Hippocrepis comosa ye un parrotal de la familia de les fabacees. Ye orixinaria de la rexón del Mediterraneu teniendo una distribución cosmopolita.
Ye un pequeñu matu cespitosa de tarmos ascendentes. Les fueyes son imparipinnaes, con 3-8 pares de foliolos obovaos. Les inflorescencies son umbeles axilares de 2-12 flores, sobre un pedúnculu bien llargu. El frutu ye una llegume ± papilosa, articulada y estruyida, con escotaduras en forma de ferradura que correspuenden a les granes.[1]
Ye una planta cosmopolita con amplia distribución que s'atopa nes camperes seques, llugares predresos y carbaes sobre suelu caliar. Con formes vitales de caméfito y hemicriptófito.
Númberos cromosomáticos de Hippocrepis comosa (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecificos: 2n=28.[2][3]
O. W. Thomé (1885)
A. Masclef (1891)
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Hippocrepis comosa ye un parrotal de la familia de les fabacees. Ye orixinaria de la rexón del Mediterraneu teniendo una distribución cosmopolita.
El desferracavalls (Hippocrepis comosa) és una planta amb flor de la família de les lleguminoses.
És l'únic aliment de la papallona Polyommatus coridon.[1]
Es tracta d'una planta peluda, més aviat caiguda, de fulles llargues (fins a 8 parells de folíols), amb flors grogues amb caps pedunculats. Els llegums tenen beines curiosament circulars formant una espècie ferradures enganxades les unes a les altres. Viu principalment en pastures seques sobre substrat calcari.
El desferracavalls (Hippocrepis comosa) és una planta amb flor de la família de les lleguminoses.
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ffacbysen bedol sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Hippocrepis comosa a'r enw Saesneg yw Horseshoe vetch.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Pedol y March, Cam y March, Ewnof, Ewnof Gwyllt, Ewnofiau Gwyllt, Ewnofiau Gwylltion Pys y Bedol.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ffacbysen bedol sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Hippocrepis comosa a'r enw Saesneg yw Horseshoe vetch. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Pedol y March, Cam y March, Ewnof, Ewnof Gwyllt, Ewnofiau Gwyllt, Ewnofiau Gwylltion Pys y Bedol.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa) je nižší, žlutě kvetoucí rostlina, která je v České republice považována za vzácnou a je proto chráněna. Je to jediný druh rodu podkovka který se v české přírodě vyskytuje.
Původem evropský druh jenž se vyskytuje od Španělska a Anglie na západě až po Rumunsko a Ukrajinu na východě. Druh byl druhotně zavlečen i do Severní Ameriky. V Česku roste vzácně a pouze ve dvou oblastech, na Moravě v Bílých Karpatech a v Čechách okolo Loun. Na Slovensku je hojnější, vyskytuje se v panonské a karpatské oblasti roztroušeně až hojně.
Podkovka chocholatá je v Česku považována za „praealpinský druh“, který se ze svého místa výskytu v předhůří Alp rozšířil v průběhu teplejších klimatických období směrem na sever i výše do hor. Na území republiky doputoval krátce po ukončení poslední doby ledové.
Je to suchomilná rostlina milující slunce, roste na osluněných stráních stepního charakteru, na světlých mýtinách listnatých lesů, po okrajích nevysokých křovin, ve slunných roklinách nebo i na otevřených písčinách. Vyžaduje propustnou a úživnou půdu s vápencovým, čedičovým nebo jiným bazickým podložím, vyskytuje se od planárního po subalpínský stupeň.
Trvalka s lysými, vystoupavými nebo poléhavými a bohatě olistěnými lodyhami, které rostou z hrubého, rozvětveného a vícehlavého oddenku sahajícího do hloubky až 50 cm. Lodyhy, které na bázi dřevnatí, vyrůstají v trsech a dosahují délky 10 až 30 cm. Jsou tenké, rozvětvené, na průřezu oblé a bývají lysé nebo roztroušeně chlupaté. Listy s dlouhými řapíky jsou velké 2 až 8 cm, lichozpeřené, se třemi až sedmi páry krátce stopkatých celokrajných lístků s krátkými vejčitými palistky. Jejich zelené, hnědozelené až nasivělé čepele jsou podlouhle až čárkovité a bývají lysé nebo na rubu krátce chlupaté.
