Rosa tomentosa) ye un parrotal de la familia de les rosácees.
Ye un parrotal qu'algama un tamañu de 1-3 m d'altor. Tien los tarmos narquiaos, verdes o acolorataos, delgaos, daqué curvos, escasamente rectos. Les fueyes con golor a resina, y 5-7 folíolos d'ováu-elípticos a ováu-llanceolaos, agudos, arredondiaos na base, irregular y doblemente serruchaos, daqué tomentosos pol fexe, y bien tomentosos pol viesu. Les flores apaecen n'inflorescencies corimbiformes, bracteaes. Corola de 35-40 mm de diámetru; pétalos d'un rosa fuerte a rosáu ablancazáu. Úrnula globosa, ovoide o urceolada, de color coloráu foscu, con glándules estipitaes por toa ella o solo na base, dacuando con acículas o, inclusive, llisa. Tien un númberu de cromosomes de 2n = 35.[1]
Alcuéntrase en sebes y espinares, nos pisos montano y subalpino inferior, en suelu fondu y ambiente húmedo ; ye la especie más tolerante a baxos niveles de carbonatos; 400-1900 m. Apaez en gran parte d'Europa –hasta'l paralelu 55º N y el W de Rusia y Ucrania–, el Cáucasu, Anatolia y El Líbanu.
Rosa tomentosa describióse por James Edward Smith y espublizóse en Flora Britannica 2: 539–540. 1800.[2]
Rosa: nome xenéricu que provién direutamente y ensin cambeos del llatín rosa que deriva de la mesma del griegu antiguu rhódon, , col significáu que conocemos: «la rosa» o «la flor de la rosal»
tomentosa: epítetu llatín que significa "con tomentu, peluda".
Castellanu: calambrujo, rosa pelusona.[3]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y Gogledd yw Rhosyn gwlanog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rosaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rosa tomentosa a'r enw Saesneg yw Harsh downy-rose.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Rhosyn Lledwlanog, Brail Panog, Rhosyn Gwlanog, Rhosyn Lled-wlanog.
Mae'r teulu Rosaceae yn perthyn i'r genws Rosa (rhosyn) fel ag y mae'r cotoneaster a'r eirinen. Prif nodwedd y teulu yw ei ffrwythau amrywiol a phwysig i economi gwledydd.[2] Ceir 5 sepal, 5 petal ac mae'r briger wedi'u gosod mewn sbeiral sy'n ffurfio llestr tebyg i gwpan o'r enw hypanthiwm.
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y Gogledd yw Rhosyn gwlanog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rosaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rosa tomentosa a'r enw Saesneg yw Harsh downy-rose. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Rhosyn Lledwlanog, Brail Panog, Rhosyn Gwlanog, Rhosyn Lled-wlanog.
Mae'r teulu Rosaceae yn perthyn i'r genws Rosa (rhosyn) fel ag y mae'r cotoneaster a'r eirinen. Prif nodwedd y teulu yw ei ffrwythau amrywiol a phwysig i economi gwledydd. Ceir 5 sepal, 5 petal ac mae'r briger wedi'u gosod mewn sbeiral sy'n ffurfio llestr tebyg i gwpan o'r enw hypanthiwm.
Růže plstnatá (Rosa tomentosa) je dlouhověká, ostnitá rostlina vytvářející kompaktní keře vysoké až dva metry. S nástupem léta rozkvétá světle růžovými květy, které jsou na podzim vystřídané červenými šípky na dlouhých stopkách. V české přírodě je původním druhem, který se ale postupně z krajiny vytrácí, proto byla v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazena mezi ohrožené druhy (C3).[1][2]
Euroasijský druh vyrůstající v převážné části Evropy, jeho areál na severu končí v jižní části Skandinávského poloostrova, z jihu je ohraničen přibližně 40° severní zeměpisné šířky (ve Středomoří se nevyskytuje), na západě začíná Britskými ostrovy a na východě zasahuje přes evropské Rusko až na severní Kavkaz a částečně na Blízký východ.
