
Der Mittlere Klee kommt in ganz Europa vor. Östlich reicht sein Verbreitungsgebiet bis Sibirien und Vorderasien. Die Art ist sowohl in Deutschland, Österreich als auch der Schweiz allgemein verbreitet und meist häufig zu finden. Nur in Nordwestdeutschland fehlt er streckenweise.
Trifolium medium wächst in Halbtrockenrasen und Trockenbuschgesellschaften. Er bevorzugt warme, nährstoffreiche, kalkhaltige und lehmige Substrate. Er ist eine Trifolion-medii-Verbandscharakterart, kommt aber auch in Gesellschaften der Ordnung Prunetalia oder des Verbands Potentillo-Quercion petraeae vor.[1] In den Allgäuer Alpen steigt er am Südwestgrat des Heiterbergs in Vorarlberg bis in eine Höhe von 2100 m auf.[2]
Der Mittlere Klee (Trifolium medium), auch Zickzack-Klee genannt, ist eine in Mitteleuropa verbreitete Pflanzenart aus der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Er wird innerhalb der Gattung in die Sektion Trifolium, Untersektion Intermedia, gestellt.
Pòdżãtô kòniczëna (Trifolium medium L.) – to je roscëna z rodzëznë bòbòwatëch. M. in. na Kaszëbach òna rosce.
Trifolium medium, the wild soukie, is a flouerin plant species in the bean faimily Fabaceae. It is seemilar in appearance tae Trifolium pratense, but the leaflets are narraer an hae na white merkins an the narrae stipules are nae bristle-pyntit.[2]:150 The species is native tae Europe frae Breetain tae the Caucasus.[3]
Trifolium medium, the wild soukie, is a flouerin plant species in the bean faimily Fabaceae. It is seemilar in appearance tae Trifolium pratense, but the leaflets are narraer an hae na white merkins an the narrae stipules are nae bristle-pyntit.:150 The species is native tae Europe frae Breetain tae the Caucasus.
Trifolium medium, the zigzag clover,[2] is a flowering plant species in the bean family Fabaceae. It is similar in appearance to red clover, Trifolium pratense, but the leaflets are narrower and have no white markings and the narrow stipules are not bristle-pointed.[3]: 150 The species is native to Europe from Britain to the Caucasus.[4]
Trifolium medium, the zigzag clover, is a flowering plant species in the bean family Fabaceae. It is similar in appearance to red clover, Trifolium pratense, but the leaflets are narrower and have no white markings and the narrow stipules are not bristle-pointed.: 150 The species is native to Europe from Britain to the Caucasus.
Trifolium medium, llamado comúnmente trébol.[1] es una especie herbácea de la familia de las fabáceas. Es originaria de Europa Central.
Es una planta perenne, herbácea, que alcanza un tamaño de entre 30 y 50 cm de altura. El tallo es ascendente y a menudo rojizo. Las hojas de 1,5 a 5 cm de largo y 0,8 a 2 cm, son de forma elíptica. Por lo general, se compone de una sola inflorescencia esférica, generalmente de 2 a 3 cm de ancho y 3 cm de largo. La corona 15 a 18 mm de largo es de color púrpura, muy raramente blanca. .
Trifolium medium fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Amoenitates Academici . . . 4: 105. 1759.[2]
Número de cromosomas de Trifolium medium (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecíficos: 2n=80[3] 2n=84.[4]
Trifolium: nombre genérico derivado del latín que significa "con tres hojas".[5]
medium: epíteto latino que significa "medio"[6]
Trifolium medium, llamado comúnmente trébol. es una especie herbácea de la familia de las fabáceas. Es originaria de Europa Central.
FlorKeskmine ristik (Trifolium medium) on liblikõieliste sugukonda ristiku perekonda kuuluv mitmeaastane ühekojaline rohttaim.
Keskmine ristik kasvab kõikjal Euroopas. Ida poole on ta levinud kuni Siberi ja Ees-Aasiani. Eestis on ta tavaline.
Keskmine ristik kasvab tee- ja metsaservadel.
Ta kasvab 30–50 cm kõrgeks. Lehed kasvavad kolmekaupa nagu ristikutel ikka, on 1,5–5 cm pikad ja 0,8–2 cm laiad.
Keskmine ristik õitseb juunist augustini. Ristikunutt on läbimõõduga 15–18 mm ja punane, harva valge.
