Achillea filipendulina Lam.

Achillea filipendulina (lat. Achillea filipendulina) — mürəkkəbçiçəklilər fəsiləsinin boymadərən cinsinə aid bitki növü.

Təbii yayılması

Botaniki təsviri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

Řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina) je druh rostlin patřící do čeledě hvězdnicovité (Asteraceae). Je původní v oblasti Kavkazu. Celá rostlina výrazně hořce voní. Rostliny jsou vysoké až 1,50 m. Kvete v červenci až srpnu.^[1]

Použití

Je to hezká a vděčná trvalka pro smíšené výsadby do záhonů a pro volné skupi­ny, nejlépe přírodního charakteru. Je vhodná do drobných zahradních úprav i do parků. Hodí se také k řezu, květy dlouho vydrží ve váze. Suší se a květy se používají sušené i komerčně k aranžování. Sází se na vzdálenost 50–60 cm.^{[L 1]}

Pěstování

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR), je tento druh celkem nenáročný, nejlépe se však daří v propustné zahradní půdě a snáší i značné sucho. Preferuje výsluní, ve stínu slabě kvete. Vydrží mnoho let na stanovišti bez větších nároků na ošetřování, ale vyplatí se jej po třech letech přemnožit, nebo nejlépe přesadit na jiné stanoviště. Chorobami ani škůdci netrpí.^{[L 1]} Zalévání během zimy je vhodné, aby rostlina netrpěla suchem. Snáší dobře exhalace.

Rozmnožování

Množí se dělením trsů, nejlépe v dubnu až květnu, popřípadě i v září. Také se může množit řízkováním.^{[L 1]}

Řez

Vždy na podzim po odkvětu až k zemi. Během vegetace řez v případě potřeby, do jisté míry lze ale rozklesávání zabránit svázáním. Po odstranění odkvetlých květů rostou nové květy.

Kultivary

• 'Coronation Golď – nižší a raný
• 'Goldplatte' – s velkými chocholíky
• 'Parker' – pozdější, robustnějšího vzrůstu

Odkazy

Reference

1. ↑ VYMAZAL, Milos. řebříček tužebníkový - Achillea filipendulina [online]. Garten.cz [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (česky)

Literatura

1. ↑ ^{a b c} VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1982.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řebříček tužebníkovitý ve Wikimedia Commons
• Taxon Achillea filipendulina ve Wikidruzích

Pragtrøllike (Achillea filipendulina), ofte skrevet pragt-røllike, er en staude med en opret vækstform. Planten bliver 1 meter høj, men kræver ingen opbinding. Den krydrede duft findes i både stængler, blade og blomster. Planten indeholder stoffer, som giver giver sår efter påvirkning af sollys.

Beskrivelse

Skuddene er stive og forvedder hurtigt. De er glatte og grå. Bladene er spredte og dobbelt fjersnitdelte. Over- og underside er grågrøn. Blomsterne sidder samlet i store, endestillede kvaste, som ligner skærme. Alle blomster er klart gule. Frøene modner sjældent i Danmark. Rodnettet er højtliggende.

Højde x bredde og årlig tilvækst: 1 x 2 m (100 x 10 cm/år).

Voksested

Pragtrøllike gror på tørre, solåbne stepper i Italien, på Balkan, Kaukasus og Mellemøsten og Danmark.

I det østlige Tyrki findes den sammen med bl.a. cikorie, alm. fjergræs, alm. kællingetand, bleg hør, lammeøre, lucerne, russisk mandstro og småblomstret salvie.

Dieser Artikel oder nachfolgende Abschnitt ist nicht hinreichend mit Belegen (beispielsweise Einzelnachweisen) ausgestattet. Angaben ohne ausreichenden Beleg könnten demnächst entfernt werden. Bitte hilf Wikipedia, indem du die Angaben recherchierst und gute Belege einfügst.

gilt für fast den ganzen Artikel

Die Goldgarbe (Achillea filipendulina), auch als Farnblättrige Schafgarbe, Hohe Schafgarbe, Hohe Garbe, Gold-Schafgarbe oder auch Gelbe Schafgarbe bezeichnet, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Schafgarben (Achillea) in der Familie der Korbblütler (Asteraceae). Sie darf aber nicht mit Achillea tomentosa verwechselt werden, die auch Gelbe Schafgarbe genannt wird.