V České republice se růže plstnatá vyskytuje ojediněle téměř na celém území, od planárního po submontánní stupeň, na stanovištích se však objevuje jen v nepočetných exemplářích.[1][3]
Růže plstnatá je dřevinou bez patrného požadavku na kvalitu půdy či druh podloží, upřednostňuje jen místa na plném slunci, nejvýše v polostínu. Vyskytuje se obvykle na osluněných okrajích listnatých lesů, na mezích, okrajích pastvin, kamenitých úhorech, ve štěrbinách skal i ve skupinách s jinými planě rostoucími keři až do nadmořské výšky 800 m n. m. Je fanerofytem kvetoucím v červnu a červenci a jeho červené šípky bývají v čase zralosti porostlé po celém povrchu drobnými chloupky a brzy měknou. Ploidie druhu je 2n = 35.[1][4][5]
Keř s větvemi dlouhými 150 až 200 cm, které rostou přímo vzhůru nebo jsou obloukovitě ohnuté, s nepravidelně rozloženými, stejnými, sehnutými či hákovitě zahnutými ostny. Větve jsou porostlé střídavými, řapíkatými, zpeřenými listy se třemi páry lístků, které produkují silici vonící po terpentýnu. Lístky jsou eliptické, vejčité až obvejčité, někdy na koncích zašpičatělé, na bázi klínovité, po obvodě dvojnásobně mělce zubaté se žlázkami na koncích zoubků a na lícní straně jsou řídce a na rubové hustě chlupaté až plstnaté. Palisty jsou úzké a krátce chlupaté.
Květy, v průměru velké okolo 5 cm, bývají uspořádané ve dvou až pětičetných květenstvích, jen zřídka vyrůstají jednotlivě, jsou pětičetné a oboupohlavné. Tři vnější kališní lístky jsou zpeřené, často až dvojnásobně, mají široké žláznaté přívěsky. Po odkvětu se dva kališní lístky ohýbají dolů, ostatní nepravidelně směřují do stran, v době zralostí šípků je všech pět již opadaných. Korunní lístky jsou volné, růžově zbarvené a slabě voní. Tyčinek se žlutými prašníky je mnoho, stejně jako řídce chlupatých čnělek vytvářejících společně řídkou, nekompaktní hlavičku.
Šípky vyrůstají na dlouhých stopkách, obvykle dvoj- až trojnásobně delších než jsou samy. Bývají kulovité, někdy jsou mírně stlačené, 10 až 15 mm velké, ve zralosti červené, brzy měknou a na povrchu jsou roztroušeně žláznaté. Disk mají plochý či kuželovitě klenutý, ústí úzké a obsahují mnoho žlutobílých semen, nažek.
Růže plstnatá je rostlinou rozmnožující se v přírodě semeny obsaženými v šípcích, která roznášejí ptáci a drobní savci, pro něž jsou šípky v zimním období vítanou potravou a semena procházejí bez úhony jejich zažívacím traktem. Vzhledem k ojedinělému výskytu nejsou rostliny lidmi využívány.[1][4][5][6]
Růže plstnatá (Rosa tomentosa) je dlouhověká, ostnitá rostlina vytvářející kompaktní keře vysoké až dva metry. S nástupem léta rozkvétá světle růžovými květy, které jsou na podzim vystřídané červenými šípky na dlouhých stopkách. V české přírodě je původním druhem, který se ale postupně z krajiny vytrácí, proto byla v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazena mezi ohrožené druhy (C3).
Die Filz-Rose (Rosa tomentosa), auch Falsche Filzrose genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Rosen (Rosa) innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae).