Keskmine ristik (Trifolium medium) on liblikõieliste sugukonda ristiku perekonda kuuluv mitmeaastane ühekojaline rohttaim.
Keskmine ristik kasvab kõikjal Euroopas. Ida poole on ta levinud kuni Siberi ja Ees-Aasiani. Eestis on ta tavaline.
Keskmine ristik kasvab tee- ja metsaservadel.
Ta kasvab 30–50 cm kõrgeks. Lehed kasvavad kolmekaupa nagu ristikutel ikka, on 1,5–5 cm pikad ja 0,8–2 cm laiad.
Keskmine ristik õitseb juunist augustini. Ristikunutt on läbimõõduga 15–18 mm ja punane, harva valge.
Trifolium medium landare mota bat da, Trifolium generokoa. 15 eta 40 zentimetro arteko altuera har dezake. 2 zentimetroko lore morea izaten du, maiatza eta abuztua artean loratzen dena.
Metsäapila (Trifolium medium) on Euroopassa tavattava, hernekasveihin kuuluva punakukkainen apilalaji.
Monivuotinen metsäapila kasvaa 20–45 cm korkeaksi. Varret ovat kaarevia tai kohenevia ja harvaan myötäkarvaisia. Tummanvihreät ja laikuttomat lehdet ovat kolmisormisia. Lehtien korvakkeet ovat tasasoukan suikeita, pitkäperäisiä ja ne ovat ruodin kanssa pitkälti yhdiskasvuisia. Lehdykät ovat 2–6 cm pitkiä, soikeita tai suikeita ja lähes ehytlaitaisia. Yksittäin oleva kukinto on pallomainen, pitkäperäinen ja 2–4 cm pitkä. Tummanpunainen teriö on tyveltä yhdislehtinen. Verhiöntorvi on kalju, liuskat ovat karvaisia. Metsäapila kukkii Suomessa kesä-elokuussa. Siemenet kypsyvät verhiön sisään jäävässä palossa.[1]
Metsäapila muistuttaa hyvin paljon pyökkiapilaa (T. alpestre), joka ei kuitenkaan kasva Suomessa. Suomessa kasvavista lajeista se muistuttaa jonkin verran puna-apilaa (T. pratense). Suurin ero lajien välillä on, että puna-apilan lehdet ovat laikukkaita.[2]
Metsäapila on eurooppalainen laji, joka on levinnyt lähes koko maanosaan. Euroopasta se puuttuu Islannista, Pyreneiden niemimaalta, Etelä-Italiasta ja -Kreikasta sekä pohjoisimmilta arktisilta alueilta. Lajia on tavattu tulokaslajina myös Pohjois-Amerikasta.[2] Suomessa metsäapila on yleinen maan lounais-, etelä- ja kaakkoisosissa, jossa se on alkupeäinen laji. Satunnaisena tulokaslajina sitä kasvaa Etelä-Lappia myöten.[3][4]
Metsäpila kasvaa niityillä, pientareilla sekä puolivarjoisissa lehtomaisissa metsissä ja rinnemetsissä.[1][5] Laji muodostaa usein tiheitä, suuria kasvustoja.[6]
Metsäapila (Trifolium medium) on Euroopassa tavattava, hernekasveihin kuuluva punakukkainen apilalaji.
Trifolium medium, le Trèfle flexueux, Trèfle intermédiaire ou Trèfle moyen est une espèce de plantes herbacées du genre Trifolium, de la famille des Fabaceae.
Plante vivace de 20 à 45 cm; hémicryptophyte à rhizome.
Plante à rhizome rampant, à tige flexueuse et redressée. Les feuilles caulinaires sont espacées, composées, molles, pétiolées. Elles comportent trois folioles elliptiques (de 2 à 4 cm de longueur pour de 8 à 12 mm de largeur), veinées et presque entières. Les stipules sont entières, étroites et rétrécies en pointe. Les fleurs sont rouge vif, d'une longueur de 15 à 18 mm, dressées et réunies en une tête globuleuse sessile ou portée par un court pédoncule terminant la tige. Le calice est tubulaire, glabre, muni de 10 nervures portant des dents ciliées inégales.
La floraison se fait de mai à août par zoogamie (notamment par les fourmis).
Plante eurasiatique (subocéanique). Le trèfle intermédiaire est une espèce assez commune à rare selon les régions, elle est présente de l'étage collinéen à l’étage subalpin (de 200 à 2000 m d'altitude).