Motýlovité květy jsou uspořádány po čtyřech až deseti do okolíků, se stopkami 5 až 10 cm dlouhými, které rostou z úžlabí listů. Oboupohlavné, slabě převislé květy mají krátké chlupaté stopky. Tmavě zelený až nahnědlý, asi 4 mm dlouhý, slabě dvoupyský zvonkovitý kalich má pět trojúhelníkovitých špičatých cípů, ty jsou kratší než kališní trubka a dva horní jsou téměř po celé délce srostlé. Sytě žlutá, asi 10 mm dlouhá koruna má nazpět ohnutou pavézu se hnědými žilkami, kratší křídla s tupými oušky a krátký zakřivený člunek s malým zobáčkem. Obsahuje deset nestejně dlouhých dvoubratrých tyčinek, jedna horní je volná. Semeník s mnoha vajíčky je spodní a lysá čnělka je zakřivená. Květy produkují nektar za kterým přilétá opylující hmyz. Rostliny kvetou od dubna do srpna.
Plody jsou asi 3 cm dlouhé, zploštělé, obloukovité až srpovité lusky se zobánkem na vrcholu. Mezi semeny jsou zaškrcované a ve zralosti se rozpadají na díly. Obsahují rohlíčkovitá, lesklá, nahnědlá, asi 3 mm dlouhá semena, která si podržují klíčivost jen krátkodobě. Druh má počet chromozómů x = 14 a byly zjištěné diploidni, tetraploidní i hexaploidní populace.
Rostlina obsahuje hlavně flavonoidy, saponiny, alkaloidy, mnohé minerální látky, organické kyseliny i aminokyseliny. V minulosti byla používána na podporu hojení ran, posilovala srdce a zlepšovala trávení. V současnosti je chráněna a její sběr v přírodě není možný.
Je živnou rostlinou pro některé motýly kteří z květů sají nektar nebo listy slouží jako žír pro housenky. Jsou to např. soumračník máčkový, modrásek černolemý, modrásek jetelový a modrásek vikvicový.
Podkovka chocholatá je rostlina, která z české krajiny za poslední století značně ubyla a vyskytuje se jen na několika málo místech. Je proto v „Červeném seznamu rostlin České republiky“ zapsána jako rostlina kriticky ohrožená (C1b).[2][3][4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu podkovka chocholatá ve Wikimedia Commons
Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa) je nižší, žlutě kvetoucí rostlina, která je v České republice považována za vzácnou a je proto chráněna. Je to jediný druh rodu podkovka který se v české přírodě vyskytuje.
Gul hestesko (Hippocrepis comosa) er en flerårig, urteagtig plante med en krybende til opstigende vækst. Blomsterne dufter behageligt og bestøves af forskellige biarter.
Stænglerne vokser stjerneformet ud fra rodhalsen. De er delvist forveddede ved basis, men ellers lysegrønne til rødlige, hårløse og furede. bladene sidder spredtstillet, og de er uligefinnede med 4-8 smalt ovale småblade, der har hel rand og en lille, men tydelig spids. Begge bladsider er gråligt lysegrønne.
Blomstringen sker i maj-juli, hvor man finder blomsterne samlet i endestillede, skærmagtige stande med 5-12 blomster. De enkelte blomster er uregelmæssige (ærteblomster) og 5-tallige med gule, brunårede kronblade. Frugterne er bælge, som skilles i hesteskoformede stykker ved modningen.
Rodnettet består af en kraftig, dybtgående pælerod og et vidt udbredt filt af siderødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 0,05 x 0,30 m (5 x 30 cm/år).
Arten er udbredt i det sydlige og centrale Europa. Den er knyttet til lysåbne, varme og tørre voksesteder med lavt næringsindhold og neutral eller basisk reaktion. Derfor findes den ofte som pionerplante i stenbrud, langs vejkanter, på ruderater og i tørre, kalkrige stepper.