Die Filz-Rose ist sommergrüner, aufrechter, langästiger Strauch, der Wuchshöhen von 1 bis 3 Metern erreicht. Ihre Stacheln sind ziemlich schlank und schwach gebogen mit einer breiten Basis.[1]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind unpaarig gefiedert mit fünf bis sieben Fiederblättern. Die dunkelgrün glänzenden, mehr oder weniger gräulichen Fiederblättchen sind meist eiförmig, eiförmig-lanzettlich oder elliptisch geformt. Beide Blattflächen sind flaumig bis filzig behaart. Die Blattoberseite ist drüsenlos und die -unterseite zum Teil mit mehr oder weniger zahlreichen grauen oder braunen, geruchlosen oder schwach harzig duftenden Drüsen besetzt.[1]
Die duftenden, zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die relativ kleinen Kelchblätter sind gefiedert, nach dem Abblühen sind sie waagerecht bis beinahe zurückgeschlagen, spätestens ab der Fruchtreife sind sie hinfällig. Die fünf freien Kronblätter sind weiß bis hellrosafarben.[1] Der Griffel ist behaart oder kahl[2] und der Griffelkanal ist schmaler als 1 Millimeter. Das Narbenköpfchen ist ungefähr bukettartig.[1] Die Blütezeit reicht in Österreich nur von Juni bis Juli.[2]
Der meist dicht mit gestielten Drüsen besetzte Fruchtstiel ist ungefähr 1,5- bis 3-mal so lang wie die Hagebutte.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 35.[3]
Bei der Filz-Rose handelt es sich um einen mesomorphen Nanophanerophyten.[1]
Es erfolgt Insektenbestäubung und Selbstbestäubung mit Samenbildung ohne Bestäubung.[1]
Die Ausbreitung der Diasporen, es sind die Hagebutten, erfolgt durch Verdauungsausbreitung.[1]
Die Filz-Rose ist ein submediterran-gemäßigt-kontinentales Florenelement. Ihr Areal erstreckt sich von Europa ohne den Norden Skandinaviens und den Süden der Mittelmeerländer bis zum Schwarzen Meer. In Mitteleuropa kommt sie zerstreut vor, in Westeuropa ist sie seltener, in Südeuropa tritt sie häufig auf.[4][5]
Die Filz-Rose kommt in Deutschland zerstreut in der Mitte (zentralen sowie östlichen Nordrhein-Westfalen, südöstlichen Niedersachsen, Thüringen, Sachsen, Hessen, Franken, Baden-Württemberg, Pfalz, Saarland), in Mecklenburg-Vorpommern und Schleswig-Holstein vor; südlich der Donau gibt es nur Einzelfunde, in Brandenburg ist sie sehr selten. Nur Altfunde sind für das nördliche Sachsen-Anhalt, Ostfriesland sowie das zentrale Niedersachsen dokumentiert.[6]
In der Roten Liste der gefährdeten Pflanzenarten Deutschlands gilt die Filz-Rose 1996 als nicht gefährdet. Für die deutschen Bundesländer ist der Gefährdungsgrad unterschiedlich: nicht gefährdet ist sie in Baden-Württemberg, Bayern, Hessen, Nordrhein-Westfalen, Rheinland-Pfalz, Thüringen sowie im Saarland; gefährdet ist sie in Brandenburg, Mecklenburg-Vorpommern, Niedersachsen, Sachsen, Sachsen-Anhalt sowie Schleswig-Holstein; in Hamburg gilt sie als vom Aussterben bedroht.[6]
Die Hauptvorkommen von Rosa tomentosa in Deutschland befinden sich in Wäldern und Gebüschen trockenwarmer Standorte, sowie Laub- und Tannenwäldern mittlerer Standorte.[1] In Österreich ist Rosa tomentosa in allen Bundesländern zerstreut bis selten und gedeiht dort in lichten Gebüschen und an Waldrändern in collin bis obermontanen Höhenstufen.[2]
Die Filz-Rose gedeiht am besten auf kalkhaltigen oder doch nicht ausgesprochen basenarmen, mittel- bis tiefgründigen und daher oft wenig steinigen Lehm- oder Lössböden. Sie besiedelt Wälder, Gebüsche und Wegränder in sommerwarmen Lagen; sie steigt in den Alpen daher nur selten in Höhenlagen von über 1200 Metern auf.[4][5] In den Allgäuer Alpen steigt sie auf der Schwandalpe am Grünten bis zu einer Höhenlage von 1400 Metern auf.[7] Sie ist eine Charakterart der Ordnung Prunetalia, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften der Ordnung Quercetalia pubescentis und der Verbände Erico-Pinion oder Carpinion vor.[3]
Die Filz-Rose (Rosa tomentosa), auch Falsche Filzrose genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Rosen (Rosa) innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae).
Rosa tomentosa, otherwise known as the harsh downy-rose,[1] is a species of wild rose. It is a shrub growing to about 3 metres (10 ft).[2] It is found in Asia Minor, the Caucasus (where it may not be native), and much of Europe: the British Isles, France, Central Europe, northern Spain, Italy, and the Balkans (except Greece).[3] On the British Isles it can be found in hedgerows and woodland margins, and it typically flowers between June and July.[4] Further south, in Bulgaria, it flowers in May.[5]
Rosa tomentosa, otherwise known as the harsh downy-rose, is a species of wild rose. It is a shrub growing to about 3 metres (10 ft). It is found in Asia Minor, the Caucasus (where it may not be native), and much of Europe: the British Isles, France, Central Europe, northern Spain, Italy, and the Balkans (except Greece). On the British Isles it can be found in hedgerows and woodland margins, and it typically flowers between June and July. Further south, in Bulgaria, it flowers in May.