C'est une espèce neutrocline à large amplitude, héliophile ou de demi-ombre affectionnant les sols moyennement secs à frais (mésophile). On la retrouvera le plus souvent dans des pelouses, friches, lisières et coupes forestières, au bord des chemins ou dans les bois clairs.
L'espèce n'est pas considérée comme étant menacée en France. En 2021 elle est classée Espèce de préoccupation mineure (LC) par l'UICN.
Toutefois localement l'espèce peut se raréfier: elle est considérée Quasi menacée (NT), proche du seuil des espèces menacées ou qui pourrait être menacée si des mesures de conservation spécifiques n'étaient pas prises, en Picardie et en Île-de-France; elle est considérée Vulnérable (VU) en Haute-Normandie; en Danger (EN) en Bretagne.
Le trèfle intermédiaire est protégé dans le Nord - Pas-de-Calais.
Plante expectorante et diurétique; fleurs astringentes et vulnéraires.
DUMÉ, Gérard et al. Guide écologique illustré. Plaines et collines. Institut pour le Développement forestier, coll. « Flore forestière française », tome 1, 1989, p. 1595.
Trifolium medium, le Trèfle flexueux, Trèfle intermédiaire ou Trèfle moyen est une espèce de plantes herbacées du genre Trifolium, de la famille des Fabaceae.
Srednja djetelina (stariji naziv: djeteljina vijugasta, lat. Trifolium medium), jedna od dvjestopedesetak vrsta iz roda djeteline (Trifolium), i sedsamdesetak, koliko ih raste u Hrvatskoj.
Postoji i četiri priznate podvrste[1], od kojih jedna raste i u Hrvatskoj (T. medium subsp. medium).[2]
Srednja djetelina (stariji naziv: djeteljina vijugasta, lat. Trifolium medium), jedna od dvjestopedesetak vrsta iz roda djeteline (Trifolium), i sedsamdesetak, koliko ih raste u Hrvatskoj.
Postoji i četiri priznate podvrste, od kojih jedna raste i u Hrvatskoj (T. medium subsp. medium).
Mjezny dźećel (Trifolium medium) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Mjezny dźećel je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 15 hač do 45 cm. Rostlina móže přez podzemske wotnožki wupřestrěć a huste skupiny wutworić.
Stołpiki su rozpjeršene kosmate hač nahe.
Łopjena su 3-ličbne. Łopješka su dołhojće-lancetojte, nimale cyłokromne a njesu swětły abo ćmowy muster. Wone docpěja dołhosć wot hač do 6 cm.
Kćěje wot junija hač do awgusta. Purpurowe kćenja steja w jasnje stołpikatych, kulowatych hač jejkojtych, 2-3,5 cm tołstych hłójčkach. Ma nahu, 10-nerwnu keluškowu rołku.
Rosće w kerčinach, w swětłych lěsach a na suchich łukach. Ma radšo w lěće ćopłe, bazowe pódy.
Rostlina je w nimale cyłej Europje rozšěrjena.
Mjezny dźećel (Trifolium medium) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Skógarsmári, eða Trifolium medium,[1] er blómstrandi plöntu tegund í ertublómaætt Fabaceae. Hann er mjög líkur rauðsmára, Trifolium pratense, en smáblöðin eru mjórri og án hvítra merkinga.[2] Tegundin vex villt í Evrópu, frá Bretlandi til Kákasus.[3]
Skógarsmári hefur lítið verið í ræktun þar sem hann er mjög skriðull, sem hentar ekki í venjulegum görðum. Stilkurinn er einnig sveigður og stendur ekki vel undir sér svo honum hættir til að leggjast undan eigin þunga. Skógarsmári hefur lítið eitt verið notaður til jarðvegsbætingar þar sem hann er niturbindandi eins og aðrar tegundir af ertublómaætt.
Skógarsmári, eða Trifolium medium, er blómstrandi plöntu tegund í ertublómaætt Fabaceae. Hann er mjög líkur rauðsmára, Trifolium pratense, en smáblöðin eru mjórri og án hvítra merkinga. Tegundin vex villt í Evrópu, frá Bretlandi til Kákasus.
Šilinis dobilas (lot. Trifolium medium, angl. Zigzag clover, vok. Mittelklee) – dobilų (Trifolium) genties augalų rūšis. Paplitęs didžiojoje Europos dalyje, Kaukaze.