Langs skovkanter i det centrale Istrien, Kroatien, findes arten i samfund med bl.a. hjertegræs, bakkemysike, bakkesoløje, bjergkløver, blågrøn star, cypresvortemælk, dansk kambunke, Danthonia calycina (en art af tandbælg), Dianthus sanguineus (en art af nellike), dunet vejbred, engsalvie, fligetbladet brunelle, knoldet mjødurt, Linum tenuifolium (en art af hør), opret hejre og ølandkugleblomst[1]
Gul hestesko (Hippocrepis comosa) er en flerårig, urteagtig plante med en krybende til opstigende vækst. Blomsterne dufter behageligt og bestøves af forskellige biarter.
Der Gewöhnliche Hufeisenklee (Hippocrepis comosa), auch Schopfiger Hufeisenklee oder einfach Hufeisenklee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Hippocrepis in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Der Hufeisenklee ist eine mehrjährige, krautige Pflanze, die eine Wuchshöhe von 8 bis 25 Zentimetern erreicht. Er besitzt zahlreiche, verzweigte, niederliegende bis aufsteigende, am Grund oft etwas verholzte Stängel. Die Triebe werden 5 bis 30 cm lang. Pflanzen mit am Grunde verholzten Trieben werden auch als eine besondere Varietät angesehen, Hippocrepis comosa var. alpina Rouy.
Die unpaarig gefiederten Laubblätter bestehen aus vier bis acht, seltener auch nur drei Blättchenpaaren. Die Nebenblätter sind nicht miteinander (nur kurz mit dem Laubblatt-Stiel) verwachsen und viel kleiner als ein Blättchen.
Die doldigen Blütenstände sind fünf- bis zwölfblütig. Die nickenden gelben Blüten sind 7 bis 12 mm lang und duftend; oft sind sie mit bräunlichen Adern versehen, die als Farbmale für Insekten dienen. Die Kelchzähne sind dreieckig, die oberen deutlich länger als die unteren. Es werden nickende oder abstehende Hülsenfrüchte gebildet, die flach sind mit hufeisenförmigen Gliedern.
Blütezeit ist Mai (bzw. April bis September je nach Standort).
Die Art hat die Chromosomenzahl 2n = 14 oder 28.[1]
Der Gewöhnliche Hufeisenklee ist ein wintergrüner Hemikryptophyt oder holziger Chamaephyt. Er wurzelt bis 60 Zentimeter tief.[1]
Obwohl es den Anschein hat, dass die Bestäuber durch einen seitlichen Blütenschlitz an den Nektar gelangen können, wird dies durch eine den Nektar bedeckende Platte verhindert. Dadurch kann der Rüssel der Besucher – Hummeln, Bienen und Schmetterlinge – nur an der Narbe und den Staubbeuteln vorbei eingeführt werden und somit die Bestäubung sichern. Ein Blüteneinbruch ist aber durch Erdhummeln möglich.
Blütezeit ist Mai (bzw. April bis September je nach Standort).
Die Bruchfrüchte zerfallen bei der Reife in 4–6 Teilfrüchte. Diese sind zuletzt hufeisenförmig, ca. 4 mg schwer und enthalten je einen sichelförmigen Samen. Dieser unterliegt der Darmausbreitung durch Ziegen und Gämsen, außerdem erfolgt eine Ausbreitung als Wasserhafter und als Flügelflieger.
Die Fruchtreife erfolgt ab August.
Diese Art ist in Süd- und Mitteleuropa einschließlich der Alpen verbreitet. In Österreich ist der Hufeisenklee in allen Bundesländern außer Burgenland und Wien häufig. Im nördlichen Alpenvorland ist sein Bestand gefährdet.
Man findet den Gewöhnlichen Hufeisenklee ziemlich häufig und gesellig in sonnigen Kalk-Magerrasen, auf Magerweiden, an Wegen und Böschungen, auf Erdanrissen, und in Steinbrüchen, auch in lichten Kiefern-Trockenwäldern.
In den Allgäuer Alpen steigt er nahe der Hermann-von-Barth-Hütte in Tirol bis zu 2030 m Meereshöhe auf[2].