Beschreibung

In diesem Artikel oder Abschnitt fehlen noch folgende wichtige Informationen:

die meisten Merkmale sind nur marginal oder gar nicht beschrieben

Hilf der Wikipedia, indem du sie recherchierst und

Vegetative Merkmale

Achillea filipendulina ist eine ausdauernde krautige Pflanze. In Gärten anzutreffende Zuchtformen wie 'Parkers' und 'Coronation Gold' erreichen Wuchshöhen von 70 bis 150 Zentimetern, die Wildform von 70 bis 120 Zentimetern.

Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Der Blattstiel ist 0 bis 5 Zentimeter lang und an seiner Basis verbreitert. Die fiederschnittig Blattspreite ist 10 bis 20 Zentimeter lang und 3 bis 7 Zentimeter breit.

Generative Merkmale

Die Blütezeit reicht von Juni bis September. Der scheindoldige Blütenstand enthält viele körbchenförmigen Teilblütenstände. In den Blütenkörbchen befinden sich jeweils 15 bis 30 2 bis 2,5 Millimeter lange Röhrenblüten und zwei bis vier gelbe Zungenblüten.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.^[1]

Ähnliche Arten

Mit anderen Schafgarbenarten z. B. der Goldquirlgarbe (Achillea clypeolata) ist sie leicht zu verwechseln.

Vorkommen

Die Goldgarbe ist ursprünglich im Kaukasusraum, in der Türkei, im Irak, Iran, Afghanistan, Tadschikistan und Kirgisistan verbreitet.^[2] In anderen Ländern wie in Spanien, Italien, Großbritannien und in der Ukraine ist sie ein Neophyt.^[2]

Sie gedeiht an sonnigen Standorten auf durchlässigen ebenso wie sandigen und lehmigen Böden am besten. Sie ist recht anspruchslos, auch Zuchtformen brauchen nicht unbedingt menschliche Pflege, weshalb sie schnell aus Gärten verwildern.

Taxonomie

Die Erstveröffentlichung von Achillea filipendulina erfolgte 1783 durch Jean-Baptiste de Lamarck in Encyclopédie Méthodique: Botanique, Volume 1, S. 27 als erstbeschrieben., Synonyme für Achillea filipendulina Lam. sind: Tanacetum angulatum Willd., Achillea eupatorium M.Bieb., Achillea ficifolia M.Bieb., Tanacetum angulare Willd.^[3]

Bilder

• Habitus

• Stängel und fiederschnittige Laubblätter

• Blütenstand von unten

• Blütenstand von oben

• Nahaufnahme der Blüten

• Habitus, Laubblätter und Blütenstände

Quellen

• Datenblatt in der Flora of Pakistan. (engl.)

Einzelnachweise

1. ↑ Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 936.
2. ↑ ^{a b} Achillea filipendulina im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
3. ↑ Werner Greuter (2006+): Compositae (pro parte majore). In: W. Greuter, E. von Raab-Straube (Hrsg.): Compositae. Datenblatt Achillea filipendulina In: Euro+Med Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity.

Achillea filipendulina, the yarrow, fernleaf yarrow,^[2] milfoil, or nosebleed,^[3] is an Asian species of flowering plant in the sunflower family, native to central and southwestern Asia (Kazakhstan, Afghanistan, Pakistan, Iran, Iraq, Turkey, Caucasus).^[4] It is also naturalized in parts of Europe and North America.^[5][6]

Description

A herbaceous perennial, it grows 120 centimetres (4 feet) high, with fern-like foliage. The leaves are linear, pinnate, lobed and serrated, hairy and rough. The flowers are arranged in corymbs, or panicles, of a complex character; they are very large, often 13 cm (5 inches) across. The smaller corymbs are arched or convex, causing the cluster or compound corymb to present an uneven surface. In the species the small flowers are of rich 'old gold' yellow colour, and are very rigid, almost hard. The flowering period is mid to late summer.^[4]

Cultivation

Achillea filipendulina is cultivated in temperate regions as a flowering ornamental plant. Ordinary garden loam and other soils support its growth. It is best grown in full sun, and is drought tolerant when established. Propagation is by seed or root division in spring.^[7]

The species has generally been superseded by numerous improved cultivars, of which the following have gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit:-

References

Wikimedia Commons has media related to Achillea filipendulina.

• Wood, John (2006). Hardy Perennials and Old Fashioned Flowers. Project Gutenberg Literary Archive Foundation.
• This article incorporates text from the Hardy Perennials and Old Fashioned Flowers by John Wood, a publication now in the public domain.

La milenrama dorada, Achillea filipendulina, es una especie herbácea perteneciente a la familia de las Compuestas (Asteraceae).