Šio daugiamečio augalo stiebas status, 15–50 cm aukščio. Lapai sudėtiniai, sudaryti iš 3 pailgų lapelių, išsidėsčiusių ant ilgokų lapkočių. Žiedynas – rausva galvutė. Žydi vasarą. Šilinis dobilas labai panašus į raudonąjį dobilą, bet skiriasi tuo, kad jo lapeliai siauresni, neturi balkšvų žymių.
Šilinis dobilas auga sausose pievose, šviesiuose miškuose, šiluose. Mėgsta smėlingą dirvą.
Bochtige klaver (Trifolium medium) is een vaste plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). Bochtige klaver komt in het wild in voornamelijk Midden-Europa en in Centraal-Azië voor.
De soort staat op de Nederlandse en Vlaamse Rode lijst van planten als zeldzaam en matig afgenomen. De plant komt in heel Nederland voor, maar is zeer zeldzaam in Drenthe en de Achterhoek. In Vlaanderen is hij heel zeldzaam, in Wallonië is deze soort nog niet bedreigd.
De plant wordt 20-45 cm hoog en bloeit van juni tot augustus. Aan de top van de hoofdjesachtige tros staan afstaande bloemen, waardoor de hoofdjes een afgeplatte vorm hebben. De kelkbuis is niet behaard in tegenstelling tot die van rode klaver (Trifolium pratense). De bladeren zijn donkergroen met vaak een onduidelijke vlek dit in tegenstelling tot rode klaver.
Bochtige klaver groeit op voedselrijke en vaak lemige grond aan de randen van bos en in laag struikgewas. De plant komt ook voor in leemkuilen, in bermen en op heidevelden.
Bochtige klaver (Trifolium medium) is een vaste plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). Bochtige klaver komt in het wild in voornamelijk Midden-Europa en in Centraal-Azië voor.
De soort staat op de Nederlandse en Vlaamse Rode lijst van planten als zeldzaam en matig afgenomen. De plant komt in heel Nederland voor, maar is zeer zeldzaam in Drenthe en de Achterhoek. In Vlaanderen is hij heel zeldzaam, in Wallonië is deze soort nog niet bedreigd.
De plant wordt 20-45 cm hoog en bloeit van juni tot augustus. Aan de top van de hoofdjesachtige tros staan afstaande bloemen, waardoor de hoofdjes een afgeplatte vorm hebben. De kelkbuis is niet behaard in tegenstelling tot die van rode klaver (Trifolium pratense). De bladeren zijn donkergroen met vaak een onduidelijke vlek dit in tegenstelling tot rode klaver.
Bochtige klaver groeit op voedselrijke en vaak lemige grond aan de randen van bos en in laag struikgewas. De plant komt ook voor in leemkuilen, in bermen en op heidevelden.
Skogkløver (vitenskapelig navn Trifolium medium) er en flerårig kløver i erteblomstfamilien.
Skogkløver blir 10-30 cm høy. Den opprette stengelen vokser i sikksakk, fordi den har knebøyde ledd. De smale avlange småbladene er mørk grønne på oversiden og lys under. Skogkløveren har et kraftig rotsystem med underjordiske utløpere. Blomsten har som regel en mørk rosa farge, og blomstrer fra juni til august. Skogkløveren og rødkløveren er tilsynelatende svært like. Skogkløveren har smale og langspiss øreblad, mens rødkløveren har eggrunde øreblad med kort spiss.
Planta er vanlig på frisk jord i skogkanter, enger, veikanter og åpen skog, den tåler dårlig gjødslet jord. Kløveren er viltvoksende i Europa og Vest-Asia. I Norge nokså vanlig i lavlandet Sør-Norge. Fins ikke i Nordland eller Troms. Mens opptrer sporadisk i østre deler av Finnmark.
Skogkløveren har en lav beiteverdi, den har nærmest blitt ansett som ugras av bøndene.
Skogkløver (vitenskapelig navn Trifolium medium) er en flerårig kløver i erteblomstfamilien.
Skogkløver blir 10-30 cm høy. Den opprette stengelen vokser i sikksakk, fordi den har knebøyde ledd. De smale avlange småbladene er mørk grønne på oversiden og lys under. Skogkløveren har et kraftig rotsystem med underjordiske utløpere. Blomsten har som regel en mørk rosa farge, og blomstrer fra juni til august. Skogkløveren og rødkløveren er tilsynelatende svært like. Skogkløveren har smale og langspiss øreblad, mens rødkløveren har eggrunde øreblad med kort spiss.