Nach Heinz Ellenberg ist er eine Halblichtpflanze, ein Mäßigwärmezeiger, ozeanisch verbreitet, ein Trockniszeiger, ein Schwachsäure- bis Schwachbasezeiger und eine Verbandscharakterart subozeanischer Trocken- und Halbtrockenrasen (Brometalia erecti). Er kommt aber auch in Gesellschaften der Ordnung Festucetalia valesiacae in subalpinen Gesellschaften der Ordnung Seslerietalia oder in denen des Verbands Erico-Pinion vor.[1]
Im Habitus ist die Art der Scheiden-Kronwicke (Coronilla vaginalis) ähnlich, bei der jedoch die Nebenblätter miteinander verwachsen und zusammen etwa so groß wie ein Blättchen sind. Die Strauchkronwicke (Hippocrepis emerus) ist eine weitere Art der Gattung.
Der Gewöhnliche Hufeisenklee ist eine gute Futterpflanze, die besonders gern von Schafen gefressen wird. Er wird allerdings nicht kultiviert. Da diese Art weit verbreitet ist, stuft die IUCN diese Art als (Least Concern)[3] gering gefährdet ein.
Der Gewöhnliche Hufeisenklee (Hippocrepis comosa), auch Schopfiger Hufeisenklee oder einfach Hufeisenklee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Hippocrepis in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Hippocrepis comosa, the horseshoe vetch,[1] is a species of perennial flowering plant belonging to the genus Hippocrepis in the family Fabaceae.
The overall appearance depends on its habitat: sometimes it forms upright clumps of flowers; at other times, it sends prostrate leafy runners over a wide area; sometimes it distributes itself as single flowers. The flowers are small, yellow or sometimes orange/red (becoming yellow as they mature), and of typical shape for the family Fabaceae: these appear for a period of two weeks around May..
The rate of seed production is variable: relatively low and sometimes negligible seed production. Seedlings remain the predominant method of extending its range. It has a low germination rate in the wild, although this can be improved in nurseries.
Hippocrepis comosa is found in the UK, predominantly in the south..
Hippocrepis comosa is a calciole (found only on chalk and limestone). It is a hardy plant that survives long periods of cold winters and dry summers years after year. Colonies are not harmed by sheep grazing, and are resistant to moderate trampling; they do not thrive after heavy ploughing or disturbance of the ground. In areas grazed by cattle they disappear, sometimes after several years (depending on grazing intensity.)
Hippocrepis comosa is the exclusive food plant of the caterpillars of chalkhill blue (Polyommatus coridon) and Adonis blue (Polyommatus bellargus) butterflies.[2] Populations that support such butterflies occur on longstanding ungrazed meadows, quarries, edges of paths and wasteland; outside of southern England and the Midlands (e.g. the Gower and Yorkshire populations) the climate is unsuitable for the butterflies.
Re-establishment of a colony of H. comosa is best attempted by planting individual plants: direct sowing has poor rates of success. Even this however offers no guarantee of a permanent colony (within a period as long as 20 years) and even less likelihood that the new plants will be used by significant populations of chalkhill blue butterflies within another 50 years.
Hippocrepis comosa, the horseshoe vetch, is a species of perennial flowering plant belonging to the genus Hippocrepis in the family Fabaceae.
Hippocrepis comosa es un arbusto de la familia de las fabáceas. Es originaria de la región del Mediterráneo teniendo una distribución cosmopolita.
Es una pequeña mata cespitosa de tallos ascendentes. Las hojas son imparipinnadas, con 3-8 pares de folíolos obovados. Las inflorescencias son umbelas axilares de 2-12 flores, sobre un pedúnculo muy largo. El fruto es una legumbre ± papilosa, articulada y comprimida, con escotaduras en forma de herradura que corresponden a las semillas.[1]
Es una planta cosmopolita con amplia distribución que se encuentra en los pastos secos, lugares rocosos y matorrales sobre suelo calizo. Con formas vitales de caméfito e hemicriptófito.