Descripción

Planta perenne de unos 120 cm, erecta, herbácea. El tallo tiene pequeños pelillos blancos y unas hendiduras que lo recorren desde la base. Tiene hojas alternas pinnatipartidas (subdivididas en foliolos) dentados-lobados también pubescentes. Flores amarillas pequeñas, estas forman corimbos aplanados un poco cóncavos, de gran belleza y un bonito color amarillo con más de 15 cm de diámetro.

Basónimo

Achillea filipendulina Lam. publicado por vez primera en Encyclopédie Méthodique, Botanique en 1783 por Jean-Baptiste de Lamarck^[1]​

Sinonimia

Achillea eupatorium M.Bieb.
Achillea filicifolia M.Bieb.
Tanacetum angulatum Willd.

Origen y Distribución

Hábitat

Planta naturalizada que se ha desarrollado en las tierras de labor, en las proximidades de las poblaciones humanas, en los muros, caminos y ruderales (epecófito).

Uso

Jardinería

Capítulos (flores)

Fácil de cultivar y sin requerimientos excesivos en cuanto el suelo, a pleno sol o semisombra. Con corimbos de flores espesos, vistosos y con una amplia zona de confort en cuanto a temperaturas hace que la Achillea filipendulina sea una planta muy utilizada en jardinería. En paisajismo es utilizada tanto en grupos como aislada ya que sus hojas son de forma esbelta y bien definida a modo de pequeñas hojas de helechos. Las flores poseen un olor fuerte y picante, son de larga duración apareciendo en junio y terminando su periodo sobre septiembre, aunque ya existen variedades con otros requerimientos y características. Se multiplican por división de las plantas cada dos o tres años o por semillas.

Algunas variedades utilizadas en jardinería

Achillea filipendulina 'Cloth of Gold' [2]

Achillea filipendulina 'Parker's Variety' [3]

Achillea filipendulina 'Gold Coin Dwarf' [4]

El arte de las flores secas

En el arte de las flores secas la Milenrama dorada se utiliza muy a menudo es bastante tardía en degradar el color amarillo y no se descompone ni se desestructura con facilidad por lo que el corimbo permanece bastante compacto y con una durabilidad muy atractiva para este tipo de decoración.

Referencias

Kultakärsämö eli angervokärsämö (Achillea filipendulina) on kukanväriltään kullankeltainen asterikasvi. Se on kotoisin Kaukasiasta ja Vähästä-Aasiasta. Se kukkii keskikesän aikoihin.

Kasvilla on kohtalaisen matalalle ulottuva maavarsi. Varret ovat voimakkaita eivätkä tarvitse kasvin tukea. Väriltään harmaanvihreät lehdet ovat hienoliuskaisia. Kukat ovat pieniä ja kasvavat tiheissä huisikiloissa. Kasvi tuoksuu voimakkaasti niin kukkien kuin lehtien alueelta.

Kooltaan kasvi on lajikkeesta riippuen yleensä vajaat 90 senttimetriä. Kasvi voi kasvaa jopa yli metrin pituiseksi. Laji kasvaa aurinkoisella, hiekkaisella ja kuivalla alustalla.

Lähteet

• 153 monivuotista puutarhakukkaa. Kauppiaitten kustannus OY. ISBN 951-635-218-9.

Aiheesta muualla

• Pinkka, Lajituntemuksen oppimisympäristö: Kultakärsämö (Achillea filipendulina)
• Puutarha.net: Kultakärsämö (Achillea filipendulina)
• Kassu - Kasvien suomenkieliset nimet, kultakärsämö eli angervokärsämö (Achillea filipendulina)
• ITIS: Achillea filipendulina (englanniksi)
• United States Department of Agriculture (USDA): Achillea filipendulina (englanniksi)

Achillea filipendulina (noms communs: achillée à feuilles de fougère ou plus simplement achillée jaune; en anglais : fernleaf yarrow; en allemand : Farnschafgarbe)^[2],[3] est une espèce asiatique de plantes vivaces de la famille des Asteracées, native du centre et du sud-ouest de l'Asie (Kazakhstan, Afghanistan, Pakistan, Iran, Irak, Turquie, Caucase)^[4]. Elle est également maintenant présente dans certaines parties de l'Europe et de l'Amérique du Nord^[5],[6].