Rosa tomentosa es un arbusto de la familia de las rosáceas.
Es un arbusto que alcanza un tamaño de 1-3 m de altura. Tiene los tallos arqueados, verdes o rojizos, delgados, algo curvos, rara vez rectos. Las hojas con olor a resina, y 5-7 folíolos de ovado-elípticos a ovado-lanceolados, agudos, redondeados en la base, irregular y doblemente aserrados, algo tomentosos por el haz, y muy tomentosos por el envés. Las flores aparecen en inflorescencias corimbiformes, bracteadas. Corola de 35-40 mm de diámetro; pétalos de una rosa fuerte a rosado blanquecino. Úrnula globosa, ovoide o urceolada, de color rojo obscuro, con glándulas estipitadas por toda ella o solo en la base, a veces con acículas o, incluso, lisa. Tiene un número de cromosomas de 2n = 35.[1]
Se encuentra en setos y espinares, en los pisos montano y subalpino inferior, en suelo profundo y ambiente húmedo ; es la especie más tolerante a bajos niveles de carbonatos; 400-1900 m. Aparece en gran parte de Europa –hasta el paralelo 55º N y el W de Rusia y Ucrania–, el Cáucaso, Anatolia y el Líbano.
Rosa tomentosa fue descrita por James Edward Smith y publicado en Flora Britannica 2: 539–540. 1800.[2]
Rosa: nombre genérico que proviene directamente y sin cambios del latín rosa que deriva a su vez del griego antiguo rhódon, con el significado que conocemos: «la rosa» o «la flor del rosal»
tomentosa: epíteto latíno que significa "con tomento, peluda".
Castellano: calambrujo, rosa pelusona.[3]
Datos: Q1415682
Multimedia:
Especies: Rosa tomentosa
Kink-kibuvits (Rosa ciesielskii) on roosõieliste sugukonna kibuvitsa perekonda kuuluv põõsaste liik.
Taim kasvab lagendikel, parkides, teede ääres. Taim leidub Eestis harva.[1]
Kink-kibuvits (Rosa ciesielskii) on roosõieliste sugukonna kibuvitsa perekonda kuuluv põõsaste liik.
Taim kasvab lagendikel, parkides, teede ääres. Taim leidub Eestis harva.
Rosa tomentosa est une espèce de rosier, appartenant à la section des Caninae, originaire de toute l'Europe sauf le grand Nord.
Il est cultivé depuis 1820.
C'est un arbrisseau épineux de 2 mètres de haut, caractérisé par ses rameaux en zig-zag munis d'aiguillons.
Les feuilles imparipennées, d'un vert foncé, comptent de 5 à 7 folioles.
Les fleurs, de 4 cm de diamètre, varient du rose clair au blanc, elles éclosent en juin - juillet.
Elles donnent des fruits, des cynorrhodons ronds, d'un diamètre de 1 à 2 cm, de couleur rouge [1]
Rosa tomentosa 'Cinerascens' au feuillage gris clair.
Rosa tomentosa est protégé dans le Nord-Pas-de-Calais[2]. Le Conservatoire botanique national de Bailleul souligne les menaces de destruction de ses habitats et la nécessité de les protéger[3].
Rosa tomentosa est une espèce de rosier, appartenant à la section des Caninae, originaire de toute l'Europe sauf le grand Nord.
Il est cultivé depuis 1820.
La Rosa vischiosa (Rosa viscosa Jan) è una pianta perenne legnosa appartenente alla famiglia delle Rosaceae.
È un endemismo siculo-calabro.
Vive ad un'altitudine tra i 700 e i 1500 m s.l.m.[1]
La Rosa vischiosa (Rosa viscosa Jan) è una pianta perenne legnosa appartenente alla famiglia delle Rosaceae.
Rosa tomentosa é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rosaceae.
A autoridade científica da espécie é Sm., tendo sido publicada em Flora Britannica 2: 539-540. 1800.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Rosa tomentosa é uma espécie de planta com flor pertencente à família Rosaceae.
A autoridade científica da espécie é Sm., tendo sido publicada em Flora Britannica 2: 539-540. 1800.
Filtros (Rosa tomentosa) är en växtart i familjen rosväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Filtros.
Filtros (Rosa tomentosa) är en växtart i familjen rosväxter.