Números cromosomáticos de Hippocrepis comosa (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecificos: 2n=28.[2][3]
O. W. Thomé (1885)
A. Masclef (1891)
Hippocrepis comosa es un arbusto de la familia de las fabáceas. Es originaria de la región del Mediterráneo teniendo una distribución cosmopolita.
Fer à cheval, Hippocrépide à toupet, Hippocrépide chevelue, Hippocrépis à toupet, Hippocrépis chevelu
L’Hippocrépide à toupet, Hippocrépide chevelue, Hippocrépis à toupet ou Hippocrépis chevelu (Hippocrepis comosa) est une plante herbacée vivace de la famille des Fabaceae. Il est parfois connu sous le nom de Fer à cheval.
Hippocrepis comosa du grec hippos, cheval, crepis, chaussure et comosus, chevelu, feuillu : allusion aux articles de la gousse échancrés en forme de fer à cheval.
C'est une plante plutôt prostrée, à feuilles pennées (jusqu'à 8 paires de folioles), à fleurs jaunes en têtes pédonculées. Les gousses sont curieusement contournées, formant comme une série de fers à cheval accolés les uns aux autres.
Cette plante est la seule nourriture de la chenille du papillon Argus bleu-nacré.
Le Fer à cheval pousse dans des pelouses sèches sur substrat calcaire.
Données d'après: Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.
Fer à cheval, Hippocrépide à toupet, Hippocrépide chevelue, Hippocrépis à toupet, Hippocrépis chevelu
L’Hippocrépide à toupet, Hippocrépide chevelue, Hippocrépis à toupet ou Hippocrépis chevelu (Hippocrepis comosa) est une plante herbacée vivace de la famille des Fabaceae. Il est parfois connu sous le nom de Fer à cheval.
Tutón nastawk Čećorička z temu družina čećorička (Hippocrepis comosa) je po hesle na druhi nastawk podobny. Druhe hesło Čećorička (ród) ma temu ród čećorička (Hippocrepis). Čećorička[1] (Hippocrepis comosa) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Čećorička je nimale kaž małoróstny kerčik rostuca, rozpjeršenje přilěhawje kosmata rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 20 cm (wot 8 hač do 25 cm).
Stołpiki su nižoležace-postupowace, na spódku wodrjewjowane, bohaće lisćate.
Łopjena steja nimale jenož na stołpiku a su jednory pjerite. Delnja łopjena su dołhostołpikowe. Łopješka su nawopačnje owalne hač do linealne a ćěmnozelene abo módrozelene.
Wona kćěje wot meje hač do oktobra (julija). Kćenja su žołte, wonjate a docpěwaja dołhosć wot 1 cm (wot 8 hač do 12 mm). Wone steja w małokćenjowych (4-8(12)) kćenjow) wokołkach na stołpikach z dołhosću wot maksimalnje 10 cm.
Płód je z maksimalnje 6 pódkowoformowych wotrězkow hromadźe sedźany a docpěwa dołhosć wot 1,5 hač do 3,5 cm. Zrały płód do jednotliwych dźělow so złama, kotrež na kóncach su słabje křidłate, zo so móžeja wot wětra preč zduć.
Wona rosće na skalnych zwisach, suchim trawniku, suchich łukach, najčasćišo na wapnu. Preferuje ćopłe, suche, bazojte, zwjetša kamjentne pódy.
Čećorička je w Europje, wosebje w juhu a alpskich krajach rozšěrjena.
Kćenja
Čećorička. W: FloraWeb.de. (němsce)
Čećorička (Hippocrepis comosa) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Hippocrepis comosa[1] est planta florens familiae Fabacearum. Planta est cibus larvarum nonnullorum papilionum, inter quos Colias sareptensis, et solus victus Polyommati coridonis, speciei papilionum.[2]
Haec stipula ad Faboideas spectat. Amplifica, si potes! Hippocrepis comosa est planta florens familiae Fabacearum. Planta est cibus larvarum nonnullorum papilionum, inter quos Colias sareptensis, et solus victus Polyommati coridonis, speciei papilionum.