Planta er vanlig på frisk jord i skogkanter, enger, veikanter og åpen skog, den tåler dårlig gjødslet jord. Kløveren er viltvoksende i Europa og Vest-Asia. I Norge nokså vanlig i lavlandet Sør-Norge. Fins ikke i Nordland eller Troms. Mens opptrer sporadisk i østre deler av Finnmark.
Skogkløveren har en lav beiteverdi, den har nærmest blitt ansett som ugras av bøndene.
Koniczyna pogięta[2][3] (Trifolium medium L.) – gatunek rośliny wieloletniej należącej do rodziny bobowatych. Występuje w prawie całej Europie, a także w Azji Zachodniej, na Kaukazie i w Syberii[4]. W Polsce jest dość pospolity[5]. Znana też jako koniczyna średnia[3]
Bylina, hemikryptofit. Kwitnie od czerwca do sierpnia. Porasta suche łąki i jasne lasy. Rośnie głównie na glebach piaszczystych i bezwapiennych[8]. W górach występuje po regiel dolny[6]. Gatunek charakterystyczny dla związku (All.) Trifolion medii[9].
Koniczyna pogięta (Trifolium medium L.) – gatunek rośliny wieloletniej należącej do rodziny bobowatych. Występuje w prawie całej Europie, a także w Azji Zachodniej, na Kaukazie i w Syberii. W Polsce jest dość pospolity. Znana też jako koniczyna średnia
Trifolium medium é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Amoenitates Academici...4: 105. 1759.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Trifolium medium é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Amoenitates Academici...4: 105. 1759.
Skogsklöver (Trifolium medium) är en växtart i familjen ärtväxter.
Skogsklöver blir 10-30 cm hög. Den upprätta stjälken växer i zig-zag eftersom den har en knäböjd led. De smala avlånga småbladen är mörkt gröna på ovansidan och ljusa på undersidan. Skogsklövern har ett kraftigt rotsystem med underjordiska utlöpare. Blommorna har som regel en mörkrosa färg och blommar från juni till augusti. Skogklöver och rödklöver kan tyckas se lika ut. Men skogsklövern har smala och långspetsiga stipler medan rödklövern har äggrunda stipler med kort spets.
Denna växt är vanlig på frisk[förtydliga] jord i skogskanter, på ängar, vägkanter och öppen skog. Den klarar sig inte bra på gödslad jord. Skogsklövern är vildväxande i Europa och västra Asien.
Skogsklövern har lågt betesvärde och betraktas närmast som ett ogräs av jordbrukare.
Skogsklöver (Trifolium medium) är en växtart i familjen ärtväxter.
Skogsklöver blir 10-30 cm hög. Den upprätta stjälken växer i zig-zag eftersom den har en knäböjd led. De smala avlånga småbladen är mörkt gröna på ovansidan och ljusa på undersidan. Skogsklövern har ett kraftigt rotsystem med underjordiska utlöpare. Blommorna har som regel en mörkrosa färg och blommar från juni till augusti. Skogklöver och rödklöver kan tyckas se lika ut. Men skogsklövern har smala och långspetsiga stipler medan rödklövern har äggrunda stipler med kort spets.
Denna växt är vanlig på frisk[förtydliga] jord i skogskanter, på ängar, vägkanter och öppen skog. Den klarar sig inte bra på gödslad jord. Skogsklövern är vildväxande i Europa och västra Asien.
Skogsklövern har lågt betesvärde och betraktas närmast som ett ogräs av jordbrukare.
Багаторічна трав'яниста рослина. Корінь прямий, багатоголовий, часто розвиває довгі підземні пагони. Стебла 20-80 см заввишки, прямі або висхідні, у вузлах зигзагоподібно вигнуті, голі або зверху опушені. Листя трійчасте, листові пластинки 1,5-6,0 см завдовжки і 0,6-3 см завширшки, від еліптичних до овальних. Суцвіття — поодинокі головки. Віночок спаяний в трубку на 8-10 мм, неопадаючий, яскраво-червоний. Біб яйцеподібний, плівчастий, розкривається однією щілиною, однонасінний. Маса 1000 насінин 0,68-0,73 г. Рослина ярого типу розвитку. Цвітіння — травень-червень, плодоношення — липень-серпень.