Description

La plante mesure quelque 120 cm de haut, avec des feuilles ressemblant à celle de la fougère (d'où son nom commun). Les feuilles sont linéaires, pennées, lobées et dentelées, poilues et rugueuses. Les fleurs sont disposées en corymbes, ou panicules, d'un caractère complexe; la plante est assez grande, souvent de 10 cm ou plus d'envergure. Les plus petites corymbes sont voûtées ou convexes, provoquant dans le cluster ou la corymbe composée une surface inégale. Les petites fleurs sont d'un "vieil or" riche, de couleur jaune, très rigides, presque dures. La période de floraison s’étend de la moitié à la fin de l'été.

La culture

Achillea filipendulina est cultivée dans les régions tempérées comme des plantes à fleurs ornementales. Élevée en plein soleil, elle est tolérante à la sécheresse une fois bien établie. La propagation se fait par graines ou par division des racines au printemps^[7].

Corymbe composé d'Achillea filipendulina

Plante Achillea filipendulina avec feuilles et fleurs

L'espèce a généralement été remplacée par de nombreux cultivars d'amélioration, dont certains ont gagné le Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit:

• "Tissu d'Or" (gold)^[8]
• 'Coronation Gold' (jaune d'or)^[9]
• "Credo" (jaune pâle)^[10]
• 'Plaque d'or' (or)^[11]
• 'Heidi' (rose)^[12]
• 'Helios' (jaune d'or)^[13]
• "Hella Glashof" (jaune)^[14]

• A. × lewisii 'Roi Edouard' (jaune pâle)^[15]
• 'Lachsschönheit' (rose et blanc)^[16]
• 'La chance' (jaune pâle)^[17]
• 'Martina' (jaune)^[18]
• 'Mondpagode' (blanc)^[19]
• 'Moonshine' (jaune)^[20]
• 'Parker' (jaune)^[21]
• 'Summerwine' (pourpre)^[22]

Références

Krwawnik wiązówkowaty, k. talerzowaty (Achillea filipendulina Lam.) – gatunek rośliny wieloletniej z rodziny astrowatych. Występuje dziko na Kaukazie, Wyżynie Irańskiej aż po środkową Azję^[2].

Morfologia

Łodyga i liście

Kwiatostan

Łodyga

Wzniesiona, rozgałęziona, osiąga wysokość 1,2 m.

Liście

Podłużnie lancetowate, pierzastodzielne.

Kwiaty

Liczne koszyczki zebrane w gęste baldachogrona. Kwiaty języczkowate i rurkowate o żółtej barwie.

Zastosowanie i uprawa

Roślina ozdobna uprawiana na rabatach.Jest całkowicie odporny na mróz (strefy mrozoodporności 3-10)^[3]. Jest też jedną z najbardziej odpornych na suszę bylin ozdobnych uprawianych na rabatach^[3]. Łatwy w uprawie, rośnie na każdej glebie, ale preferuje stanowiska słoneczne i suche. Wytwarza kłącza, za pomocą których szybko się rozrasta. Najłatwiej rozmnaża się przez podział bryły korzeniowej bardzo wczesną wiosną. Można też przez wysiew nasion, ale nie wszystkie odmiany powtarzają cechy organizmu rodzicielskiego. Po przekwitnięciu należy usuwać kwiatostany. Pędy można zostawić na zimę, ale wiosną należy je silnie przyciąć. W ogrodzie za pomocą kłączy szybko się rozrasta i może zagłuszyć inne rośliny, należy więc kontrolować rozrastanie.

Odmiany ozdobne

• Gold Plate' – oodmiana silnie rosnąca o pachnących, jasnozielonych liściach i jasnożółtych kwiatach zebranych w płaskie baldachy szerokości 10-15 cm.
• 'Parker`s Variety' – odmiana niższa, o żółtych kwiatach

Przypisy

Rumeni rman znanstveno ime Achillea filipendulina) je vrsta trajnice, ki izvira iz osrednje in jugozahodne Azije (Kazahstan, Afganistan, Pakistan, Iran, Irak, Turčija, Kavkaz),^[2] vendar je danes razširjena tudi po Evropi in delih Severne Amerike.^[3][4]

Reference

Praktröllika (Achillea filipendulina) är en växt med intensivt gula blommor. I Sverige förekommer den odlad i rabatter.

Externa länkar

• Wikimedia Commons har media som rör Praktröllika.
  Bilder & media

Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.

• 1 Опис
• 2 Ареал
• 3 Ботанічний опис
• 4 Див. також
• 5 Примітки

1. ↑ Українська назва є транскрибуванням та/або перекладом латинської назви авторами статті і в авторитетних україномовних джерелах не знайдена.

Achillea filipendulina là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được Lam. mô tả khoa học đầu tiên năm 1783.^[1]

Chú thích

Liên kết ngoài