Paardenhoefklaver (Hippocrepis comosa) is een plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De plant komt voor op droge weilanden en hellingen in grote delen van Europa. Op kalkhoudende grond vormt de plant kussens van een opvallende gele kleur als de plant in bloei staat. De hoogte is circa 20 cm.
De paardenhoefklaver is kan verward worden met rolklaver (Lotus) , maar is te onderscheiden door de langere bladeren en karakteristieke peulen.
De bloem van de paardenhoefklaver is geel en wordt 6-10 mm lang. Vijf tot twaalf bloemen vormen een scherm, dat van mei tot juli bloeit.
Het blad is oneven geveerd. Er zijn elf tot vijftien deelblaadjes, die gegroepeerd zijn in paren plus een eindblaadje. Ze zijn omgekeerd eirond en stomp. Hier onderscheiden ze zich van de rolklaver, waarvan de bladeren puntig zijn.
De plant draagt een peul met leden die doen denken aan een hoefijzer. Hieraan dankt de plant zijn naam. Elke peul is circa 3 cm lang.
Paardenhoefklaver (Hippocrepis comosa) is een plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De plant komt voor op droge weilanden en hellingen in grote delen van Europa. Op kalkhoudende grond vormt de plant kussens van een opvallende gele kleur als de plant in bloei staat. De hoogte is circa 20 cm.
De paardenhoefklaver is kan verward worden met rolklaver (Lotus) , maar is te onderscheiden door de langere bladeren en karakteristieke peulen.
De bloem van de paardenhoefklaver is geel en wordt 6-10 mm lang. Vijf tot twaalf bloemen vormen een scherm, dat van mei tot juli bloeit.
Het blad is oneven geveerd. Er zijn elf tot vijftien deelblaadjes, die gegroepeerd zijn in paren plus een eindblaadje. Ze zijn omgekeerd eirond en stomp. Hier onderscheiden ze zich van de rolklaver, waarvan de bladeren puntig zijn.
De plant draagt een peul met leden die doen denken aan een hoefijzer. Hieraan dankt de plant zijn naam. Elke peul is circa 3 cm lang.
Konikleca czubata[3] (Hippocrepis comosa L.) – gatunek rośliny wieloletniej należący do rodziny bobowatych. Występuje w Europie. W Polsce występuje w Tatrach po piętro kosodrzewiny, zawleczony na Śląsk. Jest bardzo rzadki[4].
Bylina, hemikryptofit. Siedlisko: słoneczne pagórki, suche zbocza, widne bory sosnowe, kamieniołomy i skały, chętnie na glebach wapiennych[4]. W Tatrach rośnie na suchych wapiennych stokach i skałach. Kwitnie od maja do lipca[5].
Konikleca czubata (Hippocrepis comosa L.) – gatunek rośliny wieloletniej należący do rodziny bobowatych. Występuje w Europie. W Polsce występuje w Tatrach po piętro kosodrzewiny, zawleczony na Śląsk. Jest bardzo rzadki.
Navadna podkvica (znanstveno ime Hippocrepis comosa) je zeljnata trajnica iz družine metuljnic[1].
Zraste do 20 cm visoko in ima plazeče steblo, ki je pri dnu olesenelo. Listi so narobe jajčasti do suličasti in enkrat pernato deljeni. Rob je gladek. Cvetovi so rumeni, metuljaste oblike, dolgi do 1 cm in združeni v socvetja, v katere je zbrano od 4 do 8 cvetov. Poganjajo na vrhu okoli 10 cm dolgih stebel. Plodovi se razvijejo v podkvasto zavitih strokih.
Rastlina uspeva na apnenčastih kamnitih pobočjih in pustih travnikih po vsej Evropi, zlasti na jugu in v alpskem svetu, kjer cveti od maja do septembra.
Navadna podkvica (znanstveno ime Hippocrepis comosa) je zeljnata trajnica iz družine metuljnic.
Hippocrepis comosa, tên tiếng Anh là Horseshoe Vetch,[1] là một loài thực vật có hoa. Nó là thức ăn duy nhất của loài bướm ngày Polyommatus coridon.[2]
Bài viết liên quan đến tông đậu Loteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