Вид поширений у Центральній та Східній Європі, Криму, Кавказі, Казахстані (північно-західна частина), Західному Сибірі, південно-східному березі Байкалу.
Росте на луках, у чагарниках, на узліссях, у світлих лісах, іноді в посівах і на покладах в лісовій, рідше в степовій зоні, в горах до верхнього пояса.
Цінна кормова рослина. За поживністю не нижче конюшини лучної, заслуговує на увагу для випробування в культурі в лісостеповій та степовій зоні. Зимостійка, посухостійка, високоврожайна, добре розмножується вегетативно. Відрізняється довголіттям (5-7 років), невибагливістю до умов зростання. Нормально розвивається на кислих, піщаних і солонцюватих ґрунтах.
Trifolium medium là một loài thực vật trong chi Trifolium.
Trifolium medium là một loài thực vật trong chi Trifolium.
Trifolium medium L., 1753
Клевер средний (лат. Trifolium medium) — многолетнее травянистое растение, вид рода Клевер (Trifolium) трибы Клеверные (Trifolieae) подсемейства Мотыльковых (Faboideae) семейства Бобовых (Fabaceae).
Многолетнее травянистое растение. Корень прямой, многоголовый, часто развивает длинные подземные побеги. Стебли 20—80 см высотой, прямые или восходящие, в узлах зигзагообразно изогнутые, голые или сверху опушенные. Листья тройчатые, листовые пластинки 1,5—6,0 см длиной и 0,6—3,0 см шириной, от эллиптических до овальных. Соцветия — одиночные головки. Венчик спаянный в трубку на 8—10 мм, неопадающий, ярко-красный. Боб яйцевидный, плёночный, раскрывается одной щелью, односемянный. Масса 1000 семян 0,68—0,73 г. Растение ярового типа развития. Цветение — май—июнь, плодоношение — июль—август.
Вид распространён в Центральной и Восточной Европе, Крыму, Кавказе, Казахстане (северо-западная часть), Западной Сибири, юго-восточном берегу Байкала.
Растёт на лугах, в кустарниках, на опушках, в светлых лесах, иногда в посевах и на залежах в лесной, реже в степной зоне, в горах до верхнего пояса.
Ценное кормовое растение. По питательности не ниже клевера лугового, заслуживает внимания для испытания в культуре в лесостепной и степной зоне. Зимостойкий, засухоустойчивый, высокоурожайный, хорошо размножается вегетативно. Отличается долголетием (5—7 лет), неприхотливостью к условиям произрастания. Нормально развивается на кислых, песчаных и солонцеватых почвах.
Клевер средний (лат. Trifolium medium) — многолетнее травянистое растение, вид рода Клевер (Trifolium) трибы Клеверные (Trifolieae) подсемейства Мотыльковых (Faboideae) семейства Бобовых (Fabaceae).
Многолетнее травянистое растение. Корень прямой, многоголовый, часто развивает длинные подземные побеги. Стебли 20—80 см высотой, прямые или восходящие, в узлах зигзагообразно изогнутые, голые или сверху опушенные. Листья тройчатые, листовые пластинки 1,5—6,0 см длиной и 0,6—3,0 см шириной, от эллиптических до овальных. Соцветия — одиночные головки. Венчик спаянный в трубку на 8—10 мм, неопадающий, ярко-красный. Боб яйцевидный, плёночный, раскрывается одной щелью, односемянный. Масса 1000 семян 0,68—0,73 г. Растение ярового типа развития. Цветение — май—июнь, плодоношение — июль—август.
Вид распространён в Центральной и Восточной Европе, Крыму, Кавказе, Казахстане (северо-западная часть), Западной Сибири, юго-восточном берегу Байкала.
Растёт на лугах, в кустарниках, на опушках, в светлых лесах, иногда в посевах и на залежах в лесной, реже в степной зоне, в горах до верхнего пояса.
Ценное кормовое растение. По питательности не ниже клевера лугового, заслуживает внимания для испытания в культуре в лесостепной и степной зоне. Зимостойкий, засухоустойчивый, высокоурожайный, хорошо размножается вегетативно. Отличается долголетием (5—7 лет), неприхотливостью к условиям произрастания. Нормально развивается на кислых, песчаных и солонцеватых почвах.